Afleveringen
-
Zvu vás srdečně k poslechu ryze jarní epizody podcastu "Žít udržitelně", kterou jsem nahrála v Zahradních lázních Hasina s inspirativní Vlastou Hlinkovou. Vlasta je nejen majitelkou Zahradních lázní Hasina, ale také vášnivou zastánkyní permakultury a využívání divokých rostlin v ozdravné terapii duše i těla.Vlasta se se mnou podělila o svou cestu k permakultuře, která je nejen odrazem udržitelného zemědělství, ale i filozofií všech dalších aspektů života v souladu s přírodou. Příběh, jak se s permakulturou seznámila, se začal psát díky pracovním povinnostem v Toulcově dvoře, pokračoval přes sebevzdělávání po aktivní účast na mnoha kurzech rozličného zaměření. Rozhovor se ale točí především kolem tématu jedlých divokých rostlin, které jsou nejen chutné, ale také plné živin a mají zásadní léčivé účinky, především nyní na jaře. Vlasta sdílí své bohaté zkušenosti v oblasti celostní péče o zdraví, fytoteraie a aromaterapie, a vysvětluje, jak mohou pozitivně ovlivnit naše tělesné zdraví a celkovou duševní pohodu.Dále se dozvíte o významu přírodních cyklů a jak můžeme žít v harmonii s rytmem přírody. Vlasta vám představí, jak si můžete sami doma připravit například olejové maceráty a sirupy z léčivých bylin, které jsou nejen účinné, ale jejich příprava vás také může bavit a významně přispět k vaší soběstačnosti.Vlasta vás v rozhovoru zavede do světa svých Zahradních lázní Hasina, které jsou certifikovaným ukázkovým permakulturním projektem. Na vlastní kůži (a na vlastní celé tělo i mysl) zde můžete vyzkoušet mnohé terapeutické procedury a konzultovat svou cestu směrem k životním stylu, který je v souladu s přírodou a podporuje udržitelnost. Bezkonkurenčním konceptem dovolené, kterou v lázních můžete zažít, je 16hodinová dovolená. Poslechněte si o ní více v této epizodě!Vlasta v rozhovoru poskytne mnoho užitečných a konkrétních rad a tipů, jak využít dary jarní přírody pro vaše zdraví a spokojenost. Uslyšíte jasné a jednoduché recepty z divokých jedlých rostlin, o kterých jste si možná doteď mysleli, že nemají upotřebení. Seznamte se s bršlicí, kopřivou, pampeliškou, jitrocelem, popencem, sedmikráskou, a mnoha dalšími.Více o Vlastě a jejích Zahradních lázních se určitě dozvíte na webu: https://vlastahlinkova.cz/. Také ji můžete sledovat na FB a IG. Navíc vás uvítá ve své zahradě každou první sobotu v měsíci od 14 hodin a ochotně se podělí o své zkušenosti z permakulturní zahrady s terapeutickým přesahem.
-
Vítejte prostřednictvím podcastu ŽÍT UDRŽITELNĚ v Pastvině, komunitní zahradě s azylem pro zvířata. Pastvinu jsem navštívila v březnu a povídala si s Markem (celé jméno i s tituly: Mgr. et Mgr. Marco Stella Ph.D.), zakladatelem Pastviny a nyní bývalým předsedou. Mým jasným cílem bylo dozvědět se více o správném a udržitelném chovu slepic. Začali jsme ale samozřejmě informacemi o komunitní zahradě, protože ta rozhodně stojí za návštěvu a obdiv.
Marko slepičky vřele doporučuje jako skvělá domácí zvířata, mají všestranné využití. Vyjmenovává jejich produkci vajec, masa, schopnost podílet se na redukci škůdců v zahradách a sadech, navíc jsou elegantní a přívětivé. Vůbec nejsou hloupé, jak se o nich traduje. To, co se naučí, dokáží dovést k dokonalosti.
Probrali jsem spolu velikost hejna, krmivo, životní prostor, škůdce, jaké slepice pořizovat, zda mít kohouta, a mnohé další zásadní okolnosti při chovu slepic. Zvu vás tedy k poslouchání této epizody.
Nezapomeňte do komunitní zahrady Pastvina zavítat. Srdečně vás uvítají především každou sobotu v 10,00 hodin, kdy ocení vaše pracovní nasazení.
Více informací se dozvíte na webu Zahradapastvina.cz. Případně na FB profilu Komunitní zahrada Pastvina.
Přepis této epizody do článku jsem pro vás připravila na svém blogu.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Jsem moc ráda, že 33. epizodu navštívila nezkrotná zahradnice Radka Votavová. Radka je designérka a návrhářka přírodních džungloidních zahrad. Šíří myšlenku přirozených, divokých, nezkrotných zahrad a ukazuje svým studentům, jak jednoduché je takovou zahradu vytvořit. Je průvodkyní každému, kdo si chce svou zahradu navrhnout sám, ve svém rytmu, vrátit se k původnímu a jednoduchému, ke kráse, k užitku a zdraví.
Jaká je původní profese Radky?Radka vystudovala střední stavební školu. Toužila se přihlásit na zahradní architekturu, ale život ji zavál k rodinnému krbu. Už od mala chtěla bydlet na venkově, v přírodě, pečovat o rodiné štěstí a zahradu. Péči o zahradu brala jako samozřejmost jako žehlení nebo mytí nádobí. Prošla mnoha činnostmi v rodinné firmě, které se jí velmi zúročily při následném navrhování zahrad.
Náhoda tomu chtěla, že se dala dohromady se zahradníkem z blízkého okolí a vrhli se spolu do tvorby konvenčních zahrad podle přání zákazníků.
Jak Radka potkala permakulturu?Permakulturu Radce představil na svých kurzech Jaroslav Svoboda. Pro Radku to byla zcela nová komunita, zažila určitý kulturní či zahradní šok. Ale vše, co se dozvídala, dobře zapadalo do toho, co sama cítila jako správné a logické.
Jak vypadá typická džungloidní zahrada?Radčiny džungloidní zahrady jsou permakulturními, přírodními zahradami. Radka v rámci své praxe a v rámci výuky navrhování zahrad zjistila, že termín permakultura je pro mnoho studentů svazující. Někdy přijde vlastníkům zahrad, že navrhnout si permakulturní zahradu, je příliš komplexní a ostře definované. Radka si přeje, aby její studenti k návrhům svých zahrad přistupovali svobodně a uvolněně.
Radka nazývá zahrady rodinným projektem na celý život. Učí své studenty hlavním permakulturním pojmům i detailnější aplikaci permakulturních principů, seznamují se s termíny jako je mulčování, kopicování, vodní cyklus, vysokokmeny, guildy, aj.
