Afleveringen

  • Krajinná archeologie. Co zahrnuje genius loci a paměť krajiny? A čí zásluhou známe přesnou hodinu, kdy v pravěku bouchla sopka v Porýní?

    Krajina jako lidský výtvor, ale také jako něco co má svou vlastní historii. V posledních desetiletích se i u nás v rámci archeologie rozvinul obor krajinné archeologie, která se snaží interpretovat pomocí různých metod samotnou paměť krajiny. Přitom zrovna ve střední Evropě to není snadné, protože zdejší krajina patří po tisíciletí k intenzivněji využívaným a tedy k mnohokrát překopaným územím. Přesto se archeologům, ale i botanikům, sociologům, kulturologům daří určit historický kontext místa – co v krajině přežívá a co se mění. Čím je dána rozmanitost naší krajiny? Kdy se narušil vztah krajiny a člověka? Jak dlouho si lidé udrží paměť o povodních? Co dokážou digitální technologie a co letecká archeologie? Co zbylo z barokní krajiny a z barokního nacházení řádu na nebi i na zemi? Za co vděčí krajina romantikům? A proč je krajina jako vzácný pergamen? A proč vylézt na Říp?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220022/

  • 0smdesát let od tragických měsíců našeho národa. Reinhard Heydrich a jeho protektorátní mise. A příběh jedné jeho oběti za všechny.

    Koncem září 1941 nastoupil do protektorátu jako nový zastupující protektor Reinhard Heydrich, jeden z nejvýše postavených důstojníků celé nacistické hierarchie. Jeho úkolem bylo především udržet Protektorát Čechy a Morava jako klidné a hospodářsky výkonné zázemí Třetí říše. Zlikvidovat rozmáhající se odboj i jakékoliv sabotáže. A také přinutit Čechy a Moravany k větší kolaboraci s nacismem a připravit prostor pro pozdější úplnou germanizaci našeho území. Po svém příjezdu do Prahy vyhlásil „civilní výjimečný stav“, známější pod pojmem první stanné právo, který mu umožnil okamžitě začít popravovat české odbojáře. Takřka čtyři měsíce ovládaly zemi mimořádné soudy. Po osmdesáti letech zůstává otázkou, jestli zvolené drastické prostředky byly vůbec účelné a jestli se Heydrichovi vytyčených cílů podařilo alespoň dočasně dosáhnout? Každopádně třeba na příkladu popraveného brněnského odbojáře, náčelníka Orla, lékaře a atleta Vojtěcha Jílka je zřejmé, že náš národ připravil o lidi, kteří tu později chyběli – a to nejen v dalších letech války.

    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220025/

  • Zijn er afleveringen die ontbreken?

    Klik hier om de feed te vernieuwen.

  • Jan Šverma pocházel z dobře honorované maloměstské rodiny, otec byl starostou Mnichova Hradiště. Už tím se lišil od většiny prvorepublikových členů KSČ. Byl však oddaným stoupencem sovětské politiky, nejbližší spolupracovník Gottwalda, programový lídr, ale také opakovaně musel za první republiky provést sebekritiku, otevíral KSČ spolupráci s jinými stranami a z Rudého Práva se snažil udělat přívětivější noviny. Během války byl vyslán za povstání na Slovensko, ač se mohl vrátit – zůstal a přechod přes slovenské hory se mu stal osudným. Hned po válce byl pasován do role národního hrdiny a komunistického vzoru. Jeho manželka však oproti Gustě Fučíkové odmítla hrát jen roli národní vdovy, v padesátých letech skončila ve vězení, v osmašedesátém byla stoupenkyní Dubčeka a za normalizace podepsala Chartu. Mezitím se odhalovaly Švermovy pomníky, po roce devadesát jejich odstranění trvalo až deset let. Váhalo se, za Švermu se přimlouval dokonce i rodinný přítel Bill Clinton. A dnes, je to všechno už jen minulost?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400007/

  • Nečekaly na ně jenom trafiky, ale i nespočet problémů. Jak se projevovala jejich válečná traumata? A kdo vlastně byl, nebo nebyl legionář?

