Afleveringen
-
Je třeba splnit hodně podmínek, aby kavárna uspěla. Zcela klíčové je však umístění. Jan Janák, spolumajitel sítě kaváren CrossCafe, říká, že podniky musejí být přímo na trasách, kudy lidé chodí. Pokud nejsou, lidé k nim nezahnou. "I padesát metrů může být daleko," říká Janák. V podcastu Na vlně podnikání mluví i o tom, proč si v jeho kavárnách lze koupit také polévky a teplá jídla. Nyní je CrossCafe v devíti městech, Janák však plánuje expanzi do řady dalších. Chce více rozhýbat i franšízový koncept. Právě hledá lepší model, jak k franšízantům přistupovat.
A co se ještě dozvíte:
- proč se jako provozovatel několika restaurací rozhodl před 17 lety zkusit štěstí v kavárenském byznyse
- kam kavárenský byznys směřuje a zda v českých městech převládnou kavárenské sítě nad samostatně fungujícími podniky
- jak se mění chování zákazníků a v čem jsou nyní náročnější
- zda patří návštěva kavárny k věcem, které si lidé odepřou jako první, nebo naopak až jako poslední
- a kde leží hranice, kolik jsou lidé za kafe ochotni platit
- v čem CrossCafe ovlivňuje konkurence řetězců jako je Starbucks nebo Costa Coffee
- zda se kavárny CrossCafe vrátí do Prahy, kde bylo před covidem šest kaváren, ale během covidu skončily
- kolik peněz stojí otevřít novou kavárnu
- a proč CrossCafe otevřelo svou vlastní pražírnu
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Začít krátce po pádu komunistického režimu prodávat v Česku sypaný čaj z celého světa nezní zrovna jako dobrý byznys plán. Češi byli tehdy zvyklí rozeznávat maximálně černý, zelený či bylinný čaj a většina z nich vůbec netušila, co to sypaný čaj je. Navzdory počátečním komplikacím se Petru Zelíkovi a jeho firmě Oxalis podařilo uspět. Dnes Petr Zelík provozuje největší síť obchodů se sypaným čajem v Česku a jeho firma loni oslavila třicet let existence. Jak těžké bylo naučit Čechy pít ty nejkvalitnější světové čaje, jak se měnily jejich chuťové preference a kolik čaje se v Česku vlastně vypije? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali v dalším dílu našeho podcastu Na vlně podnikání.
A co se ještě dozvíte?
Jak se pozná kvalitní čaj?
Jaký nejlepší a nejhorší čaj Petr Zelík pil?
Jaké čaje Češi pijí nejraději?
Jak Oxalis přežil covid, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi? A jaké má plány do budoucnosti?
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou.
A co se ještě dozvíte:
- jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence
- co může pomoci s chlazením datových center
- proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl
- jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie
- co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne
- v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co musí řešit v souvislosti s NIS2
- kolik firem podle Svátkova odhadu čelilo vydírání ze strany hackerů a zda by vyděračům zaplatil
- čím by se firmy měly řídit, aby dokázaly čelit hackerským útokům a jak nejlépe zabezpečit datové centrum
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Prorazit v oblasti módy není jednoduché. Trendy se rychle střídají, jejich tempo a podobu určují vesměs velké značky. Martin Kůs a Ondřej Hyrš ovšem před pár lety našli díru na trhu, dokázali prorazit a od nuly vybudovat módní značku Vuch. Příprava jedné kolekce zabere zhruba šest měsíců, brzy odstartují přípravu na předvánoční sezónu. "Je to dlouhá doba, ale nedovedu si moc představit, že bychom ji ještě dokázali zkrátit," říká Kůs. Každý z kroků podle něj zabere nějaký čas a nedá se moc obejít. V podcastu jsme probírali i ekonomickou stránku jeho podnikání a marže v oboru.
