Afleveringen

  • Investigativní reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková s fotografkou Christine Havranovou zkoumají v nové podcastové minisérii „Slopné: Kdo je vrah?“ případ, který se odehrál v září 2011. Na materiálech k podcastu pracovaly přes rok, nejde přitom o pouhou rekapitulaci kriminálního případu, novinářky ve spisech i v terénu objevily dosud neznámé stopy. Nyní odkryjí, zda se mohl stát jeden z největších justičních omylů v Česku.

    Když v září 2011 v klidné obci Slopné na Zlínsku náhle zemřel penzista Miroslav Sedlář, pár dní to na žádný zločin nevypadalo. Místo činu rodina uklidila a o vraždě nikdo nemluvil. Až soudní patolog přišel na to, že 77letý muž nemohl spadnout ze schodů, jak zněla původní verze příčiny jeho úmrtí. Miroslava Sedláře někdo ubil.

    Po dlouhém vyšetřování obvinila policie dva muže: Maroše Straňáka a Davida Šimona. Ukazovaly na ně pachové stopy. Oba soud nejdříve osvobodil, ale poté se do věci vložil nový svědek a muži byli nakonec odsouzeni na 24 a půl, respektive 20 a půl roku. Po více než 11 letech stále odmítají uznat svou vinu, i když by tím získali šanci na podmínečné propuštění.

    „Mluvily jsme se všemi lidmi, kterých se případ nějakým způsobem týká – ať už s vyšetřovateli případu, odsouzenými Marošem Straňákem a Davidem Šimonem nebo svědky. A přicházíme s řadou nových důkazů, které zásadním způsobem mění pohled na příběh vraždy ve Slopném tak, jak jej předkládali právě vyšetřovatelé, žalobce nebo soudy,“ říká autorka podcastu Adéla Jelínková.

    Podcastová série tak nabízí nebývale detailní rozbor polozapomenuté kauzy, v níž justice dosud přehlížela stopy, které mohou ukazovat na jiné pachatele. První díl vyšel v podcastu 5:59 v pátek 20. října a zbylých pět bude vycházet každý následující pátek. Poslouchejte na webu Seznam Zpráv nebo ve všech podcastových aplikacích, právě v kanálu podcastu 5:59.

  • „Vy jste bral prachy od Pitra a od Mrázka, vy jste to prase novinářské! Jste nejhorší novinářská žumpa!“ Tohle řekl Andrej Babiš investigativnímu novináři Jaroslavu Kmentovi na lázeňské kolonádě v Poděbradech loni v srpnu.

    „Byla to klasika. Jakmile jsem se před něho postavil a položil nepříjemné otázky, vždy se v něm spustil generátor urážlivých slov,“ vzpomíná Kmenta. Proto nejdřív zkusil netradiční postup, jak premiéra oslovit. Vyslal za ním dvě studentky, které se ho zeptat na tajné konto v Lichtenštejnsku, o kterém promluvil Babišův kolega Lubomír Šidala z dob Petrimexu. Oba si na něj měli podle Šidaly koncem 80. a začátkem 90. let ukládat provize z obchodů uzavřených pro státní podnik.

    „Když pak k Babišovi přistoupila kolegyně Veronika, Babiš už věděl od svých bodyguardů, že je tam se mnou. On její otázku označil za nesmysl a víc se bavit nechtěl. Pak jsem si počkal frontu na Babiše i já – a spustil se gejzír urážek,“ vypráví reportér.

    V devátém, posledním díle podcastu Prohnilí společně s šéfredaktorem Seznam Zpráv Jiřím Kubíkem a Robertem Čásenským, zakladatelem časopisu Reportér, probírají proměny české politické kultury v posledních 25 letech. Velký podíl na jejím spoluvytváření měl mimo jiné právě Andrej Babiš nebo Miloš Zeman.

    „Co se bezesporu zhoršilo fatálně, je vnímání toho, co se smí a nesmí. Střet zájmů, to je už dnes denní chleba, to prostě ‚neřešíme‘. Jak říká Babiš, já ho sice mám, ale já ho nepoužívám, nebo tak nějak,“ připomíná Kubík.

    V části polarizované české společnosti přesto stoupalo pobouření a nutkání se ozvat. Vládnutí Babišova kabinetu s tichou podporou komunistů, kauza Čapí hnízdo, jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti v Babišově vládě. To všechno se začalo odrážet v sérii protestů studentských a občanských inciativ – ty největší organizovalo hnutí Milion chvilek pro demokracii.

    „Jsem v zásadě vždycky rád, když vznikají nějaké protesty, protože to ukazuje, že lidé mají nějaký názor a že se nebojí ho někam říct a že žijeme ve společnosti, kde ho můžou říct. Budu rád za to, když se zvedne třeba trochu kultivovanější vlna protestů odborářů proti Fialově vládě bezvadný. A jestli se pak zvedne vlna protestů proti novýmu prezidentovi, také super,“ říká Robert Čásenský.

    „Myslím, že se Babiš trochu lekl, když viděl ten dav v listopadu 2019 na Letné, že ho to minimálně přibrzdilo v tlaku na vyřešení kauzy Čapí hnízdo. Já bych mu docela věřil, že mu Miloš Zeman nabízel abolici, jak o tom poslední dobou mluví,“ dodává.

    Poslechněte si celou závěrečnou epizodu podcastu Prohnilí.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Petr Koubek. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková. V roli bodyguarda jste slyšeli Davida Matáska.

