Afleveringen
-
Ležet u televize nebo brouzdat na telefonu – pro většinu lidí nejlepší způsob odpočinku, pro mozek jen další zátěž. Moderní doba totiž přináší víc podnětů než kdykoli předtím a mozek je za celý den přestimulovaný. Jediné, co potřebuje, je opravdový odpočinek. Jenže ten dostává málokdy. Klinická psycholožka Veronika Víchová v novém díle Longevity podcastu popisuje, jaké metody pomohou vrátit mozku soustředění, zlepší paměť i kreativitu. „Do kurzů se mi hlásí architekti, notáři, IT manažeři, policisté. Techniku se naučí všichni,“ říká.Vysvětluje také, proč moderní člověk ztrácí schopnost relaxovat, co chronický stres dělá s tělem i mozkem a jak už pět minut denně může změnit kvalitu spánku i celého života.
-
Čeho ses přepil, toho se napij. Oblíbené české přísloví se často používá v souvislosti s takzvaným vyprošťovákem. Tedy dávkou alkoholu, která má tělu pomoci dostat se z kocoviny. Jenže ve skutečnosti to jen ještě více zatíží organismus a prodlužuje dobu, kdy se zbavuje toxinů.
Není to jediný mýtus, který je s alkoholem spojen. Lékař a odborník na výživu i biochemii Matej Kohutiar je v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin jeden po druhém vyvrací. Předplatitelé se zároveň dozvědí, co alkohol skutečně dělá s lidským tělem, jak působí dlouhodobé i nárazové pití a jaká je souvislost s nádorovým onemocněním.
Celý díl najdete na platformě HeroHero a Opinio, kromě přístupu ke všem podstatným informacím tam jsou také odkazy na studie, které se v podcastu probíraly. -
Regenerace není jen odpočinek po sportu. Každou noc tělo opravuje to, co se přes den poškodilo, a snaží se tak udržet tělo zdravé, silné, bez nemocí a únavy. Aby regenerace fungovala správně, potřebuje několik základních podmínek. Kvalitní jídlo, stravu přizpůsobenou denním rytmům, a hlavně noční třináctihodinové lačnění. „Na stabilitu ve spánku i jídle reagují velmi dobře všechny systémy v těle: od hormonálního po imunitní. Studie ukazují, že tento řád má i velký protinádorový účinek,“ říká lékař Tomáš Soukup.
V novém díle Longevity podcastu také vysvětluje, proč alkohol a trénink ve stejný den regeneraci nezničí jen na jednu noc, ale klidně na pět dalších dní. Na platformě Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie, které byly v podcastu zmíněny. -
Podle některých průzkumů psychické potíže zažilo nebo zažívá až osm z deseti Čechů. Odbornou pomoc vyhledá zhruba čtvrtina lidí, zbytek se snaží potíže zvládnout sám. Dělají ale často několik zásadních chyb. Tou první je přesvědčení, že to přejde samo. „Nepřejde, nejde to zvládnout vůlí, nejde zatnout zuby a snažit se to hrozné období překonat. Hlava potřebuje odpočinek,“ říká peer terapeut Jakub Herzán z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Ten je zároveň spojený s festivalem Mezi ploty, kde se téma psychické odolnosti a sebepéče také otevírá. Vystoupí na něm i konzultanti, kteří mají s různými psychickými problémy vlastní zkušenosti a dnes radí lidem, jak tyto těžkosti překonat.
-
Klíčem k dlouhému zdraví bez nemocí jsou správně fungující hormony, které řídí v podstatě chod celého organismu. Ovlivňují pocity štěstí, hladinu stresu, hubnutí, kvalitu spánku nebo libido a pohlavní funkce. Jenže někdy je jich málo, jindy zase moc. A to přináší obrovské zdravotní komplikace: od cukrovky po rakovinu nebo deprese.Nedostatek některých hormonů výrazně ovlivňuje i takzvaný index stárnutí, který se opírá o hladinu stresového hormonu kortizolu. „Tento index se počítá z poměru kortizolu a ještě hormonu jakési pohody, pokud nejsou v nerovnováze, tento index to negativně ovlivní,“ říká endokrinoložka Hana Jandíková.První část podcastu je přístupná všem; v té druhé se předplatitelé Longevity podcastu dozvědí i to, jaký sport ovlivňuje hladiny testosteronu a který zase produkci ženského pohlavního hormonu. Jandíková také vysvětlí, která důležitá potravina dokáže hormony rovnat a jak souvisí spánkový hormon s hubnutím či rozvojem rakoviny. Na HeroHero, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie k tématu.
