Afleveringen
-
Turecká policie pokračuje v zatýkání lidí, kteří v Istanbulu i dalších tureckých městech protestovali proti zatčení starosty a lídra opozice Ekrema Imamoglua. Ten byl minulou středu zadržen a obviněn z korupce i podpory teroristické organizaci. Podle kritiků je za tím ale politický motiv prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce svému vyzyvateli znemožnit kandidovat v příštích prezidentských volbách v roce 2028. Protestů, které kvůli tomu vypukly a jsou označovány za největší za posledních více než deset let, se zúčastnily statisíce lidí napříč Tureckem, zadrženy byly stovky osob, a to včetně novinářů. „Z Erdoganova pohledu jde o vhodné načasování. Vzhledem k tomu, co se děje ve světě, je totiž pozornost Evropanů zaměřená na jiné věci. Zároveň význam Turecka pro Evropu dál stoupá, počítá proto s tím, že Evropané nebudou zemi kvůli tomuto kroku tolik kritizovat. Spoléhá také na to, že je v Bílém domě Donald Trump, kterému vyhovují silní lídři v čele jiných států," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner, proč k zatčení istanbulského starosty došlo zrovna teď. Je to pro Turecko šok? Míří země k autoritářství? A má vůči tomu nějaké páky Evropská unie?
-
„Česká republika nepatří bruselským úředníkům, politickým mafiím ani spekulantům s energiemi. Česko patří jen českým občanům. Naše země - naše pravidla," prohlásil na konci uplynulého týdne šéf SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci, na níž bylo oznámeno, že toto opoziční hnutí bude v podzimních sněmovních volbách spolupracovat se Svobodnými, Trikolorou a PRO. Slibují si od toho, že tak předejdou propadu hlasů a zajistí si silnější zastoupení v dolní komoře. Pozoruhodné ovšem je, že zmíněná uskupení nespolupracují v rámci koalice, která by určovala spodní hranici pro to, aby se do sněmovny dostala. Není to směrem k voličům tak trochu podvod? Jak mají nikoliv ke koalici, ale ke spolupráci přistupovat agentury, které před volbami zveřejňují průzkumy veřejného mínění? A může toto spojení otřást favoritem průzkumů, kterým je hnutí ANO? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá František Trojan.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Jak bude vypadat kampaň pro mladé voliče koalice SPOLU? Kdo ohlásil velký návrat do české politiky po letech působení v zahraničí? A komu může pomoci měnící se bezpečnostní a geopolitická situace v průběhu sněmovní kampaně? O tom se baví v novém politickém podcastu Vládneme, nerušit reportéři František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.
-
Ústavní soud v týdnu vyhověl stížnosti Ladislava Vrabela, který v minulosti dostal peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Na sociálních sítích tvrdil, že Česko plánuje jadernými zbraněmi z letounů F-35 zaútočit na Rusko, a hrozí proto odvetný ruský útok. ÚS se ale postavil proti kriminalizaci projevů na sociálních sítích a za svobodu projevu pro všechny, a to včetně lidí, kteří šíří nesmysly. „Je v tom jedna věc, která přesvědčila všechny nižší soudy o tom, že je to poplašná zpráva, a to že Ladislav Vrabel zmínil přímo jméno Jany Černochové (ministryně obrany) a to, že jde o tuto vládu a že by se něco mohlo stát během několika měsíců. To by mohlo vyvolat strach. Ústavní soud ale operuje s tím, že to tvrzení byl nesmysl," vysvětluje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. „Je to podle mě největší slabina toho rozhodnutí. Přesto si myslím, že to zhodnocení je správné, byť šlo o názor špatný a takový, který může vyvolat obavy a chuť podrývat důvěryhodnost demokratického systému. Pořád je to názor. Podle soudu má být demokratický systém dost silný na to, aby se dokázal podobným dezinformacím bránit," dodává. Jak se ale proti lživým informacím bránit? A kde je vlastně hranice svobody projevu a co už je považováno za poplašnou zprávu?