    Použité ukázky a zdroje:

    Osobní archiv Jaroslava Kmenty; Česká republika má novou vládu, 2018, Události ČT; Jednání o sestavení vlády, 2017, Události ČT; Češi si připomněli 17. listopad. Ráno vypískali Babiše a Okamuru, večer zaplnili půl Václavského náměstí, 2017, ČT24; Tisíce lidí si připomněly 17. listopad, nejvíce akcí bylo v Praze, 2017, iDnes; 17. listopad: Tisíce lidí na Václaváku, jásot pro Drahoše a vypískaný Okamura, 2017, Blesk; Komunista Ondráček povede komisi pro kontrolu GIBS. Ve druhé volbě uspěl o dva hlasy, 2018, ČT24; Lidé na náměstích demonstrovali proti Ondráčkovi, protesty se otočily i vůči Babišovi, 2018, ČT24; Na Václavském náměstí demonstrovalo 20 000 lidí. Šlo o jeden z největších protestů za posledních 10 let, 2018, Reflex; StB? Pravda je na mé straně. Nespolupracoval jsem, 2018, YouTube Hnutí ANO; Studentské protesty, 2018, Události ČT; Protesty proti Andreji Babišovi, 2018, Události ČT; Demonstrace před Úřadem vlády, 2018, Události ČT; Pokličkový protest, Staroměstské náměstí, 2018, YouTube kanál Petr Salek; Dozvuky protivládních demonstrací, 2019, 90’ ČT24; Demonstrace na Letné, 2019, Události ČT; Best in COVID. Babišovo vychloubání nezestárlo dobře, dostává tragický rozměr, 2020, Detail TV Seznam; TK vlády, 5. června 2020, Vlada.cz; Zmatky kolem roušek, 2020, Události ČT; Nebuďte slušnej, 2021, YouTube kanál Matesco17; Celkový počet nákaz v ČR od začátku pandemie, 2022, Události ČT; Masks made Czech Republic the envy of Europe. Now they’ve blown it, 2020, CNN; Pieta za oběti covidu-19, 2021, Události ČT; Předvolební mítink premiéra Babiše, 2021, Události ČT; Neboli Václava Dolejšího, 2021, Seznam Zprávy; Dva týdny do voleb, 2021, Události ČT; Volební model ČT, 2021, Události ČT; Tohle je Čau lidi. Dělám ho pro vás 4,5 roku každou neděli, 2021, Youtube kanál hnutí ANO; Výsledky voleb, 2021, Události ČT; Babiš: Jsme nejsilnější, další vývoj nechám na prezidentu Zemanovi, 2021, ČT24; Vstávají a usínají s nenávistí k Babišovi, 2022,

  • Zijn er afleveringen die ontbreken?

    Klik hier om de feed te vernieuwen.

  • Poslední epizodu podcastu Prohnilí vám nabídneme 12. prosince. Mezitím si poslechněte rozhovor Lenky Kabrhelové ze zpravodajského podcastu 5:59 s Jaroslavem Kmentou o probíhající prezidentské volbě nebo o hlavních dějových linkách podcastu Prohnilí.

    Příběh prezidenta Miloše Zemana a expremiéra Andreje Babiše začal před více než dvaceti lety. Podle investigativního novináře, spisovatele a autora podcastu Prohnilí Jaroslava Kmenty jeden z prvních dokladů jejich společného osudu sahá až do konce 90. let, kdy Babiš stál za prvním velkým sponzorským darem pro sociální demokracii.

    Zásadním milníkem jejich vztahu byl ale až přelom let 2001 a 2002, kdy tehdejší česká vláda – pod vedením Miloše Zemana – schválila privatizaci podniku Unipetrol. A dostat ho měl právě Babiš. Ten ale nakonec z dohody ustoupil.

    Tehdejší nečekaný úprk mu Zeman neodpustil ani o téměř deset let později, kdy před novináři hlásal, že „Babiš je nedůvěryhodný“. Ten v té době zakládal hnutí Aliance nespokojených občanů (ANO) a důvěru lidí si o něco později naopak získal, když ve volbách do Sněmovny skončila jeho strana druhá.

    „Myslel jsem si, že nastane střet dinosaurů, že to bude pokračování té války. A zpočátku to tak vypadalo,“ říká Kmenta. Jejich vztah ale nakonec nabral jiný směr a proměnil se.

    Poslechněte si celý rozhovor a sledujte podcast 5:59 – každý všední den v něm Lenka Kabrhelová a její kolegové nabízí jedno zásadní téma do hloubky a v kontextu. Poslouchejte ho na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Podcast 5:59 může sledovat také na Twitteru a Instagramu. #zaminutusest

  • Jaroslav Faltýnek začal létat příliš blízko ke slunci, až se pro Andreje Babiše stal toxickým a musel jít stranou, aby předsedovi hnutí ANO nekazil jeho image před voliči.

    Že Andrej Babiš považuje členy svého hnutí spíš za zaměstnance než spolustraníky ukázal druhý celostátní sjezd ANO v roce 2013, kde došlo ke střetu ještě standardní části hnutí a se shora budovanou politickou divizí Agrofertu.

    „Babiš tehdy jednomu z místopředsedů řekl: ‚Já platím, já rozhoduji, vy jste tu, abyste mi sháněli členy, ne od toho, abyste mi do toho fušovali.‘ Jen pár týdnů po svém zvolení čtyři z pěti místopředsedů na své posty rezignovali,“ připomíná Jaroslav Kmenta v nové epizodě podcastu Prohnilí.