A co se ještě dozvíte:
- co přesně znamená název značky Vuch [:vuš:] a proč se dva kamarádi z paneláku v Chrudimi vrhli na módní byznys
- s jakým módním doplňkem před devíti lety začínali, proč právě s ním a jak rychle první kolekci prodali
- v jaké míře se v módě při přípravě nových kolekcí využívají data a analytika
- zda se Vuch spíše drží trendů světových značek, nebo se od nich snaží odlišit
- jak se za devět let existence značky proměnili zákazníci značky a jak na to Kůs s Hyršem reagují
- zda se jejich výrobky a módní kousky dají označit jako punk
- proč je pro Kůse nyní pochopení nejmladší generace v módě a zacílení na ni náročné
- jak se v prostředí nikdy nekončících slevových akcí drží udržet sílu a exkluzivitu značky
- a v jakém rozmezí se v módním byznyse pohybují marže
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Společnost Comgate patří k největším poskytovatelům online plateb v Česku. S jejím ředitelem Jakubem Ouhrabkou jsme si povídali o dvacetileté historii firmy, o tom, jak se téhle společnosti sídlící v Hradci Králové daří bojovat s obřími nadnárodními konkurenty a probrali jsme i plány a cíle firmy pro letošní rok i vzdálenější budoucnost.
A co se ještě dozvíte?
Kdo jsou typičtí klienti i hlavní konkurent Comgate?
Stane se z Comgate banka?
Proč Comgate nevyužívá cloud?
Proč společnost působí v Hradci Králové a jaké jsou výhody, jež jí z toho plynou?
Jak se Comgate liší od nadnárodní konkurence a díky čemu ji dokáže porážet.
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Účetní patří k rutinním profesím a pro takové je důležité mít stanovená přesná pravidla a mantinely. Je to jeden z hlavních důvodů, proč majitelka společnosti UOL Účetnictví Jana Jáčová vyžaduje, aby její zaměstnanci chodili pracovat na pobočky. "Během covidu jsme změřili, že při práci z domova klesla výkonnost zhruba o 30 procent. Kdyby covid trval déle, firmu by to položilo," říká Jáčová. Spousta lidí chce pracovat z domova, ale sami si realisticky neuvědomují, jestli to pro ně opravdu je. "Sama nerada pracuji z domova. A chci, aby holky a kluci dodrželi časy, kdy jsou v práci a kdy mimo ní," říká šéfka účetní firmy, která proslula krátkými edukačními a náborovými videi na sociálních sítích.
A co se ještě dozvíte:
- co nejvíc účetním firmám komplikuje život
- jak Jana Jáčová bojuje s nedostatkem účetních a nových zájemců o obor
- proč digitalizace v účetnictví postupuje velmi pomalu
- jak firmě pomáhá aktivita šéfky v krátkých videích na sociálních sítích
- proč UOL Účetnictví sází na rozvoj pobočkové sítě po celé zemi
- kde firmy dělají v účetnictví největší chyby
- kdy je firmy lepší nechat si účetnictví outsourcovat a kdy si ho raději zpracovávat samy
- jak se Jáčová před dvaceti lety dostala k založení vlastní účetní firmy
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Lukáš Janoušek má za sebou bohatou podnikatelskou minulost. Byl marketingový ředitel a akcionář Twisto, ještě předtím spoluzaložil virtuálního operátora Gorila mobil, a také firmu Epico International, což je přední výrobce a prodejce mobilního příslušenství v Evropě. Před pár lety se pustil do dalšího byznysu, a to ve zcela nové oblasti. Spoluzaložil společnost Campiri, což je webová platforma, která se snaží kompletně digitalizovat proces půjčování a sdílení obytných karavanů. Jak sám říká, je to vlastně takové „Airbnb pro obytňáky“. Povídali jsme si spolu například o tom, co ho k založení firmy vedlo, jak se liší klienti v jednotlivých zemích kde Campiri působí či co si slibuje od aktuálního spojení s FreewayCamper, což je německá společnost, která od roku 2020 vybudovala rozsáhlou síť půjčoven karavanů a obytných vozů v Německu a Itálii.
Co se ještě dozvíte:
Jak vypadá typický zákazník Campiri.
Jak vstřícné je Česko ke karavanům a co by rozvoji výletů s obytňáky u nás nejvíce pomohlo.
Kde bere Lukáš Janoušek inspiraci a jaký je vlastně šéf.
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Panika v technologických firmách po loňských vlnách propouštění už utichla. "Finanční výsledky firem, které přistoupily k masovému propouštění nejsou špatné. Nyní spíše tlačí na efektivitu a dodání zisku majitelům," říká Miroslav Mejtský, partner společnosti Petyovský & Partners. To je firma, která se specializuje na pracovní migraci a relokace zaměstnanců. Firmy podle něj mají nyní čas na to, aby se podívaly podrobně "dovnitř". "I já mám firmu a nechci být neefektivní v tom, co dělám. Když rychle rostu, nekoukám doleva doprava. A když zpomalím, mám čas se podívat, co dává smysl. Velkou roli nyní hraje i umělá inteligence a firmy se chtějí zefektivňovat také po této stránce," vysvětluje Mejtský.