-
Odborníci už ji označují jako civilizační epidemii, která vyřazuje z života část společnosti. Alergie trápí třetinu populace a do několika let postihne téměř 40 procent všech lidí. Objevuje se klidně na prahu čtyřicítky nebo padesátky, a to často zcela bez varování. Jindy příznaky upozorňují na problém dlouho, ale dotyčný netuší, že jde o alergii, a navštíví lékaře s únavovým syndromem. „Některé alergie bývají těžko rozpoznatelné. Lidé bývají ráno zahleněni, v průběhu dne mají ucpaný nos, jsou unaveni, mají poruchy koncentrace, poruchy spánku, je to takové trvalé, podprahové dráždění,“ popisuje alergoložka Irena Krčmová a vysvětluje, že za vzestupem stojí měnící se klima, stres, příliš hygieny i změny v mikrobiomu lidí.V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje také, proč se alergie může objevit až v pozdějším věku, doporučuje fígle, které mohou alergikům zabrat, a varuje před nákupem marketingových hloupostí.
-
Ta studie vzbudila ve světě obrovský ohlas. Vědci nedávno propojili místa v Peru, kde se hodně používají pesticidy, s vyšším výskytem některých druhů rakoviny. A otevřeli debatu, jak by taková analýza dopadla jinde ve světě. I když má Evropa přísnější pravidla pro pesticidy, mnohá v Peru používaná nejsou na našem území povolená, i tak se Česko potýká s řadou problémů.Na tuzemský trh se běžně dostávají neregistrované a zakázané pesticidy a ty jsou pak objeveny v potravinách. A zájem o takzvaný koktejlový efekt pesticidů je minimální. „Vidíme, že jeden ze čtyř nebo pěti testovaných produktů obsahuje více pesticidů, tedy jakýsi koktejl. A je otázka, zda je to ještě bezpečné,“ říká lékař Miroslav Šuta v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Upozorňuje, že sice nejsou jasné dopady tohoto mixu na lidské zdraví, ale pochybnosti jsou stále větší. Navíc na evropské úrovni se rozjíždí snaha výrobců o to, aby se užívání pesticidů ještě rozvolnilo.
-
Jedny jsou nejlepší na měření zdravotních funkcí, další mají vychytané trenéry, jiné nabízejí funkce, které mohou sportování posunout na vyšší úroveň. Výběr chytrých hodinek je nekonečná anabáze, protože na trhu je jich tolik, že se málokdo dokáže vyznat v nejlepších materiálech, funkcích nebo kvalitě měření.
Nový díl Longevity podcastu Hospodářských novin přináší kompletní návod k výběru sportovních hodinek. Vysvětlí, které funkce jsou nejlepší na Garminech, Polarech, Apple watch nebo méně známé značce Coros. Přidá i informace o tom, jaké nejlépe měří VO2 max, které zase tlak či tep. A hosté Dominik Hok a Filip Debrecenyi z firmy Hodinky 365, kteří se dlouhodobě věnují recenzím a testování chytrých hodinek, vysvětlí, kdo má sledovat kadenci a proč se zaměřit při tréninku na watty. -
Češi jsou sice přeborníci v nakupování doplňků stravy, jenže často je užívají špatně a v nízkých dávkách. Například takový vitamin D – toho má velká část populace nedostatek, přestože zodpovídá za správný chod imunity, rozvoj svalové síly i celkové zdraví.
„Denní doporučená dávka vitaminu D je velmi malá, my víme, že bychom měli konzumovat tisíc až dva tisíce jednotek. To nám potvrzují různé studie a ukazují, že to ovlivňuje i zkracování telomer,“ říká biochemička a expertka na výživu Michaela Bebová.
