Afleveringen
-
Několik let využívali pražské kulturně-společenské centrum Kasárna Karlín lidé všech generací. Děti sem chodily do družiny, handicapovaní lidé využívali bezbariérového prostoru, kulturní fanoušci chodili na koncerty a ti sportovní třeba hrát plážový volejbal. Centru ale chyběla kolaudace, v územním plánu byl nesoulad a někteří obyvatelé si navíc stěžovali na hluk, a tak jsou Kasárny Karlín od loňského léta uzavřeny. „Naděje na znovuotevření ale existuje. Nyní došlo k zásadnímu posunu, kterým je změna územního plánu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Clara Zanga. „Kasárna Karlín tak již nejsou vojenským objektem, ale smíšeným městským jádrem, což vešlo v platnost jen před pár dny. Centrum jako takové by tam být mohlo, jenže právník, podnikatel a aktivista Miloš Závora podal spolu s některými obyvateli žalobu na město ve věci územního plánu a domnívá se, že by tam měla být například všeobecná obytná plocha. Těch devět měsíců bylo plných žalob, které na sebe podávají různí aktéři sporu." Do toho se ale zapojili i obyvatelé Karlína, kteří znovuotevření Kasáren podporují. Jak kauza utužila sousedskou komunitu? A jak se její jednotliví účastníci vyjadřují k tomu, že by centrum mohlo být otevřeno ještě letos?
-
Česko navýší humanitární pomoc pro východ Konga. Oznámil to ministr zahraničí Jan Lipavský, a to po středečním telefonátu s ministry zahraničí jak Demokratické republiky Kongo, tak i Rwandy. Důvodem je eskalace konfliktu po ofenzivě povstalecké skupiny M23, která s podporou Rwandy dobyla města na východě Konga a přispěla k tomu, že je v regionu, který už 30 let sužují boje, jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě. Upozornil na to i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Například Británie, Kanada i Německo kvůli tomu pozastavily pomoc Rwandě. Jak ale ve Výtahu Respektu vysvětluje Tomáš Lindner, přístup západních zemí je velmi nejednoznačný: „Už v 90. letech hrály na východě Konga stále důležitější roli tamní nerosty. Podle několika zpráv OSN, kdy poslední je z loňského prosince, dochází k tomu, že Rwandou podporovaná milice M23 na ovládaném území vytěžené suroviny nelegálně vyváží do Rwandy, kde dostanou nové označení a jsou prodávané dál na světový trh. To je to klíčové, o čem se tam bojuje." Kritice kvůli tomu čelí například i společnost Apple. Z jakého důvodu? A proč vlastně konflikty v Kongu už před několika desítkami let začaly?
Můžete si také přečíst: Život je válka: U nositele Nobelovy ceny míru • RESPEKT
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který byl dříve členem Pirátské strany a v současnosti působí jako nestraník, bude v letošních volbách kandidovat do Sněmovny na pražské kandidátce koalice Spolu, a to za ODS. Ve středu to oznámil společně s předsedou strany a premiérem Petrem Fialou. Své rozhodnutí odůvodnil převratnými událostmi v mezinárodním prostředí s tím, že sněmovní volby budou rozhodující v tom, jakým směrem se Evropa z hlediska bezpečnosti vydá. Jak ve Výtahu Respektu shrnuje František Trojan, začlenění Jana Lipavského do kandidátky Spolu je pomyslným vrcholem podzimní vládní krize: „Už na podzim se začalo mluvit o tom, že se Lipavský od Pirátů názorově odklonil, že co se idejí týče není úplně pirátský ministr. Když se vláda skládala, Ivan Bartoš za něj hodně lobboval, byla velká snaha ho na post ministra zahraničí dostat. Pak ale bylo viditelné nějaké rozčarování nad tím, jak Piráti fungují. Strana před volbami v roce 2021 a po nich jsou dvě odlišné atmosféry, což asi ve vztahu k Janu Lipavskému také zapracovalo." Na jaké další tváře koalice Spolu sází? A kdo proti nim bude kandidovat z hnutí ANO, které je podle předvolebních průzkumů favoritem podzimních voleb?
