Afleveringen
-
Koncem šedesátých let se zařekla, že nikdy nedá (sebemenší šanci) komunistovi. „Někteří zájem měli, ale nepřicházelo v úvahu,“ vypráví v podcastu U Poláčka dokumentaristka Helena Třeštíková.Vzpomíná na sebeupálení Jana Palacha i na demonstrace proti okupačním vojskům. Všechno zažívala v přímém přenosu, protože bydlela na pražském Václavském náměstí. „Jako dítě jsem v polovině šedesátých let mohla chodit na všechna představení v Semaforu,“ vybavuje si. „Jednou jsme tam s kamarádkami cíleně vyrazily za idolem Waldemarem Matuškou, ale najednou se na jevišti objevil úplně jiný zpěvák, jmenoval se Karel, a najednou už jsem nemilovala Matušku, nýbrž Gotta.“
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Host Reportéra po 5 letech končí, ale to nejlepší teprve přichází. Z redakční zasedačky se váš oblíbený podcast přesouvá do profi studia a mění se i jeho podoba. Nově jej můžete sledovat také jako video, můžete se těšit na novou dramaturgii a vždy zazní i otázka navíc.
Na co se můžete těšit? Dlouhé a do hloubky jdoucí rozhovory, které vznikají s láskou a naplno, pokračují. Měnit se budou jen hosté – někdy to bude slavná osobnost, jindy někdo úplně neznámý, ale o to více fascinující. A v jednom z prvních dílů dorazí i můj pes, aby ve studiu udělal trochu bordel!
Odebírali jste Host Reportéra na Spotify, či v jiných podcastových platformách? Nic se nemění, zůstáváme na stejném kanále jako dřív, jen s novým názvem.
Chcete rozhovory také vidět? Odebírejte podcast U Poláčka na Youtube Magazínu Reportér.
Nový díl vychází každý čtvrtek v 16:00. Nepropásněte první díl!
-
Spisovatel a filosof Tomáš Kulka přijel do Jeruzaléma v roce 1972 jako sekulární levicový Žid a zůstal přes dvacet let. Zažil mnichovský masakr, jomkipurskou válku i atentát na Jicchaka Rabina. Jako zpravodaj Svobodné Evropy referoval o každé z těch krizí zblízka, a přesto, nebo možná právě proto, popisuje izraelský způsob života jako schopnost brát dramata s humorem. O svých letech mezi Prahou a Jeruzalémem právě vydal knihu, která je zároveň osobní pamětí i čtivou historií Izraele od sedmdesátých do devadesátých let.
-
Tony Růžek zmizel z Čech hned po maturitě. Přes Kanadu se dostal do Austrálie, strávil v ní přes dvacet let a vypracoval se z umývače nádobí na majitele vlastního fotografického studia. Po čtyřicítce ale zatoužil po změně a velkém dobrodružství, takže si s partnerkou pořídil obytné auto a naplánoval cestu přes Asii do Evropy. Když plány nabořil covid a pak ruská invaze na Ukrajinu, zvolil nečekanou zkratku a poslal obytňák rovnou do jižní Afriky. Hned ho tam okradli, porouchala se mu převodovka a na severu Tanzanie nakonec zůstal natrvalo: má tam ženu a malého syna, který volně pobíhá po okolí a zná se s celou vesnicí. Teď dělá všechno pro to, aby rodinu dostal do Evropy nebo zpátky do Austrálie.
-
Herečka, violistka, teď i zpěvačka a skladatelka. Julie Goetzová vydala první sólové album Non Te Audio jako dárek k čtyřicetinám – a vzniklo z jednoho z nejtemnějších období jejího života. O tom, jak ji od propasti zachránil looper, co ji spojuje s Filipem Topolem a proč doufá, že z jejích těžkostí je na desce cítit hlavně naděje.
-
Rozhovor se zpěvačkou Monikou Načevou o nové desce, o turné (nebo dvou), ale i o mládí, kdy se jí v roli uklízečky zcela nedařilo.