Ta zároveň vysvětluje, jak souvisí dostatek déčka s množstvím hořčíku nebo vápníku či jaký typ tohoto vitaminu si v obchodě vybrat. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte i to, co je vápníkový paradox, které látky podporují psychickou odolnost nebo jaké signály dává tělo, jemuž vitaminy chybí. -
Menopauza je spojována hlavně s ženami po padesátce, jenže tělo se na její nástup připravuje už zhruba od čtyřicítky, někdy i dříve. A právě v té době je ideální, aby se ženy začaly na změny chystat.
„Do padesáti let nás před civilizačními chorobami chrání hormony, ale po padesátce tato ochrana končí a nemoci se rychle projeví. Pokud se tedy žena preventivně nepřipravuje,“ říká v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin lékařka Marie Skalská.
Snížit riziko pomůže vhodná strava i pohyb. Skalská vysvětluje, jaký jídelníček a druh sportu fungují nejlépe. „Tři roky před menopauzou se zároveň zhoršuje kvalita kostní hmoty. I tady mohou pomoci vhodný pohyb, jídlo i doplňky. A hlavně přestat kouřit,“ dodává Skalská a vysvětluje, jaké jsou možnosti léčby i to, kdy mohou pomoci bylinky. -
Kouření i alkohol jsou prokázané karcinogeny, tedy látky, které zvyšují riziko nádorových onemocnění. Patří mezi ně ale i životní styl, tedy nedostatek pohybu, chronický stres a svým způsobem i nadmíra cukru. „Snižuje množství přirozených zabijáků, kteří dělají v těle imunitní dohled. Nádory se pak v těle mohou lépe šířit nebo metastazovat,“ říká přední český internista a pneumolog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Votruba. Podle něj cesta ke zdraví vede mimo jiné skrze hormezi, tedy trénování pozitivního stresu. Sem patří například otužování nebo sport. „Víme, že lidé, kteří umí dobře střídat vysokou a nízkou tepovou frekvenci, mají mnohem lepší přežití než lidé, kteří umí držet jen jednolitou tepovou frekvenci,“ dodává Votruba. V novém díle Longevity podcastu rozebíráme všechny různé „zabijáky“ lidského zdraví a zvláštní pozornost věnujeme cukru.
-
Teflon a látky používané na výrobu membrán, které odpuzují vodu, se řadí mezi takzvané polyfluorované látky (PFAS) neboli věčné chemikálie. O jejich škodlivosti na zdraví i planetu se ví už dlouho, a proto v tomto roce dochází k jejich evropskému zákazu.
Neznamená to ale, že se oblečení bez PFAS stává najednou zcela nezávadným. Obsahuje řadu dalších chemikálií, které škodí přírodě, ale i lidskému zdraví. Od barviv po mikroplasty, které se uvolňují do vody při praní i do vzduchu při sušení. Ze kterých materiálů se uvolňují nejsnadněji? Jaké textilie jsou nejškodlivější? A které naopak nejvhodnější?
Na to odpovídá v novém díle Longevity podcastu profesor Jakub Wiener z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, kde se specializuje na materiálové inženýrství, nanotechnologie v textilní chemii i barvení. „Nevypraná textilie obsahuje velké množství chemikálií z výroby a přepravy. Měli bychom ji považovat za jedovatou. Teprve při prvním praní ji zbavíme většiny problematických chemikálií, jako jsou barviva navázaná na vlákna,“ říká Wiener a vysvětluje, proč bychom oděvy s PFAS měli označovat jako nebezpečný odpad. -
Přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, rakovině, diabetu, ale i depresím či poruchám imunitního systému. Chronický zánět může v těle probíhat roky a nemusí mít extra viditelné projevy. Je spojen s dlouhodobě zvýšenou hladinou prozánětlivých látek, jako jsou cytokiny, což může vést ke vzniku vážných nemocí.
„Signály chronického zánětu nicméně bývají velmi nespecifické, jako je třeba únava nebo bolest kloubů. Často postihuje lidi obézní, protože tuková tkáň sama o sobě dokáže produkovat prozánětlivé látky,“ říká nutriční specialistka Andrea Jakešová.
