Afleveringen
-
Šestaosmdesáté výročí vzniku totalitního Slovenského státu v čele s prezidentem a zároveň knězem Jozefem Tisem otevírá otázky, jak je možné, že kněz podlehne pokušení, že spasí lid i za cenu zla. Jak se s tím srovnává jeho svědomí?
Jozef Tiso není jediným případem kněze-politika, ale zcela ojedinělým v tom, že i během prezidentství zůstal v aktivní kněžské službě, a přitom vládl státu se zcela nemorální ideologií. Byla to těžká doba? Bylo třeba činit rozhodnutí v rámci možného? Ale jak mohl kázat o lásce a milosrdenství a přitom posílat své občany na smrt?
Podepisoval rozhodnutí o transportech Židů a možná hned vedle měl Bibli s Ježíšovými slovy: „Pryč ode mne, vy zlořečení. Neboť jsem měl hlad a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň a nedali jste mi napít, byl jsem na cestě a neujali jste se mě, byl jsem nahý a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení a nenavštívili jste mě. Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.“
Jak se člověk dostane do tak schizofrenního postoje?
A jak si vůbec křesťan může myslet, že následuje svého striktně apolitického Mistra tím, že jeho učení používá v politickém boji? Proč se kupříkladu americký ministr zahraničí Marco Rubio ukazoval s obřím popelečním křížem na čele, když v televizním vystoupení na Fox News mluvil o postoji Spojených států k rusko-ukrajinské válce? Co tím teatrálním gestem chtěl vyjádřit? Přičemž v tomto zdaleka není jediný.
V telefonickém rozhovoru mezi Martinou a Janem promluví i historik Miloslav Szabó a teolog Karel Skalický.
Autoři: Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák, zvuk: Pavel Zgarba.
-
Po masopustu začala postní doba. Odrazy této křesťanské tradice lze číst nejen v lidových zvycích, ale do jisté míry v myšlení celé naší kultury, ať už pro někoho jde o náboženskou záležitost či ne.
Co to půst je? A k čemu je? Jak vnímá půst kněz a jak biochemik? Jaký má půst vliv na tělo a jaký na ducha? A jaká je souvislost mezi těmito lidskými rovinami? Středověcí teologové formulovali, že tělo a duch jsou skutečnosti netotožné, ale vzájemně nedělitelné a vyhraňovali se tím vůči dualistickému pojetí ducha jako nadřazeného a těla jako nedůležitého, až skoro temného. Jenže jak má člověk vyjádřit tak hluboce duchovní skutečnost, jako třeba lásku, když ne tělem?
V telefonickém rozhovoru mezi Martinou a Janem se objeví i biochemik Martin Šimkovič a s architektem Mojmírem Kyselkou a výtvarníkem Ludvíkem Kolkem navštívíme výjimečný kostel v Senetářově a jeho mimořádný soubor obrazů Křížové cesty, pozdní dílo Mikuláše Medka. Otevře nám místní kostelník pan Zouhar.
Autoři: Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák, zvuk: Pavel Zgarba
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Bohatství Slováků a Čechů se stabilně zvyšuje. Přesto se stále ozývají nářky, že není na to či na ono, že platy jsou nízké a náklady na život vysoké. Lidé touží vlastnit. Čím to je?
Ožívají sentimenty, že navzdory politické nesvobodě bylo za socialismu lépe, že lidé si dokázali více pomáhat, že hmotné vlastnictví nebylo tak důležité. Mnoho vzpomínek pamětníků, mnohdy krásných vzpomínek z dětství a mládí tomu nasvědčuje. Ale byli jsme v těchto dobách opravdu moudřejší, ne tak konzumní, nebo šlo o nutnost vzhledem k omezeným prostředkům a hlavně omezené nabídce věcí, které by se daly pořídit? Byl to opravdu až kapitalismus, který nás pokřivil akcentem na právo vlastnit, pokud možno co nejvíc? Přitom normalizaci sedmdesátých a osmdesátých let se dosti trefně přezdívalo salámový socialismus.
Proč se dnes zejména mladí lidé vyhraňují vůči ekonomickému konceptu trvalého růstu a mluví o nerůstu? A co to nerůst je? Jak to vidí literátka Dagmar Halasová, environmentalista Tadeáš Žďárský, spisovatel Miloslav Nevrlý? A co na to Martina a Jan, kteří se o tom baví a které to opravdu zajímá? Je na místě nejen mluvit o střídmosti, ale střídmě se chovat?
Autoři: Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák, zvuk: Pavel Zgarba.
-
Deň, keď zomreli Martina a Ján.
Dá sa to odpustiť? Neverím.
Řeč bude o Martině Kušnírové a Jánu Kuciakovi, o zmaru a naději, o slovenské hymně, Juraji Benetinovi, Joan Baez, o víře až k nevíře. Je vůbec možné odpustit? A pokud ano, tak jak? Ale proč vlastně?
Telefonický rozhovor medzi Bratislavou a Brnom.
Slovenka. Čech. Žena. Muž. Nevěřící. Kňaz. Rozhlasáci.
Počúvame a rozprávame zvukom. A poznáváme své krajiny, své jazyky, své postoje.
Autoři: Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák
Sound design: Jan Hanák
Zvuk: Jan Hanák a Pavel Zgarba
-
Slovenka. Čech. Žena. Muž. Nevěřící. Kňaz. Rozhlasáci.
Počúvame a rozprávame zvukom. A poznáváme své krajiny, své jazyky, své postoje.
Telefonický rozhovor medzi Bratislavou a Brnom.
