Afleveringen
-
Čekal jsem, že do redakce přijde nejistým krokem, nebo dokonce o bílé holi, ale omyl. Dalším hostem podcastu Host Reportéra je vynikající básník Petr Borkovec. Nedávno jsem si pořídil jeho novinku jménem Křehká knížka, která je útlá, celá o hmyzu, a v ní hned zkraje narazil na odstavec, který mne poněkud zarazil.
„Jak moji entomologičtí přátelé vědí, ztratil jsem před rokem, ve svých téměř čtyřiapadesáti letech náhle zrak a byl nucen s aktivním sběrem brouků úplně přestat. Ale zbytky zraku (jsou to bohužel jen jednotky procent a moje vidění připomíná průhled přes zažloutlý velice tlustý achát) mi stále přinášejí, jak rád poznamenávám, nezvyklé entomologické zážitky.“ Petr Borkovec dorazil do redakce naprosto standardně a vysvětlil, že jde v jeho knížce o fikci, ačkoli jen do jisté míry. K hmyzu má skutečně vřelý vztah a se zrakem značné problémy. Z ničeho nic přestal vidět na jedno oko.
-
Narodil se předčasně. Viděl jen na jedno oko, takže mizerně, a ve dvaceti letech přišel o zrak definitivně. Dnes je Ondřeji Zmeškalovi třiatřicet. Věnuje se dlouhým triatlonům, běhá maratony (osobní rekord má tři a půl hodiny), taky je jediným nevidomým sportovcem, který projel na kole celou trasu Tour de France. Právě o této akci vznikl dokument, který odvysílá 19. června Česká televize.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Kdo je potká, okamžitě má nutkání někam odletět. “Teď v polovině května se například dalo dostat z Paříže do Los Angeles za dva a půl tisíce korun,” říkají v podcastu pětatřicátníci Jiří Spolek a Miroslav Polach, kteří roku 2011 založili stránku Zaletsi.cz. “Nešlo o žádnou chybu aerolinek, ale o výhodnou akci, která pouze vyžadovala flexibilitu, protože odlet byl o dva dny později.” V podcastu se dělí o cenné vychytávky, jak ušetřit na letence i přímo na letišti (kam nacpat pár kilo věcí, které se nevejdou do příručního kufru?), a popisují vlastní podivuhodné příhody.
-
Jedna z nejoblíbenějších klubových kapel první poloviny 90. let brněnská Helmutova Stříkačka chytila druhý dech a opět vyprodává sály. Právě vydala na vinylu záznam živého koncertu s největšími hity a do podcastu Host Reportéra přišel její zpěvák, textař a zakládající člen Robert Staniczek.
-
Bývaly doby, kdy hrál na kytaru od brzkého rána do noci: „Například začátkem tisíciletí v Bostonu, kde jsem studoval na Berklee College of Music,“ vzpomíná v dalším díle podcastu Host Reportéra virtuózní kytarista David Dorůžka. Dnes je mu čtyřiačtyřicet let. Má dva syny, takže už s kytarou dvanáct hodin denně trávit nemůže, ale stejně se jí věnuje denně a s mnoha (plus minus jazzovými) kapelami pravidelně kočuje po evropských sálech. S českým triem Dorůžka–Fischmann–Novák získal nedávno cenu Anděl za překrásnou desku Gilgul, která je silně ovlivněná židovskou hudbou, tomu zvláštnímu stylu by se klidně mohlo říkat falafel jazz: „Židovské kořeny mám z maminčiny strany,“ vypráví Dorůžka v podcastu.
-
Vypadá mnohem mladší, je ve formě, ale letos v létě už mu bude šedesát. V dalším díle podcastu Host Reportéra hovoří divadelník Petr Forman velmi otevřeně například o křehkém vztahu se svým dvojčetem Matějem. Bydlí sice stále v jednom pražském domě, ale rozhodně se nevídají denně, ani nechtějí. A to nejen z toho důvodu, že má každý z nich spoustu práce...