Ta v novém díle Longevity podcastu popisuje také to, které potraviny zánět podporují a které ho naopak potlačují. Dotýká se i tématu potravinových intolerancí. -
Jsou globální hrozbou. Způsobují řadu nemocí. Mohou stát za nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých. Řeč je o ultrazpracovaných potravinách, jejichž konzumace by se podle některých doporučení měla snižovat na minimum. Jenže jak se v tom vyznat? Škodí všechny zpracované potraviny? Které látky tělu nevadí a jaké již prokazatelně ano? Kterých aditiv se bát?
„Je to jejich kombinace, jednotlivě nemusí nic znamenat, ale tím, že je kombinujeme, můžeme si problémy způsobit. Jedním z těch, které je třeba kontrolovat, jsou barviva,“ říká technoložka potravin a mikrobioložka Eva Svobodová. Vysvětluje, která barviva jsou přírodní a která jsou vytvořená zcela uměle. A
Svobodová v novém díle Longevity podcastu odpovídá na otázky, které se ve společnosti kolem stravy dlouhodobě zvedají: rakovinotvorné akrylamidy při výrobě chipsů, nebezpečné látky v pytlících popcornu nebo škodlivost nenáviděného aspartamu. A vyvrací i nejčastější mýty, se kterými se sama setkává. -
Otázka není jestli, ale kdy. Tak hovoří fyzioterapeuti o výhřezu ploténky u dospělých. Velké metastudie totiž ukazují, že přes 85 procent lidí starších pětadvaceti let už mají degeneraci páteře, která často vede k výhřezu ploténky. Signály, že se k fatálnímu problému tělo blíží, se přitom objevují roky. Začínají bolestí při kýchnutí, pokračují brněním v noze i vystřelujícími bolestmi a končí naprostým vyřazením z provozu. Následuje v lepším případě rehabilitace, v tom horším operace. Přitom předejít takovému stavu lze poměrně snadno. „Dnešní doba je sedavá a špatný sed je hlavní příčinou bederního výhřezu. Je to velmi častá obtíž, která se dá snadno řešit,“ popisuje fyzioterapeut Milan Martínek v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten se kromě svých klientů stará také o olympioniky, učí studenty a věnuje se výzkumu.
Dozvíte se také, jaké jsou trendy ve fyzioterapii: proč už nedoporučují experti mít počítač v úrovni očí nebo v čem jsou tak prospěšné rollery. A jako bonus zjistíte, co přesně je zlaté třicetisekundové pravidlo při strečinku. -
Jako první přijde na řadu energie. Je jí nápadný nedostatek a tělo se nedobije ani po relativně dlouhém spánku. Jako by nezvládalo běžné tempo. Pak se přidá hormonální bouře, která se podepisuje na psychice i na horším soustředění, a kvůli oslabené imunitě často přicházejí dlouhé a opakující se nemoci. To vše má na svědomí RED-S: syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. I když se v názvu objevuje slovo sport, stejnou měrou postihuje i nesportovce. Je to stav, kdy člověk nepřijímá dostatek energie pro běžné fyziologické funkce. „Tělo má energii na udržení životaschopnosti, ale nezbývá mu energie pro sekundární záležitosti. Jenže i tyto sekundární záležitosti jsou velmi důležité, jde o hormonální stabilitu, schopnost regenerace a další klíčové procesy,“ říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, která vystudovala klinickou výživu na lékařské univerzitě v Miami. Podle ní tento syndrom dnes trápí velkou část populace, málokdo o něm ale ví. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte také to, jak tělo ovlivňuje vláknina, co je proteinová kvalita a jaký vliv má nekvalitní strava na psychiku.
