Afleveringen
-
„Kolegové v Řecku zaznamenali, že po 7. říjnu školy nechodí do jejich instituce, rodiče nebo studenti se bojí, kdežto u nás to je naopak. K nám studující přicházejí a ptají se, nějakým způsobem chtějí pochopit, co se děje,“ pochvaluje si Zuzana Pavlovská, která se v Židovském muzeu v Praze věnuje vzdělávacím aktivitám. Na jaké dotazy nejčastěji odpovídá? Jak vypadají vzdělávací programy pro vyučující? A co si odnesla ze svých studií v Jeruzalémě? Poslechněte si rozhovor.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Požadavek slovenského premiéra Roberta Fica, aby Ukrajina umožnila přes své území transfer jiného než ruského plynu, je nerealistický. V novém díle podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví expert na energetiku ze Stálého zastoupení Česka při EU v Bruselu Jakub Černohorský. „Nikdo nevěří tomu, že by Rusko s tímto souhlasilo, aniž by dostávalo dostatek tranzitních poplatků,“ říká o možných dodávkách plynu z Ázerbájdžánu přes ruské a ukrajinské území.
-
Zemi si rozvracet nedáme – říká slovenský premiér a šéf Směru Robert Fico. Odpovídá tak na masivní demonstrace za evropské směřování země. Co když mu ale vaz nezlomí ulice, ale jeho vlastní koalice? I to je téma rozhovoru s Laurou Kellö Kalinskou ze serveru Aktuality.sk. Ptá se Matěj Skalický.
-
Před pár dny, 18. ledna, zemřela ve věku 76 let významná česká právnička Eliška Wagnerová. Její profesní dráha po listopadu 1989 je všeobecně známá: byla asistentkou ústavního soudce Zdeňka Kesslera (od roku 1993), soudkyní a poté předsedkyní Nejvyššího soudu (1998–2002), místopředsedkyní Ústavního soudu (2002–2012) a šest let také nestranickou senátorkou. Co se ale ví o jejích dřívějších osudech?
-
Vystoupení z davu či z nekonečného „scrollování“ tematizují filmaři ve věku od 6 do 20 let na festivalu A-FilmTeens. O radosti, motivu letošního ročníku, se jim točilo hůř. „Filmy přímo odrážejí to, co děti a dospívající žijí, co cítí a jak vnímají svět. Je pro mě stále otázkou, jestli hlavní cílové publikum by náhodou neměli být rodiče i prarodiče těch dětí,“ říká producentka Zuzana Dražilová. Jak vede mládež k mediální výchově a který snímek jí osobně udělal radost?
-
Modely od věhlasných módních návrhářek a návrhářů jsou součástí nové stálé výstavy v pařížském muzeu Louvre. Najdete je na ploše devíti tisíc metrů čtverečních hned vedle tapisérií, keramiky, precizně zpracované zbroje i předmětů z dob Napoleona III. Kurátoři si dali záležet, aby vše dokonale ladilo.
-
Nominaci na Oscara za dekorace hororu Nosferatu získala česká výtvarnice Beatrice Brentnerová, jejímž úkolem bylo zachytit atmosféru Evropy roku 1838 přesně. „Nešlo jen o to být správně dobově, ale i o to se mentálně vcítit do dobové filozofie: jak se žilo, jak se přemýšlelo, jaké byly náboženské rituály i sociální zvyklosti. To všechno jsme museli nastudovat,“ vysvětluje dekoratérka. Co její práce obnáší? Proč ve filmu nejsou petrolejky a jaké významy do něj vnáší šeřík?
-
Proč roste počet napadení a výhružek na českých školách a jak je řeší policie? Kam směřují demonstrace na Slovensku a jakou taktiku zvolila slovenská vláda a premiér Fico? Soud v pátek rozhodl, že bývalý dobrovolný strážce nenese vinu za obří požár v Českém Švýcarsku z roku 2022. Jak správa parku od té doby posílila požární prevenci?
-
Podaří se ve sněmovně prosadit a schválit dlouho očekávaný zákon o podpoře bydlení? Proč předkládaná podoba zákona snižuje počet takzvaných kontaktních míst? „Debatami jsme dospěli k závěru, že použijeme nikoli plošné rozložení, ale rozložení podle mapy incidence. To znamená, že tam, kde je jev významný natolik, že potřebuje z našeho pohledu být řešen, jsou kontaktní místa povinně,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
-
Aréna Brno – jedna z největších investic v historii města – minimálně ta, která je placená z městské kasy. Miliardovou stavbu teď provází zdržení i zdražení – dva měsíce a asi tři sta milionů korun. Podle magistrátu nic zásadního. Hotovo má být příští rok v létě. Jednoduchá cesta k tomu nepovede. Nová Brněnská jedenáctka taky zjišťovala, proč bude mít v Brně uličku Ferda Mravenec, jak Kunderovi obsadí volné místo po komunistovi a odkud lidé nejčastěji jezdí z Brna a do Brna.
-
Jiří Holub je kastelánem Státního hradu a zámku Frýdlant. Co se tam děje, když už je sezóna v plném proudu a lidé odejdou? „Čeká vás zavření celého zámku, pozavírání oken, projití, jestli někdo nenechal někde svítit... To je doba, kdy dům máte pro sebe. Osobně říkám, že 90 procent kastelánů a kastelánek tu práci dělá právě proto, že ten dům je chvilinku jejich. Vnímá ho jinak, než když provázíte skupiny. Je to nejhezčí doba,“ popisuje s úsměvem Jiří Holub.
-
Donald Trump má za sebou první pracovní týden v Bílém domě. Jeho kroky část Ameriky pobouřila, jiné potěšila. Trumpovi příznivci třeba zatleskali vyhlášení stavu ohrožení na hranicích s Mexikem nebo odstoupení Spojených států od Pařížské klimatické dohody. Jeden z nejmarkantnějších prvních kroků byla plošná amnestie pro všechny účastníky útoku na Kapitol v roce 2021. Milost podepsal pro 1500 odsouzených. Co dalšího můžeme od staronového prezidenta Spojených států čekat?
-
Jméno bývalého vládce Spojených arabských emirátů šejka Zayeda nese v Abú Dhabí mezinárodní letiště, sportovní hala, přístav nebo také největší mešita v zemi. Když šejk v roce 2004 zemřel, konal se pohřeb právě na nádvoří tehdy ještě rozestavěné mešity. Velkolepá stavba byla dokončena o tři roky později a dnes pojme desetitisíce věřících.
-
Jeden ostrov, dva muži a svět na prahu jaderné války. Kennedy s Chruščovem a Kubánská krize. Co k ní vedlo a poučily se z ní světové mocnosti? To se dozvíte v dalším, už třetím díle speciální podcastové série Vinohradské 12 jménem ATOM. Odpovídá Vlastislav Bříza, expert na jaderné soupeření z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
- Laat meer zien