A co se ještě dozvíte:
- kde chybí v technologickém sektoru nejvíce zaměstnanců a o jaké nedostatkové dovednosti se jedná
- jak politika státu naznačuje, které profese budou za pár let chybět, a podle čeho bude třeba nastavit migrační politiku
- odkud pracovní migranti nejčastěji pocházejí a jak se to v posledních letech změnilo
- jak velký zájem mají zahraniční pracovníci o Česko a co je pro ně hlavním motivátorem, aby mu dali přednost před jinými státy
- co všechno je nutné pro úspěšnou relokaci zahraničního pracovníka udělat a jak dlouho to v průměru trvá
- zda umělá inteligence a velké jazykové modely usnadní zahraničním pracovníkům relokaci a zda zůstane prostor pro specializované agentury
- jak by stát měl přistupovat k migrační politice a proč nevyužije plný potenciál digitalizace při "cizineckém“ řízení
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Astratex, Ovečkárna, oděvní značka Unuodesign a také sportovní obchod Sportega. Všechny tyto značky patří do internetové skupiny Enterstore, která je součástí holdingu Hartenberg ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše. S Jozefem Kováčem, který v investičním fondu Hartenberg Capital působí jako investiční ředitel zodpovědný za e-commerce, jsme si povídali o tom, jak náročné byly poslední dva roky pro celý tento trh a jestli se v letošním roce situace zlepuje. Probrali jsme také, jak se jednotlivým firmám v Enterstore loni dařilo i zda plánuje další akvizice. A řeč byla i o tom, jak se liší vkus zákazníků v různých evropských zemích, pokud jde o spodní prádlo.
A co se ještě dozvíte:
Jak se v Enterstore poprali s poklesem celého českého trhu e-commerce?
Jaká jsou základní kritéria, která internetová skupina Enterstore při investici posuzuje?
Jak Enterstore nahlíží na případný vstup na burzu?
Co udělá s tuzemským trhem e-commerce příchod velkých zahraničních hráčů?
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost.
A co se ještě dozvíte:
- kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu
- co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat
- jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě
- proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace
- jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber
- zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty
- proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii
- na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníky
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Podíl elektromobilů loni vzrostl na tři procenta nově prodaných vozů a zřejmě se bude zvyšovat i nadále. Registrace nových elektromobilů loni meziročně stouply o 70 procent. Podobným tempem roste i zájem o pořízení nabíječky. Bez ní to doma ani ve firmě nejde. Po podzimním zpřísnění dotací však spadl zájem od domácností, které si nabíječky pořizovaly pro případ, co kdyby si elektromobil jednou koupily. Miroslav Vejman, šéf společnosti Olife Energy, říká, že nyní převládá poptávka ze strany firem. "Často šlo o firmy, které mají zahraniční vlastníky a dostaly příkazem elektromobilitu šířit i v Česku. Ale teď už přibývá podniků, které samy chtějí být environmentální, šetřit na dopravě nebo si zabezpečit soběstačnost díky fotovoltaice v kombinaci s elektromobily,“ říká.
A co se ještě dozvíte:
- jak se mění poměr poptávky po nabíječkách ze strany firem a domácností a jakou roli v tom hrálo omezení dotací
- jestli je - a bude - veřejná síť nabíječek dostatečná a proč Vejman od budování vlastní sítě veřejných nabíječek ustoupil
- zda je podle Vejmana ve veřejných sítích lepší budovat pomalé, či rychlé nabíječky
- jak velký je prostor pro inovace v oblasti nabíječek a co ho omezuje, co brzdí inovace
- jak daleko je doba, kdy se baterie elektromobilů začnou využívat jako záložní zdroj elektrické sítě
- kde dělají majitelé nabíječek při využívání největší chyby a na co by měli při instalaci pamatovat
- jak těžké je s nabíječkami vyvíjenými a vyráběnými v Česku konkurovat čínskému hardwaru a softwaru
- a zda ještě jezdí Mazda RX8, kterou si Vejman před 11 lety přestavěl na elektrický pohon
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Co rozhoduje o tom, že je reklamní kampaň úspěšná? A jak to zjistit ještě dřív, než se taková kampaň spustí? Společnost Behavio to umí a jak její spoluzakladatel Jiří Boudal tvrdí, velká část reklam jsou jen vyhozené peníze, protože jejich tvůrci dělají zásadní chyby. V rozhovoru jsme si mimo jiné povídali o tom, jaké to je, rozjet firmu s čtyřmi spolužáky z jednoho gymnázia, nebo zda by se metody Behavio daly použít i v politických kampaních.
Co se ještě dozvíte
Jak těžké bylo Behavio rozjet, co se povedlo a jaké fuck upy zažili
Jak to vypadá s plánovanou expanzí na americký trh
Kdo patří k jejich klientům a s jakými firmami spolupracovat nechtějí
Jak se firmě finančně daří.
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Český trh e-commerce se po dvou letech nemalých propadů vrátil v závěru loňského roku k růstu. Ukazují to čerstvá data srovnávače Heuréka, podle nichž stoupl obrat českých e-shopů meziročně o dvě procenta. "Viděli jsme, že teď před Vánocemi lidé čekali na slevy. V polovině listopadu se spustily slevové akce a lidé najednou začali nakupovat," říká Konstantin Margaretis, spoluzakladatel a šéf společnosti Skladon, která pomáhá e-shopům s logistikou. Bylo to prý překvapivé, v předchozích letech narůstaly objemy obchodů s blížícími se svátky pozvolněji.
A co se ještě dozvíte:
- ve kterých týdnech před Vánocemi nakupovali on-line lidé nejvíce, kdy bylo nejvíc objednávek
- kterým segmentům se během uplynulé předvánoční sezóny nejvíc dařilo
- zda bude i nadále sílit trend posilování velkých e-shopů, které rostou rychleji než zbytek trhu
- co je pro zákazníky při výběru zboží na e-shopech nejdůležitější a jakou roli v tom hraje rychlost dopravy či dodání
- jak moc zatěžuje e-shopy vracení zboží a jak se vratky propisují do cen zboží a dopravy
- v čem Margaretisovi pomohla kniha Jak vybudovat trvale úspěšnou společnost od Jima Collinse
- jestli je lepší a výhodnější, aby firmu vedl extrovertní génius nebo spíše "nudný" a pečlivý ředitel
- v čem výhoda velkého logistického skladu u Ostravy a jakým směrem povede expanze Skladonu
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Znáte mě líp, než moje vlastní žena. Tuhle větu prý slyší Filip Hrkal, zakladatel společnosti YellowCouch, velmi často. Jeho firma nabízí služby a technologie, které firmám pomohou nabírat nejvhodnější kandidáty a zároveň umožňují identifikovat potenciál stávajících zaměstnanců i jejich další rozvoj. Děje se tak s pomocí psychometrie, což je vědní obor psychologie, zabývajícím se měřením psychických jevů, jako jsou třeba osobnostní charakteristiky, postoje, schopnosti či znalosti. Bavili jsme se spolu o nesnadných podnikatelských začátcích, kdy musel překonávat počáteční nedůvěru firem, o tom, v jakém stavu je vlastně personalistika v Česku i o budoucnosti psychometrie.
A co se ještě dozvíte
Jestli lze poznat, když lidé při diagnostice podvádějí
Jak je testování drahé
Jak rozsáhlé soubory dat už o lidech v Česku mají a jaké trendy z nich lze vyčíst
Jak psychometrie pomáhá nejen náboru nových lidí, ale i mapování těch stávajících a hledání nových cest dalšího rozvoje firem.
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Inflace zdražila i pojištění, řešení škod je kvůli vyšší ceně práce i služeb dražší. Jak na to reagují firmy? Nemohou si úplně dovolit pojištění zrušit, tak si někdy nechávají upravit pojistné programy nebo rozsah pojištění. Někdy se zvyšuje spoluúčast, jindy se snižují limity. "Náklad na pojistné by byl až jeden z posledních, který by si klienti odřekli. Pokud někdo potřebuje snižovat náklady, snažíme se upravit parametry pojistné smlouvy," říká Roman Horváth, jeden ze zakladatelů, spolumajitel a jednatel pojišťovací makléřské společnosti Satum. Ale jsou i výjimky. U některých firemních flotil už narostla cena havarijního pojištění natolik, že si firmy vozy nepojišťují, ale vytvářejí si vlastní rezervy pro případ nehody.
A co se ještě dozvíte:
- zda se po několika krizových momentech, jako byl covid nebo válka na Ukrajině, změnil přístup firem k pojištění
- a jestli se naopak v souvislosti s děním v posledních letech otevřely nějaké nové příležitosti, co lze pojišťovat
- jak se pojistný trh v Česku proměnil od poloviny 90. let, kdy Satum začínal, a jak se změnila pozice makléřů na trhu
- co všechno je třeba vzít do úvahy při konstrukci pojištění pro firmy, na co je třeba se zaměřit a jak v tom pomůže makléř
- co pro firmy představuje největší rizika, z čeho se vychází při kalkulaci a co podniky v pojištění podceňují
- zda se i mezi firemními klienty vyskytují pokusy o pojistné podvody a v jaké míře
- jak se pojišťovny staví k ESG a Green Dealu, jak se to odráží konstrukci pojistek a v cenách pojištění
- čím pojišťovny reagují na kybernetická rizika a jak se mění zájem firem o pojištění proti nim
- co dělat, aby se firma a její podnikání udrželo po desítky let
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
K medicíně měla Karla Ašerová vždycky blízko. Vyrůstala v doktorské rodině, a tak nebylo divu, že sama začala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy studovat. Tehdy také na vlastní kůži zažila, že když o sebe dostatečně nepečujete, může to mít špatné následky. Vedle studia medicíny tehdy učila na dvou zdravotních školách a ještě na půl úvazku pracovala jako pitevní laborant v ústavu anatomie a na soudním. Výsledkem bylo, že spala čtyři hodiny denně a nakonec se zdravotně zhroutila. Studium medicíny tak sice nedokončila, i díky téhle zkušenosti se k ní ale vlastně po několika letech obloukem vrátila. Dnes je Karla Ašerová spolumajitelkou a ředitelkou pražské privátní kliniky EliteMedical, která se zaměřuje na komplexní preventivní medicínu a onkologický screening. Věnuje se i oblasti longevity, tedy tomu, jak maximalizovat pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku v plném zdraví.
A co se ještě dozvíte:
Jakou životní zkušenost dá člověku práce na pitevně
Jak obtížné bylo založit privátní kliniku
Co jsou nejčastější problémy, které klienti kliniky řeší
Zda o své zdraví pečují spíše ženy, nebo muži
Jaké oblasti prevence lidé často opomíjejí
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Skupina Seyfor se rozkračuje a neustále přikupuje další společnosti z různých oblastí informačních technologií. Akvizice pomáhají firmě růst. Firma, která po sametové revoluci začínala prodejem účetního softwaru, si totiž klade za cíl stát se klíčovým evropským poskytovatelem IT řešení. Podnikům, které kupuje, ale nechává značnou volnost. Funguje to jako federace. "Majitelé, kteří nám prodávají firmu, v ní většinou nadále zůstávají. Tlačit na to, aby se měnila kultura a rituály firmy, by bylo kontraproduktivní. Dáme jim určitý servis z centrály, ale všechno ostatní, ať si dělají, jak jsou zvyklí," říká Daniel Šturm, marketingový ředitel Seyforu.
A co se ještě dozvíte:
- proč se před rokem rozhodli opustit značku Solitea a přejmenovat se na Seyfor a na jaká procenta povědomí o značce ve skupině cílí
- jaká je dnes role a pozice Martina Cíglera, který před více než 30 lety skupinu zakládal
- zda se při expanzi potýkají s rozdílným národním legislativním prostředím, jak se k těmto odlišnostem staví
- co majitelé českých firem v informačních technologiích nejvíc podceňují
- v jaké oblasti vidí Seyfor největší příležitosti pro růst a jak moc je pro jeho byznys důležitý ekonomický cyklus
- kde v Seyforu využívají nejvíc technologie umělé inteligence, v jakých částech firmy se nejvíc prosazuje
- a kde pracoval Šturm v minulosti, co dělal v Indonésii a jak v jihovýchodní Asii funguje byznys
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Modely umělé inteligence se neustále zdokonalují, možná mnohem více než si většina lidí ještě před rokem dokázala představit. Skoro všichni už znají konverzační umělou inteligenci jako chatGPT nebo model pro generování obrázků Midjourney. Jakým směrem půjde umělá inteligence dál? "Čekám, že bude vznikat mnohem více malých nebo středně velkých modelů, které nebudou zcela obecné, ale budou zaměřené na konkrétní úkoly. Jejich výhoda bude, že se lépe provozují, spotřebovávají méně energie, jsou rychlejší," říká Honza Sládek, zakladatel a šéf startupu Contember. To je projekt, který zjednodušuje tvorbu webů pomocí umělé inteligence.
