Afleveringen
-
Nepotvrzené informace o možném zásahu Ruska na Hokkaidu a nevyřešená ruská okupace části Kurilských ostrovů nevyvolávají obavy jen v Japonsku. Mohla by kremelská politika ochrany ruských menšin zajít tak daleko, aby Moskva vystoupila na „ochranu“ zde žijících domorodých Ainů, jež ministr zahraničí Sergej Lavrov považuje za ruské občany? A co by se muselo stát, aby Japonsko odložilo svůj pacifismus a sáhlo po zbraních?
O historii válečnictví v Japonsku od pro někoho možná nezvyklé součásti výzbroje samurajů, přes zázračné odražení dvou mongolských invazí až po dvě století trvající éru šógunátu Tokugawa a postoj moderních Japonců k válce jsme si tentokrát povídali s japanologem Romanem Kodetem ze Západočeské univerzity v Plzni.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Krvavý střet českých a moravských Přemyslovců sice skončil roku 1185 vítězstvím českého vojska, ztráty ale byly tak velké, že Češi z bojiště raději odtáhli a Moravany nepronásledovali. Kdo s kým bojoval a hlavně, kde k bratrovražedné bitvě došlo a co se na bojišti podařilo nalézt?
Nutkání hledat (a najít) posledního zabitého vojáka toho kterého konfliktu je fenoménem moderní doby. V případě ruské invaze na Ukrajinu si na posledního padlého ještě nějakou dobu počkáme, to nám ale nebrání v pátrání po prvním padlém na ukrajinském bojišti. Jeho příběh je děsí a inspiruje zároveň.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Sluneční soustavou prolétá kometa 12P/Pons-Brooks a pozoruhodně při tom mění tvar i barvu. Astronomové ji už nějakou dobu pozorují dalekohledy, pouhým okem by mohla být viditelná v létě 2024. Uvidíme, na jak velkou nebeskou show se máme těšit. Mezičas můžeme vyplnit pátráním po hmyzích rekordmanech, což nebude snadné, protože doba, kdy Zemi obývaly gigantické vážky, je dávno pryč a už se nevrátí. Tedy aspoň dokud se nezmění jeden veledůležitý faktor, který velikost hmyzu omezuje.
A jak je to s tím kamenem úrazu? Právě pátráním po původu tohoto rčení začíná náš nový seriál. Dojde na oslí můstky i na to, proč se opilcům říká, že jsou namol, ale to až někdy jindy.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Dokonalý záškodnický plán všem komunistům na očích. Tak by se dal charakterizovat návrh známé jednokorunové československé mince z roku 1957, na němž dívka v pokleku sází lípu. Předlohou slavné postavy totiž byla mladá skautka a tou dobou politická vězenkyně Bedřiška Synková odsouzená ve svých 19 letech ve zmanipulovaném procesu k deseti letům vězení. Mince s nominální hodnotou 1 Kč, jejíž autorka – sochařka a medailistka Marie Uchytilová – v té době nesmírně riskovala, byla v oběhu neuvěřitelných 35 let až do rozpadu Československa.
A protože neznámých osudů, které jsou všem na očích, není nikdy dost, odkryjeme ještě jeden z nich. Tušíte, na čí počest se od roku 1986 jezdí v Krkonoších extrémní závod psích spřežení Ledová jízda a proč se památný dub poblíž Skřivan u Nového Bydžova jmenuje Vojtěchův? Napovíme jen, že ve hře jsou polární kraje.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Tragický osud Titaniku zná asi doslova každý. Ve své době jeden z nejluxusnějších parníků se během své první plavby po srážce s ledovcem potopil 15. dubna 1912 v mrazivých vodách Atlantiku a připravil o život 1505 lidí. Důkazy obrovského neštěstí na desítky let pohltily oceánské hlubiny, objevit trosky se podařilo až v roce 1985. Na známých záběrech a fotografiích vraku Titanicu je vidět všechno možné, ovšem ani jedno lidské tělo.
Co se s těly obětí stalo? Dokonce ani James Cameron, režisér filmu Titanic, který se k vraku potopil 33krát, na nic nenarazil. „Viděl jsem přesně nula lidských ostatků. Viděl jsem oblečení, viděl jsem páry bot. Ale nikdy jsem neviděl lidské ostatky,“ prohlásil Cameron. Těla obětí ale nezmizela jen tak a my víme, co se s nimi stalo. A víme také, proč naopak jedno slavné tělo vystavené v Moskvě už 100 let zmizet odmítá…
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Pokud si po hrozivých zprávách z rusko-ukrajinské fronty o tom, jak snadno a rychle lze zničit tank T-72, myslíte, že se jich česká armáda co nejrychleji vzdá, jste na omylu. Je pravdou, že jsme zakonzervované starší typy T-72 odeslali na Ukrajinu, stále ale provozujeme modernizovanou verzi T-72M4 CZ i mnohem zastaralejší T-72M1. Ani německou armádou dodané starší tanky Leopard 2A4 kritickou situaci českého tankového vojska neřeší, chybí do nich totiž část munice.