    Postupně se takto pročistily všechny okresní a krajské organizace a byly do nich dosazeni lidé z Agrofertu. Andrej Babiš tak postupně získal pozici neomezeného vládce a každý takový vůdce pak potřebuje někoho, kdo bude udržovat pořádek mezi následovníky a celou sektu prakticky řídit. Pro Andreje Babiše to nebyl nikdo jiný než Jaroslav Faltýnek.

    „Jejich vztah se narodil z toho, že Faltýnek je nesporně nadaný manažer. Oba vzešli z Agrofertu. Je relativně složité hledat podstatu jejich vztahů, ale jako klíčová věc je Jaroslav Faltýnek je mentálně nastavený na to, že spravuje ‚firmu‘ pro Andreje Babiše-majitele firmy a strany. Faltýnek je jeho generálním ředitelem,“ vysvětluje investigativní reportér Janek Kroupa, který otevřel kauzu Faltýnkova deníčku.

    Faltýnek byl prvním místopředsedou Babišova hnutí a v letech 2013 až 2021 také předsedou poslaneckého klubu ANO. Ačkoliv formálně neměl žádnou funkci ve vládě, Babiš mu svěřil kontrolu nad ministerstvem dopravy. Konkrétně měl hlídat, co se týkalo kolejí a železniční dopravy.

    Jaroslav Faltýnek se této neoficiální manažerské výzvy chytil a na příslušná místa v rezortu dopravy dosadil svoje lidi, které znal ze školních a studentských let. Začalo se jim jednoduše přezdívat „Faltýnkovi spolužáci“. Jednou z vyhlédnutých společností, kde měli operovat, byla firma ČD – Telematika.

    Třetinový prodej firmy, který byl v soukromých rukou a o který měly zájem České dráhy, v roce 2016 nakonec získala skupina Unicapital, vlastněná letitým Faltýnkovým kamarádem, majitelem banky Creditas a miliardářem Pavlem Hubáčkem.

    „Akcie se pak u Hubáčka dlouho neohřály. Za další dva roky je prodal investiční skupině PPF. Odhaduje se, že na transakci vydělal kolem 100 milionů korun.V roce 2021 České dráhy podíl konečně získaly, podle odhadů za něj zaplatily PPF kolem 850 milionů korun, tedy o zhruba 650 milionů víc, než za kolik ho mohly získat v roce 2014. Nebýt Faltýnkových spolužáků…,“ popisuje Kmenta.

    Vztahy mezi Babišovým drábem a šéfem hnutí ANO se kolem roku 2018 začaly ochlazovat.

    „Veškerá kontroverzní rozhodnutí v zákulisí Faltýnek opíral mnohdy o imaginární stvrzení nejvyššího bosse Andreje Babiše. Můj zdroj, exmanažer z ministerstva dopravy, mi ale potvrdil, že Babiš neměl ponětí ani o desetině toho, co se v rezortu děje. Když to později zjistil, pochopil, že se mu Faltýnek na dopravě neřízeně rozjel a i to byl důvod, proč ho pak v roce 2018 společně s jeho lidmi potichu odstavil na vedlejší kolej,“ dodává Kmenta.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Josef Kokta. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková.
  • Jednou podržíš ty mě, příště já tebe. Jedno slovo, které vystihuje spojenectví Miloše Zemana a Andreje Babiše? Pragmatismus, shodují se Jaroslav Kmenta a Jindřich Šídlo v nové epizodě podcastu Prohnilí.

    ANO Andreje Babiše vyhrálo v říjnu 2017 drtivě volby s téměř třiceti procenty hlasů a Babiš stal se premiérem. V lednu si 2018 Miloš Zeman došel pro své druhé vítězství v prezidentských volbách.

    Jaroslav Kmenta v další epizodě podcastu Prohnilí vypráví, že Babišovi trvalo poměrně dost dlouho, než zvedl telefon, aby Zemanovi k obhajobě mandátu gratuloval. „Nakonec to vyřešil tiskový mluvčí Ovčáček, který premiéra prostě vytočil a prezidentovi telefon podal,“ prozradil Kmentovi zdroj z okolí Miloše Zemana.

    Jindy měl Zeman na obědě v Babišově průhonické restauraci, kam ho premiér i s manželkou pozval, pronést tak nahlas, aby to slyšeli opravdu všichni: „A nemůže se stát, že si tam pro tebe zrovna přijde policie, Andreji?“

    „Druhá volba Miloše Zemana těsně po parlamentních volbách 2017 byla jedna kapitola příběhu jejich mocenského paktu. V těch chvílích bylo jejich partnerství silné, ale v žádném případě nešlo o přátelství na život a na smrt. Byl v tom obrovský kus pragmatismu – z obou stran. Ale tehdy se zdálo, že Zeman má hodně navrch,“ říká Kmenta.

    Jejich cesty se poprvé protnuly v roce 1997. Babiš byl spoluvlastníkem panamské společnosti Beltomate, která ten rok poslala 220 tisíc švýcarských franků (v přepočtu tehdy asi pět milionů korun) do společnosti, která byla zřejmě používaná ke skrytému financování ČSSD.


    Miloš Zeman se nechal Andrejem Babišem i přes protesty svého poradce Miroslava Šloufa jaksi „očarovat“. Pod tlakem stranických kolegů vedených Stanislavem Grossem pomohl koncem 90. let jeho kabinet dosadit do petrochemického gigantu Unipetrol a jeho dceřiných společností několik manažerů spřízněných s Babišem či s jeho holdingem Agrofert.