-
Viola je nástroj, o kterém se vypráví vtipy a který se jen zřídka dostane do popředí. Jitka Hosprová ho přesto dotáhla na světová pódia — a v podcastu Host Reportéra vypráví, jak k tomu vůbec došlo. Mluví o přechodu z houslí, o životě v severní Itálii, o synovi, kterého porodila v šestačtyřiceti, a o festivalu Procházky uměním, který sama před třinácti lety založila a který letos startuje 26. května na Trojském zámku.
-
Šedesátník, spolumajitel stavební firmy a jeden ze čtyř lidí, kteří letos dokončili sólový ultramaraton Vltava Run. Vojtěch Ježek proběhl 375 kilometrů z šumavského Zadova do Prahy o tři hodiny rychleji než Tomáš Poláček — a cestou ho i se svým doprovodným vozem zachránil před předčasným koncem. V podcastu mu bez příkras vysvětluje, jak moc na tom byl Poláček špatně a proč by se příště na podobnou shodu náhod nikdo neměl spoléhat.
-
Zakladatel Central Group jezdil na Rallye Dakar, dotáhl se psím spřežením k Severnímu pólu a nejraději sedí na kameni někde v Himálaji a pozoruje ledovce. Dušan Kunovský, čtyřiapadesátiletý developer, který v posledních třech dekádách přetvořil části Prahy, mluví v podcastu Host Reportéra nezvykle otevřeně o začátcích, kdy kupoval první parcely, o divoké mladosti, která mu dnes ustupuje pětileté dceři, i o českém stavebnictví, kde se na povolení čeká klidně deset let. A vysvětluje, proč se o opravdu vysokou budovu v Praze už nikdy nepokusí.
-
Televizní producentka a zakladatelka festivalu Serial Killer Kamila Zlatušková letos překvapila Brno kandidaturou na primátorku za ODS – stranu, ke které má ideově dost daleko. V rozhovoru s Tomášem Poláčkem, který ji dobře zná, vysvětluje, jak se ze stavu hluboké skepse z politického vývoje doma i ve světě dostala k rozhodnutí vstoupit do neznámého světa. Říká, že je jí pětačtyřicet a možná je na vrcholu sil – a tohle je potřetí v životě, kdy pocítila, že by mohla něco změnit. Mluví ale i o věcech mnohem osobnějších: o svém svérázném muži, o dětech, o saunování. A o tom, proč ji Jack Nicholson v Přeletu nad kukaččím hnízdem víc uklidňuje, než děsí.
-
Mediální analytik Milan Kruml sledoval televizi fascinovaně odmala – nejprve německé ARD a ZDF na západočeské samotě, pak vše ostatní. Dnes pracuje v České televizi a v podcastu Host Reportéra mluví o tom, co veřejnoprávní média umí, co komerční stanice a Netflix ze své podstaty neumí, proč se v době, kdy se o ČT nejvíc mluví, nejméně diskutuje o tom, jaká by vlastně měla být, a jak dopadl pokus prodat StarDance Nově.
-
Tomáš Poláček se před půl rokem přihlásil na Vltava Run – 370 kilometrů sólo, start za dva týdny. Teprve teď ho začíná brát vážně, a tak pozval trenérku a ultramaratonkyni Veroniku Preti, aby mu řekla, co ho ještě může zachránit. Dostane konkrétní jídelníček, plán hydratace a jedno doporučení, které se mu vůbec nelíbí.
-
Zpívající herečka, nebo hrající zpěvačka — Tereza Richtrová tahle škatulka nikdy úplně nezajímala. Roky pendlovala mezi moravskými divadly a šuplíkem plným nápadů na písně, moderovala Dobré ráno, točila v zahraničních seriálech a mezitím vychovala dceru, která nakonec strávila rok a půl po boku Nicole Kidmanové. Teď vychází její první album Místa / Krajiny a Tereza přišla do redakce Reportéra těsně po návratu z Japonska — s čerstvým albem a zásobou historek, na které ani čas v podcastu nestačí.
-
Do kin právě vstupuje film Říkají mi Lars podle knih Daniela Grise. Za tímto pseudonymem se ale skrývá spisovatel, kterého v reálu skoro nikdo nezná – a on si to tak sám přeje. Bývalý policista, který začal psát teprve ve čtyřiceti a od té doby vydal přes třicet pět knih pod třemi různými jmény, mluví o životě v dobrovolné anonymitě, o farmě v severní Itálii i o tom, jak dlouho ještě bude psát, dokud ho nepředběhne umělá inteligence.
