Afleveringen
-
Jakou roli hraje umění v řešení klimatické změny a jak je klimatická změna v uměleckých dílech zobrazována?
Hosty této epizody jsou sound designér a muzikant Jan Růžička a ilustrátorka a grafička Alex Zamouřilová. Přemýšlení nad svojí tvorbou sdílí také moderátoři Petr Holík a Hana Tesák Vrtala. Společně diskutují o roli, kterou umělecká tvorba sehrává ve vnímání klimatické krize a jejím přiblížení lidem.
Umění totiž může být nástrojem pro zvýšení povědomí o klimatických změnách a případnou motivací ke změně chování. Tvůrce například skrze své dílo probouzí emoce a poutá pozornost k věcem, o nichž si následně lze dohledat podrobnější informace. Umělecké dílo také může působit jako prostředník mezi odborníky či aktivisty a širší veřejností.
Jaká umělecká díla (výtvarná, divadelní, hudební) dotýkající se tématu klimatu vás zaujala? Podělte se s námi ve Facebookové skupině Komunita 2050. -
Dozvíte se užitečné tipy, jak o těžkých tématech mluvit s rodinou, přáteli nebo kolegy v práci tak, abychom spíš budovali porozumění než vyvolávali konflikty a napětí. Epizoda vznikla jako spolupráce podcastu 2050 a Nenásilného podcastu, jehož spoluautor – Petr Sucháček – je dnešním hostem.
Společně diskutujeme 4 základní kategorie doporučení. a) Používejme konverzační kotvy jako je např. vytištěný graf, mapa nebo článek. b) Buďme osobní a mluvme o svých zkušenostech a prožívání, nejen o názorech. c) Zabývejme se potřebami zúčastněných – o čem pro ně daná problematika doopravdy je. d) Věnujme v konverzacích pozornost záměrům – svým i ostatních – aneb proč vůbec do konverzace její aktéři vstupují.
Jednotlivé tipy si podrobně rozebereme a na modelových situacích si ukážeme, jak se dají použít v praxi.
V rozhovoru zmiňujeme tyto dvě infografiky:
- Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů
- Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Sociolog Jan Krajhanzl je hostem první epizody nové série podcastu 2050, která se bude zabývat lidmi a společností. Zaměříme se na to, jak se česká společnost staví ke změně klimatu a dalším otázkám životního prostředí, udržitelnosti nebo dekarbonizace. V epizodě diskutujeme, jak se postoj naší společnosti k těmto tématům vyvíjel v čase a do jakých skupin můžeme Čechy a Češky názorově rozdělit.
I když to tak v mediálním prostoru nemusí vždy vypadat, v ČR panuje široká společenská shoda na tom, že klima chceme chránit. Podporu mají také některá klimatická opatření s praktickým dopadem na životy lidí – např. obnovitelné zdroje, zateplování, úspory energie apod. Většina společnosti si také myslí, že bychom měli snižovat emise skleníkových plynů nehledě na to, jak se chovají ostatní státy.
Mezi kontroverznější témata pak patří politické rámce jakým je třeba Green Deal (přestože málokdo ví, co se pod tímto pojmem reálně skrývá) a obecně se v průzkumech ukazuje nízká míra konkrétních vědomostí jakými způsoby lze o klima a krajinu pečovat.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
Nebuďte už ztraceni v diskuzích o klimatu.
Podcast 2050.
Váš průvodce klimatickou transformací. -
Studie vědců z Masarykovy Univerzity zkoumala vliv extrémních teplot na úmrtnost v ČR a potvrdila světová data o důsledcích neobvykle nízkých i vysokých teplot v podobě zvýšené úmrtnosti.
Náš host, který na studii pracoval, zmiňuje, že velký problém tkví v tom, že člověk se horku přizpůsobuje hůře než chladu. Protože v ČR přibývá výjimečně teplých dní, zatímco těch extrémně chladných ubývá, dá se očekávat další nárůst s nimi spojených potíží.
Bavíme se také o tom, jaké adaptační mechanismy můžeme uplatňovat, abychom mírnili následky čím dál častějších vln veder a jak ochránit skupiny, které jsou extrémními teplotami více ohrožené (např. staré lidi).
Pokud bychom například zvýšili pokrytí městských ploch zelení na 30%, mohli bychom zabránit až jedné třetině souvisejících úmrtí. Značně by nám pomohl také systém včasného varování pro rizikové skupiny.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
V závěrečné epizodě dopravní série odpovídáme na vaše dotazy.
Zajímala vás témata týkající se elektroaut a související infrastruktury, potenciální překážky v dekarbonizaci dopravy nebo zda elektromobilita nepřináší jiná rizika – třeba v podobě velmi malých prachových částic.