Jediný tankový prapor české armády tak v tuto chvíli provozuje 30 modernizovaných T-72M4 CZ, 20 cvičných T-72M1 a 14 Leopardů, které zatím v očekávání modernějších verzí slouží hlavně k výcviku posádek. I proto se Česko ocitá ve srovnání síly tankového vojska na 91. místě za Norskem a Konžskou republikou. Jak ze zapeklité situace ven a bude vůbec možné provozovat současně tanky z východu i západu?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Zní to trochu jako pohádka, ale v roce 1992 se ve Virginii zapsal rumunský matematik do historie loterijního průmyslu, když trefil jackpot ve výši 27 milionů dolarů. A nejen to. Získal i šest druhých nejvyšších výher, 132 třetích a dalších 135 tisíc drobnějších výher v hodnotě dalších 900 000 dolarů. O podezřele šťastného výherce se okamžitě začala zajímat FBI i CIA, jenže jak se ukázalo, jeho postup byl naprosto nelegální. Je možné ho napodobit?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Přestože v průběhu dramatické války o Atlantik se začal mýtus o neviditelných německých ponorkách drolit, existovaly lodě, které patřily ke zdánlivě nepolapitelným. Jednou z nich byla i ponorka U-96 známá z filmu Ponorka od režiséra Wolfganga Petersena. Její skutečný příběh je možná ještě dramatičtější, než zobrazuje známý film. Věděli jste, že za celou dobu války na její palubě nikdo nezahynul a poslední člen posádky zemřel ve 107 letech teprve 13. října 2023?
Vesmír je vlastně také takovým oceánem, minimálně pro astronauty na oběžné dráze. Dvěma z nich – šlo o astronautky Jasmin Moghbeliovou a Loral O’Haraovou – při posledním výstupu do vesmíru „uplavala“ brašna s nářadím, což je nejenom nepříjemné, ale potenciálně i nebezpečné. Co bude dál a jak můžeme nešťastnou brašnu sledovat téměř na vlastní oči?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Pro mnohé se zdá být permafrost reálnou obdobou Pandořiny skříňky, a pokud roztaje, mohly by se probudit k životu i věci, o které nestojíme. Nově vědci oživili hlístice staré 46 000 let jen tím, že je zjednodušeně řečeno polili vodou. Tito červi přitom byli současníky sibiřských mamutů. K možná méně dramatickému, ale o to radostnějšímu „oživení“ došlo na Nové Guinei. Tým vědců tam za poměrně náročných okolností natočil záběry paježury, která měla být dávno vyhynulá. Místo toho si před kamerami pelášila do křoví.
Zcela bez života je naproti tomu nový bezejmenný ostrov, který se nedávno vynořil z vln na dohled japonské Iwodžimy. Příroda ho bezpochyby ovládne, bude zajímavé proces kolonizace sledovat. A pokud vám dnešní podcast přijde moc přírodovědný, nenechte se odradit. Začínáme totiž dechberoucím příběhem posledního padlého první světové války…
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Zahřívaný ochucený tabák si u nás už nekoupíte, zákaz jeho prodeje ale vyvolává pochyby, zda konzumenti nepřejdou ke klasickým cigaretám. Na druhou stranu i ochucený zahřívaný tabák má svá zdravotní rizika. Od tabáku není daleko k čaji, obě „pochutiny“ obsahují rostlinné alkaloidy, jejichž užívání si lidé v průběhu staletí značně oblíbili. Co když vám ale někdo řekne, že každý čajový sáček obsahuje DNA stovek druhů hmyzu a pavouků?
U hmyzu ještě zůstaneme. O tom, že invazivní sršně asijské už jsou v Česku, jste určitě slyšeli. Nejspíš vás ale překvapí, že na rozdíl od včel se jim naši čmeláci dokáží ubránit – a to dost bizarním způsobem.