-
Šestadvacetiletá kazašská zpěvačka Viktoriya vyrostla v Karagandě, vyhrávala pěvecké soutěže, projela půl Evropy a nakonec zakotvila na pražské Letné – nejdřív na konzervatoři, teď za baristickým pultem. V podcastu mluví o rozpadu rodiny, o tom, proč si za domov zvolila Česko, a taky o sexualitě: s překvapivou samozřejmostí a bez omluv. Právě vyšlo její debutové album Zpověď – a tento rozhovor ho vystihuje přesně.
-
Je nejmladší ze šikovných sester Geislerových, a tak má nejméně společných zážitků se svým otcem. Japanolog Petr Geisler zemřel — i vzhledem k poněkud bohémskému stylu života — v předvečer svých šedesátých narozenin roku 2009 a v dceři Ester začal brzy klíčit pocit, že ve své skromnosti neukázal světu všechno, co uměl.
-
Rozhovor s režisérem a scénáristou Danem Svátkem. Vypráví o svém novém dokumentárním filmu „Neboj, dýchej, čaruj“, který zachycuje život zesnulého zpěváka Davida Stypky. V kinech bude uveden v dubnu 2026.
-
Uprostřed noci jsem vzbudil ségru s tím, že nejsem holka. Sotva otevřela oči: No a? Nech mě spát!
Česko má novou filmovou hvězdu, ale je to s ní poněkud komplikované. Hlavní roli dospívající dívky ve filmu Neobvyklé bytosti ztvárnil Dexter Franc. Ano – ztvárnil. Dexter se totiž identifikuje spíše jako muž a mluví o sobě zásadně v mužském rodě.
Komplikované to je i pro moderátora podcastu, který se sice snaží hovořit s jednadvacetiletým Dexterem jako s mužem, jenomže před sebou vidí u mikrofonu sedět krásnou dívku. Během dlouhého a velmi otevřeného rozhovoru se mnohokrát přeřekne a v otázkách použije ženský rod, ale Dexter Franc to bere s humorem: „Cítil jsem snahu, to se cení.“
Známý je sice už dva roky, od chvíle, kdy vyhrál soutěž Elite Model Look a stal se úspěšnou modelkou, ale zatím nikdy veřejně nepopsal svůj příběh ani zdaleka tak do hloubky jako v podcastu Host Reportéra. „Je poměrně vtipné, že se teď věnuju modelingu,“ říká například, „když pro mě fyzično nikdy nebylo podstatné a sám se sebou jsem si ho nijak nespojoval.“
Popisuje, jak se odmala cítil jiný než ostatní děti, ale uměl se společensky přizpůsobit: „Když všichni chtěli, ať jsem holka, hrál jsem roli holky.“
Krize přišla za covidových lockdownů, to mu bylo patnáct. „Spoustu času jsme tehdy trávili v nejužším rodinném kruhu na chalupě a já se v té izolaci psychicky propadal níž a níž. Zároveň jsem ale měl čas přemýšlet o své skutečné identitě, zjišťovat dostupné informace, a čím dál víc mi docházelo, že se jako holka vlastně necítím.“
Rodičům se to ještě několik let bál oznámit, ale sestře, dvojčeti, bylo od začátku všechno jasné. „Jednou v noci jsem to nevydržel a vzbudil ji: Ségra, já nejsem holka! Sotva otevřela oči, řekla jen: No a co? Nech mě spát!“
V osmnácti svou situaci vysvětlil rodičům básní, kterou v podcastu zpaměti odrecituje. Máma i táta zůstali v naprostém klidu. V téže době se začal Dexter naplno věnovat nejen modelingu, ale také herectví – nejprve ve filmu Amerikánka. Vzápětí mu dal režisér Olmo Omerzu hlavní roli ve filmu Nevděčné bytosti, který měl světovou premiéru na loňském festivalu v San Sebastiánu a tento týden konečně vstoupil i do českých kin.
- Laat meer zien
