Afleveringen
-
Německo před 85 lety vpadlo do Polska a tím vypukla druhá světová válka. Sovětský svaz napadl Polsko o 17 dní později. Sověti během války ztratili velké množství životů, ostatně ve všech totalitních režimech se lidé mění jen v jakýsi materiál, upozorňuje v pořadu Osobnost Plus historik Vít Smetana. „Všechny totality to ale zastírají s tím, že právě ony konečně dělají pro lidi nejvíc. Přitom jednotlivec pro ně nemá význam,“ přibližuje. (Repríza ze září 2024.)
-
Říci, že komici jsou v soukromí docela vážní, to zní jako fráze. V případě dvou českých umělců, kteří hvězdná léta zažívali ve druhé polovině 80. let, to platí bez výjimky: Luděk Nekuda a Jiří Císler se ještě před rokem 1989 stali symbolem nehloupého a nevulgárního humoru; něčeho, co dnes tak silně postrádáme. Televizní diváky bavili po celá 80. léta, oba dva přitom měla v hledáčku Státní bezpečnost, se kterou vedli nerovný boj, vysvětluje v Portrétech historik Petr Blažek.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Víc než polovina Čechů si s novým rokem klade různá předsevzetí, jak změnit svůj život. Jen zlomku z nich se je ale podaří dodržet. „Až 90 procent předsevzetí se nepodaří splnit,“ cituje z výzkumů psycholožka Zuzana Ježková. Kouč zaměřený na nastavení mysli Cord Thomas vnímá jako účinnější nastavovat předsevzetí jako roční cíl, spíš než jako obecné přání. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v prosinci 2023.)
-
Velké pracovní nasazení spojené s touhou po ocenění od nadřízeného, které nepřichází. I tak může začínat cesta k syndromu vyhoření. „Stres je velká potíž. Jsou situace, nad kterými prostě nemáme kontrolu. A když je těch situací hodně, řetězí se, trvají v čase dlouho, tak je stres protahovaný a skončí to něčím špatným. Buď nás to dotáhne až do deprese, nebo může být hybným kamenem syndromu vyhoření,“ říká terapeutka a lektorka kurzů prevence vyhoření Klára Dušková. (Repríza.)
-
Elegán s knírkem a prvorepubliková celebrita populární hudby, tak takový byl Rudolf Antonín Dvorský, resp. R. A. Dvorský (1899–1966). Některé jeho písně zlidověly, v jeho době asi nebyl nikdo, kdo by ho neznal – asi i proto se pak stal „terčem komunistů“ totalitního Československa. Prostě se jim nehodil do „nových pořádků“, takže ho chtěli dostat do vězení – za to, co vůbec nespáchal. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v březnu 2024.)
-
51 dní obléhali agenti amerického Úřadu pro záležitosti alkoholu, tabáku a střelných zbraní a FBI ranč Apokalypsa nedaleko texaského Waco. Na blížící se konec světa tu čekala náboženská komunita v čela s Davidem Koreshem. Při závěrečné přestřelce 19. dubna 1993 zemřelo 74 lidí, včetně 21 dětí. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)
-
Poslala by ji jedna jediná sklenička alkoholu znovu do koloběhu závislostí? Abstinující alkoholička Michaela Duffková, která o své cestě napsala blog, několik knih a založila centrum Alkos, tuto otázku nemá ráda. „Já nevím, co by se po jedné skleničce stalo. A nebudu to zkoušet,“ zdůrazňuje. „Recidivy vznikají přesně tak, že si zkusíte dát jednu skleničku, protože máte pocit, že jste vlastně v pohodě,“ přibližuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.
-
Na konci května uplyne 140 let od narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Muže, který stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)
-
Možná že vám ty Vánoce jdou každý rok spíš na nervy. Chaos, výdaje, spousta práce okolo, vlezlé reklamy, podivný sladkobolný pop, který se odevšad tlačí do uší, instantní duchovno, servírující představy „Ježíše na kříži ztrápeného, jak se usmívá na ty, co zpívají“, obligátní setkávání s příbuznými, které pomalu ani neznáme jménem.
-
Zatímco Československo se před 31 lety těšilo na svobodné Vánoce, nedaleko od nás se střílelo do lidí. Pád komunistického režimu v Rumunsku připomínal všechno, jen ne poklidné předání moci, jakého jsme byli svědky v Polsku nebo Maďarsku.
-
Vánoce a Štědrý den, spolu s Velikonocemi epicentrum církevního roku pro křesťany a největší svátek skoro pro každého. Svátky pokoje, rodiny, míru, které se, jak už dlouho víme, změnily ve svátky nákupů, shánění, svátky pro Zásilkovnu a další doručovací služby. Svátky povinné spotřeby.
-
Lidé vytvářejí partnerské vztahy nejen kvůli zalíbení, ale i kvůli péči, do níž patří i vzájemné svěřování se. I to by ale mělo mít hranice. Když se jeden partner tomu druhému stane terapeutem, může to vytvořit řadu komplikací. „V tu chvíli nemá čas pro sebe, pro vlastní sebereflexi a neustále musí být v pozoru, co se tomu partnerovi nebo partnerce děje,“ popisuje příklad párový terapeut Jan Vojtko. (Repríza, v premiéře jste rozhovor mohli slyšet v listopadu 2023.)
-
Třetí díl seriálu se podívá na nejlepší filmy uplynulé sezóny. S Michaelou Veteškovou o nich budou mluvit recenzenti Kristina Roháčková, Aleš Stuchlý a Pavel Sladký. Redaktor Martin Hrnčíř připomene vznik filmu Jiřího Mádla Vlny a prostor dostanou i výstavy Heleny Wilsonová či Libuše Jarcovjákové.
-
Vánoce jsou dobře zavedené svátky. Tak nějak každý ví, nebo aspoň tuší, co od nich čekat. Pro 1,3 miliardy katolíků na Zemi ale jsou ty letošní Vánoce přeci jen trochu jiné. V průběhu Štědrého večera totiž otevřel papež František veřeje svaté brány ve vatikánské bazilice sv. Petra a fakticky tak zahájil jubilejní rok.
-
Jeho tvář nevídáme, zato hlas slýcháme často. Zpravodaj Českého rozhlasu z Ukrajiny Martin Dorazín se stal hlavní postavou nového dokumentu Válečný zpravodaj. Film už vyhrál cenu pro nejlepší dokument na mezinárodním festivalu ve Varšavě a míří dál. Dorazín věří, že ho práce na Ukrajině změnila k lepšímu, a to i díky poznání českých dobrovolníků. „Strašně mě obohatili o svoje přesvědčení a díky tomu jsem se stal lepším,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus. (Repríza).
-
Představovat osobnost Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není třeba. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968, symbolem exilu s veškerou tou tísní. Přesto byl přítomen i v komunistickém Československu.
-
V některých školách a školkách v Evropě je zakázáno vystavování vánočních stromečků. Za náboženskou propagaci jsou považovány například ve Francii nebo některých oblastech Německa. Patří symboly, jako je stromeček, jesličky, andělé či hvězdy, do veřejných prostor? Mohou být diskriminační, nebo naopak mají své místo i v tak sekulární společnosti, jako je ta česká? (Repríza, v premiéře jste debatu mohli slyšet v prosinci 2023.)
-
Debatovat budou sociolog, redaktor serveru Alarm Stanislav Biller a teolog, kněz, sociolog a komentátor serveru Forum 24 Jan Jandourek. Moderuje Karolína Koubová. Pořad nabízíme v repríze.
- Laat meer zien