-
Střevní mikrobiom je soubor bilionů mikroorganismů v trávicím traktu. Kvůli obrovskému vlivu na celé zdraví, imunitu, psychiku i chování je označován jako druhý mozek lidstva. Klíčové studie naznačují, že jeho zdraví souvisí s vegetariánskou nebo veganskou stravou. Proč? Důvodů je více, ale některé studie označují za stěžejní rozmanitost stravy. „Ukazují, že je klíčové, aby člověk měl třicet různých rostlinných potravin týdně, pak je jedno, jestli je vegetarián nebo jí třeba středomořskou stravu,“ vysvětluje v novém díle Longevity podcastu mikrobiolog z Fakultní nemocnice Motol Jakub Hurych. Ten detailně popisuje, jak na tělo působí veganská strava a jaké problémy při ní mohou nastat.Zároveň varuje před komerčním testováním mikrobiomu. „Stojí poměrně hodně peněz, ale má řadu překážek. Testuje se z jednoho malého vzorku, který toho příliš neřekne, a navíc vůbec nevíme, jak výsledky interpretovat. Nevíme, co je zdravý mikrobiom,“ dodává Hurych a popisuje, co s ním dělají antibiotika.
-
Podstatou pevného zdraví je silná imunita, která dokáže odolávat patogenům zvenčí a poradí si i s vnitřními hrozbami organismu. Jejím základem je vyvážená strava s nízkým procentem ultrazpracovaných potravin, sport, odpočinek, otužování i psychika. Obranyschopnost těla dokáží zvýšit i některé prvky ve formě doplňků. Lidé se často spoléhají například na vitamín C, ten ale sám na budování dlouhodobé imunity nestačí. Jeho důležitá role přichází, když se objeví nemoc. „V tu chvíli spotřeba vitamínu C v těle extrémně roste a člověk to již není schopný ujíst,“ vysvětluje lékařka Kristina Pitrová, která své zkušenosti z ORL ambulance sdílí i na sociálních sítích. Pro dlouhodobou podporu imunity radí svým pacientům také zinek a selen. „Jsou to dva minerály hodně důležité pro imunitu. Jak pro to dlouhodobé budování, tak zinek umí akutně podpořit imunitní systém ve chvíli, kdy přichází nějaká nemoc,“ dodává Pitrová. Při prvních příznacích nemoci doporučuje také zázvor, který umí prohřát organismus. I on má určitá úskalí, o kterých lidé nevědí. Jaká to jsou? A jaké konkrétní kroky lékařka doporučuje při prvních příznacích přicházející nemoci? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.
-
Základní hodnotou všech longevity nadšenců se v posledních letech stalo VO2 max, které prozrazuje celkovou zdatnost člověka. Jenže změřit ho na chytrých hodinkách je v podstatě nemožné. Proto je lepší sledovat jinou hodnotu, která o zdraví a aktuální fyzičce prozradí mnohem více.
„Naprosto zásadní a přelomová věc je kontinuální měření variability srdečního tepu, tedy takzvané HRV. Je to geniální věc z pohledu nejen sportu, ale i z pohledu monitorování zdravotního stavu nebo životního stylu,“ říká lékař a trenér Ondřej Vojtěchovský a odpovídá i na otázky, co přesně tato hodnota ukazuje a proč je tak klíčová.
V novém díle Longevity podcastu se také dozvíte, jak se buduje vytrvalost, co organismu dává nebo jaká je „zdravá“ týdenní dávka běhu pro hobby sportovce. A dostanete i vysvětlení známé poučky: kdo neumí běhat pomalu, nemůže běhat rychle. -
Alfou a omegou dlouhého života je zdravá strava. Jenže i ta podléhá řadě trendů a byznysových zájmů. Tím největším problémem jsou průmyslově zpracované potraviny, které experti označují za globální hrozbu lidstva. „Výrobci nejsou hloupí, umí vyrobit potravinu, která se tváří nutričně vhodně, ale obsahuje různé zvýrazňovače chuti, útočí na chuťový aparát, nervový systém, oblbne mozek a vzniká na ní závislost, klasická potravina tento souboj nemůže vyhrát,“ říká výživový expert Martin Jelínek a radí, jak z takového kolotoče ven. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin dává i konkrétní typy na to, jak ultrazpracované potraviny v jídelníčku nahradit.
Jelínek varuje i před dalším velkým trendem poslední doby: proteinovou mánií. Ta totiž může v lidském těle způsobit řadu problémů, mimo jiné negativně ovlivňuje lidský mikrobiom, který je pro celkové zdravý nezbytný. A v neposlední řadě vyzdvihuje „opravnou“ roli půstů a radí, pro koho jsou vhodné. - Laat meer zien