A nakonec k tomu konci světa. Podle známé teorie nás pohltí rozpínající se Slunce, ale krátce před tím dojde k jiné zásadní katastrofě, v níž bude hrát hlavní roli Měsíc. Jakou? To zjistíte v našem podcastu.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Známá dějinná událost, kdy 28. září 935 (anebo možná 929) ve Staré Boleslavi zavraždil pozdější kníže Boleslav I. svého staršího bratra Václava, byla vyvrcholením konfliktu mezi oběma bratry. Způsobila ale také, že se Praha na desítky let stala největším centrem obchodu s otroky na sever od Alp. Kdo za tím stál a kam otroci směřovali?
Zůstat uvězněný ve vesmíru, přesněji na Mezinárodní vesmírné stanici, může být noční můrou mnoha klaustrofobiků. Jak takový nedobrovolný pobyt na oběžné dráze prožíval americký astronaut, který si musel na odvoz zpět na Zemi počkat o půl roku déle?
Ještě posloucháte? Pokud ano, objasníme vám i jednu záhadu všedního dne. Otázka, jestli věšet roli toaletního papíru volnou stranou ke zdi nebo od ní má totiž jednoduché řešení…
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Rostliny se na Antarktidě začaly kvůli teplému počasí šířit o 20 procent rychleji a některé modely předpokládají, že plocha, kterou mohou rostliny na kontinentu osidlovat, se do konce století ztrojnásobí. Na Antarktidu plnou květin si ještě chvíli počkáme, už teď je ale jasné, že tamní ekosystémy se nenávratně mění.
Oteplování stojí i za úspěšným tažením sršní asijských Evropou. První hnízdo invazního hmyzu zlikvidovali hasiči v Plzni, šíření těchto lovců včel to ale nezabrání. Jediná věc v našem přehledu, za níž nemůže změna klimatu (i když, kdo ví), je nedostatek penicilinu V. Účinné a šetrné antibiotikum je totiž tak levné, že se ho k nám nevyplatí dovážet. Bez něj se ale začínají dít nepříjemné věci…
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Polsko mohlo v roce 1980 čelit hned několika armádám včetně té naší. Sověti se chystali v rámci operace Krkonoše vpadnout do Polska, a kromě svých vojsk povolali také naše dvě tankové divize. Tanky a obrněné transportéry s ostrou municí stály v mrazu a sněhu začátkem prosince 1980 na polských hranících, k invazi ale nedošlo. Přestože se vlastně nekonala, měla neslavná operace Krkonoše pro naši armádu jeden významný důsledek.
K jiné invazi se ale schyluje teď a zabránit jí půjde jen svěží. Na Sicílii se objevilo už 88 hnízd obávaných ohnivých mravenců, kteří patří mezi stovku nejvíce invazivních druhů světa. Jejich kousnutí je silně bolestivé, navíc poškozují základy budov a nezastaví je ani voda, přes kterou se přepravují pomocí vorů postavených z vlastních těl. Kdy se dostanou k nám?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Jestli rádi houbaříte, existuje pro vás jediný způsob, jak se vyhnout otravě z hub: Pokud si nejste skutečně stoprocentně jistí, že jste jedlou houbu správně rozeznali, raději ji nesbírejte a hlavně nejezte. Podle chuti jedovatou houbu totiž rozhodně nepoznáte, některé smrtelně jedovaté jsou údajně dokonce přímo vynikající. Neplatí ani to, že nejsou okousané od plžů, jak se často tvrdí. Ty nejjedovatější houby světa přitom běžně potkáte i v Česku a ročně se jimi u nás otráví desítky houbařů. Které to jsou?
Protože ale nežijeme jen přítomností a nejistou budoucností, zajímá nás i zas ne tak vzdálená minulost. Napadlo vás někdy, jak obtížné pro Japonce bylo vzdát se Spojencům na konci války v Pacifiku? Mnozí japonští vojáci to odmítli a další zprávám o kapitulaci podepsané 2. září 1945 jednoduše nevěřili. Kdy se vzdal poslední Japonec a proč se zajatci z Ruska vraceli až v 90. letech?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Asi všichni tušíme, že lety do vesmíru nepatří k nejbezpečnějším činnostem. Možná vás ale překvapí, že přímo ve vesmíru dodnes zemřeli jen tři lidé. Došlo k tomu v roce 1971 při zahájení přistávacího manévru lodi Sojuz 11. Kabina s tříčlennou posádkou bezpečně dosedla na Zemi, uvnitř ale byli tři mrtví kosmonauti. Život by jim zachránily skafandry, ty ale na sobě posádka z kuriózního důvodu neměla.