    Před sto lety vznikla Československá obec legionářská jako nejsilnější organizace sdružující legionáře z různých front první světové války. V ní bojovali za vytvoření nového státu a po jeho vzniku měli být jeho přirozenou oporou. Ale tak samozřejmé to nebylo. Jakou roli hrálo, na které frontě bojovali a kdy se vrátili domů? Jak se zapojili do obrany nové republiky? A jaké potíže s jejich návratem vznikly? Jak je zabezpečil nový stát? Jak se jejich důstojníkům dařilo v další kariéře v armádě? Jaké měli politické názory a proč nebyli imunní vůči radikálním hnutím? Jakou oporou byli pražskému Hradu? Jak vznikla Legiobanka a kde se vzal její majetek? A jaké to bylo mít v rodině legionáře ze dvou rozdílných front? A jak lze dnes přispět k databázi všech československých legionářů?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220017/

  • Jak se obchodovalo se světem před listopadem 1989? Proč u nás vzniklo tolik menších bank a proč jich tolik brzy krachlo? A kdo všechno vydělal na privatizaci největších bank? A kolik nás to všechno stálo?

    Transformační záře nad českými bankami.
    Moderátor: Přemysl Čech

    Jako noc a den se lišilo naše bankovnictví před rokem 1989 a po něm, kdy muselo projít naprostou transformační změnou. Během porevolučního desetiletí a prvních let nového století se naše banky totálně proměnily. Od té hlavní a s mimořádným postavením, České národní banky, přes velké bankovní domy až po banky nejmenší. S odstupem let lze hodnotit transformaci bankovnictví jako úspěšnou, česká koruna v posledních krizích podržela národní hospodářství a banky jsou jeho stabilnější součástí než jiné obory. Ale samotná transformace měla své vítěze i poražené, byla realizována tempem a kroky, o kterých je dobré i zpětně diskutovat. A také teprve zpětně lze přesně pojmenovat důvody, které k jednotlivým rozhodnutím vedly.
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220015/

  • Hra na krásno a duchaplno po pařížském vzoru. Jak se konverzovalo a tvořilo v pražských salonech? A jaké vlastnosti mívaly nejznámější saloniéry?

    Vítejte v mém salonu!
    Moderátorka: Barbora Půtová

    Jan Neruda si v jednom svém fejetonu posteskl, že Praze chybějí pařížské salony. Ano, druhá polovina devatenáctého století a první třetina dvacátého století přinesla rozmach společenských salonů, které představovaly příležitost pro diskusní setkání a duchaplnou konverzaci a také příležitost pro setkání umělců. Postupně se i u nás salony prosadily, od šlechtických, měšťanských k uměleckým, a jejich návštěvami nepohrdali ani členové avantgardy. Ten nejznámější salon v bytě spisovatelky Anny Lauermannové vydržel dokonce několik desetiletí. Stejně tak proslulý byl ve výtvarném světě Topičův salon. České salony se však lecčíms odlišovaly od salonu pařížských, mj. se v nich mnohem více hovořilo o politice. Ačkoliv zlatá doba společenských i výtvarných salonů je dávno pryč, i dnes se s nimi můžeme potkat a zřejmě mají opět své kouzlo.
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220014/

  • O ztrátě soudnosti, vkusu a citu pro míru politiků, kteří používají historické příměry, aniž by o historii věděli aspoň to, co průměrný absolvent gymnázia.

    V polistopadovém období se nám tady rozmohl takový nešvar. Slovy téměř klasika bychom tak mohli označit způsob, jakým řada politiků, aktivistů, umělců, ale třeba i diskutérů na sociálních sítích, užívá historické paralely a asociace. Tak např. podle předsedy jedné politické strany měly být chystané personální změny „nocí dlouhých nožů“, hradní mluvčí přirovnal Evropskou unii k nacistické Třetí říši, předseda další politické strany viděl v elektronické evidenci tržeb koncentrační tábor. Tyto přemrštěné příměry sice vyvolaly negativní ohlasy, ale u mnohých také vzbudily otázky po příčinách klesající znalosti historie, vkusu a citu pro míru. Potřebují politici stále silnější emoce pro to, aby u svých posluchačů vyprovokovali ať už souhlasnou či nesouhlasnou reakci?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220012/

  • Počátky českého státu a křesťanství u nás jsou spojeny se svatou Ludmilou.

    S Ludmilou, první historicky konkrétní příslušnicí rodu Přemyslovců, od jejíž tragické smrti uplyne letos 1100 let, je spojený příběh prvopočátků českého státu. Hlavním zdrojem informací o jejím životě nejsou jen legendy, ale také výsledky práce antropologů. Díky nim dostává svatá Ludmila svoji reálnou lidskou podobu. Z bádání např. vyplývá, že to byla žena, která trpěla těžkou endokraniozou, ztluštěním čelní kosti. Touto zvláštní chorobou trpí i ženy v současnosti a vyznačuje se velkými migrénami a nespavostí. To by mohlo podle odborníků vysvětlit i konflikty, kterými Ludmila ve svém životě procházela. Jaké další neznámé skutečnosti ze světa lidí přelomu 9. a 10. století dokážeme ještě rozkrýt?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220008/

  • Dějiny bylinkářství, léčitelství a alternativních druhů léčby. Jak se léčilo pijavicemi a jak polykacími obrázky? A jak vysocí komunisté chránili své léčitele před ústrky svého režimu?

    Spory mezi světem léčitelů a klasickou medicínou sotva budou někdy řešitelné, a patrně se i prohlubují. Je ovšem zajímavé prozkoumat, které oblasti alternativní léčby jsou ochotni lékaři připustit a které považují za ryzí šarlatánství a varují před jejich možnými důsledky. V naší zemi zažila alternativní léčba svůj velký boom zejména v devadesátých letech, kdy k nám navíc dorazila vlna zájmu o homeopatii a o různé metody čínské medicíny. Ale už předtím u nás pracovala řada léčitelů jako například Jan Mikolášek, páter František Ferda, Božena Kamenická, či Josef Zezulka, kteří zásluhou svých spokojených pacientů dosáhli věhlasu a jistého respektu se jim dostalo i od komunistické moci. Doba předlistopadová je ale také spjata se zvláštními, státem financovanými psychotronickými výzkumy bývalého ministra Františka Kahudy a Zdeňka Rejdáka. O jejich výsledky býval leckdy větší zájem v Moskvě než u nás doma.
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220006/

  • Od antikomunismu přes revizionismus k morálnímu relativismu

    Jak se žilo lidem v československém reálném socialismu? V systému policejního státu, udržovaného mocenskou silou, perzekucemi a vraždami? Prý vedli spokojený život a ani jim zas tak nevadilo, že nesměli cestovat na Západ, k radosti jim stačila třeba dovolená na Vranovské přehradě. Někteří historici také tvrdí, že komunistický režim v Československu trval tak dlouho proto, že ho většina lidí podporovala a na jeho fungování se podílela. Většina jejich kolegů a odborné veřejnosti ale označuje tato tvrzení za pokus o přepisování našich moderních dějin. Jak vnímat takové spory o výklad minulosti v době, kdy ještě žije celá řada mladších i starších pamětníků? Jak dlouhá či krátká je lidská paměť?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220004/

  • Starověký Egypt a české vykopávky. Kde se vzalo renomé našich archeologů v Egyptě? A co vše mají společného dnešní Egypťané s dávnými předky?

    Přes šedesát let už čeští egyptologové provádějí své vykopávky na území Egypta a Súdánu. Výsledky jejich práce především z oblasti Abúsíru a vůbec vyspělou civilizaci starého Egypta ojedinělým způsobem připomněly dvě výstavy v Národním muzeu a v Náprstkově muzeu. Jak se to přihodilo, že české archeology zaujal Egypt a jak se jim zde podařilo prosadit? Co zde za všechny roky vykopali? Které doby našim egyptologům přály a kdy narážely na problémy? Čím se vyznačovali zakladatelé naší egyptologie? Kdy se k nám nejprve dostávaly tamější památky? Co měl s Egyptem společného Miroslav Tyrš a co prezident Masaryk? A jak zasáhlo práci našich archeologů arabské jaro?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220002/

  • Nedopatřením se 1. května 1945 rozšířila po Přerově zpráva, že válka už skončila, Němci kapitulovali. A tak právě zde vypuklo první povstání lidu na konci války na našem území. Živelné i částečně organizované, plné entuziasmu i vlasteneckého prožívání, které se v lidech za protektorát nahromadilo. Povstání, které zaskočilo nejen zde přítomné Němce a maďarské vojáky, ale taky budoucí osvoboditele. Velice brzo si vyžádalo první lidské oběti na obou stranách. Přilákalo k Přerovu i partyzánské jednotky, vyvolalo souboj o důležitý nádražní uzel. Aby za pár hodin bylo všechno jinak a následovala ještě krutá německá pomsta. Samotný konec války byl pro řadu přerovských rodin tragický, přesto to povstání nelze hodnotit jen jako zbytečný omyl.
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/320291310130003/

  • Zemská metropole a její křivolaké dějiny. Město bankéřů, jeptišek a úředníků, centrum architektů i krasobruslařů, kaváren a návštěv panovníků. A také Slezanů a nejstaršího muzea a největšího obchodního domu

    Opava byla v dějinách centrem Opavského knížectví a později bezmála 190 let hlavním městem Rakouského, resp. Československého Slezska. Sídlila tu zemská vláda, zemský sněm, zemský soud i další zemské orgány, úplně stejné jako v Praze nebo v Brně. Slezská metropole měla většinou v dějinách mnohem blíž k Vídni než ku Praze. Zažila značný rozkvět jako kulturní a obchodní centrum měšťanských a šlechtických vrstev, ale také prožila vzestup slezských idejí a sounáležitosti a nástup české střední třídy. Pak ovšem přišla především druhá světová válka a náraz na jejím konci. Město zůstalo rozbořeno, museli odejít Němci a následně poúnorový režim utlumil i činnost slezských organizací a původní architekturu se pokusil nahradit nebo dokonce přebít ne vždy šťastnými nápady. A jednoznačným politickým centrem oblasti se stala Ostrava. A dnešní Opava? Zbylo v ní něco z ducha hlavního zemského města a ze Slezanství a z genia loci kulturního centra?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/420236100051004/

  • Publicistický cyklus o významných okamžicích české historie i československých a českých moderních dějin. Pořad vyrábí Redakce aktuální publicistiky zpravodajství ČT pod vedením kreativního producenta Jiřího Vondráčka. Autory a dlouholetými protagonisty projektu (září 2007) byl dramaturg Čestmír Franěk (v současnosti zastává pozici Ombudsmana ČT) a Vladimír Kučera, který se od počátku stal i kmenovým scénáristou a moderátorem. V červenci letošního roku (2019) však bohužel zesnul. Od podzimu 2019 jej nahradil zkušený moderátor Přemysl Čech, dále je autorkou i moderátorkou některých pořadů historička Marie Koldinská a nově také Barbora Půtová. Dramaturgii mají na starosti Tomáš Brzobohatý a Miroslav Petráček, režii Václav Křístek a Vítězslav Romanov. Pořad se vyrábí v pražských studiích, ale také v TS Brno a TS Ostrava.
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/

  • Asi těžko bychom hledali známějšího aktéra dějin 17. století v našem prostředí, než je právě Jan Amos Komenský

    Možná by se Jan Amos Komenský označení „učitel národů“ bránil, ale jisté je, že ve své době svým moderním způsobem výuky nadlouho předběhl dobu. Sám se považoval spíš za filozofa, který se snažil pracovat na tom, jak uskutečnit nápravu věcí lidských a kvalitní vzdělání mělo být prostředkem, jak tento cíl dosáhnout. Přestože se narodil do špatné doby, nezlomily ho ani osobní tragédie a jako mezinárodně uznávaný vzdělanec se stal politickým mluvčím pobělohorské emigrace. Dá se na tak významnou osobnost našich dějin i po staletích nalézt nový pohled?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/320291310130001/

  • Kde se vzal a jak se rozvinul génius českého loutkářství? Měl Matěj Kopecký něco z Járy Cimrmana? A kdy měla každá slušná rodina loutkové divadlo?

    České loutkářství bylo před několika lety zapsané na nehmotné kulturní dědictví lidstva UNESCO. Vlastně nic překvapivého, potvrdilo se tím, že náš národ vyniká v oblastech, ve kterých si i dospělý člověk hraje a v titěrných projevech jako je animovaný film, poštovní známky, ilustrace dětských knih, loutkářství. Ale čím bylo ve své historii české loutkářství specifické oproti okolnímu světu? Jak se vyřezávaly zdejší loutky? Které loutky, vnucované z východu, se u nás neuchytily? Čím se překvapivě liší český Kašpárek od jiných? Co zapříčinily „Alšovky“? Proč právě u nás se zrodila mezinárodní loutkářská organizace? Až kolik u nás bylo kočovných loutkářů a kolik později amatérských souborů? Jak se loutkaři uplatnili za první světové války? Jaká témata a změny přineslo Černé divadlo a krajská loutkářská divadla? A samozřejmě nelze pominout tvůrce nejúspěšnější – Josefa Skupu, Jiřího Trnku, Miloše Kirschnera a jejich nesmrtelné výtvory.

    www.ceskatelevize.cz/porady/1015077…0411058220017/

  • Fenomén jednoho baťovce a doživotně přesvědčeného komunisty. Dva roky byl v nejvyšší funkci, celý život jenom stoupal vzhůru, jak se mu to podařilo?

    Komunistická strana Československa měla na sklonku osmdesátých let přes milion a půl členů. Tak početnou totalitní stranu a přes ni celou zemi řídil generální tajemník strany. Jím se po odstoupení Gustáva Husáka stal Miloš Jakeš. Měl dát celé zemi nový modernizační impulz, provést přestavbu po gorbačovském vzoru, aby zachránil mocenské postavení komunistů, vypořádat se s protesty disidentů, opozičních hnutí i nastupující generace. Měl úkolů hodně a nepodařilo se mu téměř nic. Postupně se stal pro většinu národa směšným chlapíkem a k dobru mu snad lze jen připočíst, že během revoluce odmítl použití síly. Ale jeho život nebyly jen ty dva roky, kdy se stal bezesporu fenoménem. Jeho život je také až trochu záhadným příběhem neobyčejně úspěšného kariérního funkcionáře, který ani po revoluci a jako jeden z mála z těch bývalých nejvyšších nezalezl „na výminek“, ale dál se účastnil veřejných akcí a dál otevřeně hájil vše, co KSČ za čtyřicet let prováděla. A tak nám zanechal nejvíc svědectví o mysli komunistických funkcionářů jeho typu a jeho generace.