-
Výtah Respektu: Souhrn dne s Dominikou Perlínovou a Magdalenou Fajtovou o ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině a navyšování evropských výdajů na obranu v EU. Moderuje Štěpán Sedláček.
Hádka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Oválné pracovně Bílého domu má dohru, která potěšila Moskvu. Prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. Co to v praxi znamená a jaké prostředky by mohly na svou obranu získat země Evropské unie s ohledem na nově zveřejněný návrh Evropské komise? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu od Dominika Perlínové a Magdaleny Fajtové.
-
Výtah Respektu: S Ondřejem Kundrou a Magdalenou Fajtovou o evropské pomoci Ukrajině po hádce v Oválné pracovně. Moderuje Štěpán Sedláček.
Evropští lídři vyjádřili na nedělním summitu v Londýně podporu Ukrajině. Nicméně kolem jednání už panují jisté neshody a deklarovaná jednota má první trhliny. Francie po setkání prezentovala návrh částečného měsíčního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Prezident Macron v rozhovoru pro deník Le Figaro řekl, že evropské pozemní mírové jednotky by v další fázi mohly být rozmístěny na Ukrajině a dohlížet na plnění budoucí mírové dohody. Jenže jak v pondělí napsal list Financial Times, Británie se od tohoto návrhu příměří distancovala. Jak si stojí Evropa a Ukrajina po pátečním roztržce v Bílém domě? Co čekat od summitu Evropské rady tento týden? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra a Magdalena Fajtová se Štěpánem Sedláčkem ve zpravodajském podastu Výtah Respektu.
-
Národní galerie koncem minulého týdne na svých sociálních sítích oznámila, že vstup do prostoru Atlas ve Veletržním paláci bude nově s cílem vytvořit klidnější prostředí. Krok měl být jednak součástí řešení nepříznivé finanční situace, ale také reakcí na stížnosti některých návštěvníků, že je ruší děti hrající si právě v v Atlasu - inkluzivním prostoru pro setkávání, jehož součástí je i dětský koutek. Po vlně kritiky Národní galerie změny zrušila a místo bude nadále volně přístupné. Vyvstala nicméně obecnější otázka, do jaké míry jsou děti v českých galeriích vítány. „Dnes se většina galerií mladšího data, ať už jde o veřejné nebo soukromé instituce, při budování drží záměru vytvořit něco pro děti i pro lidi, kteří chtějí na místo jen tak přijít mimo umění. Národní galerie s tím dlouho neuměla pracovat, ač to mnohokrát zkoušela, ale vždy to vydrželo jen chvíli. V současnosti se ale snaží, důkazem je právě Atlas. Přes všechny mé pochybnosti je příkladem, jak to zkusit. A pokud po ohlasech pár nespokojených lidí uhne stranou, je to chyba," říká ve Výtahu Respektu vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar. Jsou v Česku galerie, které s přítomností dětí počítají? A je rozdíl mezi tím, jestli je instituce soukromá nebo veřejná?
-
„Musíme zásadně navýšit výdaje na vlastní obranu, a to minimálně na tři procenta HDP během několika dalších let," řekl v týdnu v projevu premiér a šéf ODS Petr Fiala s následujícím dodatkem, že navyšování o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně je dle něj realistické a rozpočtově zvládnutelné. Jak ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, najít finance by neměl být takový problém, spíš jde o jejich efektivní využití, což se armádě v některých případech nedaří. „Dluh by byl nejspíš nevyhnutelný, nemuselo by to ale nutně zvedat rozpočtový dluh. V Evropě jsou dnes problémy s bankovními půjčkami do zbrojního průmyslu, jejich zapojení by mohlo pomoct. Také se to neobejde bez zvýšení některých daní. Pokud se peníze, které máme, ať už evropské nebo české, využijí efektivně, půjde to pokrýt," vysvětluje a potvrzuje slova ministryně obrany Jany Černochové, že ještě závažnější než nedostatek financí je málo lidí v armádě i v civilní části resortu. Jak lidi motivovat? Mohlo by se v tom Česko inspirovat v zahraničí? A proč je v otázkách investic do armády lepší nesoustředit se jen na čísla?