Zaměřili jsme se zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů.
Diskutovat více do hloubky spolu můžeme také v naší Facebookové skupině „Komunita 2050”. Připojte se, budeme rádi, když nás podcast nebude jen jednosměrným vysílacím kanálem.
Pro lepší orientaci přidáváme časy jednotlivých otázek:
02:12 – Je reálné stihnout dekarbonizovat dopravu v rozvojových zemích?
04:10 – Jak můžeme snížit emise z letecké dopravy?
07:37 – Máme v Česku dostatečnou infrastrukturu pro přechod na elektroauta?
12:08 – Je pravda, že emise z otěru brzd a pneumatik jsou u elektrických vozidel větší?
14:46 – Co už dnes mohou města dělat, aby nachystala ideální podmínky pro udržitelnou dopravu?
16:55 – Jaké škodlivé látky produkuje doprava kromě CO2 a co způsobují?
24:53 – Není problém s tím, že čím novější motor, tím menší a potenciálně škodlivější prachové částice může mít na svědomí?
26:51 – Jak je to s měřením čím dál menších částic?
28:14 – Ovlivňuje množství emisí nebo případně jejich charakter to, jak rychle auto jede?
30:49 – Jak se liší emise automobilů se spalovacím motorem a elektromobilů?
32:22 – Byl do výpočtu emisí CO2 z výroby elektroauta zmíněného v jedné z minulých epizod zahrnut fakt, že většina bateriových článků je vyráběna v Číně, kde velký podíl elektřiny pochází z uhlí?
33:22 – Existují nějaké velké, těžko překonatelné překážky pro kompletní dekarbonizaci dopravy?
Materiály zmíněné v epizodě:
Článek: The race to decarbonize electric-vehicle batteries (McKinsey)
Explainer: Jaký dopad bude mít elektrifikace dopravy na spotřebu elektřiny v ČR?
Studie: PM10 and PM2.5 emission factors for non-exhaust particles from road vehicles: Dependence upon vehicle mass and implications for battery electric vehicles -
Půda je naprosto zásadní „orgán“ planety jak pro fungování života tak pro zachytávání a ukládání uhlíku. Když se řekne „půda“, mnozí si možná představí neživou hmotu, ale půda je ve skutečnosti bohatý ekosystém a sama o sobě živý organismus, díky kterému může existovat vše, co v ní žije a roste. Můžeme na ní nahlížet také jako na důležitý přírodní cyklus, který propojuje organismy s živinami a energií.
Náš host, Ladislav Miko, o sobě říká, že je srdcem především půdním biologem a vysokoškolským pedagogem, ale působil také jako ministr životního prostředí, ředitel Evropské komise pro biodiverzitu nebo poradce prezidenta.
Podle něj jsou jedním z problémů intenzivního zemědělství v posledních 70 letech anorganická hnojiva, která vyživují pěstované plodiny, ale už nedodávají nic dalšího, z čeho by mohly žít půdní mikroorganismy. Ty proto musí složitě rozkládat zásoby uložené v půdě, což jednak vede k chudšímu půdnímu prostředí kvůli nedostatku živin a jednak tento proces uvolňuje dlouhodobě uskladněný CO2.
Jedním z řešení tohoto problému je využití principů regenerativního zemědělství. Důležité je zejména zabezpečit na poli dostatek organické hmoty (hnůj, meziplodiny, atd.) a také, aby na něm nebyla místa vzdálená víc jak 30 m od okraje nebo remízku, což prospívá znovuoživení půdy. V epizodě se dozvíte také o zkušenostech zemědělců s tímto typem hospodaření.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
Sbíráme otázky do QA epizody: https://forms.gle/yehAYXAH25Y5ufVP8
To, jak vypadá místní doprava zároveň utváří podobu našich měst a má velký vliv na kvalitu života v nich. Česká města patří na přední příčky ve srovnání hromadné dopravy co se týče její kvality a ceny, ale do značné míry těží v tomto směru z toho, co bylo postaveno v minulosti.
S architektem a urbanistou Peterem Bednárem se bavíme o tom, jak by měla vypadat moderní a udržitelná doprava ve městech. Náš host rozebírá současné problémy vyplývající z nadměrné podpory automobilové dopravy, ke kterým zdaleka nepatří jen emise, ale také další znečištění nebo neefektivní využití prostoru.