    Pozdější privatizace Unipetrolu tak vypadala jako ušitá na míru právě Agrofertu. Jenže Agrofert nakonec nezaplatil a privatizace skončila fiaskem. Babiš v září 2002 vrátil Unipetrol státu. Což byla ostuda i pro Miloše Zemana. Ten proto na Babiše zanevřel - a ještě v roce 2011, kdy se miliardář rozhodl vstoupit do politiky, od něj voliče odrazoval.

    Jak se tedy stalo, že se jejich spojenectví opět prohloubilo? „Zjistili, že mají možná dost podobné voliče a že je lepší si je ‚půjčovat‘ nebo předávat než proti sobě bojovat. V roce 2015 došlo k velkému obratu, kdy spolu Zeman s Babišem spolu uzavírají nepsaný či psaný pak o neútočení, který vazbu mezi mezi nimi jen upevnil,“ připomíná Jindřich Šídlo, speciální host této epizody.

    K čemu se ti dva potřebovali? Jakou roli Andrej Babiš sehrál v druhé přímé prezidentské volbě? A proč Zeman podporuje Babiše v kauze Čapí hnízdo? Poslechněte si celou epizodu.


    Poslechněte si celou epizodu i se speciálním hostem, politickým reportérem Seznam Zpráv Václavem Dolejším.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Petr Koubek. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková. V roli zdroje jste slyšeli Anitu Krausovou.
  • Firma Beltomate, od které v 90. letech putoval několikamilionový dar k ČSSD, byla podle všech indicií v 80. a 90. letech finanční kanál bývalých manažerů Petrimexu, připomíná Jaroslav Kmenta v podcastu Prohnilí.

    Poté, co vydavatelství Mafra a deník MF Dnes koupil podnikatel a politik Andrej Babiš, se Jaroslav Kmenta přesunul do nově vznikajícího časopisu Reportér. Jako investigativní reportér v nové redakci mimo jiné začal rozkrývat způsoby, kterými si šéf vládního hnutí ANO zajišťoval vliv a peníze.

    „Vstup Andreje Babiše do Sněmovny a Strakovy akademie neznamenal jen zlom v politice, ale i v pojímání organizovaného zločinu. Babiš nebyl gangster jako Mrázek, byl „bílý límeček“ 21. století. K tomu, aby dosáhl všeho co chce, používal hlavu, peníze a právníky. Neumlčoval nepřátele kulkou do týla, ale posílal na ně kontroly. Nekupoval si jednotlivé policajty, on se potkával přímo s ministry vnitra. Jednomu byl dokonce jako čestný host na svatbě,“ říká Kmenta v nové epizodě podcastu Prohnilí.

    Právě skrz Františka Mrázka se Kmenta dostal ke kauze sponzoringu ČSSD firmou Beltomate. Během natáčení filmové adaptace Kmentových knih o Mrázkovi se reportér zabýval také otázkou, jestli měl boss českého podsvětí v roce 1999 prsty v pokusu o vraždu sponzora ČSSD Ivana Lhotského.

    „Sociální demokracie si totiž v druhé polovině 90. let nechala posílat peníze od různých sponzorů přes účelově založené společnosti. Ivan Lhotský systém černého financování ČSSD zastřešoval. K většině pochybných darů se pod tlakem médií Zemanova strana postupem let přiznala. Narazil jsem na kopii darovací smlouvy pro ČSSD na 5 milionu korun od firmy Beltomate. Jednatelem firmy Beltomate byl Roland Schaer, který byl úzce spojen s lidmi ze skupiny bývalého podniku zahraničního obchodu Petrimex a koncernu Agrofert,“ vysvětluje Kmenta.

    Schaer ale nebyl v Beltomate jediný, kdo byl ve spojení s Andrejem Babišem. Na darovací smlouvě byl také podpis jednatele firmy, Ivan a příjmení začínající na P, kterého Kmenta přes dokumenty ve švýcarských obchodních rejstřících, kde byla panamská Beltomate vedena, identikoval jako Ivana Proppera.

    Další jméno ve veřejně dostupných dokumentech byl Lubomír Šidala – oba přitom patřili k blízkým spolupracovníkům Babiše z dob, kdy spolu dělali v Petrimexu a v Maroku jako obchodní delegáti komunistického Československa.

    Poslechněte si celou epizodu i se speciálním hostem, politickým reportérem Seznam Zpráv Václavem Dolejším.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Josef Kokta. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková. V roli zdroje jste slyšeli Marka Pospíchala.

    Použité zdroje a ukázky:

    Střet zájmů u politiků, 2014, Studio ČT24; PŘÍBĚH KMOTRA (2013) CZ HD trailer, 2013, YouTube Totalfilm.cz; Příběh kmotra 2013 (Nejlepší hlášky), 2014, YouTube Martin Hanzlík;

    Andrej Babiš: Pojďte volit naše kandidáty, protože my jsme jedni z vás, 2014, YouTube ANO; Eurovolby, 2014, Události ČT; Osobní archiv Jaroslava Kmenty; Vítězové a poražení voleb, 2014; Události ČT; Kauza Čapí hnízdo, 2016, Události ČT; Panama Papers odkrývají daňové ráje, 2016, Události ČT; Babiš převedl Agrofert do svěřeneckých fondů, 2017, Studio ČT24; Dluhopisy Agrofertu, které nakoupil Andrej Babiš, zkoumá jemu podřízený úřad, 2017, ČT24; Respekt: Finanční správa i policie prověřují Agrofert a Babišovy dluhopisy, 2017, ČT24; Demise vlády, 2017, Události ČT; Demise vlády, 2017, Události ČT; Andrej Babiš - média neovlivňuju, 2017, YouTube Šuman Julius; Nahrávka vicepremiéra Babiše, 2017, Události ČT; Volební model - červenec, 2017, Události ČT; Čapí hnízdo a nahrávky mohou ANO uškodit i pomoci. Babišovi nabízejí roli oběti, 2017, ČT24; Pojďte volit!, 2017, YouTube ANO; Volby 2017, 2017, Události ČT; Volební centrum ČT, 2017, iVysílání; Téma: Kauza Čapího hnízda, 2016, Studio ČT24.