A stíhá Radka opečovávat svou zahradu?Této představě se Radka směje, vždyť lesa se také nikdo neptá, zda to stíhá. Čím více se budeme snažit své zahrady přetvářet k nějakému obrazu (chceme ji ostříhanou, uklizenou, vytvarovanou), tím více s tím budeme mít práce. Pusťte principy divočiny do své zahrady.
Jakým činnostem se v březnu na zahradě Radka obvykle věnuje? Na co bychom rozhodně neměli zapomenout ani my?Záleží samozřejmě na našem podnebí a nadmořské výšce. Radka vždy svůj pozemek ve výšce 500 m n. m. kontroluje, zda je vše - hlavně s vodou v pořádku. Vyřezává nálety, přesazuje keře, trsy trvalek, začíná vysévat kořenovou zeleninu (mrkev, pastiňák, petržel). Je-li sušší počasí, prohazuje kompost a doplňuje jej do záhonů.
Ve svých kurzech Radka pomáhá navrhovat mnoho zahrad, s čím se nejvíce či nejčastěji Radčini studenti potýkají? Jaké nešvary nejčastěji na zahradách řeší?Studenti od Radky mají velmi různorodé startovací podmínky, ať už jde o malé pozemky u městských staveb, zahrady a sady u venkovských statků, imaginární neexistující zahrady, vesnické předzahrádky anebo pustou pláň u novostavby.
Radka chce varovat před zažitou a mylnou představou o permakulturních zahradách. "Nemusíte mít jen všude samou slámu, barely na vodu, kompost, neuspořádanost. Permakulturní zahrada může být krásná, moderní, romantická, rustikální, jakákoliv." Studenti by si v Radčiných online kurzech navrhují zahradu takovou, která je v souladu s tím, co se jim líbí, co ladí s jejich domem a okolím. Mají za úkol uplatňovat všechny permakulturní principy, které jim permakultura nabízí.
Největším nešvarem je podle Radky hlavně nepochopení toho, jak funguje příroda. Radka se nemůže zbavit pocitu, že se snažíme přírodu do našich zahrad nepouštět. Stačí se projít po městě a podívat se přes ploty. Proč máme velké plochy trávníku, které vyžadují obrovskou porci péče a financí? Také málo vysazujeme původní stromy, keře a trvalky. Naše trvalkové záhony se skládají z rostlin cizích pro naše hmyzí přátele. Snažíme se naše zahrádky a pozemky odvodňovat, místo abychom využívali svejlů, dešťových záhonů či tůní. Někteří se bojí pěstovat zeleninu a ani nemyslí na to, že návrhem zahrady ovlivní i to, zda budou moci zeleninu pěstovat jejich následovníci. Děláme si komposty, které nejsou propojené se zemí. Radka by mohla o našich nešvarech mluvit dlouho a dlouho.
Co by poradila lidem, kteří mají jen malý pozemek kolem svého domu? I tam mohou mít permakulturní zahradu?Džungloidní zahrada může být i na malém pozemku, jen je třeba svou vizi velikosti pozemku přizpůsobit. Volíme menší stromy jako jsou mišpule, jabloně, muchovníky nebo jeřabiny.
O čem je zbrusu nová knížka "Džungloidní zahrady od Nezkrotné zahradnice"? Co by nás mělo nalákat?Kniha je plná Radčiných poznatků, zkušeností, které získala na své hektarové zahradě. Kniha by měla být laskavou podporou všem, kteří si chtějí dělat zahradu po svém v přírodním duchu. Rozhodně chce podpořit hlavně ženy, aby věřily v to, že se do práce na zahradě mohou vrhnout zcela samy. A protože Radka ráda vede své posluchače a čtenáře k prohloubení a uchopení tématu, jsou ke knize připraveny pracovní listy.
O Radce a její online výuce džungloidních zahrad se více dozvíte na webu https://radkavotavova.cz/. Sledujte také její Facebookový profil Nezkrotná zahradnice - Radka Votavová a IG kontakt, Youtube kanál nebo Pinterest.
-
Barbora Polách je autorkou podcastu Proměna dokonalá, jehož posláním je inspirovat k tvorbě hmyzumilných zahrad. Bára má ráda jakoukoli havěť už od malička a hmyz jí zkrátka fascinuje. Nejvíce ji baví jeho nejrůznější, okem pozorovatelné, změny. A právě tato epizoda s Bárou Polách vám připomene, jaký je rozdíl mezi hmyzí proměnou dokonalou a nedokonalou.Bára chce také přimět nás - lidi - k proměně dokonalé, tedy abychom se i my chovali s respektem k přírodě, naše zahrady přetvářeli v ráj nejen pro hmyz, ale pro vše živé, včetně nás.Bára sama si prošla transformací z přepracované chřadnoucí nesoustředěné osůbky v srdečnou, vnímavou a inspirativní osobnost. Díky Radce Votavové, nezkrotné zahradnici, se seznámila s přírodě blízkým tvořením zahrad, vzpomněla si na divokost přírody svého dětství a hojnost hmyzu, který už tehdy milovala. Rozhodla se "inspirovat všechny lidi, kteří mají v katastru u pozemku napsané své jméno."Bára se nyní snaží přes zajímavá fakta, kreativně podané informace a intenzivní komunikaci neustále upozorňovat na nutnost vrátit se více do souladu s přírodou a k udržitelnosti. Postupně si buduje a navrhuje svou vlastní - tvarem nudloidní - zahradu uprostřed menší obce na Nymbursku. Díky tomu může i nám ostatním ukazovat, jak v zástavbě uprostřed civilizace můžeme vytvořit hmyzumilnou divokou zahradu. Barboře se daří jít příkladem svým sousedům, pomalu a nenásilně jim ukazuje, jak pečovat šetrně o zahradu, jaké konkrétní malé kroky se dají dělat s nevelkým úsilím. A jejich proměna dokonalá se tím už nastartovala. Navíc Bára umí sekat kosou, nádherně kreslí a píše, ráda porovnává věci mezi sebou, experimentuje, vychovala motýly, ovládá copywriting, sítě a má inspirativní podcast Proměna dokonalá, který mě neskutečně baví. Prozradila mi, že v tomto roce bude ve svém podcastu probírat hmyzumilnou zahradu bod po bodu, jednotlivé prvky našich zahrad, jak na zahradě začít hmyzumilně, co na zahradě dělat a co nedělat. Je nejvyšší čas se zaposlouchat.
-
Pro natočení 31. epizody jsem vyrazila do Centra popularizace ochrany přírody s poetickým názvem "U studánky poznání" a povídala si s Kristýnou Novákovou, ředitelkou České koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC). Dozvěděla jsem se zajímavý příběh založení Česká koalice pro ochranu biodiverzity, které projekty do CCBC patří a jak lidé stojící za těmito projekty sdílejí své zkušenosti a posilují se navzájem. U studánky poznání je novým projektem CCBC.