-
Izraelská armáda podnikla v úterý i ve středu letecké údery v Pásmu Gazy, při kterých během útoků od severu přes město Gaza až po Rafáh na jihu zahynulo víc než 400 lidí. Vyplývá to z údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného teroristickým hnutím Hamás. Šlo o první rozsáhlé izraelské operace od 19. ledna, kdy začalo platit příměří s Hamásem. To ale na začátku března skončilo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery jsou jen začátek a že země bude s Hamásem dál jednat pouze pod palbou. V Izraeli se na protest proti jeho postupu i kvůli propuštění zbývalých rukojmích, které Hamás od října roku 2023 drží v Pásmu Gazy, sešly desetitisíce lidí. Proč Netanjahu rozhodl o dalších úderech právě nyní? A jak na kroky izraelské armády reagují spojenci Izraele? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Ondřej Kundra.
-
Dvanáct let působil Roman Kafka jako státní zástupce, kdy dozoroval mimo jiné i metanolovou aféru, ve které čelilo obžalobě 31 lidí. Od roku 2018 je soudcem brněnského krajského soudu. Na začátku března se objevil v policejní databázi pohřešovaných, kde však byl jen několik dní. Policie totiž jeho údaje následně stáhla, aby zkraje týdne uvedla, že Kafku na základě evropského zatýkacího rozkazu zadržela v Chorvatsku. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu je podezřelý z podvodu. „Kafka si měl napůjčovat miliony od známých a příbuzných. Podle Mladé fronty Dnes soudce figuroval v systému půjček, tzv. letadlu, což je pyramidové schéma, ve kterém nově příchozí platí lidem, kteří tam vstoupili před nimi, a to udržuje celý systém v chodu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Martin Štorkán s tím, že detaily doteď nejsou známy. Kafka nicméně půjčky i útěk do zahraničí odůvodnil tím, že čelí brutálnímu vyhrožování. Mohl by být v případu obětí? Má za sebou i jiné kauzy? A jak je to momentálně s jeho funkcí soudce?
-
Ministři a ministryně zahraničí států EU se na pondělním jednání zabývali mimo jiné i budoucností Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Reagovali tak na rozhodnutí americké vlády, která koncem minulého týdne oznámila, že končí s financováním RFE/RL. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas nad tím sice vyjádřila lítost, upozornila ale, že to nutně neznamená, že financování automaticky převezme Evropa. V té přitom vysílání "Svobodky" sehrálo v době nesvobody zcela zásadní roli, říká ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery: „Český exil stál u zrodu tohoto rádia a formoval jeho podobu. Českou sekci dlouho vedl Ferdinand Peroutka, jeden z nejvýraznějších tuzemských novinářů. I když to rádio bylo zřízeno americkou vládou, byl to primárně zdroj nezávislých informací, které plynuly do Československa i dalších nesvobodných zemí v době, kdy nevycházelo vůbec nic." Jak ale dodává Magdaléna Fajtová, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda je klíčové i v dnešní době: „Působí a publikuje ve 27 jazycích ve 23 zemích. Každý týden se takto dostanou ke 47 milionům lidí, a to nejen třeba na Balkáně, ale také v Afghánistánu nebo Íránu." Právě u těchto zemí je podle Erika Taberyho zcela nemístná představa, že by si na sebe RFE/RL mělo vydělat samo. Znamená to tedy konec Rádia Svobodná Evropa? A co nám snahy o jeho odstřihnutí říkají o dnešní Americe?