Hovoří o způsobech, jak podpořit využívání veřejné dopravy nebo mikromobility už při plánování a výstavbě města a uvádí inspiraci ze zahraničí.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
Natáčeli jsme přímo ve Škodovce, kde jsme se s jejími zástupci bavili o budoucnosti elektromobility a jejich firemní cestě k udržitelnosti. Dozvíte se, jaké typy emisí vznikají v souvislosti s výrobou, provozováním i následnou likvidací auta a jak vychází v tomto směru srovnání elektroauta a vozu se spalovacím motorem.
Naši hosté mluví také o tom, jaké jsou podle nich momentální překážky ve větším rozmachu elektromobility a jak je můžeme překonat. Rovněž vyvracejí některé obvyklé mýty o elektroautech.
Důležitou součástí epizody je povídání o využití baterií poté, co doslouží v autech, a další související témata, protože udržitelnost neznamená pouze nízké emise CO2. V neposlední řadě nás zajímalo, jaké výzvy v blízké budoucnosti ohledně dekarbonizace čekají přímo Škodovku a jak a kdy chtějí ve firmě dosáhnout uhlíkové neutrality.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
Letošní klimatická konference COP se koná ve Spojených arabských emirátech. Obě naše hostky se na konferenci samy nachází a máme tak možnost nahlédnout přímo do místa dění.
S Miriam Macurovou (Greenpeace) a Romanou Jungwirth Březovskou (AMO, Czech Globe) jsme v živě vysílaném rozhovoru diskutovali, jakých dohod se zatím na COPu podařilo dosáhnout a jak vůbec vypadá prostředí této významné každoroční konference států celého světa.
Jedná se o záznam živého vysílání, což má za následek zhoršenou kvalitu záznamu. Doufáme, že nebude bránit srozumitelnosti. -
Železniční doprava má mnohem menší zátěž na životní prostředí než jiné typy přepravy. Naším cílem v kontextu dekarbonizace proto je přesouvat na koleje větší dopravní objemy a ulevit tak emisně náročnějším typům transportu, zejména silniční dopravě.
V rozhovoru s Jiřím Pavlem, který působí jako ředitel odboru strategie ve Správě Železnic, se bavíme o tom jak budou vypadat české železniční tratě v roce 2050 a jaké vlaky po nich budou jezdit.
V epizodě mimo jiné zazní, jak se proměnila nákladní i osobní železniční doprava za posledních několik desetiletí a jaké výzvy klade na modernizaci i budování nové infrastruktury její pravděpodobný vývoj do budoucna. Dozvíte se také více o plánovaných vysokorychlostních tratích (VRT) a jak zapadají do širšího konceptu hromadné dopravy u nás i v Evropě.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
Elektřina, vodík a syntetická paliva jsou tři hlavní alternativy, jak v dopravě nahradit paliva vyráběná z ropy. V této epizodě se na ně podíváme podrobně od výroby přes distribuci až po využití v různých typech dopravních prostředků.
Zaměříme se také na srovnání toho, jak efektivně daná alternativa nakládá s energií a na její celkové environmentální dopady. Určitě nezapomeneme, jak v tomto směru vychází porovnání auta se spalovacím motorem a elektromobilu.
Odborným hostem je Michal Hrubý – vědecký pracovník Škoda Auto Vysoké školy. Kromě výše zmíněného se spolu bavíme také o současné legislativě, která se dekarbonizace dopravy týká a možných motivačních nástrojích, jež by vedly k širšímu využití emisně méně náročných paliv a typů pohonů mezi firmami i jednotlivci.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
V rámci fóra elektromobility, o němž jsme vydali krátkou aktualitu, jsme „v terénu“ natočili také rozhovor s jedním z přednášejících – Nikolou Hořejšem z agentury STEM.
Z průzkumů vyplývá, že je česká společnost ve vztahu k elektromobilitě a dekarbonizaci nerozhodnutá a zároveň poměrně nedůvěřivá. V rozhovoru se bavíme o tom, jaké faktory by napomohly tomu, aby byla transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku přijímána kladněji.
Dále zazní, jakou roli v této snaze mohou sehrát spolky a místní komunity, jaký příběh si Češi o své společnosti vyprávějí, jaký příběh by transformaci podpořil, a jací mluvčí působí na různé části společnosti důvěryhodně.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. -
Petr s Hankou navštívili konferenci o elektromobilitě, aby zjistili, o čem se v byznysu v kontextu e-mobility mluví a jaká témata a výzvy tento sektor aktuálně řeší.
V rámci konference pořídili několik nahrávek, ke kterým přidali svůj komentář. Zajímavé diskuze se vedly o dobíjecí infrastruktuře, elektromobilitě v nákladní a veřejné dopravě a také postojích české společnosti k elektromobilitě.