Nadšení zástupci CCBC ve svých začátcích vyráželi hlavně do škol (projekt CCBC do škol) ukazovat dětem, jak na ochranu jednotlivých částí přírody a jakou úlohu v tomto mohou sehrát jednotlivci. Ale to není v dnešní době zdaleka vše!
Od podzimu 2023 funguje na Praze 7 u oblíbené Stromovky centrum popularizace ochrany přírody U studánky poznání a má připravenu širokou nabídku vzdělávacích workshopů, kroužků environmentální výuky nejen pro děti a mládež, ale připravuje i zajímavý program pro širokou veřejnost. Ve všech těchto aktivitách se setkáte s předními odborníky s mnohaletými terénními zkušenostmi z celého světa.
Školy a učitelé mohou pro své žáky vybírat z témat jako je ochrana slonů, mořských želv a korálů, nebo život opylovatelů, ochrana našich ptáků a jejich život ve městě či vesnici. Užitečným tématem jsou také cesty vody a co pro planetu může udělat jednotlivec.
Pod křídla CCBC navíc spadají projekty, které pomáhají ve třetích zemích vzdělávat místní děti prostřednictvím knih a knihoven, nebo projekt dovážení kol do Afriky, který také podporuje vzdělání místních dětí.
Centrum U studánky poznání nabízí i vlastní kroužky pro děti, například výtvarný ateliér nebo zooklubík. Vše s cílem prohloubit zájem dětí a dospěláků o vše živé prostřednictvím zážitků, vlastních zkušeností, objevování, kreativity a pobytu v přírodě. A co více - spoluprací České televize, Zoo Liberec a CCBC vznikl přírodopisný cyklus Češi zachraňují. Připravuje se cyklus druhý, těšte se. První cyklus můžete zkouknout v archivu ČT.
Všechny aktivity a projekty na tomto místě vypsat nemohu, proto rozhodně navštivte webové stránky www.ccbc.cz a www.ustudankypoznani.cz. Sledujte také Facebookový profil, kde se dozvíte žhavé novinky. Řekněte o "studánce" ve svých školách, ať pedagogové vyrazí s dětmi za poznáním přírody do matičky Prahy.
Posláním centra U studánky poznání je probouzet pozitivní vztah k přírodě a inspirovat k její ochraně. Moc držím palce, ať se to centru a všem dalším podobným organizacím a iniciativám daří na jedničku.
-
Hostem 30. epizody podcastu "Žít udržitelně" je nadšenkyně do permakultury a pěstování bez rytí Ania Kubica. Připravte se na cestu plnou zeleně, udržitelnosti a praktických rad, které přináší okamžitě realizovatelná řešení do vaší zahrady.Ania v epizodě popisuje, jak se poprvé setkala s permakulturou a jak ji okamžitě okouzlila. Přestože se potýkala na svém menším pozemku s výzvami, jako je pěstování na jílovité a skalnaté půdě, nenechala se odradit a společně s manželem navrhla zahradu, která naplňuje jejich potřeby i reflektuje výzvy dané vnějšími podmínkami.Během rozhovoru Ania krásně barvitě popsala jejich pozemek, zmiňuje se i o tom, jak důležité je v začátcích budování brát v úvahu polohu a orientaci domu a snažit se o pasivní sluneční zisky. V užitkové části pozemku využívají geodom a zvýšené dřevěné záhony pro pěstování zeleniny. Co je geodom a proč si ho Ania tak dlouho přála? Kdo ho nakonec postavil? Poslouchejte.Ania si velmi pečlivě plánuje a udržuje svou zahradu, využívá kompost pro obohacení půdy a dešťovou vodu - nejen na zahradě. Mluvila o svém pečlivém přístupu ke střídání plodin a celoročnímu pěstování. Hovořily jsme také o plánech na nadcházející rok, samozřejmě jsme nevynechaly letošní strategii pro pěstování rajčat. Naprosto mě ohromil Ani systematický přístup k semenaření (výběru a označování semen) a pěstování sazeniček. Navíc zmínila své zkušenosti s pěstováním paprik a doporučila několik odrůd rajčat vhodných pro začátečníky. Tužku a papír k sobě!V závěru mi Ania prozradila, zda se jí daří zapojovat syny do péče o zahradu (a úrodu). :-) Seznámila mě s projekty Jedlá zahrada Olomouc a SouSad. Z toho jistě tušíte, že Ania se rozhodně nenudí. Doufám, že vás Ani příběh povzbudí k tomu, abyste i vy zasadili další "semínko změny" směrem k udržitelnějšímu žití v souladu s přírodou.
-
Je to právě rok, co vznikl podcast Žít udržitelně. Ohlížím se za uplynulým rokem a vzpomínám s vděčností. Podcast Žít udržitelně přinášel témata spojená s udržitelným životním stylem, ekologií, permakulturou, regenerativním zahradničení, zmiňovali jsme i šetrné způsoby péče o půdu, jedlé lesní zahrady, divoké rostliny, tůně, udržitelné vztahy v rodině a výchovu dětí, kompostování, pěstování květin, práci s přírodními stavebními materiály, koučování nebo udržitelnou módu, permakulturní život v Praze, i různé formy vzdělávání a fungování komunit. 28. dílů a 27 milých lidí jsem vyzpovídala během roku 2023. Všem hostům podcastu DÍKY!
Chcete vědět něco o mě? Jak vnímám permakulturu? Proč jsem začala dělat podcast? Poslechněte si 29. epizodu, kde mluvím jenom já. I pro mě to byla vcelku změna. :-)
V druhé půlce 29. dílu se pak dozvíte, jaké podcasty poslouchám, o čem jsou a proč byste je měli poslouchat i vy. Vřele doporučuji např. BBC People fixing the world, Zahradní dobrodružství, Proměna dokonalá, Econews, Loopa, Půdcast, Natura, Podhoubí, Bez grantu a našlo by se jich určitě více. Psala jsem o tom už vloni v únoru na svém BLOGU.
Jsem zvědavá, zda pro vás tato epizoda bude snesitelná, poslouchatelná a užitečná. Díky moc za vaši přízeň. A pište mi i tipy na další hosty a témata (pište na IG, FB či na kontakt uvedený v mém blogu).
Děkuji a žijte udržitelně.
-
Petr Lesák je koordinátorem v OBŽIVĚ – prvním spolkovém bioobchodu v Praze, což je úžasný koncept zásobování se biopotravinami, který si zaslouží velkou pozornost. A právě Petr si našel čas a povídal si se mnou o Obživě v 28. dílu podcastu Žít udržitelně.
Začátky a konceptNa začátku našeho rozhovoru jsem se hned pídila po tom, kde myšlenka vznikla a zda se někde zakladatelé inspirovali. Ano, inspirace prý přišla především z Drážďan, příkladů je ale po světě samozřejmě více.
