Afleveringen
-
Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.
-
„Dřív se na univerzitách běžně studovalo sedmero svobodných umění. Což bylo trivium – gramatika, logika a rétorika. Pak kvadrivium, které zahrnovalo pokročilejší vědy, včetně například astronomie. Následně se student rozhodoval, co bude dělat dál,“ vysvětluje historik a specialista na středověkou univerzitní vzdělanost Ota Pavlíček.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Změny, které přicházejí po listopadu roku 1989 se týkaly všech oblastí fungování státu. Jednou z nich byla ekonomická transformace. Jak zařídit, aby měl státní majetek, který byl tak nějak všech a zároveň nikoho, své konkrétní a odpovědné vlastníky?
-
Jaké kapacity mají základní školy pro letošní zápisy do prvních tříd a jak se snaží vyrovnat s tzv. spádovou turistikou? Kam až by mohl dospět střet tureckých vládních úřadů s opozicí po zatčení předního rivala prezidenta Erdogana? A jak si vedla česká biatlonová reprezentace v právě skončené závodní sezoně?
-
Na kandidátkách hnutí SPD budou ve sněmovních volbách i představitelé Svobodných, Trikolory a strany PRO. Co si od toho hnutí slibuje? Neobchází tím volební zákon? Jak se SPD staví k debatám o posílení obranyschopnosti Česka? A podpoří vládní návrh na zpřísnění azylových a migračních pravidel? Tomáš Pancíř se ptal předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
-
Školní třída je kolektiv dětí s různým původem, sny a hlavně různými potřebami a omezeními. Včetně fyzických, ať už je to trvalý hendikep, dlouhodobé onemocnění nebo přechodné zranění. Jak mohou vycházet školy vstříc těmto žákům a žákyním? Důležité je dětem poskytnout pocit, že zůstávají součástí kolektivu, shodují se hosté pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.
-
Americká delegace zavrhla plán britského premiéra Keira Starmera na mezinárodní síly, které by podpořily příměří na Ukrajině. Podle vyslance Stevea Witkoffa tato myšlenka vychází z naivní představy, že britský premiér a další evropští lídři chtějí být jak Winston Churchill. „Je to velká urážka britského premiéra. Jen se tím ukazuje, že jsme sice pořád jeden civilizační okruh, ale nějak se nám toto společenství rozpadá,“ říká historik, filozof a publicista Petr Hlaváček.
-
Trump versus soudci, Trump versus Západ, Trump versus LGBTQ, Trump versus vědci, Trump versus historie USA. Seznam střetů prezidenta s americkými institucemi, komunitami a obyčejnými Američany je už pořádně dlouhý. Trump – jak ostatně sliboval – se vedle změny světového řádu pustil do radikální transformace americké společnosti, její ekonomiky, kultury a vzdělávání.
-
Povinné roušky, zákaz provozu restaurací – k takovým krokům se před pěti lety v březnu uchýlila vláda, aby bojovala s první vlnou covidové pandemie. Za pět let zemřelo v Česku na covid-19 v přepočtu zhruba 4000 lidí na milion obyvatel. Tím se řadíme k nejpostiženějším zemím světa. „Navrhoval jsem promoření mladé generace,“ připomíná imunolog Jiří Šinkora. „Ani po přirozeném nakažení člověk nemá dlouhodobou imunitu,“ oponuje tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula.
-
Jsme v předvolební kampani a v takovém čase se bohužel někdy přehodnocují i logické a zjevně správné postoje. Děje se to kupříkladu při projednávání novely trestního zákoníku, ve které skupina poslanců v čele s Barborou Urbanovou (STAN) navrhuje, aby vznikl takzvaný dětský certifikát.
-
Do Poslanecké sněmovny by se podle průzkumů po podzimních volbách mohli dostat i zástupci Stačilo!. Z původní koalice se stalo hnutí, v jehož čele je Daniel Sterzik známý pod svým blogerským pseudonymem Vidlák. Lídryní do voleb je však Kateřina Konečná. „Myslím, že jsem zároveň tváří Stačilo!, protože koalici jsem reprezentovala už v evropských volbách,“ říká v pořadu Interview Plus předsedkyně KSČM a europoslankyně za Stačilo!.
-
Na úspěšnou digitalizaci nemusíme mít dredy! Lepší je být lidovec, chlubí se na předvolebním agitačním plakátku na sociálních sítích předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Reálně jediná digitalizace, která se v posledních letech doopravdy povedla a slouží svému účelu tak, jak se od ní očekává, jsou digitální přijímací zkoušky na střední školy, které ovšem neměly s lidovci absolutně nic společného.
-
450 lidí. Jaké nové poznatky o nemoci víme? Díky čemu patříme k zemím s
nejnižším počtem výskytu? Tým složený z vědců z několika národů se pustil do
řešení dávných filozofických otázek: nakolik individuální je lidské vnímání
barev? Je tedy moje červená stejná jako vaše? Jak se i z velkého odpadu dá
udělat plyn? To umí funkční reaktor pro plazmové zplyňování. Moderuje Renata
Kropáčková. -
Vládu Petra Fialy začaly dobíhat její vlastní rozpočtové triky. Další jednání Ukrajina-Rusko v saudské Džiddě. Exšéf Cermatu a přijímačky na střední zdarma. Jde ve volbách i o hlasy predátorů? Vyostřila se debata o dětském certifikátu. Trumpova chybějící duše.
-
Jak se odvíjejí nejnovější rozhovory o částečném příměří na Ukrajině? Dá se něco dedukovat ze složení delegací? Je reálné, že dojde k dohodě do 20. dubna? Jaký obrázek o možných korupčních praktikách v pražské motolské nemocnici se nabízí měsíc od vypuknutí této kauzy? A díky jakým okolnostem patří Česko k zemím s nejmenším výskytem tuberkulózy?
-
„Doprovázel jsem Antonína Baudyše (1946–2010), jako jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, celou jeho politickou kariéru. Až do jeho odvolání z funkce ministra obrany,“ vzpomíná Jiří Kalousek v bonusovém rozhovoru cyklu Devadesátky. „Měli jsme spolu velmi blízký a přátelský vztah, velmi jsem si ho vážil,“ dodává.
-
Trosečníci vesmíru – tak se jmenuje americký film z roku 2002. Jak bystrý posluchač po krátkém přemýšlení uhodne, film pojednává o trosečnících z vesmíru a Česko-Slovenská filmová databáze (ČSFD) mu uštědřila bídné hodnocení 34 procent. Pro srovnání – film o jiných, skutečných skoro trosečnících vesmíru, jmenoval se Apollo 13, ten s Tomem Hanksem, získal 85 procent. Takže Trosečníci z vesmíru, příběh kosmické stanice, nikoho moc nezaujal.
-
Rozpočtové triky mají stejně krátké nohy jako lež. Nefér zkrácená podpora pro obnovitelné zdroje v rozpočtu na rok 2025 doběhla ministra financí Zbyňka Stanjuru za ODS už na konci března. Vláda rozhodla, že letos vydá na tuto podporu 28 miliard korun, nikoli pouze 8 miliard, které má ve státním rozpočtu. Na evidentní chybu už při přípravě rozpočtu upozorňovalo nejen ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad.
- Laat meer zien
