Afleveringen
-
Je zdražování másla opodstatněné, nebo jde o předvánoční tah potravinářů a obchodníků? Může cenu másla zkrotit vláda? A máme na trhu se základními potravinami zdravé konkurenční prostředí? V Pro a proti se zeptáme prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové a ministra zemědělství a také předsedy KDU-ČSL Marka Výborného. Moderuje Jan Bumba.
-
Tento pátek je úplněk v Býku, nastává čas očišťování. Každý se projeví takový, jaký je. Zde je možný aktuální scénář všech znamení.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.
-
Zatímco odčinit – pozdě, ale přece – alespoň ty nejvíc donebevolající křivdy komunismu se české společnosti přece jen daří, potrestat viníky, politicky odpovědné za desetiletí totalitního marastu, jsme za posledních 35 let nestihli ani náhodou. Výjimkou z tohoto pravidla je snad jen Miroslav Štěpán, tajemník Městského výboru KSČ v Praze, který byl odsouzen v roce 1990 za zneužívání pravomoci při demonstracích na 2,5 roku a odseděl si 11 měsíců.
-
Podcastu Na Východ! poskytl rozhovor Slava Vakarčuk, frontman jedné z mezinárodně nejznámějších ukrajinských kapel Okean Elzy. Komentuje v něm pohyby a změny na současné hudební scéně, kterou – stejně jako věci každodenního života – silně poznamenala ruská agrese. V případě hudby a literatury ale pozitivně: divadla mají vyprodáno, kapelám nabíhají na youtube počty shlédnutí a vychází mnohem víc knih v ukrajinštině než kdy dřív.
-
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s více než 33 procenty, druhá ODS by dostala 12 procent a hnutí STAN 11 procent. Další strany, které se minule dostaly do Sněmovny, se dnes pohybují okolo pětiprocentní hranice a možná neuspějí. Naopak by se do Parlamentu podle modelu agentury Median vrátila KSČM. „Bašty sociální demokracie a komunistů dnes patří hnutí ANO. Voliči levice si vybrali jiného reprezentanta svých zájmů,“ míní v Chybě systému novinář Bohumil Pečinka.
-
Občan vs. stát. Člověk vs. systém. Víme, jak a v čem chceme žít? Co mají společného Trump, Mečiar a Ludvík XIV.? A nebylo by lepší, kdyby politické strany neměly žádnou ideologii? V bonusové, deváté epizodě Extrému, odpovídá Jan Charvát, politolog z Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický. *** Tento díl vznikl na základě otázek posluchačů a posluchaček. ***
-
Aleš Zvěřina byl šestkrát mistr světa v broušení skla, dostal cenu primátora, ocenění od diváků má hned několik. „Když jedu na soutěž, připravuji se až na poslední chvíli, ale nad nápadem samozřejmě přemýšlím dřív a mám jich nakonec hodně. Ale pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká. Takže to chce nejen dělat dobré řemeslo,“ říká v pořadu Hovory.
-
Málokoho asi napadne při procházce Prahou občas zvednout hlavu a podívat se do vyšších pater honosných činžáků i paláců, které nám zanechal přelom 19. a 20. století. Nemusí jít pouze o estetický zážitek, ale i závan nostalgie.
-
Ikonická fotka federálního premiéra Ladislava Adamce, podávajícího si ruku s Václavem Havlem, sice obletěla svět, ale byla to jen jedna událost z mnoha. Svoji vládu kromě federace měly i obě republiky – česká a slovenská. Předsedou té české byl muž, jehož jméno si pamatuje málokdo – František Pitra. Příběh vzestupu regionálního komunistického politika je pozoruhodný tím, jak málo o něm víme.
-
Jaké pravomoci má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, když prošetřuje mimořádné zdražování másla na českém trhu? Proč Evropská komise uložila mnohasetmilionovou pokutu v eurech společnosti Meta, která provozuje i sociální síť Facebook? A komu dnes bude organizace Nedoklubko rozdělovat ceny Purpurového srdce za péči o předčasně narozené děti?