Opomenutí se ale nepromíjí jen v kosmonautice. Pokud si z lesa po deštích a v teplém počasí donesete košík hřibů, zjistěte si, zda mezi nimi není hřib královský. Ten je společně s několika dalšími druhy hřibů od roku 1992 chráněný a za jeho sběr může dostat pokutu až 100 000 Kč, v případě právnické osoby dokonce až 2 miliony korun. Jak víme, neznalost zákona neomlouvá a drahá smaženice by mohla zhořknout i bez toho, že by se vám do ní připletl hřib žlučník…
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Japonec Cutomu Jamaguči měl těžko uvěřitelné štěstí. Spěchal z Hirošimy, na kterou dopadla 6. srpna 1945 první atomová bomba, domů do Nagasaki, aby zde o tři dny později prožil tragické déjà vu. Stal se tak jedním z mála lidí, kteří zažili – a přežili – výbuch obou atomových bomb svržených na Japonsko. Neuvěříte, kolika let se tento šťastlivec dožil.
Jestli vám připadá japonská minulost příliš cizokrajná, zkuste objevovat záhady kolem sebe. Napadlo vás někdy, proč mají červenec a srpen shodně 31 dnů, když jinak se počet dnů v měsíci pravidelně střídá? A víte, proč jsou zrzaví lidé noční můrou anesteziologů? Odpovědi zná podcast Prima ZOOM.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Úspěšný snímek režiséra Nolana Oppenheimer obnovil zájem o období, kdy nejlepší fyzikové světa snili o uznání a pozornost, jakých se dnes dostává spíše hvězdám showbyznysu. Byla to doba, která zrodila první atomovou bombu. Pracovali na ní současně dva němečtí vědci, každý ale na jiné straně fronty. Němci měli zpočátku náskok, závod ale nakonec vyhráli Američané.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hlavní silou těchto zástupců blanokřídlého hmyzu je jejich početnost a vitalita, se kterou se královny množí a šíří dál. Jediné hnízdo o průměru až 80 cm dokáže vyprodukovat stovky královen, které přezimují v zemi a na jaře založí nové kolonie. V nich se může postupně vylíhnout 5 000–6 000 řadových „bojovnic“. Od roku 2004 se šiří Evropou rychlostí zhruba 100 km za rok.
Tento druh sršní má asi 10 milimetrů dlouhé žihadlo obsahující jed. Člověk může bez problému zvládnout 20 bodnutí na každý kilogram tělesné váhy, což znamená, že přežije i víc než 1 000 „žihadel“. Jiná situace nastává u lidí trpících alergiemi a také u dětí. Sršně provokují k útoku zářivé barvy a přitahují je parfémy a vody po holení. Dráždí je i pach alkoholu.
Pokud upoutáte jejich pozornost, neutíkejte – sršně jsou mnohem rychlejší a vydrží člověka pronásledovat klidně i na vzdálenost jednoho kilometru. Odborníci radí se místo toho skrčit k zemi, zakrýt si hlavu a nehýbat se.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Vozová hradba nebyla vynálezem husitů, bez ní by ale mnohé bitvy husitských válek dopadly úplně jinak. Pojďme se společně podívat na průběh dvou slavných střetnutí, v nichž husité zaznamenali drtivé vítězství – byť pokaždé z jiného důvodu.
První z nich se odehrálo pozdě odpoledne 25. března 1420 v rovinaté rybniční krajině dva kilometry jihovýchodně od Sudoměře. Geniální stratég Jan Žižka si zde pohrál s terénem i vozovou hradbou a ubránil se mnohem silnějšímu a početnějšímu soupeři. V dalším střetu v roce 1431 pak zahnal křižáky od Domažlic už pouhý hluk blížících se husitských vozů a zpěv chorálu Ktož jsú boží bojovníci. K bitvě vlastně nedošlo a kardinál v čele křižáků prchal tak rychle, že na bojišti nechal i svůj kardinálský klobouk. Jak to ale s tímto největším vítězstvím husitských vojsk bylo doopravdy?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Velkou diskusi vyvolala otázka castingu jednoho z nových dramaticko-dokumentárních seriálů, který do role Kleopatry obsadil herečku tmavé pleti. Kleopatra ale byla členkou Ptolemaiovské dynastie, která si po téměř 300 let mimo jiné s pomocí incestních vztahů uchovávala svůj makedonský původ. Na druhou stranu i v její rodině se našly výjimky…
A ještě jedna, tentokrát genderově laděná otázka. Měly by na Mars letět jen ženy? Současný výzkum potvrdil správnost studie, kterou vědci sestavili na přelomu 50. a 60. let 20. století. Tehdy jejich závěru ale nikdo nepopřál sluchu vzhledem k panující nerovnosti pohlaví. Jenže výlučně ženská posádka na cestě k Marsu dává hned z několika důvodů.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
- Laat meer zien