Výtah Respektu může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.
-
Vojenská operace s názvem Železná zeď, kterou Izrael provádí na okupovaném Západním břehu, trvá déle než měsíc. Země ji započala den po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa. O víkendu do oblasti poprvé za více než 20 let vjely i izraelské tanky. Podle premiéra Benjamina Netanjahua je důvodem boj s terorismem. Například Mezinárodní výbor Červeného kříže ale upozorňuje, že eskalace konfliktu dopadá na civilisty, kteří trpí nedostatkem vody, potravin, přístřešků i lékařské péče. Podle organizace své domovy doposud opustilo kolem 40 tisíc Palestinců. „Otázka, kam by měli jít, je velmi problematická. Byli jsme svědky i od zvolení Donalda Trumpa toho, že nabízel "řešení", že by uprchlíci z Palestiny mohli do okolních arabských zemí, které to ale odmítly. A pak je tu i politický rozměr, že kdyby země jako například Egypt a Jordánsko začaly masově přijímat uprchlíky z Pásma Gazy, což by fakticky znamenalo vysídlení, potvrdilo by to podle nich, že Gaza nemá právo na existenci. A to stejné platí i u Západního břehu, není tedy jisté, kam by tamní lidé mohli odejít," upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová s tím, že podle Izraele se minimálně v příštím roce vysídlení lidé nebudou moct vrátit. Jaký byl vývoj konfliktu na Západním břehu? A jak se k situaci na Izraelem okupovaném území staví jeho spojenci? Výtah Respektu může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.
-
Národní centrála proti organizovanému zločinu v úterý informovala o tom, že počet obviněných v korupční kauze pražské motolské nemocnice vzrostl na 17. Mezi obviněnými je mimo jiné nyní už exředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík, kterého ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 ještě v pondělí odvolal. „Možná to navazuje i na to, kdy byl Válek loni v létě kritizovaný za to, že byl na výslechu kvůli IKEM, a stejně do čela této elitní pražské nemocnice jmenoval dnes už bývalého ředitele Michala Stiborka. Ta rychlá reakce může souviset s tím, jak byl v minulosti kritizován za postup ohledně jmenování ředitele jiné nemocnice," říká ve Výtahu Respektu Martin Štorkán a doplňuje, že mezi obviněnými jsou i Ludvíkův náměstek Pavel Budinský nebo advokát Miroslav Jansta z České unie sportu. Jsou tak součástí kauzy, kterou NCOZ i Úřad evropského veřejného žalobce označují za závažnou, a ve které mělo jít o úplatkářské trestné činy, dotační podvod, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Jak konkrétně se toho měli obvinění dopustit? Co jim hrozí? A co by v případu mělo následovat?
Výtah Respektu může vznikat jen díky Vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.
-
Přestože nejvíc procent hlasů získala v nedělních předčasných parlamentních volbách v Německu konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, kterou volilo více než 28,5 procent voličů a voliček, za vítěze se dá považovat krajně pravicová Alternativa pro Německo, které připadlo téměř 21 procent, což je oproti minulým volbám dvojnásobek. „Když se podíváme na nejdůležitější témata voleb, 44% Němců řeklo, že to byl azyl, přistěhovalectví, integrace. Až poté následovala ekonomická témata. Například klima, které dominovalo před čtyřmi lety, bylo někde vzadu," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner, který upozorňuje, že zatímco dříve byla podpora AfD doménou východního Německa, v současnosti se vliv strany šíří i do dalších částí sousední země. „Jde o města na úplném západě Německa, kde dřív býval silný těžký průmysl, města, která procházejí velkou transformací a úplně se jim nedaří. A taky jsou to města, kde je velký počet přistěhovalců," dodává. Kde ve stabilním a prosperujícím Německu přišel zlom, po kterém roste podpora krajní pravice? Je šance, že by s Alternativou pro Německo spolupracovaly jiné strany a dostala se k moci?