-
Novela trestního zákoníku povoluje pěstování až tří rostlin konopí pro vlastní potřebu. Vychází tím vláda vstříc lidem, kteří si rostlinu pěstují pro léčebné účely? Proč Piráti ve vládě neprosadili regulovaný trh s konopím? A jak se mění větší než malé množství konopné drogy? Vladimír Kroc se zeptal biochemičky a bývalé členky Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jany Michailidu.
-
Německý kancléř Olaf Scholz se ve svém prvním vystoupení v parlamentu po kolapsu vládní koalice postavil do role státníka, který sice zařídil, že Německo dalo Ukrajině více pomoci než kdokoliv jiný v Evropě, ale zároveň zabránil eskalaci konfliktu. „Část Němců mu vyčítá, že Ukrajinu dostatečně nepodporuje, ale podle nedávného průzkumu přibližně polovina míní, že by se už další zbraně dodávat neměly,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus politoložka Zuzana Lizcová.
-
Takzvané grilování politiků nominovaných do příští Evropské komise sice skončilo, ale Evropský parlament ještě neřekl, s jakým výsledkem, tedy zda navržení komisaři prošli, nebo ne. Pohlaváři politických frakcí se tak zpronevěřují úkolu i poslání, které na sebe při schvalování evropské exekutivy vzali.
-
Donald Trump už sestavuje svůj tým, ale znovu se ukazuje, že nikdo nevstoupí dvakrát do téže řeky. Už teď je patrné, že jeho příští administrativa bude zřejmě hodně odlišná od té první. Když se Donald Trump v roce 2016 stal prezidentem, možná to nečekal, a v každém případě jako nepolitik neměl kolem sebe dost rozsáhlý okruh kandidátů do desítek, a vlastně tisíců pozic, které musí každý prezident obsadit.
-
V neděli uplyne přesně 35 let od doby, kdy policisté na Národní třídě zmlátili demonstrující studenty. O událostech 17. listopadu 1989 dodnes nevíme úplně všechno. „Oficiální dosud platný výklad daný druhou vyšetřovací komisí je, že policie se pokoušela zabránit vstupu lidí do centra improvizovaně. Což je z důkazů, které máme, naprosto neuvěřitelné,“ říká v pořadu Osobnost Plus soudce a přímý účastník demonstrace Vojtěch Cepl mladší.
-
Slovenský premiér Robert Fico zřejmě vypustil pokusný balonek. Jinak totiž nelze chápat jeho nedávnou úvahu, podle které by bylo dobré snížit počet politických stran zastoupených v parlamentu. Fico hned nastínil, jak by toho šlo dosáhnout: Zvýšením hranice potřebné na vstup do Národní rady Slovenské republiky z dosavadních pěti na sedm procent.
-
Necelý rok před volbami představila vláda Petra Fialy své priority pro zbytek volebního období. Dozvěděli jsme se, že chce dokončit důchodovou reformu, prosadit některé změny v systému sociálních dávek, nebo schválit novelu školského zákona. Podle premiéra Fialy vláda už splnila 90 procent bodů ze svého programového prohlášení, a nechystá tudíž před volbami žádné zásadní reformy.
-
Zaostříme na vězeňství - budou nás zajímat hlavně otázky nápravy, začlenění se do společnosti nebo vlivu věznění na rodinu odsouzených...- A dozvíte se, že třeba i octomilky se můžou opít.
-
Česká pirátská strana je světovým fenoménem. Nikde jinde si Piráti nepřipsali takové volební zisky a netvořili vládní politiku. Na tuzemskou scénu vtrhli s agendou, která jiné partaje příliš nezajímala. Chtěli legalizovat konopí, bít se za omezení autorského práva nebo za ekonomiku sdílení. Kladli důraz na rovnost pohlaví, manželství pro všechny a práva LGBTQ komunity.
- Laat meer zien