BONUSY:
Web akce: https://www.forumelektromobilita.cz/ -
Doprava je třetím největším zdrojem emisí CO2 v Česku. Zároveň je ale jednou ze základních potřeb dnešní společnosti. V nové sérii se budeme věnovat právě transformaci dopravního odvětví a otázce, jak ji provést takovým způsobem, aby zůstaly naplněny naše požadavky na mobilitu a zároveň jsme co nejméně zatěžovali životní prostředí a nepřispívali ke změně klimatu.
V první epizodě se podíváme na 4 oblasti: (1) Z čeho emise v dopravě pochází a kolik jich vzniká na úrovni ČR i v globálním měřítku. (2) Jaký objem osob a zboží je celosvětově přepravován a kolik dopravní kapacity (a jakého typu) je tím pádem v současnosti potřeba. (3) Jak jsou jednotlivé dopravní prostředky emisně náročné a jaké k nim existují alternativy. (4) Jak můžeme rámcově přemýšlet nad transformací dopravy a jaké jsou možnosti její dekarbonizace. -
Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst.
Ve městech je důležité vytvářet síť zastíněných míst, po kterých se lidé mohou v době velkých letních veder pohybovat. Nejlepší stín, kde je zároveň nejchladněji, vytvářejí vzrostlé stromy díky několika vrstvám olistěných větví nad sebou. A také díky tzv. evapotranspiraci – odpařování vody skrze listy stromů, které efektivně ochlazuje jak samotnou rostlinu, tak i její okolí. O této a dalších možnostech ochlazování (nejen) českých měst se podrobně bavíme s našimi hosty.
BONUSY
Nesestříhaný rozhovor: Maceková, Ander: Příčiny a řešení veder v městském prostředí
Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 51. epizodě podcastu 2050.
Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst.
Publikace: Příjemné a odolné město (Nadace Partnerství)
https://www.lifetreecheck.eu/cs/Library/Livable-and-Resilient-City
Problém přehřívání města není nový. Přestože ovlivňuje všechny, kdo ve městech žijí, je mu zatím věnována velmi malá pozornost. Proč se vlastně město přehřívá? A jak jej můžeme ochladit?
Explainer: Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou?
https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko
S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů v tomto textu komentují příklady z nedávné doby.
Infografika: Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy
V důsledku změny klimatu jsou extrémní meteorologické události v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Pravděpodobnost výskytu však nestoupá u všech extrémů stejně a navíc se v některých částech světa změny projevují více než jinde.
Analýza: Jak se mění počet extrémně teplých a extrémně studených dní v Česku?
https://faktaoklimatu.cz/explainery/teplotni-extremy-cr
Na Silvestra roku 2022 naměřili v pražském Klementinu teplotu 17,7 °C. O rok dříve to bylo o něco méně: 14,4 °C. Nejvyšší silvestrovské teploty ale bývaly v Klementinu okolo 2,3 °C – poslední dva Silvestry tedy byly opravdu výjimečně teplé. Zdá se, že také v létě častěji přicházejí vlny veder a padají teplotní rekordy. Nabízí se proto otázka: mění se počet výjimečně teplých dní, nebo je jich víceméně stejně jako dříve? A jak je to s výjimečně chladnými dny?
Mobilní aplikace: Tree Check App (Nadace Partnerství)
https://www.lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck/TreeCheckApp
Checkuj stromy, pečuj o ně a sbírej je do svého herbáře. Díky chytré aplikaci Tree Check pomůžeš zchladit naše města. Zároveň se dozvíš něco o přírodě a dobře se přitom pobavíš.
Web: Adapterra Awards (Nadace Partnerství)
https://www.adapterraawards.cz
Soutěž projektů, které pomáhají přizpůsobit česká města, domy a krajinu klimatické změně. V současnosti probíhá pátý ročník, ve kterém můžete hlasovat o nejsympatičtějším projektu. -
V posledním měsíci jsme na sociálních sítích a v newsletteru Fakt o klimatu sbírali vaše dotazy na téma energetiky. Často jste se ptali na materiálovou náročnost a efektivitu obnovitelných zdrojů energie, na liberalizovaný trh s elektřinou a energetickou burzu nebo na připravované změny energetického zákona v České republice.
V epizodě jsme se zaměřili zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů. Proto se může stát, že pro vás bude některá část této epizody “příliš technická” nebo naopak na některou detailní otázku, kterou jste nám zaslali, nedostanete dostatečně detailní odpověď. Na dotazy, které se nám do epizody nevešly, ale rádi odpovíme individuálně – stačí, když se nám ještě jednou ozvete na náš e-mail.
Užijte si naši úplně první Q&A epizodu a dejte nám vědět, jestli je pro vás tento formát užitečný!
Pro lepší orientaci přidáváme časy jednotlivých otázek:
1:30 Je výroba obnovitelných zdrojů energie ekologická? A jak je to s jejich recyklovatelností?
11:49 Co se stane s baterií elektromobilu, jakmile doslouží?
14:55 Jaké jsou v současnosti posuny v komunitní energetice a změně připravovaného energetického zákona?
23:20 Proč má smysl být na energetické burze v Lipsku a jak vlastně funguje?
29:21 Čím můžeme nahradit plynové elektrárny jako závěrný flexibilní zdroj?
33:00 Jak cena denního spotu ovlivňuje výrobu v našich jaderných elektrárnách?
35:20 Jak lokální OZE bez dotací přežijí import levné elektřiny ze zahraničí?
39:05 Jak moc realistické jsou plány jednotlivých evropských zemí ohledně transformace energetiky, pokud se na ně podíváme jako na celek?
42:19 Co se musí v síti fyzicky změnit, aby mohla být flexibilní?
43:37 Je možné peníze EU alokované na boj s klimatickou změnou použít na rozvoj přenosové soustavy? Plánuje se přenosová soustava na úrovni EU?
45:44 Jak velká je spotřeba fosilních paliv v teplárenství? Jaké jsou možné technologie pro transformaci teplárenství? -
Přestože se v mnoha částech světa staví v poslední dekádě větrné elektrárny ve velkém, v ČR jejich rozvoj prozatím stagnuje. Důvodem je jednak odpor různých vrstev české společnosti a jednak legislativa, která umožňuje jejich výstavbu účinně blokovat. Z větru se sice většina potřebné elektřiny nebude v Česku nejspíš vyrábět nikdy, přesto to může být mnohonásobně více než dnes. Na rozdíl od slunce, které nejvíc svítí v létě, má navíc vítr potenciál po celý rok a jeho důležitost stoupá zejména v zimním období, kdy je produkce ze solárních zdrojů omezená.
Větrný park Václavice je jedním z největších a nejnovějších v Česku. S našimi hosty jsme diskutovali nejen o obecných otázkách týkajících se “českého větru” a výstavby větrného parku, ale také o některých rozšířených mýtech, které okolo tohoto tématu kolují a jsou často do velké míry zkreslené. Zároveň jsme měli možnost se na jednu z elektráren podívat zblízka a prohlédnout si, jak celá technologie funguje – od paty až po vrcholek věže. -
Lékař, klimatolog, meteorolog a fyzik vysvětlují v této epizodě vlny veder, každý z pohledu svého oboru. Přestože mluví hlavně o českém kontextu, mnohé z toho, co říkají, platí i globálně. Dozvíte se, jaká rizika pro naše zdraví vedra představují a jak těmto rizikům účinně předcházet. Získáte také základní informace o tom, co to vůbec vlna veder je, jak vzniká a jaký vývoj se u tohoto extrému počasí očekává do budoucna.
S našimi hosty se bavíme o tom, jak meteorologové vlny veder předpovídají a jak dlouho dopředu se ví, že vedra přijdou. A v neposlední řadě diskutujeme také o tom, s jakou přesností dokážou vědci určit souvislost mezi vlnami veder a klimatickou změnou – dnes už například víme, že v důsledku změny klimatu způsobené člověkem je intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde. -
ČEPS zajišťuje na území ČR provoz elektrické přenosové soustavy. Znamená to nejen starat se o to, aby byly „všechny dráty v pořádku”, ale hlavně zajistit, aby bylo do sítě v každý okamžik dodáváno právě tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. Vyžaduje to pečlivé plánování provozu a zároveň dostatečné rezervy na straně výroby či flexibilitu na straně spotřeby, se kterou ČEPS může podle potřeby pracovat. Na rozdíl od minulosti, kdy v zásadě probíhal přenos elektřiny z několika velkých elektráren směrem ke spotřebitelům, se dnes dostáváme do mnohem složitější reality.
Vzniká totiž velké množství malých, nezávislých zdrojů, jako jsou např. fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů nebo v areálech průmyslových provozů, a elektřina tak proudí všemi směry. Jak z velkých zdrojů do domácností, tak i z domácností do sítě apod. S Pavlem Šolcem jsme si povídali o tom, jak se vyvíjí role ČEPSu v kontextu nové energetiky a jaké nároky to má na rozvoj samotné elektrické soustavy. Dozvíte se také, jak funguje propojení české soustavy se zahraničím a na co se musí ČEPS připravit v souvislosti s různými scénáři budoucího vývoje. - Laat meer zien
