Afleveringen
-
Přerušované hladovění nebo-li intermittent fasting patří k celosvětovým fenoménům posledních let. Zastánce má zejména mezi longevity fandy a biohackery. Jeho podstatou je delší část dne bez jídla a „okno“ pro příjem potravy otevřené jen několik hodin denně. Nejoblíbenější variantou je šestnáct hodin hladovění ku osmi pojídání, oblíbená je také varianta čtrnáct hodin ku deseti.
Výzkumy i praxe ukazují, že už po dvanácti hodinách se v těle spouští ozdravné procesy: snižuje se hladina cukru v krvi, zvyšuje se citlivost na inzulin a dochází také k takzvané autofagii, kdy buňka začne uklízet sama v sobě. Dosud se také předpokládalo, že přerušované hladovění má pozitivní dopad i na dlouhověkost. Tuto tezi ale nedávno naboural rozsáhlý výzkum provedený na myších. Co ukázal? Pro koho je přerušovaný půst vhodný a jak s ním pomáhají oblíbená antiobezitika?
Na to jsme se ptali přednosty Centra diabetologie IKEM Martina Haluzíka. -
Činky jsou pro kulturisty, kdo chce být zdravý, musí vsadit hlavně na kardio sporty. Dlouho rozšířenou představu o silovém tréninku boří již několik let výzkum za výzkumem. Ty dokazují, že dlouhý a zdravý život je bez svalové hmoty v podstatě nemožný. A to z mnoha důvodů: svaly pomohou ve stáří udržet se co nejdéle na nohou, zpevňují kosti, zlepšují koordinaci pohybů a slouží i jako ochrana před možnými nemocemi. Svalová hmota ale také souvisí s množstvím tuku. Jak? A co jíst, aby svaly lépe rostly? Na to v novém díle Longevity podcastu odpovídá buněčný biolog Adam Obr.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Kortizol patří mezi hormony, které je dobré držet pod kontrolou. Vyplavuje se při stresových situacích, aby člověka na náročné okamžiky připravil. Jenže když je stresu moc, hormon začne v těle působit potíže. Potlačuje imunitní systém, narušuje schopnost soustředit se a ovlivňuje paměť. Tělo přitom na zvýšenou hladinu stresového hormonu zřetelně upozorňuje dopředu. Jak? A co dělat, aby se člověk v dnešním zrychleném světě stresu dokázal zbavit? Na to v Longevity podcastu odpovídá psycholog Daniel Tůma. Ten zároveň vysvětluje, jaký vliv má na délku života kvalita vztahu a proč je nejdůležitější být spokojený s partnerem kolem padesátky.
-
Mitochondrie hrají ve stárnutí člověka zásadní roli. Tyto mikroskopické organely dávají tělu energii – když nefungují správně, nedokážou zničit ty, které jsou zvlášť poškozené. A v tu chvíli se objevují vážné zdravotní problémy. Chránit lze mitochondrie různými způsoby: kromě pohybu pomáhá i střídmost v jídle. Co dalšího na ně platí a kam směřuje současný výzkum? Na to v prvním díle Longevity Podcastu odpovídá imunolog a biolog Jan Černý.