-
„Na začátku týdne byla snížená půdní vláha na 75 procentech území České republiky, z toho 55-60 procent území už mělo mírné až horší stupně sucha," popisuje ve Výtahu Respektu stav sucha Pavel Zahradníček z projektu Intersucho a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „U půdy to na první pohled vypadá, že je vlhká, člověk by si řekl, o jakém suchu vlastně informujeme. Z dlouhodobého hlediska by ale v tomto momentu měla být mnohem vlhčí. Začíná startovat vegetace, a to i vzhledem k vyšším teplotám v minulém týdnu, a ta potřebuje spoustu vláhy. Když jí hned na začátku sezóny máme málo, musíme spoléhat na to, jestli přijdou jarní vydatné deště, které to celé zachrání, nebo se rozvine sucho podstatně vyšších rozměrů," doplňuje klimatolog. Jak hodnotí březnové počasí ve srovnání s předchozími roky? Jaké jsou predikce Intersucha? A implementuje stát opatření, která by pomohla řešit jak sucho, tak i výkyvy teplot?
-
Poslanci v týdnu projednávali zákon o zdravotním pojištění, jehož součástí má být i úprava předložená Romanou Bělohlávkovou z KDU ČSL, a to o upozornění na těhotenských testech, na kterých by výrobci museli pod hrozbou až dvoumilionové pokuty uvádět odkaz na internetové stránky s poradenstvím zaměřeným na zachování těhotenství. Původně s poslankyní připravoval návrh i Jan Kuchař z hnutí STAN a Zdenka Němečková Crkvenjaš z ODS, kteří ale od úpravy odstoupili. Snesla se na ni totiž velká kritika nejen proto, že se na ní podílelo ultrakonzervativní Hnutí pro život, ale také proto, že je vnímána jako součást protipotratové politiky, upozorňuje ve Výtahu Respektu Clara Zanga: „Velmi silně to připomíná taktiky, které podobné lobbistické skupiny uplatňují v jiných zemích. Zjistily, že nefunguje snažit se rovnou o zákaz interrupcí, ale že mnohem funkčnější je přicházet s drobnými kroky a těmi ztížit přístup k interrupcím, delegitimizovat je." Jaké argumenty tedy poslankyně Bělohlávková předložila? A jak se k tématu postavily jednotlivé politické strany a hnutí?
-
Státní veterinární správa by tento týden měla dokončit třítýdenní kontroly chovů hospodářských zvířat. Ty od 24. února nařídil ministr zemědělství Marek Výborný, který tak reagoval na záběry z reportáže pořadu Reportéři ČT, ve kterých zaměstnanci chovů týrají zvířata. Týká se to zhruba stovky větších chovů s dojnicemi a telaty s tím, že výsledky kontrol by měly být známé do konce března. Šéf resortu ale avizoval, že pokud se přijde na pochybení, bude hrozit krácení či odebrání dotací nebo pokuty. Ministerstvo rovněž plánuje školení zaměstnanců chovů. Jak ale ve Výtahu Respektu uvádí Tomáš Brolík, pomoct by měla také novela veterinárního zákona, kterou v pondělí podepsal prezident Petr Pavel: „Nejdůležitější věcí je neustálá přítomnost kamer. Velká část provozů má být pokryta dohledem kamer s neustálým záznamem, kde je zhruba měsíční lhůta," vysvětluje s tím, že se v Česku vedla debata, jestli by kamery neměly být ve všech prostorech chovů: „Na první pohled je to skandální, protože proč by to nemělo být všude? Ale byla by to velká spousta dat ke zpracování a veterinární správa říká, že nemají nekonečné kapacity. Náklady na to, kdyby byly kamery úplně všude, by však nebyly neúnosné. Asi jde otevřeně říct, že jde o ústupek majitelům farem. V zájmu je, aby nebylo vidět, co se tam děje." Proč by ale ani kamery nebyly konečným řešením? A k jakým dalším opatřením by stát mohl přistoupit?