  • Z první schůzky s Babišem jsem odcházel v šoku. Čekal jsem kultivovaného miliardáře a místo toho na mě mluvil jako dlaždič, vzpomíná Jaroslav Kmenta v dalším díle podcastu Prohnilí.

    Investigativní reportér Jaroslav Kmenta v další epizodě shrnuje cestu Andreje Babiše – vlivného podnikatele, jednoho z nejbohatších lidí v Česku a později také politika – a zároveň se ohlíží se za klikatým rozvojem české investigativní žurnalistiky.

    „Někdy do roku 1997 byl Babiš málo známý česko-slovenský podnikatel. Jenže už v té době budoval vztahy se Stanislavem Grossem, který byl tehdy pouhým předsedou poslaneckého klubu ČSSD. V roce 1998 vstoupila ČSSD do vlády a spolu s hvězdou korunního prince ČSSD stoupal i Babišův vliv,“ připomíná Kmenta.

    Stanislav Gross se v roce 2000 stal ministrem vnitra v Zemanově vládě. Babiš měl najednou přímý kontakt na vládu a jeho byznys rostl. Nezastavil ho ani pozdější pád Grosse-premiéra, když deník MF Dnes přišel s kauzou podivného financování jeho bytu.


    „Někdy v té době jsem se s Andrejem Babišem poprvé potkal i já. Bylo to kvůli privatizaci Unipetrolu v roce 2005. Na první schůzku jsem se připravoval pomalu jako na rande, přece jen to byl jeden z nejbohatších Čechů. Moje představa o distingovaném muži ale vzala rychle za své. Přede mnou byl člověk, který mluvil jako někdo z hospody čtvrté cenové kategorie. Zeptal jsem se, jaké jsou jeho kontakty s politikou, konkrétně se Stanislavem Grossem – a to, co říkal třeba o Grossově manželce, to bych se styděl opakovat i před známými,“ popisuje Kmenta.

    „Místo odpovídání na mé otázky se mě pokoušel nasměrovat, tam kam chtěl. Že bych se měl raději podívat ‚na ty mafiány, na Pitra s tím Mrázkem‘. Dal mi nějaký dokument s mapkou byznysu a podvody z éry devadesátých let. Měl fakt dokonalé informace, byly v podstatě jako z policejního spisu,“ vzpomíná reportér.

    Poslechněte si celou epizodu i se speciálním hostem, novinářem Michalem Musilem.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Petr Koubek. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková.

    Použité zdroje a ukázky

    Zeman zvolen prezidentem, 2013, Události ČT; Andrej Babiš koupil mediální skupinu Mafra, 2013, Události ČT, Rozdělení Československa, Zprávičky, ČT edu; Veteráni z války v Perském zálivu mají zdravotní problémy, stát souvislost s jejich nasazením zatím neuznal, 2012, ČT24; Všichni prezidentovi muži, 1976, Youtube Starydabing; Kauzy: tzv. "sarajevský atentát" a politická krize, 2021, Newsroom ČT24; Jak získal Gross peníze na pořízení bytu?, 2005, Události ČT; Úmrtí Stanislava Grosse, 2015, Události ČT; Jak se privatizoval Unipetrol, 2005, Události ČT; Unipetrol: otazníky kolem privatizace, 2005, Události ČT; Karolína Peake — David Ondráčka — Andrej Babiš — Pavel Zeman, 2011, Otázky Václava Moravce; ANO / Když lidem začnou zářit oči…, 2013, YouTube ANO; Andrej Babiš kupuje Mafru, 2013, Andrej Babis; Selský rozum, 2017, iVysílání; Andrej Babiš, 2013, Hyde Park ČT24;

  • Politické spojenectví Miloše Zemana a jeho poradce Miroslava Šloufa dobře ilustruje prvních 25 let svobodné české politiky. Kdo vlastně Šlouf byl? A jak se mu povedlo dostat Zemana až na Pražský hrad?

    Miroslav Šlouf jako předseda ústředního výboru Svazu socialistické mládeže v rámci komunistického aparátu stoupal. Svůj um ale zvládl naplno projevit až po Sametové revoluci. V roce 1994 Šlouf vstoupil do ČSSD. Průlom v jeho kariéře nastal na konci roku 1995, kdy přišel s geniálním nápadem – volební autobusem Zemák.

    Právě během předvolební kampaně se mezi Zemanem a Šloufem vytvořilo silné pouto.

    „Poprvé jsem je spolu zaznamenal právě v půlce 90. let. Viděl jsem, jak se k sobě chovají, když jsou vypnuté kamery. Zeman byl na Šloufovi téměř závislý a Šlouf mu dělal první poslední. Byli v podstatě jako bratři. A taky byli pod parou, protože si vzájemně nalévali. Říkal jsem si, že ten přímý přenos Zeman prostě nemůže zvládnout, ale oni už věděli, kolik přesně mu mohou nalít,“ vzpomíná Jaroslav Kmenta v další epizodě podcastu Prohnilí.