Hlavní motivací založení Obživy bylo a je jíst BIOpotraviny a dokázat je pořídit za rozumné ceny. Jak známo, v běžné obchodní síti jsou biopotraviny vždy nápadně dražší než ostatní sortiment. Obživa reprezentuje myšlenku, že díky spolkovému obchodu už nemusíte nic dalšího shánět, vše najdete právě v bioobchůdku. Veškerý sortiment je BIO certifikovaný, částečně je i bezobalový. Odběr zboží probíhá samoobslužně. To, co si naberete, pak zaplatíte na kase.
Prvním pravidlem, které se v Obživě rozhodně dodržuje, je výběr zboží s BIO certifikací. To v některých případech může znamenat, že od každé věci je v bioobchůdku jen jeden výrobce (jedna značka). Dále sortiment musí uspokojit nejen skupiny lidí, kteří vaří, ale také ty, kteří chtějí jíst hned. Navíc v Obživě najdete i exotičtější potraviny, jako je čokoláda, káva nebo vanilka. Pravidlo lokálnosti se uplatní tam, kde to dává smysl, a existuje lokální dodavatel.
Dokonce zde najdete také základní sortiment eko drogerie. Komunita kolem bioobchodu si i objednává hromadně některé výrobky mimo běžný sortiment Obživy, např. čerstvé maso, biokosmetiku.
Členství v ObživěObživníkem se můžete stát tak, že vyplníte online formulář na www.obziva.cz, vzápětí obdržíte přivítací email. Zaplatíte jednorázový investiční příspěvek a stáváte se členem. Investiční příspěvek slouží na vylepšení pobočky a další zásadnější činnosti mimo běžný provoz bioobchůdku. Dále se měsíčně platí členský příspěvěk, který slouží především na provoz spolkového bioobchodu.
Obživa, jakožto spolkový obchod, je de facto odběrným místem, spíše než obchodem, protože zde dochází pouze ke zprostředkování obchodování s farmáři či bio výrobci. Obživa si ze zboží nebere žádnou marži.
První pilotní pobočka vznikla v roce 2019 v Praze na Florenci. V r. 2022 byla otevřena další pobočka v Praze Ďáblicích. Výhledově by v Obživě uvítali větší množství poboček, protože cítí, že rozhodně má smysl tuto myšlenku šířit. Podle Petra by každá ulice ve městě i na vsi mohla mít svou „Obživu“.
Je dobré vědět, že Obživa není otevřena veřejnosti, nemůžete si tam nakoupit tzv. z ulice. Ale můžete se na vše na pobočce zeptat a uskutečnit „nákup na zkoušku“.
Jaké povinnosti má člen spolku?Členové mají možnost vypomáhat na bázi dobrovolnosti (úklid, doplňování zboží, pomoc s propagací, …), zkrátka co komu vyhovuje. Členové spolku mohou navrhovat novinky do sortimentu, mohou přinášet inspiraci a podílet se na vyladění nabídky ke spokojenosti členů. V sortimentu najdete už přes 1000 položek, které by měly pokrýt běžnou spotřebu domácnosti.
Aktuálně má Obživa asi 150 registrovaných členů. 110 z nich si platí pravidelný měsíční příspěvek a chodí do obchůdků. Jak se v Obživě informují o aktuálním dění v takto početné skupině? Nejlépe ve spolku funguje každoroční shromáždění členů, také se konají setkávání v menších skupinkách na Florenci na dvorku, případně informace plují emaily.
Chcete také založit svou „Obživu“?Základem je mít „tahouny“ obchůdku a vhodný prostor. Dále vytvořit kolem obchodu partu, komunitu, která by měla mít velikost aspoň 5 rodin. Lze začít jen formou společných nákupů, nebo zapojením se do KPZtek. „Obživa je KPZka na druhou. Má své pevné výdejní místo, svou otevírací dobu,“ říká Petr Lesák.
Tým Obživy moc rád poradí, pomůže, nasdílí své know-how. Doslova touží po tom mít více „souputníků“ a dosahovat pak i lepších podmínek a lepší vyjednávací síly. Zpřístupnění nákupu biopotravin za rozumné ceny by uvítala jistě početná skupina našich obyvatel.
Nechci už více prozrazovat, raději si poslechněte celý můj rozhovor s Petrem v 28. dílu podcastu Žít udržitelně.
Vše podstatné o OBŽIVĚ se dozvíte na jejich webu https://obziva.cz/. Aktuality sledujte na FB profilu i Instagramu.
-
Ve 27. epizodě podcastu Žít udržitelně jsem se zaměřila s Renatou Plackovou, poradkyní ekologického institutu Veronica z Brna, na téma udržitelných Vánoc. Podívaly jsme se na vánoční téma podle fází jejich příprav. A začaly jsme hned úklidem.
ÚKLIDExistují tři základní suroviny, které máme jistojistě doma a které nám z celým úklidem pomohou - krystalická soda (soda na praní), kvasný nebo bílý ocet a obyčejné mýdlo, samozřejmě k tomu si připravíme horkou vodu a mikrovláknovou utěrku (někdy jí říkáme švédská), která přidává mechanický účinek. Krystalická soda je výborná na odstraňování mastnoty, ocet zase na vodní kámen, mýdlo také dobře funguje na mastnotu.Jak si vybrat prostředek pro uklízení z běžné obchodní sítě? Orientujte se podle certifikátů, ekologických značek. Jedna z nejznámějších je značka Evropské unie - EU Ecolabel.Co ještě před Vánoci udělat pro svou domácnost? Můžeme se také zaměřit na vytřídění oblečení a hraček, které už nám neslouží, ale stále jsou v dobrém a funkčním stavu. Darovat je lze v rámci humanitární pomoci nebo na charitativní účely. Protřídit se také dají knihy, buď najdeme prospěšné společnosti, dětská centra, případně knihobudky, kde ještě udělají mnoho radosti, anebo využijeme různých online nebo kamenných antikvariátů.
PEČENÍPak se nabízely rady týkající se pečení. První z nich je péct s mírou, tedy přemýšlet, kolik toho opravdu sníme a potřebujeme. Nakupujme suroviny bezobalově a ideálně i v biokvalitě. Samozřejmě záleží, nakolik jsou podobné obchody pro nás dostupné. Víme-li, že pečeme velké množství, kupujme velká balení, např. 5 kg mouky. Určitě Vánoce nejsou závody v pečení. Tyto svátky mají být oslavou toho, že Ježíš přichází jako dar od Boha a lidé jsou tím obdarovaní. Nejde o svátky obžerství.
DÁRKYZásadním vánočním tématem je samozřejmě téma dárků. Renata radí přistupovat k obdarovávání střídmě, není to festival toho, kdo nejvíce utratil a kdo nejvíce dostal. Je otázkou, zda dospělý člověk opravdu potřebuje dostávat dárky pod stromeček?
