Afleveringen
-
Osamělost a nedostatek vztahů je možné přičíst k negativním stránkám samoty. Ale i s těmi je možné pracovat. Proč je dobré mluvit o bolestech, hořkosti a opuštěnosti s Bohem i s lidmi? I o tom mluví psycholog Marek Macák ve třetím pokračování série o samotě, tentokrát o té, která bolí.
-
Být sám se sebou, vstoupit do samoty má mnohé výhody. Za tu základní označují Lucie Endlicherová a Marek Macák prostor vnímat. Proč potřebují samotu všichni, extraverty nevyjímaje? A co všechno je možné v tichu samoty zaslechnout?
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Člověk byl stvořen jako bytost vztahová, není tím ovšem apriori myšlen vztah partnerský, ale vztahy jako takové, včetně vztahu s Bohem. To je místo, ve kterém je možné učit se vztahovým dovednostem, včetně správného pohledu na sebe sama, bez kterého se do ostatních vztahů vstupuje ztěžka. O samotě, osamocení a sobectví, o tom, jak mít rád sám sebe i druhé a jak vypadá „dobrá samota“ s psychologem Markem Macákem.
-
Uši k duši: Čas (5/5): Čas Boží. Host: Marek Macák. Moderuje: Lucie Endlicherová.
-
Za snahu zachránit se vlastní činností je možné označit přehnaný tlak na budoucnost, který můžeme pozorovat kolem sebe. Také o dichotomii života křesťana, který zároveň nemá právo plánovat život podle sebe, pokud ho vydal Bohu, a zároveň se nemusí stresovat budoucností, protože je v Božích rukou, mluví čtvrtá část seriálu o čase v podcastu Uši k duši.
-
Přítomnost nám dává dobrý náhled na to, co se děje a pomáhá nám kotvit věci. Nejde o to, dívat se na věci z vlastní perspektivy a o uspokojování vlastních potřeb, ale o pozorování toho, jak se věci mají. "Tady a teď" tak, jak je vnímáno křesťany, nabízí možnost podívat se pravdivě na své touhy a pracovat s nimi. O přítomnosti v pokračování seriálu o čase v podcastu Uši k duši.
-
O trénování realistického postoje k minulosti mluví psycholog Marek Macák ve druhém zastavení věnovaném času. Je dobré uvědomit si a připustit si, že vzpomínky jsou ovlivnitelné. A zde se otevírá téma vděčnosti, výčitek svědomí a dalších přístupů, se kterými se obracíme do minulostí.
-
O čase chronos a kairos především, ale také celkově o tom, jak s časem nakládáme a stavíme se k němu. Je důležité umět se vyrovnat s minulostí a žít dobře v přítomnosti, abychom v budoucnosti nevařili z vody. O všem zmíněném v prvním setkání Lucie Endlicherové a psychologa Marka Macáka na téma Čas.
-
V okamžiku, kdy zakoušíme potřebu schovat se, ukrýt se, objeví se něco, za co se stydíme, něco není v pořádku. Je dobré podívat se pravdě do očí a uvidět, co to způsobuje. Jak důležitý je v takové chvíli kontakt s Bohem, i o tom je závěrečná část série Stud podcastu Uši k duši.
-
Místo pro přiznání vlastní viny se vytváří přijetím, které formuje prostor, ve kterém se člověk nestydí udělat chybu. Pak přichází možnost postavit se na pravdu a nenechat se stále potvrzovat vlastními pocity. I tyto skutečnosti připomíná třetí zastavení u tématu studu v Uších k duši.
-
Stud je třeba (zdravě) rozvíjet. Pro tento rozvoj je důležité rodinné prostředí - a přitom právě rodina nás často vede k tomu, že se stydíme, že nejsme takoví, jací bychom měli být. Podobně působí i tlaky v církvi, zákonická očekávaní. Místo, kde se můžeme nestydět a zůstáváme sami sebou, je to důležité a potřebné proto, aby se člověk zdravě posouval.
-
Stud patří k životu, a tak je na nás, abychom se s ním vyrovnali. Stud a vina jsou dvě rozdílné věci a je dobré umět je rozlišit a dobře s nimi nakládat. V církvi se člověk - mimo jiné - učí dobře stydět. Jak? První zastavení u studu, konkrétně u studu a viny, napoví více.
-
Pokoj není něco, co by si člověk mohl vyrobit. Ale je možné ho přijmout. Proč je dárcem pokoje Bůh a jak tedy přijímat pokoj, který nabízí? A jak se mění parametry pokoje tím, že se Bůh stal člověkem? Více psycholog Marek Macák v závěrečné části série o pokoji.
-
Lidský a Boží pokoj jsou dvě odlišné věci. Umět svůj pokoj načerpat u Boha a pak ho nést dál je jistě ideál, otázkou zůstává, jak se "to dělá". Že věta "mám v tom pokoj" není zhusta odpovědí na to, co je a co není správné, i o tom mluví psycholog Marek Macák ve čtvrtém pokračování série věnované pokoji.
-
Budování pokoje ve společnosti, v širokém okolí každého člověka, se věnuje třetí setkání Uší k duši věnované pokoji. Psycholog Marek Macák doporučuje vděčnost a schopnost dívat se na věci s nadhledem, odstup od událostí, které právě probíhají, i schopnost ohlížet se do minulosti či vyhlížet do budoucnosti. Doslechnete se také, jak se může proměnit modlitba toho, kdo prosí o pokoj.
-
Jak spolu souvisí klid a pokoj, který nosíme v sobě, s (ne)pokojem, který zažíváme kolem sebe? Psycholog Marek Macák mluví o důležitosti dobrého vyvážení citlivosti k sobě a případné přehnané přecitlivělosti, o umění říkat ne i o situacích, kdy prostě není možné odmítnout. Klíč je ve zkoumání toho, zda jsme na místě, na které nás postavil Bůh. Druhé Uši k duši o pokoj na téma Pokoj kolem sebe.
-
O pokoji, tedy o klidu, spočinutí, z hlediska tělesného. Dýchání, klidný tep, odpočinek, jak se nestresovat, které modlitby mohou uvádět do pokoje a tedy do Boží přítomnosti - o tom všem mluví psycholog Marek Macák. Při poslechu dojde i na seznámení například s modlitbou ticha a Ježíšovou modlitbou a nebo zamyšlení nad smyslem vděčnosti i důležitosti vnímání vlastního těla.
-
Co mají pomluvy společného s (ne)věděním? Umět říct nevím a nevysloovat falešné předpoklady je velmi důležité. Osvojit si umění nevyjadřovat se ke všemu a nemyslet si, že vím po přečtení jednoho článku na internetu, je velmi důležité. A jaké poznání nás čeká po smrti? Závěr série o nevědění s psychologem Markem Macákem.
-
"Čtěte Bibli, tam to všechno je," zpívali už Voskovec s Werichem. Nabízí Bibli odpovědi na všechny otázky? A kudy vede cesta k pravé moudrosti? Třetí díl série o nevědění možná nabídne pár odpovědí nebo přinejmenším směrovek vedoucích k poznání.
-
Hledání moudrosti nemá být cílem našeho života. Už od stvoření světa známe, že strom poznání je nebezpečný. Dnes navíc ona nebezpečnost vzrůstá s pocitem "mám dostatek informací, protože jsem strávil čas na internetu". Pravé poznání ovšem člověka přesahuje a on zjišťuje, že čím dál víc věcí neví. Poznání, poznávání je třeba dát čas - třeba poslechem druhé části seriálu o nevědění.
- Laat meer zien