    Tehdy ČSSD skončila ve volbách druhá za ODS, což byl velký úspěch. O tři roky později v roce 1998 volby dokonce vyhrála. Se skandály zatíženou ODS uzavřela opoziční smlouvu.

    A Miroslav Šlouf? Zaparkoval po boku Zemana na Úřadu vlády jako jeho pravá ruka a šéf poradců. Fungoval také jako neformální lobbista a za premiéra řešil i to, co normálně řešit nemá – například si telefonoval s mafiánským bossem Františkem Mrázkem a umožnil mu také vstup do nejvyšších politických pater.

    V ČSSD se do popředí stále více dostávali lidé jako Vladimír Špidla a Stanislav Gross, kterým se Šloufovy způsoby práce nelíbili. A právě toto křídlo sociálních demokratů potopilo Zemana v prezidentské volbě v roce 2003. Zlomený Zeman se vrátil na Vysočinu, kde ho pravidelně navštěvoval opět Miroslav Šlouf. „Operaci Důchodce“, tedy plán na zvolení svého spojence prezidentem, nemínil vzdát.

    Jaké podezřelé transakce Jaroslav Kmenta a jeho kolegyně Jana Klímová objevili v Zemanově kampani? V který moment kampaně vypadl Miloš Zeman z role? A jak skončilo Zemanovo a Šloufovo přátelství?

    Poslechněte si celou epizodu i se speciálním hostem, novinářkou Janou Klímovou.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Josef Kokta. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková.

    Použité zdroje a ukázky

    Mírové poselství Miroslava Šloufa, 2009, YouTube prpa; Osobní archiv Jaroslava Kmenty; Miloš Zeman a jeho Zemák - dobová reportáž České televize, 2021, YouTube Kluk jak Buk; Nová koaliční dohoda, 2016, Archiv ČT24: Před dvaceti lety; Krize - r. 1997, ODS a Václav Klaus, 2013, YouTube Antonín Novák; Sarajevský atentát 1997, 2017, Facebook Newsroom ČT24; Podpis opoziční smlouvy 9. 7. 1998, 2018, Facebook Archiv ČT24; Sjezdy ČSSD, 2009, Archiv ČT24; Prezidentské volby, 2018, Archiv ČT24; Přátelé Miloše Zemana, 2008, Události, komentáře; Zeman šéfem Zemanovců, 2010, ČT24; Zeman osloví voliče životním příběhem, 2012, ČT24; Miloš Zeman - TV spot od Filipa Renče, plná verze, 2012, YouTube Zeman NaHrad; Zeman bude kandidovat na prezidenta - SPOZ mu sežene podpisy, 2012, ČT24; VIDEO: Kompletní záznam prezidentského duelu Schwarzenberg-Zeman, 2013, iDnes; Volba prezidenta - volební studio, 2013, ČT24; Spřízněni přímou volbou, 2013, iVysílání; Hledá se prezident, 2012, iVysílání.

  • Měl jsem v ruce materiály, které ukazovaly, jak komunikují politické špičky s podnikateli, kteří s nimi hýbají, jak potřebují, vzpomíná Jaroslav Kmenta na výbušnou kauzu kolem pražského magistrátu.

    K odposlechům Béma a Janouška se investigativní novinář Jaroslav Kmenta dostal koncem roku 2011. Nahrané telefonáty získal na zašifrovaném disku od zdroje s přezdívkou Hluboké hrdlo 5, který Kmentovi předal také rozhodující dokumenty v kauze Víta Bárty a strany Věci veřejné.

    „Ačkoliv to po kauze Víta Bárty nevypadalo, politika šla mimo mě, moje parketa byli stále spíš mafiáni a polosvět. Otevřel jsem první soubor a ani jeden z hlasů mi nebyl povědomý. Zmiňovaly ale územní plán, Obecňák - to mě nasměrovalo na Prahu,“ vzpomíná Kmenta v dalším díle podcastu Prohnilí.

    V dalším souboru ale slyšel třetí hlas, který poměrně rychle ztotožnil s Pavlem Bémem. „Koukej si zapnout telefon, nebo mě opravdu nas****š. Dělej,“ říkal člověku na druhé straně linky. Tím byl lobbista Roman Janoušek.

    „To, co jsem měl v ruce, byly odposlechy bývalého pražského primátora s jedním z nejvlivnějších kmotrů ODS Romanem Janouškem. Bylo to z doby, kdy oni dva byli pánové Prahy. Celá kauza ale nebyla jen o jednom politikovi a lobbistovi, ale popisovala to klientelistický způsob, jakým se dělala komunální politika v celé zemi,“ dodává Kmenta.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Josef Kokta. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková.

    Použité zdroje a ukázky:

    Osobní archiv Jaroslava Kmenty; Pavel Bém a Petr Čtvrtníček - parodie na reklamu Vodafone, 2008, YouTube M1CK90, Interview ČT24 - Pavel Bém, 2010, iVysílání; Události ČT - Kdo je Roman Janoušek?, 2014, iVysílání; Názory a argumenty: Mrtvé duše a kmotři v politice, 2009, ČRo Plus; Studio ČT24: Kongres ODS, 2009, iVysílání; Dopolední události - 22. březen 2012, 2012, iVysílání; Studio ČT24 - Odposlechy Bém-Janoušek o řediteli VZP, 2012, iVysílání; Lobbista Janoušek v opilosti havaroval a srazil ženu, 2012, ČT24; 168 hodin - Mazánci a kolibříci, 2012, iVysílání; Události v regionech - Lobbista Roman Janoušek je obžalovaný, iVysílání; Události ČT - Volby 2013, 2013, iVysílání; Nový předseda ODS Fiala dostal velmi silný mandát. Druhým mužem strany je Zahradil, 2014, Radiožurnál; Zprávy - 23. květen 2013, iVysílání; Události - Konkrétní termín prezidentských voleb: první kolo proběhne 11. a 12. ledna, 2012, iVysílání.