-
Syrské ministerstvo obrany v pondělí uvedlo, že úspěšně dokončilo vojenskou operaci na západě země. V uplynulých dnech tam docházelo k bojům, které si vyžádaly životy stovek civilistů převážně z řad alavitů, ke kterým patří i bývalý prezident Bašár Asad a jeho rodina. „Ve stejnou chvíli došlo k vyhlášení vojenské rady, kterou vede bývalý, vysoce postavený generál z Asadovy armády, a to na odpor proti současným vládcům Sýrie. A zhruba v téže době došlo v oblastech, které jsou obývané alavity, k útokům na bezpečnostní síly země vedené islamisty z HTS. To způsobilo plošnou a brutální odvetu ze strany provládních milicí," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. „Nahrává to obavám menšin. V tom můžeme spatřovat velkou chybu nové syrské vlády. Jejich reakce byla nezvládnutá, protože vede přesně k tomu, čemu chce syrský vůdce zabránit," doplňuje a naráží tím na sliby vůdce Ahmada Šary, který při svém nástupu avizoval záměr chránit menšiny. Masakry, ke kterým na západě země minulý týden došlo, kritizovaly nejen Spojené státy nebo Rusko, ale také Česko. Jaký vliv na dění v Sýrii mají? Jak se v ní v současnosti žije různým komunitám? A vracejí se Syřané, kteří v minulosti utekli do zahraničí?
Výtah Respektu může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty
S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.
-
Rumunský krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, který loni zvítězil v tamních prezidentských volbách, jejichž výsledky následně byly po odtajnění bezpečnostních dokumentů anulovány, nebude moct znovu kandidovat. V neděli o tom rozhodla volební komise. „Vyloučila ho kvůli dřívějším verdiktům Ústavního soudu. Není pravděpodobné, že by ho nechal znovu kandidovat. Komise přímo řekla, že jeho kandidatura není v souladu s legalitou a on jako kandidát porušil svoji základní povinnost bránit demokracii," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Připomíná tím krok rumunské prokuratury, která na konci února oznámila zahájení vyšetřování politika pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a šíření falešných informací. Například americký miliardář Elon Musk ale to, že komise Georgescovi zakázala kandidovat v prezidentských volbách, označil za konec demokracie v Rumunsku i Evropské unii s tím, že Evropa podle něj tímto padla. V čem je tento případ bezprecedentní? A čím je dění v Rumunsku pro Evropskou unii zásadní?
-
Několik let využívali pražské kulturně-společenské centrum Kasárna Karlín lidé všech generací. Děti sem chodily do družiny, handicapovaní lidé využívali bezbariérového prostoru, kulturní fanoušci chodili na koncerty a ti sportovní třeba hrát plážový volejbal. Centru ale chyběla kolaudace, v územním plánu byl nesoulad a někteří obyvatelé si navíc stěžovali na hluk, a tak jsou Kasárny Karlín od loňského léta uzavřeny. „Naděje na znovuotevření ale existuje. Nyní došlo k zásadnímu posunu, kterým je změna územního plánu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Clara Zanga. „Kasárna Karlín tak již nejsou vojenským objektem, ale smíšeným městským jádrem, což vešlo v platnost jen před pár dny. Centrum jako takové by tam být mohlo, jenže právník, podnikatel a aktivista Miloš Závora podal spolu s některými obyvateli žalobu na město ve věci územního plánu a domnívá se, že by tam měla být například všeobecná obytná plocha. Těch devět měsíců bylo plných žalob, které na sebe podávají různí aktéři sporu." Do toho se ale zapojili i obyvatelé Karlína, kteří znovuotevření Kasáren podporují. Jak kauza utužila sousedskou komunitu? A jak se její jednotliví účastníci vyjadřují k tomu, že by centrum mohlo být otevřeno ještě letos?