  • Dvě století s Boženou Němcovou. S její Babičkou, Divou Bárou, Viktorkou, Zlatovláskou, Hortensií, a také s Josefem Němcem i s jinými jejími muži, se syny, s nakladateli, lékaři, s postavami vojáků…i s krkavci

    V letošním roce uplynulo dvě stě let od data narození Boženy Němcové, které se uvádí jako oficiální a které sama v korespondenci tvrdila. Spisovatelka, které se podařilo pozdvihnout českou literaturu a poznamenat českou společnost. Jak vznikly ilustrace její nejznámější knihy? Patří Babička do rukou současné mládeže, a proč to není obrozenecký kýč? Proč psala lepší češtinou než její vrstevníci? Jakou literaturou se inspirovala? A proč právě jí se dařilo vciťovat do rozdílných prostředí a vytvářet generační souznění? Čím vším oslnila pražskou společnost a jak si počínala při sběru venkovských pohádek? Co jí dal a vzal vztah s Josefem Němcem? Jak to bylo s jejich bídou a proč patrně neovládala dobové měšťanské ctnosti? Jak to bylo s její léčbou? A jak proběhly dva její rozdílné pobyty v Litomyšli a okolí? A co se po ní také dochovalo?

    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220013/

  • Vzhůru do lázní! Lázně na našem území a jejich výjimečné postavení v rámci monarchie. Jak se vyvíjely léčebné kůry, střídaly typy návštěvníků i slavných hostů, a co všechno lázně přinesly českým zemím? A čím vlastně léčí lázeňská krajina?

    České a moravské lázně procházejí letos jednou z největších krizí ve svých dějinách. Koronavirus zavinil, že na čas se ocitly úplně bez lázeňských hostů a utichly. Podobné situace ve svých dějinách zatím zažily jen za světových válek. A přitom dějiny lázeňství na našem území už toho pamatují vskutku hodně a a mají na co vzpomínat: Jak se měnil vztah lázeňské péče k medicíně? Jakými změnami prošly lázeňské procedury a léčebné strategie? Kolik litrů minerálky musel kdysi pacient do sebe dostat? Proč se v lázních revolučně rušily sociální statuty návštěvníků? Jaké spory řešila v lázních šlechta? A proč šlechta z lázní přes moře vystoupala do hor? Kdo naše lázně zakládal a kdy vznikaly ryze národní lázně? Čím vším je originální lázeňská architektura na našem území? Jaké sporty přivedly lázně do Čech a jak rozvinuly fotografii? Jak se přizpůsobovaly různým náboženstvím? Jak lázně navštěvovali panovníci a jak dnes sportovci? A kdo byl nejčastějším hostem v Mariánských Lázních? Co bývala výnosná živnost? A čím se dá zapíjet minerální pramen?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220015/

  • Pobyt sovětských vojsk u nás 1968–1991. Jak rozložili naši armádu a jak obsadili a pobývali ve Vysokém Mýtě, Olomouci, Milovicích a jinde. A jak to bylo ve skutečnosti s jejich autonehodami?

    Když se v médiích připomíná okupace a pobyt sovětských vojsk u nás, většinou se to dokumentuje pouze záběry z Prahy a z Václavského náměstí ze srpna 1968. Jenže to byl ve skutečnosti pouhý začátek, okupační vojska zde pobývala ještě dalších dvacet tři roků a jejich pobyt se později týkal Prahy jen okrajově. Sověti se utábořili v sedmdesáti jiných českých a moravských městech, které měli předem vytipované a jejichž život na dvacet let silně poznamenali. A také obsadili na všechny ty roky řadu našich lesů a některé celé vojenské prostory. Jak to vše probíhalo? Jak jim musela ČSLA narychlo uvolnit kasárna a vystěhovat se do nepřipravených objektů a měst na Slovensku? Jaké vznikaly největší problémy s jejich pobytem ve městech? Čím se lišili na první pohled od našich obyvatel? Jaké pro nás neznámé vojenské vztahy sem vnášeli? Proč se zde líbilo jejich důstojníkům a proč problematická tu byla vojna pro běžné vojáky? Jak se měli k odchodu? A vyrovnali někdy veškeré náklady, které nás jejich pokořující pobyt stál?
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220012/