  • Ovládnutí postu ve vládě Petra Nečase mělo podle strategického plánu Víta Bárty přinést lukrativní veřejné zakázky. Bárta naprosto otevřeně motivoval své spolustraníky, aby plnili partajní pokladnu i svou kapsu z veřejných peněz. Další díl podcastu Jaroslava Kmenty, tentokrát také s šéfredaktorem časopisu Reportér Robertem Čásenským.

    Investigativní novinář Jaroslav Kmenta začal na kauze strany Věci veřejné a jejího zakladatele Víta Bárty pracovat před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010.

    Všechny poznatky o Bártově plánu na propojení politické a ekonomické moci shromáždil do speciální přílohy Odhalen, kterou deník MF Dnes, tehdy vedený Robertem Čásenským (a ještě mimo holding Andreje Babiše), zveřejnil 8. dubna 2011. Ještě ten den Vít Bárta rezignoval na funkci ministra dopravy.

    „Věděl jsem, že my do toho jako noviny půjdeme – ale vzhledem k tomu, že jsme věděli, co agentura ABL dělá, pro mě bylo důležité, abychom si před vydáním byli jistí hlavně tvým osobním rozhodnutím, Jardo. O ABL jsme věděli, že jsou schopní vyhrožovat konkrétním lidem,“ vzpomíná Čásenský v rozhovoru s Kmentou.

    Kmenta po zveřejnění svých zjištění o Bártovi skutečně dostal varování od svého zdroje ze speciálních složek policie, aby podnikl základní bezpečnostní kroky pro ochranu sebe a své rodiny.


    Strana se postupně rozdělila do dvou skupin. Jedni se dál pokoušeli bránit otce zakladatele Bártu a jako Věci Veřejné pokračovali v opozici. Druhá skupina v čele s poslankyní Karolínkou Peake založila novou politickou platformu LIDEM a zůstala ve vládě Petra Nečase.

    Obrana Bárty se postupně začala drolit, zároveň stále více lidí blízko straně bylo ochotných o jejím zákulisí promluvit. Čásenskému a Kmentovi se ozval zdroj, kterého si reportér později pojmenoval krycím jménem Hluboké hrdlo 5 s odkazem na slavnou kauzu Watergate.

    „Tento zdroj čekal s předáním rozhodujících dokumentů velmi dlouho, testoval, jestli jsme ‚držáci‘ a že se nebojíme zastrašování ze strany ABL a Věcí veřejných. Byl hodně ostražitý, stálo mě to tři telefony na jedno použití a taky spousta kilometrů nakroužených kolem různých sjezdů dálnice, abych zjistil, jestli mě někdo sleduje - a minimálně jednou fakt sledoval,“ vzpomíná Kmenta v podcastu.

    Muž s přezdívkou Hluboké hrdlo 5 předal reportérovi dokument, podle kterého lidé kolem Věcí veřejných na komunální úrovni schválně přeceňovali zakázky. Rozdíl připadl partaji a jim pak za to odměna. Pro členy strany, kteří se dostali na vyšší posty a mohli se státními zakázkami manipulovat, Bárta sepsal dokonce manuál – takzvaný etický kodex.

    Jakou pojistku do kodexu vložil Vít Bárta? Kdo vymyslel výraz superguru? A jak byly Věci veřejné napojené na pražské politické podnikatele? Objevte zákulisí celé kauzy v dalším díle podcastu Prohnilí.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Petr Koubek. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková. V roli policisty jste slyšeli Jiřího Vyorálka.

    Použité nahrávky a zdroje

    Ministerská rezignace Víta Bárty, 2011, Události ČT, Bárta na výjezdu - osobní archiv Jaroslava Kmenty, Vít Bárta versus Jaroslav Kmenta 2020, Newsroom ČT24; Stanovisko TOP 09, 2011, Události ČT; Další odhalení o Bártovi z doby, kdy šéfoval AB, 2011; Události ČT; Jaroslav Škárka stále dluží důkazy o tom, že mu strana platila za podepisování stranických dokumentů, 2011, Události ČT; Vládní krize vrcholí, 2011, Události ČT; O. Kovář: Večer nad Prahou, 2010, YouTube Tomáš Břicháček; Bárta rezignoval, Nečas chystá změny ve vládě, 2011, ČT24; Jaroslav Kmenta, investigativní reportér MF DNES, 2011, Hyde Park; Věci veřejné v rozpadu?, 2012, Události ČT; John odchází, necítí podporu v protikorupčním boji, 2011, ČT24; Bárta odmítá, že by spolustraníkům nabízel provize, 2011, ČT24; Reportáž o kauze Navatyp, 2011, Události ČT; Odposlechy Bém a Janoušek - osobní archiv Jaroslava Kmenty.

  • Investigativní novinář Jaroslav Kmenta v novém podcastu připomíná vzestup a pád strany Věci veřejné a jejího zakladatele Víta Bárty. Kmenta v roce 2011 doložil, že skutečnou Bártovou vizí bylo propojit politickou a ekonomickou moc. Zaposlouchejte se do prvního dílu podcastové série Prohnilí.