-
Česko navýší humanitární pomoc pro východ Konga. Oznámil to ministr zahraničí Jan Lipavský, a to po středečním telefonátu s ministry zahraničí jak Demokratické republiky Kongo, tak i Rwandy. Důvodem je eskalace konfliktu po ofenzivě povstalecké skupiny M23, která s podporou Rwandy dobyla města na východě Konga a přispěla k tomu, že je v regionu, který už 30 let sužují boje, jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě. Upozornil na to i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Například Británie, Kanada i Německo kvůli tomu pozastavily pomoc Rwandě. Jak ale ve Výtahu Respektu vysvětluje Tomáš Lindner, přístup západních zemí je velmi nejednoznačný: „Už v 90. letech hrály na východě Konga stále důležitější roli tamní nerosty. Podle několika zpráv OSN, kdy poslední je z loňského prosince, dochází k tomu, že Rwandou podporovaná milice M23 na ovládaném území vytěžené suroviny nelegálně vyváží do Rwandy, kde dostanou nové označení a jsou prodávané dál na světový trh. To je to klíčové, o čem se tam bojuje." Kritice kvůli tomu čelí například i společnost Apple. Z jakého důvodu? A proč vlastně konflikty v Kongu už před několika desítkami let začaly?
Můžete si také přečíst: Život je válka: U nositele Nobelovy ceny míru • RESPEKT
-
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který byl dříve členem Pirátské strany a v současnosti působí jako nestraník, bude v letošních volbách kandidovat do Sněmovny na pražské kandidátce koalice Spolu, a to za ODS. Ve středu to oznámil společně s předsedou strany a premiérem Petrem Fialou. Své rozhodnutí odůvodnil převratnými událostmi v mezinárodním prostředí s tím, že sněmovní volby budou rozhodující v tom, jakým směrem se Evropa z hlediska bezpečnosti vydá. Jak ve Výtahu Respektu shrnuje František Trojan, začlenění Jana Lipavského do kandidátky Spolu je pomyslným vrcholem podzimní vládní krize: „Už na podzim se začalo mluvit o tom, že se Lipavský od Pirátů názorově odklonil, že co se idejí týče není úplně pirátský ministr. Když se vláda skládala, Ivan Bartoš za něj hodně lobboval, byla velká snaha ho na post ministra zahraničí dostat. Pak ale bylo viditelné nějaké rozčarování nad tím, jak Piráti fungují. Strana před volbami v roce 2021 a po nich jsou dvě odlišné atmosféry, což asi ve vztahu k Janu Lipavskému také zapracovalo." Na jaké další tváře koalice Spolu sází? A kdo proti nim bude kandidovat z hnutí ANO, které je podle předvolebních průzkumů favoritem podzimních voleb?
-
Výtah Respektu: Souhrn dne s Dominikou Perlínovou a Magdalenou Fajtovou o ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině a navyšování evropských výdajů na obranu v EU. Moderuje Štěpán Sedláček.
Hádka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Oválné pracovně Bílého domu má dohru, která potěšila Moskvu. Prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. Co to v praxi znamená a jaké prostředky by mohly na svou obranu získat země Evropské unie s ohledem na nově zveřejněný návrh Evropské komise? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu od Dominika Perlínové a Magdaleny Fajtové.
-
Výtah Respektu: S Ondřejem Kundrou a Magdalenou Fajtovou o evropské pomoci Ukrajině po hádce v Oválné pracovně. Moderuje Štěpán Sedláček.
Evropští lídři vyjádřili na nedělním summitu v Londýně podporu Ukrajině. Nicméně kolem jednání už panují jisté neshody a deklarovaná jednota má první trhliny. Francie po setkání prezentovala návrh částečného měsíčního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Prezident Macron v rozhovoru pro deník Le Figaro řekl, že evropské pozemní mírové jednotky by v další fázi mohly být rozmístěny na Ukrajině a dohlížet na plnění budoucí mírové dohody. Jenže jak v pondělí napsal list Financial Times, Británie se od tohoto návrhu příměří distancovala. Jak si stojí Evropa a Ukrajina po pátečním roztržce v Bílém domě? Co čekat od summitu Evropské rady tento týden? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra a Magdalena Fajtová se Štěpánem Sedláčkem ve zpravodajském podastu Výtah Respektu.
