Afleveringen
-
Rychlost sametové revoluce stále vyvolává úžas. Týden po tvrdém zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 už v čele KSČ nestál Miloš Jakeš, vedoucí úloha KSČ byla z ústavy vyškrtnuta 29. listopadu a na konci prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Proč to šlo tak rychle a byla-li to revoluce probírají s moderátorkou Veronikou Neprašovou historik Petr Blažek a účastník demonstrace Alex Švamberk. Věnují se i spekulaci, že průvod na Národní zavedli estébáci.
-
Demonstrace 17. listopadu 1989 stála na počátku konce vlády komunistické strany v Československu. Tvrdý zásah proti studentům na Národní třídě vybudil společnost k bezprecedentní reakci, takže za týden už nestál v čele země Miloš Jakeš. Pochod na Národní třídě ale vůbec končit neměl, policie ho jen jinam nepustila. Trasu pochodu procházíme s jeho účastníkem Alexem Švamberkem, který byl na místě až do úplného konce.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
-
Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysvětlil Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
-
Od začátku karpatsko-dukelská operace uplyne 8. září osmdesát let. Vojáci včetně československých v nich projevovali mimořádné hrdinství, které se opakovaně připomínalo. Operace však byla nepřipravená a šitá horkou jehlou, protože Sověti původně chtěli Karpaty obejít. Chyběly zpravodajské informace a útočilo se na dobře vybudované obranné pozice Němců. Selhal plán, že na stranu povstalců přejdou dvě východoslovenské divize, což by otevřelo cestu přes Slovensko, připomněl v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
-
Starší generace si dobře pamatuje, že se na konci srpna vždy slavilo výročí Slovenského národního povstání. Spolu s varšavským bylo jedním z největších povstání proti nacistům v roce 1944, jeho historie však byla opakovaně pokřivovaná a nakonec si ho přivlastnili komunisté, připomněl historik ze Slovenské akademie věd Martin Posch. Bylo reakcí na německé obsazování Slovenska. V podcastu zazní i výpověď jednoho z účastníků povstání Branislava Tvarožka, který doprovázel velitele na cestě do hor.
-
Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este spáchaný 28. června 1914 vedl k tak rozsáhlému válečnému konfliktu, mluví historici Vojenského historického ústavu Tomáš Kykal, Tomáš Jakl a Petr Matějček.
-
K pobřeží Francie dorazila brzo ráno ohromná flotila plavidel, kdy válečné lodě doprovázely vyloďovací čluny. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vylodili v Normandii američtí, britští a kanadští vojáci. K úspěchu operace Overlord přispěli i českoslovenští letci.
-
V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Velký útěk, uplyne v neděli 80 let.
-
Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.
Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz
-
Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie.
-
Komunistický režim se v Československu snažil všemi svými silami vymazat vzpomínky na Jana Palacha, ale bylo to marné. Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil na Václavském náměstí, začaly vůbec největší demonstrace. Trvaly týden a zadrženo při nich bylo přes 1400 lidí. Vzpomínají na ně účastníci Pavel Hlavatý a Alex Švamberk. Do souvislostí dal protesty historik Petr Blažek.
-
Českoslovenští vojáci se za druhé světové války účastnili řady významných střetů, patřili mezi hrstku, která za bitvy o Británii odrazila útoky Luftwaffe i mezi tobrucké krysy bránící obležený přístav. Největšího úspěchu však dosáhli před osmdesáti lety při osvobozováni Kyjeva. Československá samostatná brigáda se dostala jako první jednotka nejen do centra Kyjeva, ale při obchvatu přes něj i k břehu Dněpru, takže byli zbylí Němci obklíčeni.
-
Před sedmdesáti lety 27. července 1953 ukončilo příměří boje v korejské válce, která si vyžádala na čtyři miliony obětí a hrozila přerůst v jadernou. Konflikt, jeho pozadí a jeho důsledky i paralely s válkou a Ukrajině probírá v podcastu Alex Švamberk z Novinek s historiky Prokopem Tomkem a Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. Působení naší polní odsunové nemocnice připomíná deník jedné ze zdravotních sester, práci Dozorčí komise neutrálních států výpovědi několika jejich účastníků.
-
Přes sedmdesáti lety uskutečnilo komunistické vedení měnovou reformu, jejíž přípravu do poslední chvíle popíralo, ale nakonec ji provedlo a připravilo občany o úspory. I když bylo zdůvodňováno snahou zasáhnout živnostníky a sedláky, zasáhla i důchodce nebo dělní. To vedlo k protestům v průmyslových centrech včetně stávek, připomněl v podcastu Novinek.cz Historie Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.
-
Vzdušné boje v druhé světové válce si většinou spojujeme s našimi piloty působící v Británii. Nad protektorátem se probíhaly až v závěru války, kdy už byl v dosahu amerických bombardérů a stíhaček, které je doprovázely. V roce 1945 přibývalo i mnoho letadel s rudými hvězdami, velmi často amerického původu, ale taky spitfiry. Ve vzduchu burácely turbíny prvních proudových Messerschmittů Me 262, připomněl letecký historik Jiří Rajlich.
-
V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat - měl jim co nabídnout.
-
Je to právě osmdesát let, co nacisté srovnali se zemí Lidice. Vraždění přežilo jen sedmnáct ze sto pěti dětí. Jiřímu Pitínovi bylo tehdy pouhých sedm týdnů, mladší byl jen Pavel Horešovský. Oba chlapci měli podobný osud: jejich otce popravili, matky poslali do koncentračního tábora. Pavlova maminka přežila, Jiřího tam zemřela.
-
Jen málo Němců a Rakušanů našlo odvahu veřejně se vzepřít Hitlerovi. Dietrich Bonhoeffer a Roman Karl Scholz k nim patřili. Přestože se nikdy nepotkali, měli hodně společného.
- Laat meer zien