    „Byl jsem pod neustálým tlakem. Psal jsem jenom o mafiánech a kmotrech a jejich napojení na politiky a policajty,“ vzpomíná Jaroslav Kmenta na rok 2010 v prvním díle nové podcastové série Prohnilí.

    Tehdy pracoval v MF Dnes a jeho šéf Jiří Kubík, aktuální šéfredaktor Seznam Zpráv, mu nabídl, aby na chvíli přehodil výhybku na jiné téma a vyčistil si hlavu od odposlechů ze spisů Krakatice. Kmentu vyzval, aby prozkoumal pozadí nového politického subjektu, který se začal vynořovat na scéně – Věci veřejné.

    „Najednou se ukázalo, že tahle partaj, o které nikdo nic nevíme, možná vstoupí do Sněmovny a možná promluví i do sestavení vlády. Pamatuju si, že jsem se tě zeptal, jestli si nechceš odpočinout od zločinu a jít se podívat, co jsou Věci veřejné zač,“ dodává v podcastu Kubík.

    V roce 2010, kdy „vévéčka“ nastoupila, bylo na politické scéně v politice veselo. Zleva buldozer Jiří Paroubek z ČSSD, zprava neurvalý Mirek Topolánek z ODS a oba se předháněli v siláckých prohlášeních. Věci veřejné působily na lidi jako hojivý balzám.

    „Radek John se obklopil týmem neprofláknutých politiků – Karolína Peake, Jaroslav Škárka nebo Kateřina Klasnová. Na plakátech se na nás najednou začaly usmívat krásné blondýnky. A lidé si na klopy hromadně připínali placky s véčkařskými hesly ‚Stop dinosaurům‘,“ vypráví Kmenta.


    Někdejší moderátor TV Nova Radek John byl ale jen tváří dovedně vytvářeného marketingu. Klíčovým mužem v pozadí byl podnikatel Vít Bárta, který stranu založil, financoval a řídil. Byl také majitelem bezpečnostní agentury ABL. Brzy se ukázalo, že po vstupu do politiky řídil Bárta své impérium jako soukromou firmu s několika holdingy. Připomíná vám to něco?

    „Bártova ABL měla i silnou detektivní divizi. Jak jsem později zjistil, Bárta v ní zaměstnával bývalé důstojníky ze specializovaných útvarů policie. Byli to tedy státem vyškolení experti na odposlouchávání a sledování a byla mezi nimi i řada lidí z tajných služeb. Zdaleka nesledovali jenom nevěrné manžele a manželky. Velká část agendy detektivní divize ABL měla politický podtext,“ připomíná Kmenta v úvodním dílu nové podcastové série.

    V podcastu mimo jiné zazní odposlechy, které zachycují Víta Bártu v roce 2007 na poradě v ABL, jak školí své manažery v získávání nových klientů. „Dovedu si představit, že když mám opravdu extrémně zajímavého zákazníka, že na něj na dva dny nebo na týden někoho posadíme – abychom věděli, kde je, co dělá, s kým se stýká. Že provedeme výslovně infiltraci do jeho prostoru. Jsou zákazníci, u kterých tomu dám z fleku zelenou,“ říká podnikatel.

    Jak Vít Bárta a agentura ABL využívali svůj vliv? A co bylo v půlnoční SMS zprávě, kterou dostal Jiří Kubík od bratra zakladatele Věcí veřejných? Poslechněte si první díl podcastové série Prohnilí.

    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Petr Koubek. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková. V roli policisty jste slyšeli Jiřího Vyorálka.

    Použité nahrávky a zdroje

    Krakatice – osobní archiv Jaroslava Kmenty; Soud znovu řeší údajné napojení exministra Langra na kmotra podsvětí Mrázka, 2013, iRozhlas,; Jiří Paroubek, Kdo z vás to má, 2006, YouTube, pořad 168 hodin; Vít Bárta versus Jaroslav Kmenta 2020, Newsroom ČT24; Předvolební spot, 2010, YouTube Strana Věci veřejné; Vít Bárta jako host Show Jana Krause, 2010, YouTube Show Jana Krause; Výčet skandálů ABL, 2012, Události ČT; Někdo se dívá, 2013, Pološero; MF Dnes má důkazy, že ABL sledovala politiky ODS, 2011, ČT24; Volební studio ČT, 2010, Studio Volby 2010; O sestavení vlády bude jednat lídr ODS Petr Nečas, 2010, iRozhlas; Policie opět zkoumá kauzu ABL na Praze 11. Bárta to nechce komentovat, 2011, iRozhlas; Ministerská rezignace Víta Bárty, 2011, Události ČT.

  • Jmenuju se Jaroslav Kmenta a jsem investigativní novinář. Možná mě znáte také jako autora knih Boss Babiš nebo Rudý Zeman.

    Politiky, korupcí a podvody se zabývám už přes 20 let. Chápu, že se politika může zdát trochu šílená.

    Ale ne vždy a ne všechno je na politice špatné a ne všichni politici jsou prohnilí. Jen se občas stane, že ti větší „zlouni“ mají ostřejší lokty, než ti druzí, a tak se stává, že jsou pak víc vidět, mají důležité funkce a tendence je zneužívat.


    Právě o nich je můj nový podcast Prohnilí. Poslouchejte od 10. října na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.


    Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj. Scénář: Petr Koubek. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková.