Afleveringen
-
Ruský útok na ukrajinské město Sumy svou brutalitou šokoval celý svět. „Petr Pavel to pojmenoval správně, byť to není úplně objevné. Rusko o žádný mír nestojí, nikdy nestálo a nikdy stát nebude,“ hodnotí v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou tragické aktuální dění Honza Palička s tím, že tzv. koalice ochotných, tedy států západního světa, které stojí na straně napadené Ukrajiny, se musí stát koalicí ochotných na Ukrajině něco skutečně dělat, ne jen o tom mluvit, jinak budeme jako Západ působit směšně. „Rusku se mezitím daří zesměšňovat hlavně Donalda Trumpa,“ reaguje Pavel Šafr.
-
Francouzská nacionalistická politička Marine Le Penová byla odsouzena za zpronevěru finančních prostředků evropského parlamentu, mimo jiné i k nemožnosti pět let kandidovat do volených funkcí. Podle Pavla Šafra je rozhodnutí pařížského soudu jen důkazem, že francouzská justice normálně funguje. „Ani když je někdo jako populistický politik nejhlasitější křikloun v davu, tak není beztrestný,“ říká Šafr. „Neplatí to jen pro populistické politiky, ale pro všechny. Soud hledí jen na právo, které buď někdo porušil, nebo neporušil, a podle toho se pak zařídí,“ dodává Honza Palička.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Co se skrývá pod sílícím voláním po změně režimu? Podle Pavla Šafra a Honzy Paličky jde o projev nespokojenosti, který ale zcela opomíjí důsledky toho, co by ona změna režimu znamenala. Pavel Šafr reaguje na kritiku údajné ztráty suverenity po vstupu České republiky do EU tak, že v dané době se Česko nacházelo v jakémsi pomyslném vakuu, které vyplnila právě Evropská unie. „Možnosti českého státu a českého obyvatelstva se vstupem do EU prudce zvýšily,“ dodává Šafr. „Když dnes lidé volají po změně režimu, tak by tady to vakuum vzniklo znova, ale jediný, kdo by ho vyplnil, by bylo Rusko,“ dodává Palička.
-
Zatímco v Bílém domě a hlavně v Kremlu se po telefonátu Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nejspíše radují, Pavel Šafr s Honzou Paličkou v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou moc důvodů k radosti nespatřují. „Trump se chová tak, jako kdyby to celé vyjednal s Putinem a Ukrajině už bude jenom přikazovat, co má dělat. Za nejskandálnější prohlášení považuji to, když Trump řekl, že budou mluvit o území,“ hodnotí situaci Šafr. „Ať si mluví třeba o Aljašce, pokud ji chce odevzdat Putinovi, ale co má co mluvit o ukrajinském území?“ dodává s tím, že jedinou pozitivní věcí je to, že Trump neprodal Rusku Krym. Zatím…
-
Pavel Šafr se spolu s Honzou Paličkou v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou shodují na tom, že v otázce obrany se musíme začít spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Jak ale upozorňuje Šafr, podle průzkumu z loňského roku polovina Čechů není ochotna svou zemi bránit. „Toto je obraz naprosto demoralizované společnosti. Jsou to lidé, kteří už jsou poraženi. Je to skandální a je potřeba se ptát na to, jak se to mohlo stát,“ říká Šafr.
-
Jak vnímají Pavel Šafr a Honza Palička kroky rumunského ústavního soudu, který nejprve zrušil první kolo prezidentských voleb a následně v nich neumožnil kandidovat radikálnímu proruskému Calinu Georgescuovi? Podle obou jde o krok velmi kontroverzní, ale v dané situaci pochopitelné. „Rušení voleb vytváří dojem, že nějaká elita do toho skočí, zvrátí výsledek voleb a to způsobuje snížení důvěry v demokratické instituce. To je nepochybně pravda. Proti tomu ale stojí jiná, opravdu velmi vážná věc a to je fakt, že Rusko reálně provádí hybridní operace demokratickým zemím. A ty demokratické země se prostě musí sakra bránit,“ říká Šafr.
Proč si Putinovo Rusko vybralo jako terč právě Rumunsko? Co bychom si z dění v Rumunsku měli odnést my v Česku? A jak by se demokracie měla bránit proti ruským trojským koním v politice? Poslechněte si celou epizodu. -
Návrat Donalda Trumpa do křesla prezidenta Spojených států s sebou nepřinesl jen pořádnou porci chaosu, ale též pomyslný nástup kulturního barbarství. Pavel Šafr s Honzou Paličkou hledají paralely mezi Trumpem a Andrejem Babišem a dochází k závěru, že toto kulturní barbarství reprezentuje i předseda hnutí ANO. V čem jsou si podobní a v čem jsou Trump a Babiš rozdílní? A proč druhé Babišovo období může být mnohem horší než to první?
-
Nadcházející volby do poslanecké sněmovny hrozí nejen návratem „babišismu“, ale podle Pavla Šafra v nich jde hlavně o to, jestli chceme žít v rámcově civilizované společnosti, nebo jestli upadneme do nějakého většího, menšího, hlubšího nebo mělčího hnoje. Jaká témata budou ve volbách klíčová a co musí udělat vládní strany, aby v nich uspěly?
-
Je to už třicet čtyři let po revoluci. A naše země, naše krajina, naše společnost, my všichni si stále z totalitního režimu neseme následky. Co s tím? A kdy to přejde? A když už jsme tu strašnou dobu jen kritizovali, najde Pavel Šafr v rozhovoru s Johanou Hovorkovoou něco pozitivního v tom, co zažíval? To je desátý díl podcastu Vyprávěj mi o komunismu.
-
V tomto dílu podcastu Vyprávěj mi o komunismu se věnujeme těm, o nichž to celé bylo. Totiž komunistům. Styděli se za sebe? Jaká byla jejich typologie? A kdo se jim postavil?
-
Johana Hovorková a Pavel Šafr mluví tentokrát o tom, jak se k sobě lidí za komunismu chovali. Proč jste v jednom kuse naráželi na protivné prodavačky? Proč měli takovou moc taxikáři a pinglové? A kdo říkal ostatním „soudruhu vole“?
-
Kde byla za komunismu svobodnější atmosféra, ve městě nebo na venkově? Co všechno komunisté zničili kolektivizací, bezuzdným bouráním nebo výstavbou, která hyzdila města i krajinu? A jaké to bylo, když člověk musel jet nočním vlakem? Poslouchtejte Vyprávěj mi o komunismu, tentokrát o městě, o venkově a o dopravě.
-
Proč vlastně člověk, který nefandil straně a vládě, četl Rudé právo? Jaké propaganda byla v časopise Náš pes? A jak často byl člověk nucen sledovat Československý filmový týdeník? Pavel Šafr v dalším díle Vyprávěj mi o komunismu hovoří s Johanou Hovorkovou o médiích před rokem 1989.
-
Sbor národní bezpečnosti, do kterého patřila Veřejná bezpečnost a Státní bezpečnost. Lidové milice. Pohraničníci. A samozřejmě Československá lidové armáda. To všechno byly silové složky, které komunisté ovládli už před rokem 1989. V dalším díle seriálu Vyprávěj mi o komunismu hovoří Johana Hovorková s Pavlem Šafrem o tom, co to vlastně znamenalo a jak se lidé, kteří pro režim takto pracovali, vlastně chovali.
-
Národní fronta nebyla jen snaha předstírat, že v Československu vládne ještě snad někdo jiný než KSČ. V Národní frontě byl v podstatě každý, patřili do ní zahrádkáři, včelaři i lidovci. Režim organizoval svému lidu úplně všechno. A právě o tom je čtvrtý díl podcastu Johany Hovorkové a Pavla Šafra.
-
Znali jste jako děti brokolici? Kdy byl Pavel Šafr poprvé v McDonaldu? A opravdu existovali lidé, kteří si vystavovali láhev od kečupu? Je tu třetí díl podcastu Vyprávěj mi o komunismu.
-
Kolik lidí sledovalo Nemocnici na kraji města? Proč jsou normalizační písničky tak strašné? Kolik lidí podepsalo Antichartu? Omluvil se někdo? A na co by se nemělo zapomenout? To je druhý díl podcastu Johany Hovorkové a Pavla Šafra.
-
Jak vypadal běžný den v době komunismu? Co to byl Svaz československo-sovětského přátelství? Vzpomínáte si ještě na Nedělní chvilku poezie? To všechno a ještě mnohem více uslyšíte v prvním díle podcastu Vyprávěj mi o komunismu od Johany Hovorkové a Pavla Šafra.
- Laat meer zien