-
Marie Puttnerová zpívá celý život, ale největší úspěch přišel v době, kdy nemá skoro na nic čas. V rychlém sledu se jí (a fantastickému bubeníkovi Martinu Novákovi) narodily dvě dcery, starší je tři a půl roku, mladší rok a půl. Ta mladší mimochodem přišla na svět pár dnů poté, co Marie dotočila první samostatnou desku jménem Laila Tov, a právě za ni nedávno získala cenu Anděl v kategorii folk. „Jsem ráda, že jsme to tenkrát zvládli,“ směje se v dalším díle podcastu Host Reportéra, „dnes už bych nestihla nic.“
-
Ve výborné a velmi sdílné náladě přišel za mikrofon podcastu Host Reportéra výtvarník Jaroslav Róna. „Poslední dobou jsem nějak podezřele populární,“ směje se a začíná vyprávět čerstvou historku s německým prezidentem Steinmeierem. „Zavolali mi z německého velvyslanectví, že prý by se se mnou Frank-Walter Steinmeier rád sešel před sochou Franze Kafky. Politici se většinou s autory pomníků nestýkají, což může být i tím, že ti sochaři bývají mrtví, uznávám - čili Steinmeier využil faktu, že jsem zatím živej. Ze setkání jsem byl dost nervózní a zároveň poctěn, ale dopadlo to dobře, nakonec jsem ho několikrát rozesmál.“
-
Postupně se stala takzvaným objevem roku ve všech důležitých hudebních anketách, teď ji čeká další důležitý schod. „Už v pondělí odehraju svůj zatím největší samostatný koncert,“ říká v dalším díle podcastu Host Reportéra zpěvačka Tereza Balonová. Pro plné a velké sály zpívala už mnohokrát, ale vždy jen jako předskokanka nebo v roli hosta.
„Můj pondělní koncert bude v pražském Lucerna Music Baru, kde jsem vystupovala například s kapelou Jelen, končilo nám tam turné. Od té doby mám na noze malé tetování,“ vzpomíná v podcastu. „V jednu chvíli hráli kluci na pódiu, ale my byly dole v šatně s Míšou Tučnou, dcerou Michala Tučného, která tu šňůru jela s Jelenem taky. A právě Míša mi tehdy na památku vytetovala takové malé znaménko - připomínku, že právě šňůry s Jelenem nastartovaly mou kariéru. Strašně jsem si tenkrát přála, aby jednou do Lucerna Music Baru přišli lidi i přímo na mě, od puberty to byl můj oblíbený klub. No a teď se můj sen plní.“
-
Taťjana si fotbal oblíbila jako desetiletá roku 1963, když ji vzal tatínek na Strahov, hrálo tam Československo s Maďarskem. „Táta uměl maďarsky, takže byl trochu rozpolcený, ale já naším fandila takovým stylem, že jsem pak večer doma nemohla mluvit. Byla to doba skvělých hráčů Masopusta, Pluskala nebo Kvašňáka, a od té doby mám fotbal ráda.“ Ve velkém rozhovoru s herečkou Taťjanou Medveckou, který vyšel v květnovém Reportérovi, o fotbale není vůbec nic. Mluvila o něm několik minut, ale pasáž se nakonec nevešla, což nevadí. Vše si můžete poslechnout v dalším podcastu Host Reportéra.
-
V únoru 2022 mu ze dne na den změnil život Vladimir Putin. „Do té doby jsem si byl jistý,“ vzpomíná Tomáš Pojar v dalším podcastu Host Reportéra, „že už nikdy nechci být takovým tím poměrně nesvobodným státním úředníkem na plný úvazek, jakkoliv mi to premiér Fiala nabízel. Když ale Putin zaútočil na Kyjev, bylo jasné, že dál nemůžu vzdorovat a nastoupil jsem do služeb vlasti naplno.“ Padesátiletý Tomáš Pojar má klíčovou roli vládního poradce pro státní bezpečnost a o ruském prezidentu Putinovi se v podcastu zmíní několikrát.
-
Je jen na skok v rodné zemi. Vrátil se z Thajska, kde strávil zimu, ale hned zase odjíždí k italskému jezeru Lago di Garda, kde bude do konce října. Jednačtyřicetiletý Petr Hozák odmalička miluje všechny sporty na klouzavých prknech, zajímají ho trendy, a tak v posledních letech učí klienty jezdit na takzvaném eFoilu. Je to velká zábava a neuvěřitelný pohled - máte pocit, že se jezdec vznáší nad hladinou, a vlastně to je pravda.