TIPY A RADY PRO OBDAROVÁVÁNÍ- Rozhodně se snažme kupovat méně věcných dárků.- Drahé neznamená lepší než vlastnoručně vyrobené.- Určitě se vám osvědčí nebát se a zeptat se.
- Bezva je dárek v podobě podpory prospěšných společností s darovacím certifikátem - adopce na dálku, koupě lesa, louky, zemědělské půdy (např. u Nadace pro půdu), adopce zvířat v útulcích.- Zvolte dárky z nadačních a dobročinných obchodů, jako jsou např. obchody Nadace Veronica.- Nízkou ekologickou stopu mají i permanentky do sportovních zařízení, kulturních institucí, vouchery na zážitky.
DÁRKY PRO MUŽE- kvalitní jídlo a pití - může být propojeno s podporou lokálních farmářů, výrobců - sada koření, české speciální lihoviny, masné výrobky, ručně vyráběné čokolády, ... Ale pozor, ne vše, co se jmenuje farmářské nebo lokální, je skutečně od malého místního producenta. Dobrým vodítkem je certifikace původu "produkt ekologického zemědělství", tzv. zebra, anebo v případě produktů jako je káva, čokoláda, tam sledujeme FAIRTRADE známku,- kniha z antikvariátu nebo ekologických nakladatelství (papír s certifikátem FSC),- ponožky od babiček z ELPIDA.CZ,- ekologická kosmetika na holení, opět pozor na složení a vybírejte podle certifikace,- zahradníci a kutilové ocení nářadí typu ploskořez, kosa, dřevěné hrábě,- obdarovat kusem lesa, mokřadu, louky.
DÁRKY PRO ŽENY- přírodní, ekologická kosmetika a drogerie, např. s certifikací EU Ecolabel, anebo doma vyrobená základní kosmetika,- udržitelná móda, případně dárkový poukaz na nákup takové módy,- kultura všeho druhu, taneční či jiný kurz, jóga, masáž a podobné vstupenky a vouchery,- předplatné tematických časopisů: Veronica, Pravý domácí, Sedmá generace, také předplatné nezávislých médií (Respekt, Deník N, magazín Reportér),- pro zahradnice sadu semínek, poctivé nářadí, vyrobit zahradnický pultík, voucher na výrobu (manželem) pařníku, vyvýšeného záhonu, - dárkový poukaz na dokončení drobností v domácnosti (kapající kohoutek, prasklina na zdi, vrzající dveře, atd.).
DĚTI A VÁNOCEPovídaly jsme si také o tom, jak regulovat očekávání dětí, která jsou ovlivňována reklamou a tlakem dětského kolektivu. Často jsou i rodiče tímto vánočním šílenstvím ovlivněni. Jak všem tedy vysvětlit a dát dobré důvody pro racionálnější Vánoce? Přemýšlejme například nad tím, zda si dítě skutečně pamatuje, co kdy přesně dostalo, zda si trvá na svém přání, nebo se v průběhu adventního času stále proměňuje? Rozhodně komunikujte pokud možno otevřeně, přiměřeně věku a vnímání dítěte.
DÁRKY PRO DĚTI- knihy, audioknihy, společenské hry z udržitelnějších materiálů, - sady na domácí tvoření, hudební nástroje, - vstupenky do bazénů, poukaz na jízdy na koni, permanentky do botanické zahrady nebo ZOO,- hračky vyrobené v chráněných dílnách, u lokálních řemeslníků, anebo hračky z druhé ruky, např. Druhé kolo,- vlastnoručně vyrobené dárky - šály a čepice, polštáře, domeček pro panenky, loutkové divadlo nebo krabička s domácími sušenkami.Velkou inspirací na udržitelnější dárky může být pro rodiče i prarodiče internet, např. Pinterest.
JAK DÁRKY ZABALIT?Preferujme recyklovaný papír, papír s certifikátem FSC. Na balení můžeme využít i látky a látkové sáčky, šátky, vše ovázat jutovým provázkem, zajistit papírovou lepící páskou nebo zauzlovat rohy látky. Klasické lesklé papírové tašky jsou ve většině případů vyráběny v Číně (PRC), což rozhodně není ideální, proto se snažme je opakovaně používat. Koncem roku schraňujme krabice a můžeme je upcyklovat - proměnit do vánočních dárkových krabic, na internetu jsou návody i na balení do ruliček od toaletního papíru nebo krabiček od čajů.
STROMEČEKJít si uříznout stromek do lesa, pokud není váš, rozhodně nepřichází v úvahu. Zamyslete se také, zda skutečně stromek potřebujete, nestačily by hezky naaranžované větve ve váze? Běžně prodávané vánoční stromky jsou záměrně pěstované na specializovaných plantážích, často se dováží na dlouhé vzdálenosti, což není ideální varianta.
Umělé (plastové) stromky vyrábějí z PVC nejčastěji v Číně. Proto se zaměřte na nápady vytvoření si svého vánočního stromku vlastnoručně z přírodních materiálů. Návodů je na internetu spousta.
A co stromky v květináčích? Dají se buď koupit, anebo pronajmout. Vždy byste k tomu měli dostat návod, jak se o stromek starat. Nadace VERONICA má každý rok k prodeji stromek v květináči (včetně návodu) - jedná se o jedli, na jaře se pak tyto stromky společně vysazují, protože VERONICA usiluje o to vrátit jedle do české přírody. Více informací najdete na webu Nadace VERONICA. Podobné akce se mohou vyskytovat i ve vašem městě či obci, zapátrejte.
ZÁVĚREMNež něco koupíme, zamýšlejme se nad tím, zda dárek obdarovávaný člověk skutečně ocení. Renata apeluje: "Zkusme se nedívat na reklamy. Hledejme si smysl Vánoc sami za sebe. Vánoce jsou navázány na slunovrat, zaměřme se na tyto prodloužené dny, kdy se otvírá nový rok plný naděje."Ekologický institut VERONICA najdete v Hostětíně v Bílých Karpatech nebo v Brně. Pro více informací o akcích, službách a dalších aktualitách se mrkněte na web VERONICA nebo se přihlaste k odběru zpravodaje RozVerky.
-
Jirkovi nejvíce učarovaly hliněné omítky a izolace pomocí slaměných balíků. Je však řemeslníkem s mnoha dovednostmi a zkušenostmi, které při stavbě jakožto laik rozhodně oceníte, ať už jste se rozhodli pro konvenční domek, pasivní stavbu nebo přírodní bydlení.
Při zvažování jakéhokoli materiálu prověřujte nejen jeho složení a "laskavost" k přírodě, ale také zda je cenově dostupný a nedopravuje se z příliš velké vzdálenosti. Navíc váš projektant by měl dům s vědomím vámi vybraných materiálů již navrhovat, aby nevytvářel v domě detaily, které se s daným materiálem budou jen pracně a nedokonale řešit.
Jirka nerad hovoří o výhodách a nevýhodách stavebních materiálů, ale upřednostňuje diskuzi o vlastnostech a o konkrétním účelu použití zvažovaného materiálu. Hliněné omítky například doporučuje pro obytné místnosti, koupelny, méně pak pro chodby, jakékoli často ostříkávané plochy nebo prostory se zvýšeným pohybem a namáháním.
Jako tepelnou izolaci doporučuje místo všude rozšířeného škodlivého polystyrenu nebo minerální vaty využívat slaměných balíků, izolaci foukaným papírem s dřevěným bedněním, s úspěchem lze také použít konopné izolace, vlnu nebo dřevovláknité rohože.
Sádrokarton má svou přírodnější alternativu v podobě ekopanelů nebo OSB desek. Vlastně u těch naše znalosti uvázly a nevíme, zda je skutečně prokázané, nakolik se z OSB desek ne/uvolňují lepidla.
Jirkovou další specialitkou jsou ozeleněné střechy. V ČR je s nimi již více než 20 letá zkušenost. Tyto střechy výborně fungují proti přehřátí, spolehlivě zadržují vodu a přispívají k příjemnějšímu mikroklimatu v okolí. Kdybychom měli ve městech více zelených střech, mohli jsme se v době veder vyhnout i kropení ulic.
Možná nestavíte nový dům, ale potřebujete rekonstruovat svůj stávající domov. I zde má rozhodně místo úvaha o přírodních materiálech. Jirka říká, že snad ani není materiál, na který by nedával hliněné omítky. Zkrátka s šikovným řemeslníkem zvládnete prakticky cokoli.
Více už prozrazovat nebudu, poslechněte si náš rozhovor a podívejte se pro více informací na stránky Jirky Pileckého: www.hlinene.cz.
-
V této epizodě jsme se s Katkou Špačkovou, permakulturní designérkou a vášnivou zahradnicí, zaměřily na aktuální téma - online nástroje a digitální technologie, ale z pohledu toho, jak a které nám mohou pomoci při navrhování a péči o naši zahradu.
Na začátek se rozhodně hodí upozornit, že nic nenahradí naše osobní pozorování pozemku, naše vlastní vydefinování si potřeb a snů, které si na zahradě vyplníme. Toto jsou cvičení, která si musíme/chceme udělat sami.
Náš rozhovor se tedy netočil jen kolem online a IT světa, ale proč si nepřiznat, že i tyto nástroje nám mohou pomoci a leccos usnadnit. Už jen při definování svých snů a potřeb, požadavků rodiny, můžeme využít např. myšlenkových map. Máte-li nutkání se více při zahradničení organizovat, jednotlivé úkony si rozplánovat, rozhodně lze doporučit různé programy pro projektové řízení, např. Trello, Asana, Freelo anebo další online úkolníčky a zápisníčky.
Při analýze pozemku určitě pomohou informace typu kvalita půdy, oslunění, proudění větrů, rozložení vrstevnic, informace o srážkách, což lze právě dohledat z mnohých online zdrojů, které zmiňujeme v podcastu.
Ve fázi, kdy si plánujeme již konkrétní výsadbu, můžete pracovat s online databázemi rostlin, nemáme-li zrovna svou oblíbenou knihu po ruce. Inspiraci najdete i na webových stránkách velkých zahradnictví, specializovaných institucí či prodejců semen. Při procházce v přírodě či bloumání po zahradnictví doporučujeme využít aplikaci jako je PlantNet ke správnému určení rostlin, které nás zrovna zaujaly. Katka má také pěkně propracovaný Herbář na své stránce www.permakulturnioaza.cz.
Katka se v druhé části rozhovoru podělila o své zkušenosti s online vzděláváním v oblasti permakultury, absolvovala totiž online verzi Úplného kurzu permakulturního designu (PDC) v Austrálii. Má to své výhody i nevýhody, poslechněte si, jakou Katka udělala zkušenost.
Co se týká umělé inteligence a návrhů zahrad, Katka učinila pár pokusů, které jí ale prozatím neuspokojily. Uvidíme, zda a nakolik umělá inteligence zasáhne do života zahradníků, zahradních architektů či permakulturistů. Ale jak už jsem psala, není nad vlastní pozorování.
-
S Katkou Horáčkovou, permakulturní lektorkou, zahradnicí a spoluautorkou nového dokumentu Příběhy lesních zahrad, postupně v rozhovoru odhalujeme, co přesně si máme pod pojmem jedlá lesní zahrada představit. Robert Hart, průkopník lesních zahrad, říkal: "Pojďme zahradničit tak jako les." Inspiroval se volnou přírodou, místy, která fungují dobře, dlouhodobě prospívají, a to bez zásahu člověka.
V jedlých lesních zahradách funguje několik pater: bylinné patro, keře, menší stromy, velké stromy, popínavky, půdokryvné patro, kořeny (hlízy) a houby. V našich zahradách a zahrádkách však nemusíme mít přísně všechna patra zastoupena. Nakombinovat lze s úspěchem i například jenom tři.
Katka v rozhovoru uvedla několik zásad, které platí nejen v jedlých lesních zahradách, ale v permakultuře jakbysmet. Tedy: Mysleme určitě na to, že v zahradě můžeme mít nejen rostliny pro užitek a požitek lidí, ale také nezapomeňme na další živočišné druhy, které nám pak na oplátku v zahradě pomohou. Dále - nenechávejme půdu holou, neboť nevyužitá plocha v zahradě bude zákonitě osídlena pionýrskými rostlinami a z toho pro nás vyplyne nutnost neustálé údržby. Podstatné jsou v zahradě stromy, které zajišťují pro ostatní rostliny a živáčky příznivé mikroklima.
Do jedlé lesní zahrady patří i některé struktury, nejdůležitější je lavička a prostor pro nářadí. Pozor na skleník, u kterého si dobře rozmyslete, co v něm budete chtít pěstovat a kdo se o něj bude starat (větrat, zalévat).
Umění lesního zahradníka spočívá v tom, že by se měl umět vyznat ve všech patrech jedlé lesní zahrady, což samozřejmě nejde umět naráz. Buďme trpěliví, dávejme si malé cíle, fázujme. Využijme i naší komunity, protože každý z členů má jistě své jedinečné schopnosti a dovednosti, nehledě na to, že více lidí = více nápadů.
Téma jedlých lesních zahrad určitě stojí za prostudování. Bránou do většího poznání pro vás bude dokumentární film Příběhy lesních zahrad. Inspiroval se knihou Lesní zahrady v praxi od Tomase Remiarze (vydala společně Permakultura CS a Dharma Gaia). Více se dozvíte na webové stránce: https://lesnizahrady.cz/.
-
Za stránkou Permaraj.cz stojí nadšená permakulturnice Karolína Chovancová se svým manželem Kamilem. S permakulturou se seznámili v knihách Jaroslava Svobody a pojetí takových pozemků a zahrad s nimi velmi rezonovalo, protože mají rádi zahrady spíše v přírodním rázu, kde panuje svoboda a přirozenost. V 23. dílu podcastu Žít udržitelně se Karolína rozpovídala nejen o svém vnímání pojmu permakultura.
Poslouchejte, jak přistupovali k výběru pozemku pro své "zakořenění", jak promýšleli stavbu, jednotlivé permakulturní prvky a hlavně naplnění svých potřeb a snů v novém domově. Pro spokojený život a pocit domova je ale klíčová komunita, ve které žijeme, naši sousedé. Jak se Karolína s rodinou zapojuje do vesnického dění a lokalizuje se? Asi tušíte, že není pasivní typ. Tak šup šup, poslouchejte.
P.S.: Karolína se věnuje i koučování v permakulturním pojetí, více hledejte TADY.
-
S Ivanou Mertovou jsme v 22. epizodě probíraly naše šatníky a textilní průmysl obecně. Začaly jsme tříděním šatníku na 3 hromádky (u někoho hromady), přešly ke kategoriím "vzpomínky" nebo "do toho zhubnu". A myslely jsme i na rady, jak nakupovat chytře a vědomě. Ano, základem je přemýšlet nad tím, co kupuju, nejen u oblečení. Velký pozor bychom si měli/měly dávat na impulzivní nákupy a nákupy za odměnu.
Ptala jsem se Ivanky i na rozdíly mezi rychlou módou a udržitelnou módou (slow fashion) a jaký dopad má rychlá móda na životní prostředí a sociální/pracovní podmínky. Toto téma je velmi dobře pokryto mimo jiné i v podcastu Fashion Session, tak si ho nalaďte.
Nezapomněly jsme se probrat problematikou materiálů, které ano, které spíše ne, proč je lepší nevolit směsové materiály a proč jsou nám ale často příjemnější. Ideálem je samozřejmě vyrobit si své oblečení z lokálního zdroje a nosit ho do naprostého dosloužení. Dalšími k přírodě šetrnými přístupy jsou: minimalismus, recyklace, swapy nebo second handy.
A nakonec jsme přidaly pár rad, jak se řádně starat o své oblečení a udržet jej co nejdéle "v kondici" - jak prát, jak sušit, jak pečovat a opravovat.
Téma udržitelné módy je opravu velmi široké a určitě si dohledejte ještě další zdroje informací. Můžete mrknout i na krátký dokument "Ušili to na nás".
-
Jana Hudecová se svým manželem Jurajem založila neziskovou organizaci Familylab, která je součástí mezinárodní asociace fungující už v 28 zemích. Asociaci založil dánský rodinný terapeut Jesper Juul, nositel titulu Ashoka Fellow, čímž se zařadil mezi přední světové sociální inovátory.
Asociace se zaměřuje na podporu odborníků, kteří pracují s dětmi a rodinami, směrem k rozvoji vztahových kompetencí. Dále pak pomáhají rodičům, aby si našli cestu k respektující výchově a dokázali proměňovat lásku k dětem v láskyplné chování. Zásadním cílem je tedy pomáhat rodinám a vzdělávacím institucím utvářet prostředí pro dobré duševní zdraví dospělých, dětí i dospívajících, s velkým důrazem na kvalitu mezilidských vztahů.
Jak Jana řekla v 21. epizodě podcastu Žít udržitelně, jde spíše o filozofii, než nějaké metody. Jádro spočívá v udržitelném přístupu ke vztahům rodičů a dětí, obecně o kvalitní mezilidské vztahy, které samozřejmě ovlivňují kvalitu našich životů. Familylab cílí na rozvoj vztahových kompetencí, tedy schopnost vytvářet, rozvíjet a obnovovat vztahy s dětmi.
Chcete-li se dozvědět více, jak své děti připravit na dospělost, ve které budou schopné vést kvalitní a plnohodnotné vztahy, zkuste mrknout na vzdělávací zdroje přístupné na stránkách Familylabu. Doporučuji hlavně sekci INSPIRACE, kde například najdete 7 rodičovských mýtů.
“Děti nepotřebují dokonalé rodiče nebo pedagogy. Potřebují dospělé, kteří přebírají odpovědnost za své chyby.” Jesper Juul
-
Do 20. epizody podcastu Žít udržitelně jsem pozvala dlouholetou členku spolku Permakultura CS, nadšenou zahradnici, zelinářku a od r. 2022 studentku Farmářské školy, Jitku Novákovou. Ve spolku Permakultura CS se stará hlavně o finance a pražskou permakulturní knihovnu, která má od 21.9.2023 nové sídlo v centru Prahy.
Ale zpět k Jitčině zahradničení a zelinářství. Jitka ve své vlastní zahradě pěstuje hlavně zeleninu, některé drobné ovoce, potkáte tam i slepice, morčata, kočky a psy. Jitka radí: ”Nemusíte vlastnit pozemky, ale najděte si někoho, s kým můžete pozemek sdílet a společně obhospodařovat.” Tak to udělala i Jitka. Se svou kamarádkou hospodaří na pozemku její rodiny. Nejprve si pěstovaly zeleninu jen pro své početné rodiny, ale od roku 2023 už Jitka zásobuje v podobě bedýnek i své sousedy. Její pěstitelská vášeň se rozkřikla po okolí.
Studium Farmářské školy
Jitka sama pro sebe vnímá studium na Farmářské škole jako vyšší nadstavbu nad obvyklými kurzy o navrhování zahrad nebo pěstování zeleniny. Všichni, kdo se studia účastí, tedy studenti i učitelé, jsou do témat velice zapálení a vyměňují si své reálné zkušenosti z mnoha oborů. Dobrou zprávou je, že se v září 2023 oficiálně otevřel 1. ročník Vyšší odborné školy ekologického zemědělství (tedy Farmářské školy), která se zaměřuje na oblasti ekologického a biodynamického zemědělství. Více o studiu prosím hledejte ZDE.
Opravdu skvělou na celém konceptu Farmářské školy je kombinace trochy teorie a velké porce praxe. Jitka konkrétně chodí na praxi do zelinářské farmy Králíčkovi. Zde si většinu sadby vypěstují sami. Na novou sezónu se začínají připravovat dokonce už v lednu. Praxe na farmě umožňuje Jitce vidět, jak se starat o zeleninu od semínka po sklizeň a uskladnění. I ekologické zelinářství Králíčkovi funguje na principu bedýnek a KPZky. Jitka se zde učí věci, které v žádné literatuře nenajdete. Jsou to odžité zkušenosti lidí z praxe.
Velmi příjemně mne překvapil fakt, že na Farmářské škole se nepíší písemky a nezkouší se. Navíc studenti sami mohou ovlivňovat výběr témat a navrhovat přednášející pro semináře. Všichni se přednášek účastní, bez ohledu na jejich srdcové téma a zaměření. Na konci ročníku se pak každý chopí některého z probraných témat, zpracuje jej do přednášky a odprezentuje ostatním. Tím uzavírá jeden ročník studia. Jitka si velmi pochvaluje víkendová studijní setkání na farmách, kde krom zajímavých přednášek odborníků z praxe, probíhá i “networking” nebo exkurze na další farmy, nejen v Čechách, ale i v Rakousku či Německu. Jak budete ve svém studiu úspěšní je na Vás, na Vaší aktivitě a zájmu.
Pokud byste si chtěli od Jitky Novákové objednat její bedýnku a jste z okolí Kozojed u Kostelce n. Černými lesy, mrkněte na její FB stránku Zeleninové bedýnky Kozojedy. Další kontakt na Jitku najdete i na webu spolku Permakultura CS v sekci Kdo jsme.
-
Vítejte u dalšího dílu podcastu "Žít udržitelně". V 19. epizodě se zaměříme na jedinečné spojení mezi udržitelností, zdravím a duševní pohodou skrze magický svět jógy. Seznámíte se s inspirativní osobností, Lenkou Chabovou, instruktorkou jógy a zakladatelkou studia Jóga od hlavy až k patě. Představíme vám, jak může jóga a hlavně vědomé dýchání sloužit jako mocný nástroj v uspěchaném tempu moderního života.
Jak můžeme prostřednictvím jógy nalézt rovnováhu mezi tělem a myslí?
Jaké jsou benefity vědomého dýchání, pravidelného cvičení a meditace pro naše zdraví?
Jak správně začít svůj den?
Co můžeme udělat pro své tělo během pracovního dne?
Jak ztišit svou hyper-energii a roztěkané myšlenky, abychom dobře spali?
Jak se připravit na náročnou schůzku či důležitý den?
Na tyto otázky a mnoho dalšího jsme se s Lenkou zaměřily právě v této epizodě. Zůstaňte s námi a objevte cestu k životnímu "blahu" skrze jógu a vědomé dýchání. Lenka zdůrazňuje právě význam vědomého dýchání při cvičení jógy. "Dýchání je pravým základem, na kterém stojí celá jóga," říká.
Více o Lence Chabové a jejím studiu se dozvíte na www.jogaodhlavyazkpate.cz nebo na FB profilu Jóga Štětkovice.
-
V 18. epizodě podcastu Žít udržitelně vás čeká zajímavý rozhovor s Helenou Vodrážkovou, která představila nový vzdělávací projekt – Akademii udržitelného života a podnikání. Helen si uvědomila, že existuje mnoho lidí, kteří touží změnit svůj život a žít udržitelněji, avšak potřebují praktickou podporu a hlubší znalosti. Právě díky tomu vznikla myšlenka Akademie udržitelného života a podnikání (AUŽP), která se ponejvíc zaměřuje na praxi, setkávání s odborníky a poskytuje konkrétní dovednosti potřebné pro udržitelný způsob života.
Nyní běží pilotní projekt, během něhož absolvují účastníci čtyři víkendové studijní pobyty a setkají se s různými odborníky a lektory. Ti je seznamují s principy permakultury, přírodním stavitelstvím, budováním komunit, bylinkařením a dalšími udržitelnými tématy. Projekt je finančně podpořen Nadací Partnerství.
Po ukončení pilotního projektu bude provedeno vyhodnocení a na základě jeho výsledků budou hledány další finanční zdroje pro spuštění regulérního prvního ročníku akademie, který by měl začít v září 2024. Více se dozvíte na webové stránce Akademie: https://www.akademieudrzitelnehozivota.cz/.
Sledovat také můžete Facebookovou stránku a Instagramový profil Ekocentra a komunitní zahrady Divočina, kde Helen dlouhodobě působí a je zakladatelkou těchto prospěšných projektů. I zde budou uveřejňované aktuality týkající se AUŽP a pilotního projektu, který poběží do začátku října 2023.
-
Lenka Černá je majitelkou ukázkového permakulturního projektu U Bezinky, je lektorkou tvůrčích kurzů, občasnou permakulturní návrhářkou, nadšenou zahradnicí a bylinkářkou, a ve spolku Permakultura CS se stará o Mapu a Síť ukázkových permakulturních projektů.
Zahrada v Zábřežské vrchovině je pro celou rodinu Černých jejich rozšířeným životním prostorem. Od jara do pozdního podzimu, od rána do večera, se rodinný život odehrává právě tam. Zajímavostí zahrady je její poloha, nachází se totiž na severním svahu - navíc ve více než 500 metrech nad mořem. Zdánlivě méně zahradnicky příznivé podmínky ale Lenku neodrazují a zkouší zde pěstovat téměř vše. Černí mají “vychytaný” systém hospodaření s vodou. Jste zvědaví? Poslechněte si tuto epizodu.
Na svém pozemku má Lenka více než 50 druhů růží - pro radost, pro krásu, pro vůni a pro výrobu kosmetiky či k využití do kuchyně. Lenka vám v této epizodě prozradí recept na sirup z růží. Navíc všem, co touží chovat nějaké užitečné zvíře, poradí, jak na chov a vhodné podmínky pro zvířata. Černí už totiž chovali kozy, ovce, čínská prasátka, nyní mají hlavně slepice a indické běžce. Zkušeností bohatě!
Lenka nám všem přeje, abychom si svých zahrad a zahrádek užívali dosyta s radostí, vděčností a láskou. Pokud byste chtěli kontaktovat Lenku Černou, můžete přes její FB profil U Bezinky.
-
Už jste slyšeli o “udržitelném hraní” a Druhém kole, díky němuž můžete hračky, ze kterých už vaše děti vyrostly, poslat do další rodiny? Kdo řekl ne, poslouchá honem 16. epizodu. Kdo řekl ano, poslouchá také, protože tato epizoda je nejen o Druhém kolu, ale také o tom, jak správně odstartovat a udržet společensky / environmentálně prospěšné podnikání. Povídala jsem si o tom všem s Pavlínou Švejdovou, zakladatelkou projektu Druhé kolo a absolventkou akcelerátoru 3-2-1 dílna.
Projekt Druhé kolo má za cíl prodloužit dětským hračkám život(nost), přenést radost z hračky do dalšího dětského pokojíčku, ušetřit v rodinném rozpočtu a hlavně pomoci naší planetě. Maminky a tatínci mohou hračky, které jsou v bezvadném stavu, kvalitní a stále moderní, předat do komisního prodeje na www.druhekolo.cz. Přesný popis toho, jak celý proces funguje si přečtěte ZDE. Je to raz dva, nebojte. :-)
Držím Druhému kolu a dalším podobným "cirkulárním" a prospěšným projektům palce (i na nohou).
- Laat meer zien