(Tento díl podcastu byl natočen ještě před víkendovým personálním zemětřesením ve společnosti OpenAI a překvapivým odchodem Sama Altmana z čela firmy.)
A co se ještě dozvíte:
- jakým směrem se jazykové modely dál vyvíjejí, co všechno mohou ještě zastat, jak se mohou vylepšovat
- zda nás čeká ještě nějaký další velký průlom v oblasti umělé inteligence nebo zda se budou modely vylepšovat spíše postupně
- jestli umělá inteligence, jak ji dnes známe, předběhla schopnost lidí to celé vstřebat
- jak umělá inteligence změnila práci vývojářů, kterým z nich nejvíc pomohla, a jak se používá při vývoji aplikací
- zda má smysl regulovat vývoj umělé inteligence a k čemu by nedomyšlená regulace mohla vést
- kde jsou další možnosti využití umělé inteligence ve firmách a v čem ji manažeři nejvíc podceňují
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Svět se neustále digitalizuje, a pokud se zásadně nezmění fungování společnosti, potřeba čipů neustále poroste. "Přesun výroby čipů do západní Evropy a USA je z dlouhodobého pohledu dobrá volba, a je to reálné. Nejde však jen o výrobu, ale o celé know-how," říká Jan Pleskač, spoluzakladatel a šéf Tropic Square. To je firma, která vyvíjí čipy. Je třeba se ale dívat na segmenty, kde to dává smysl. V případě Evropy to mohou být například čipy pro automobilový průmysl. Tropic Square se zaměřuje na vývoj čipů pro kryptoměnové peněženky Trezor od společnosti SatoshiLabs. S novým čipem mají být bezpečnější.
A co se ještě dozvíte:
- zda se svět již vyrovnal s nedostatkem čipů, který zastavila výrobu v mnoha odvětvích během koronavirové pandemie
- jestli má Česko skutečně potenciál stát se významným hráčem v oblasti vývoje a výroby čipů, jak tvrdí ministr Síkela
- co by nemělo chybět v Národní polovodičové strategii, která právě vzniká na ministerstvu průmyslu
- jak probíhá vývoj čipů, jak dlouho trvá a v čem spočívá výhoda využití "open-source“ nástrojů
- zda stále platí Moorův zákon, tedy že počet tranzistorů v integrovaném obvodu se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky
- co znamená název Tropic Square a jak se vztahuje k vývoji čipů s otevřenou architekturou
- kde jinde by vedle hardwarové peněženky mohly čipy od Tropic Square najít uplatnění
- a zda je vývoj čipů pro programátory a inženýry lákavý
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Venkovní veřejný prostor je obývanější než dříve. Jde o celosvětový trend, kterému hodně napomohl covid. Lidé si uvědomili, že ulice, parky a náměstí jsou pro ně důležité. Je to místo, kde se mohou setkávat. A designéři se tomu přizpůsobují. "Proti architektuře, která se automaticky promýšlí na sto let i déle, má mobiliář kratší životnost. Technicky počítáme s dvaceti lety. Mnoho prostor se právě po této době modeluje znovu. Vznikne nová situace, nové potřeby," říká designér David Karásek, spoluzakladatel a ředitel firmy mmcité, která se zaměřuje na městský mobiliář. V městském prostoru je vždy třeba hledat kompromis. U významnějších míst, uzlů ve městě by se podle něj měl od začátku nastavit vyšší standard. A nemělo by se zapomínat na údržbu.
A co se ještě dozvíte:
- co lidé od veřejného prostoru očekávají a co to znamená pro designéry, kteří se na veřejný prostor zaměřují
- jaké materiály se používají pro mobiliář ve veřejném prostoru, jak se to v průběhu času mění a do jaké míry se uplatňuje 3D tisk
- do jaké míry berou designéři v úvahu uživatelskou přívětivost jednotlivých prvků
- jak se daří komunikovat s komunálními politiky a zda jsou v Česku "osvícená" města, v jaké míře je byznys ovlivněn politickým cyklem
- jak je Karásek spokojen se letošním vstupem na trh Start pražské burzy
- v čem jsou pro mmcité atraktivní trhy v Jižní a Severní Americe a v čem se tamní mobiliář liší od Evropy
- proč Karásek před 30 lety jako mladý designér vsadil právě na veřejný prostor
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. - Laat meer zien