-
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v týdnu řekl, že debaty o odměnách pro vedení univerzit by měly zohledňovat zodpovědnost, kterou rektoři, prorektoři a děkani mají. Reagoval tak na zjištění serveru iDNES, podle kterého si vedení Univerzity Karlovy rozdělilo na odměnách za loňský rok 11,5 milionu korun. Například rektorka Milena Králíčková měla v květnu dostat k platu ve výši 175 tisíc korun odměnu 400 tisíc, v listopadu pak 576 tisíc korun. Bouřlivé reakce ale vyvolalo následné odůvodnění školy, podle které výše odměn reaguje na tragické události z prosince roku 2023, kdy na Filozofické fakultě došlo k masové střelbě. Kontroverze příliš nezmírnila ani následná omluva rektorky Králíčkové. Jak ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, podstata je jinde. „Ukazuje to spor o tom, jak ohodnocovat tyto vysoké akademické pracovníky. Zodpovědnost, jakou má rektorka Králíčková, je nezpochybnitelná. Za to má opravdu málo peněz. Ale pokud chce dělat takovouto funkci s adekvátním ohodnocením, obávám se, že rektorát není to místo. Není to soukromý sektor, jsou to veřejné peníze a člověk funkci rektora nedělá jen kvůli penězům, je to opravdu prestižní místo. Je tedy možné se bavit o tom, kdo má vlastně vést univerzitu."
-
V rámci dohody o příměří Hamás ve čtvrtek v Pásmu Gazy předal Červenému kříži těla čtyř mrtvých rukojmích, které organizace následně předala Izraeli. Podle Hamásu je mezi rukojmími matka se svými dvěma malými syny, kterým byly v době útoku této teroristické organizace ze 7. října roku 2023 čtyři roky a devět měsíců. Převoz těl do izraelské forenzní nemocnice na místě sledoval i Ondřej Kundra. Jak popisuje ve Výtahu Respektu, pro Izraelce jde o jeden z nejsmutnějších dní za posledních 500 dní, které od útoku uplynuly. „Po celé cestě Izraelem stáli lidé po stranách silnice, byli zavinuti do izraelských vlajek a zpívali různé pro zemi důležité písně. Je to zlomový moment. Tématem je tu snaha vrátit do Izraele zbylé rukojmí, což je vidět na každém kroku." V jaké fázi je příměří mezi Izraelem a Hamásem? Kdy by se měli z Pásma Gazy dostat další rukojmí? A jaké je v těchto dnech cestování po Izraeli z hlediska bezpečnosti?
-
Francouzský prezident Emmanuel Macron na středu svolal další summit lídrů evropských států, tentokrát včetně Česka, kteří mají debatovat o bezpečnosti a situaci na Ukrajině. Děje se tak po pondělním pařížském jednání, ke kterému byly přizvány jen vybrané státy, a které Macron uspořádal kvůli tomu, že Spojené státy odjely do Saúdské Arábie jednat pouze se zástupci Ruska, a to bez účasti válkou zasažené Ukrajiny i Evropy, jež dodává pomoc. Americký prezident Donald Trump pak na kritiku Kyjeva, že se jednání neúčastnil, reagoval skandálním výrokem, že měli na ukončení konfliktu tři roky a neměli ho nikdy začínat. „Je možnost, že lidé, kteří rozhodují, co bude Amerika dělat, si nechali poradit, že je potřeba odtáhnout Rusko od Číny, takže mu nabídnou Ukrajinu. Rusové moc dobře vědí, že to je na jejich úkor, protože Číně nemají kromě levných energií co nabídnout. To by byl pro Evropu nejhorší scénář. Pak je tu druhý, že si lidé kolem Trumpa řekli, že to udělají jinak, protože doteď to nikam nevedlo. A tak Rusům dají stůl v Rijádu, který je k tomu ideálním místem a vyšle se do světa zpráva, že s Rusy se opět jedná, což Američany nic nestojí," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Co přesně to ale znamená pro Ukrajinu? A jak by se k tomu měla postavit Evropa?
