Afleveringen
-
Kolik by v obchodech stály potraviny, pokud by velká část z nich každou chvíli nebyla v nějaké slevě? Nikdo už neví. Situace je nepřehledná, slevy pokřivují trh a je otázkou jestli by se jejich mnozstvi nemelo regulovat, soudí Potravinářská komora, sdružující výrobce jídla. Obchodníci to ale odmítají s tím, že by takový zásah spotřebitele poškodil.
-
Zlatý věk Ameriky slibuje nový americký prezident Donald Trump. Chce Spojené státy větší a silnější. Chce těžit víc ropy, na mexickou hranici poslat vojáky, zavést cla a vzít si zpět Panamský průplav. Co na to říká bývalý velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu Bořek Lizec, expert CEVRO univerzity? Ptá se Matěj Skalický.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Ukrajina potřebuje začít svá města opravovat, a to hned, ne až po válce, shodují se urbanistka Vladimíra Šilhánková a krajinný architekt Michael Pondělíček. „Nepůjde jen o obnovu válkou zasažených míst, Ukrajinci mají obrovský vnitřní dluh způsobený tím, že země už dlouho nemá na investice,“ říká Šilhánková s tím, že se tam rozpadá i to, co nebylo poškozeno bombardováním.
-
Budování komunismu, volný čas za socialismu a realita kapitalismu - to jsou hlavní témata ekonoma a sociologa Radoslava Seluckého (1930–1991), kterého osobní zkušenost přesvědčila o neživotaschopnosti socialismu.
-
Jedna země, jeden panovník. Takto jednoduše to mělo platit v rámci nedělitelnosti také pro země Koruny české. Dvakrát ale nastala situaci, kdy se do čela státu postavili hned dva králové, i když to bylo právně nemožné. Poprvé se střetli Jindřich Korutanský a Anna Přemyslovna s Rudolfem Habsburským a Eliškou Rejčkou. Podruhé proti sobě stáli Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín a pak ještě Vladislav Jagellonský. „Česká šlechta tehdy nebyla jednotná,“ říká historička Eva Doležalová.
-
Moderuje Jan Pokorný
-
Donald Trump se podruhé stává americkým prezidentem. Při slavnostní inauguraci v pondělí složil slib. „Své spolupracovníky si (Trump) vybral tak, že jsou mu úplně poslušní. Dá se očekávat, že americká administrativa bude de facto Donald Trump sám o sobě,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, zakladatel a ředitel think-tanku idea ekonomického institutu CERGE-EI, Jan Švejnar.
-
V týmu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je i nejbohatší muž světa Elon Musk, který stále asertivněji vystupuje v otázkách zahraniční politiky. Za jeden z hlavních cílů si vybral britského premiéra Keira Starmera, na své sociální síti X napsal, že patří do vězení. „Účelově oživil skandál, který hýbal britskou politikou a veřejným míněním před 14 lety, k dalšímu útoku na Starmera. Útočí na něj dlouhodobě,“ popisuje Václav Štětka z univerzity v britském Loughborough.
-
Jen málokterá válka končí jasným vítězstvím, navíc každý vítězství definuje trochu jinak. Nehledě na to, že s odstupem času se hranice mezi vítězstvím a prohrou může rozmlžit. Jako v Gaze. Scéna propuštění prvních izraelských rukojmí v Gaze byla velmi výmluvná. Kolem mikrobusů, které je odvážely, se shromáždily desítky, možná stovky lidí, prakticky výhradně mužů. Mnozí měli zbraň, maskáče, případně zelenou pásku kolem hlavy. Tak nevypadá vojenská prohra.
-
Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.
-
Chceme vládnout sami, prohlašuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Pohled do průzkumů veřejného mínění ukazuje, že jeho přání by se mohlo splnit. Podmiňovací způsob je na místě, protože k zisku většiny ve Sněmovně po podzimních volbách mu stále ještě chybí nějaké to procento.