-
Národní galerie koncem minulého týdne na svých sociálních sítích oznámila, že vstup do prostoru Atlas ve Veletržním paláci bude nově s cílem vytvořit klidnější prostředí. Krok měl být jednak součástí řešení nepříznivé finanční situace, ale také reakcí na stížnosti některých návštěvníků, že je ruší děti hrající si právě v v Atlasu - inkluzivním prostoru pro setkávání, jehož součástí je i dětský koutek. Po vlně kritiky Národní galerie změny zrušila a místo bude nadále volně přístupné. Vyvstala nicméně obecnější otázka, do jaké míry jsou děti v českých galeriích vítány. „Dnes se většina galerií mladšího data, ať už jde o veřejné nebo soukromé instituce, při budování drží záměru vytvořit něco pro děti i pro lidi, kteří chtějí na místo jen tak přijít mimo umění. Národní galerie s tím dlouho neuměla pracovat, ač to mnohokrát zkoušela, ale vždy to vydrželo jen chvíli. V současnosti se ale snaží, důkazem je právě Atlas. Přes všechny mé pochybnosti je příkladem, jak to zkusit. A pokud po ohlasech pár nespokojených lidí uhne stranou, je to chyba," říká ve Výtahu Respektu vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar. Jsou v Česku galerie, které s přítomností dětí počítají? A je rozdíl mezi tím, jestli je instituce soukromá nebo veřejná?
-
„Musíme zásadně navýšit výdaje na vlastní obranu, a to minimálně na tři procenta HDP během několika dalších let," řekl v týdnu v projevu premiér a šéf ODS Petr Fiala s následujícím dodatkem, že navyšování o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně je dle něj realistické a rozpočtově zvládnutelné. Jak ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, najít finance by neměl být takový problém, spíš jde o jejich efektivní využití, což se armádě v některých případech nedaří. „Dluh by byl nejspíš nevyhnutelný, nemuselo by to ale nutně zvedat rozpočtový dluh. V Evropě jsou dnes problémy s bankovními půjčkami do zbrojního průmyslu, jejich zapojení by mohlo pomoct. Také se to neobejde bez zvýšení některých daní. Pokud se peníze, které máme, ať už evropské nebo české, využijí efektivně, půjde to pokrýt," vysvětluje a potvrzuje slova ministryně obrany Jany Černochové, že ještě závažnější než nedostatek financí je málo lidí v armádě i v civilní části resortu. Jak lidi motivovat? Mohlo by se v tom Česko inspirovat v zahraničí? A proč je v otázkách investic do armády lepší nesoustředit se jen na čísla?
Výtah Respektu může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.
-
Vojenská operace s názvem Železná zeď, kterou Izrael provádí na okupovaném Západním břehu, trvá déle než měsíc. Země ji započala den po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa. O víkendu do oblasti poprvé za více než 20 let vjely i izraelské tanky. Podle premiéra Benjamina Netanjahua je důvodem boj s terorismem. Například Mezinárodní výbor Červeného kříže ale upozorňuje, že eskalace konfliktu dopadá na civilisty, kteří trpí nedostatkem vody, potravin, přístřešků i lékařské péče. Podle organizace své domovy doposud opustilo kolem 40 tisíc Palestinců. „Otázka, kam by měli jít, je velmi problematická. Byli jsme svědky i od zvolení Donalda Trumpa toho, že nabízel "řešení", že by uprchlíci z Palestiny mohli do okolních arabských zemí, které to ale odmítly. A pak je tu i politický rozměr, že kdyby země jako například Egypt a Jordánsko začaly masově přijímat uprchlíky z Pásma Gazy, což by fakticky znamenalo vysídlení, potvrdilo by to podle nich, že Gaza nemá právo na existenci. A to stejné platí i u Západního břehu, není tedy jisté, kam by tamní lidé mohli odejít," upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová s tím, že podle Izraele se minimálně v příštím roce vysídlení lidé nebudou moct vrátit. Jaký byl vývoj konfliktu na Západním břehu? A jak se k situaci na Izraelem okupovaném území staví jeho spojenci? Výtah Respektu může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.
- Laat meer zien