-
Šéfka TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v úterý zveřejnila na sociálních sítích vyjádření, dle kterého se rozhodla nekandidovat v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Důvody jsou podle političky zdravotní. „Funkce Markétě Pekarové Adamové zůstanou. Jedna až do konce volebního období a druhá až do dalšího řádného sněmu, který vychází na listopad tohoto roku," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. „Hádat, kdo ji nahradí je předčasné i z pohledu toho sněmu. Volby můžou ukázat, jaké osobnosti TOP 09 má a jakou mají podporu v jednotlivých regionech. Bavíme-li se o těch výrazních tvářích, máme dva ministry za TOP 09 - Válek a Ženíšek, nebo výrazné europoslance - Niedermayer a Kolář, jsou tam místopředsedové, takže strana nějaké výrazné tváře má, ale kdo by stranu chtěl a měl vést ukážou až volby," doplňuje. Kam stranu dovedla Markéta Pekarová Adamová? A jakou roli má v koalici SPOLU, kde je kromě TOP 09 i ODS a lidovci?
-
Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, podle které se letos mají zvýšit platy vrcholných politiků, kdežto soudcům a státním zástupcům by prakticky stagnovaly. Opozice o novele mluvila jako o projevu papalášství, arogance a hladovosti, soudci namítali, že jde o protiústavní krok. Hlava státu zase novele vyčítá nesystémovost, nežádoucí retroaktivitu i to, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu. „Prezident kritizuje i to, že jde o hašení platového požáru, které vlastně vede k tomu, že teď ústavní činitelé nedostali výplatu za leden. Sice bychom si mohli říct, že se svými platy nejspíš mají našetřeno, na druhou stranu je výše jejich platů odvozena i od toho, že funkce poslance má být prestižní věc, která podle toho má být i finančně ohodnocena. Ti lidé rozhodují o našich životech - bez ohledu na to, jak který zákonodárce tohoto úkolu dostává, od toho jsou volby. Ale i v rámci nějaké konkurence je potřeba dát těm lidem prostor, aby nešli s platem níž, když jdou z nějakého například soukromého sektoru," vysvětluje ve Výtahu Respektu František Trojan. V čem konkrétně je novela sporná? Jak často prezident využívá své pravomoci vrátit zákon Parlamentu? A přehlasuje Sněmovna jeho veto?
-
Piráti a Pirátky se o víkendu sejdou na celostátním fóru ve Zlíně, kde zvolí hlavní tvář kampaně do letošních podzimních sněmovních voleb. Na lídra kandiduje předseda strany Zdeněk Hřib a senátorka Adéla Šípová. „Když se podíváme na předchozí roky, tak vždy to byl Ivan Bartoš, který byl jak předsedou, tak lídrem. Vzhledem k tomu, že volba předsedy byla nedávno, dá se předpokládat, že ti samí straníci teď po čtvrt roce zvolí Zdeňka Hřiba. Zaslechl jsem ale v Pirátské straně i názor, že by nebylo na škodu, kdyby to byla taková lídrovská dvojice - předseda muž a lídryně žena," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Co oba kandidáti doteď pro stranu udělali? Proč kandiduje Zdeněk Hřib, který v minulosti tvrdil, že do Sněmovny nechce, a proč Adéla Šípová, která z volby na předsedkyni strany odstoupila? A co by volba obou z nich znamenala pro další volební a povolební spolupráci s ostatními politickými uskupeními?
-
V Berlíně začíná 75. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. V hlavní soutěžní kategorii se o Zlatého medvěda utká 19 filmů, ve vedlejších kategoriích jsou pak i snímky s českou stopou. „Jsou to dvě koprodukce. Jde o animovanou pohádku Pohádky po babičce, která cílí na mladé diváky. Pak je to nový dokumentární film Čas do zásahu o Ukrajině, který vznikl v česko-lotyšsko-ukrajinské spolupráci, a ten opravdu český je krátký animovaný film Kámen osudu Julie Černé, studentky z UMPRUM," říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová, podle níž se u berlínského festivalu příliš nemluví o tom, že dává prostor i mladým talentům. „Berlinale má platformu Berlinale talents, která rozvíjí talentované filmaře z celého světa. Letos jsou tam hojně zastoupeni i čeští tvůrci a tvůrkyně." Co rozhoduje o tom, jestli má snímek šanci na Berlinale uspět? Jak se do něj propisují aktuální politická témata? A jaké postavení má oproti festivalům v Cannes a Benátkách?