-
Výzkum Barbory Kolářové ukazuje, jak mozek a senzorické vnímání ovlivňují naši schopnost pohybu. Včelaři ze všech koutů Česka hlásí úhyny včelstev. Potvrzuje to chovatelský svaz. A nebyl Avar jako Avar. Vědci nedaleko Vídně zanalyzovali kosti dvou pohřebišť z osmého století a našli zásadní rozdíly v jejich DNA. Na jednom místě měli pohřbení evropské geny, na druhém východoasijské. Moderuje Martin Matějka
-
V hlavním městě Praha bude do roku 2050 zřejmě žít o 400 tisíc obyvatel víc, uvádí prognóza Institutu plánování a rozvoje. Podle údajů Českého statistického úřadu počet obyvatel hlavního města v roce 2023 stoupl skoro o 27,5 tisíc, o rok dříve o téměř 11 tisíc. Čísla za loňský rok jsou známá pouze za první pololetí, statistici nicméně uvedli, že Praha byla společně se Středočeským krajem jedinými dvěma kraji, kde k přírůstku obyvatel došlo.
-
Při zavádění nového učiva nejde o angličtinu nebo chemii, ale o důvěru. Sociální bydlení, strašák politiků. Babišovy sny o jednobarevné většinové vládě. První hodiny příměří v Gaze.
-
Co se dá čekat od Donalda Trumpa v prvních hodinách po jeho inauguraci? Jaké spojence při prosazování svých plánů bude mít v Kongresu a u Nejvyššího soudu? Jak se změna na postu prezidenta může dotknout Evropy? A čím si z pohledu psychologa procházejí první rukojmí, které propustilo hnutí Hamás na svobodu v rámci dohody o příměří v pásmu Gazy?
-
„Jen na první den úřadování se stanu diktátorem,“ avizoval během kandidatury na šéfa Bílého domu Donald Trump. V pondělí bude slavnostně inaugurován. „Je člověk velkých gest, ale ne jasných činů,“ komentuje jeho nástup do funkce pro Český rozhlas Plus amerikanista Tomáš Klvaňa z New York University Prague. „Spousta lidí pochopila, že to myslí vážně,“ nesouhlasí Michael Durčák, publicista, který se dlouhodobě věnuje Spojeným státům.
-
Minulý týden bylo v kosmonautice živo – v jistém smyslu až moc. Společnost Space X Elona Muska podnikla další pokus s kosmickou lodí Starship. To je to monstrum, uvažované pro let na Mars. Pokus se povedl napůl. První stupeň se po splnění úkolu vrátil na zem a přistál v ocelových kleštích, horní stupeň ale explodoval a jsou z toho efektní fotky.
-
Podle prosincového průzkumu agentury Median by sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO s více než 33 % hlasů. Hnutí STAN by předstihlo ODS. Své zástupce v Poslanecké sněmovně by měli také Piráti a komunisté. Naopak pod 5% hranicí by zůstalo opoziční hnutí SPD. Jak číst prosincový volební model? A jaká témata mohou volby rozhodnout? Politolog Lubomír Kopeček ještě vysvětlí, jaká je budoucnost menších politických stran a hnutí, a okomentuje dění ve slovenské politice.
-
Není vlastně tak podstatné, jestli se bude podle nových rámcových vzdělávacích programů učit na druhém stupni základních škol také ruština, nebo zda se ještě změní výuka chemie, jak teď žádají zástupci chemického průmyslu. A není ani takový malér, že celá reforma nabrala ve finále dva roky zpoždění. Úplně zásadní totiž bude, jestli se ten velký vítaný posun v obsahu učiva dostane do každé třídy, ke všem dětem. Naděje je malá.
-
Mladí lidé považují změnu klimatu za důležité téma a někteří ho silně prožívají i emočně. To je výzva pro vyučující, kteří s nimi tuto problematiku musí probrat ve více rovinách. „Nejlepší je, když se děti mohou zapojit do změny, jako třeba sázet nové lesy, nebo sbírat srážkovou vodu,“ doporučuje v pořadu Reparát Martin Kříž z projektu Učím o klimatu a programový ředitel obecně prospěšné společnosti Chaloupky.
- Laat meer zien