-
Co čekáte, když si pozvete do pražské redakce na devátou ranní zasloužilého punkera z Rožnova pod Radhoštěm? Že vystoupí z vlaku celý zmuchlaný, s nedopitým lahváčem v ruce? Omyl. Další host podcastu Host Reportéra měl v ruce knihu, v níž si pak listoval i před redakcí, trpělivě čekaje na moderátora Poláčka. Jmenuje se Daniel Stibor, v Rožnově mu každý říká Ctib, už od převratu je důležitou součástí tamní alternativní hudební scény. Punkeři dobře znají hlavně jeho někdejší skupinu Telefon, z níž po odchodu bubeníka vznikla ta dnešní, zvaná Chorobopop.
-
S Tomášem Klusem vystupuje a kamarádí od roku 2007: „Už sedmnáct let,“ říká v dalším díle podcastu Host Reportéra vynikající brněnský kytarista Jiří Kučerovský: „Je to šílený!“ V rozhovoru vypráví například o tom, jak ho změnila nedávná onkologická nemoc, nebo o vlastní kapele jménem Animé, kterou před pár týdny (možná navždy) uspal. Podrobně se věnuje i rozporu, který mají s Tomášem Klusem v pohledu na blízkovýchodní konflikt. Jiří Kučerovský předesílá, že ať se děje cokoliv, Tomáš zůstává jedním z jeho vůbec nejlepších přátel.
-
Čtyřicátiny slavil 25 dnů v divočině: „Byla kosa a občas to dost bolelo,“ připouští český ultramatonec. Nezemřel. Nepřišel o žádnou končetinu. Dokonce ani o prst, to je základ. Hned po návratu z Aljašky přišel do podcastu Host Reportéra ultramaratonec Jan Francke, kterému přátelé neřeknou jinak než „Venca“. Povedl se mu mimořádný výkon - jako teprve druhý závodník v historii dokončil na lyžích ultramaraton Iditarod, což je tisíc mil zamrzlou divočinou.
-
O Bohu i o slovenských volbách. O nesmírně silném poutu ke svým třem bratrů, dvěma dětem a velmi úspěšné manželce. Taky o jedné krizi, způsobené alkoholem, kterou si No Name prožili před deseti lety. O tom všem hovoří v otevřeném podcastu pětačtyřicetiletý frontman této kapely Igor Timko.
-
Visí to ve vzduchu. Je pouze otázkou času, kdy se na mezinárodní hudební scéně výrazněji prosadí někdo z mladých českých nebo slovenských umělců, a jedním z adeptů je skupina Tolstoys. Vznikla před osmi lety v Bratislavě, ale přes Prahu se dostala do Berlína, kde žije a tvoří poslední tři roky: „Předpokládám, že tam ještě aspoň pět let vydržíme,“ říká Ela Tolstová. Měsíc po Anně Vaverkové usedla za náš redakční mikrofon další zpěvačka, která se rozhodla s celou svojí kapelou usadit v Berlíně. „S Annou se samozřejmě známe, vystudovaly jsme v stejnou hudební školu BIMM,“ přikyvuje Ela, která nedávno získala titul magistra populární hudby, což oslavila dlouhou cestou po jihovýchodní Asii a hlavně vynikající deskou No Limit to Love.
-
Ti, kteří se rozhodli. Tak se jmenuje nová, fascinující, šestisetstránková kniha o fenoménu sebevražd, kterou sepsali hosté dalšího vydání podcastu Host Reportéra. Ona je etnoložka Alena Lochmannová, on soudní lékař Miroslav Šafr.
-
Byl by to pěkný penzion. Například bazén nebo saunu tady najdete, i malou posilovnu, jenomže penzion to není. Ve vilové čtvrti na okraji Prahy provozuje klinika NEO Centrum léčebnu závislostí. Je to navenek nenápadný ústav pro mnohdy zajímavé a v mnoha ohledech úspěšné klienty; šestitýdenní léčba stojí čtvrt milionu. Zajímavý je i příběh ředitele této kliniky, padesátiletého psychoterapeuta Jiřího Vacka. Většinu mládí profetoval, ale čtrnáct posledních let abstinuje a (zdaleka nejen) narkomanům se snaží pomáhat.
-
Až přes třicet let vede krásné starožitnictví hned naproti pražské Maiselově synagoze. Specializuje se na šperky, tím pádem i na drahé kameny, a tak jsem se ještě před podcastem zastavil za Martinem Cinolterem s jedním rodinným (ehm, řekněme) pokladem.
- Laat meer zien