-
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro The Guardian připustil, že kdyby se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo dostat Moskvu a Kyjev k jednacímu stolu, nabídnul by Rusku výměnu obsazených území. V případě Ukrajiny by šlo o část ruské Kurské oblasti, kterou by měli Rusové vyměnit za část okupovaného území na východě válkou zasažené země. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, přestože co se situace na frontě týče tahají Ukrajinci za kratší konec, mají naději v jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem: „Volodymyr Zelenskyj pochopil, že s byznysmanem Trumpem se musí bavit obchodnicky. Ještě za Bidenovy administrativy pozastavil dohadovanou smlouvu mezi Ukrajinou a USA, kdy se měli dohodnout, že Amerika bude mít daleko větší přístup a finančně těžit ze vzácných kovů na Ukrajině. Zelenskyj pochopil, že tato karta bude výhodnější v případě, že by se do Bílého domu dostal Donald Trump. Teď ji vytáhl a zatím s ní hraje šikovně. Trump by totiž mohl předstoupit před Američany a říct: můžeme jim pomoct, ale musíme za to něco dostat přístupem k těm vzácným kovům." Jaký vliv americký prezident na jednání mezi Kyjevem a Moskvou má? Co se momentálně děje na frontě? A jak se Ukrajinci tváří na výměnu části území?
-
Poslanci se ve středu mimořádně sejdou k závěrečnému schvalování sporné vládní novely, která počítá se zvýšením koncesionářských poplatků a rozšířením okruhu poplatníků. „Ta minulá debata před koncem roku byla poměrně hodně určující a ukazující, co si opozice o ČT myslí. Viděli jsme i jakési odkrytí plánu, kdy Andrej Babiš otevřeně mluvil o tom, že by koncesionářské poplatky rád zrušil a financování veřejnoprávních institucí navázal na státní rozpočet. Tím by de facto dostal obě média pod přímou státní kontrolu, čímž by z nich udělal vydíratlená média. Mimořádná schůze určuje, že nebude možné měnit program a pravděpodobně by se to v případě, že se to nestihne odhlasovat ve středu, odložilo na pátek," říká ve Výtahu Respektu František Trojan, podle kterého se novela nejspíš posune do horní komory. Ve zpravodajském podcastu ale mluví i o dalším klíčovém momentu, který tento týden poslance čeká, a to hlasování o možném vydání šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Podle policie by se totiž kvůli loňské billboardové kampani mohl dopustit podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod. Jaká je šance, že poslanci Okamuru vydají? Jak jsou na tom vlastně jednotlivé strany a hnutí půl roku před sněmovními volbami? A jak se rýsuje volební spolupráce jednotlivých uskupení?
-
Vojenská policie se zabývá podezřeními v souvislosti s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu, podle ministryně obrany Jany Černochové z ODS jde o závažná obvinění, která je potřeba prověřit. Týká se to projektu Nemesis organizovaného spolkem Skupina D, který drony na Ukrajinu dováží a jehož součástí jsou například bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, herec Ondřej Vetchý, Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky či náčelník generálního štábu Karel Řehka. Pochybení se má týkat toho, že elitní vojáci vozili drony do válkou zasažené země bez potřebného povolení Parlamentu, obviněn ale doposud nikdo nebyl. Jak navíc ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, jde o další eskalaci konfliktu mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu: „Ti dva se nemají rádi, jdou si takzvaně po krku. Jana Černochová má dlouhodobě pocit, že ji Karel Řehka v některých věcech obchází, že ji neposlouchá nebo že se vyjadřuje příliš politicky. Politickou odpovědnost ale nese ona. Kdyby mohla, byla by ráda, aby Řehla na tom místě nebyl, on má ale podporu prezidenta republiky a premiér ho také nechce v předvolebním čase odvolat." O co přesně v kauze jde? Co by z ní mohlo vzejít? A je nějak ohrožena podpora Ukrajiny ze strany Česka?
- Laat meer zien
