Afleveringen
-
Vláda Giorgie Meloniové se v poslední době potýká s kontroverzemi, které vrhají stín na její vztahy s italským právním systémem i s mezinárodním právem. Napětí mezi vládou a justicí roste už několik měsíců kvůli sporné reformě právního systému. Ta má přísně oddělit kariéry soudců a prokurátorů a zavést dvě samostatné rady, jejichž členové by byli určováni losem namísto volbou.
-
Jana Šustová mluvila s překladatelkou a hungaristkou Martou Pato, která minulý rok dostala prestižní ocenění Magnesia Litera. Z rozhovoru Tomáše Piláta se dozvíte, co všechno pro zachování rusínské kultury a jazyka podniká ředitelka Muzea rusínské kultury v Prešově Ľuba Kráľová. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tatiana Čabáková.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Případ libereckého hejtmana Martina Půty znovu otevřel otázku, jak řešit, když na politika zaměří svou pozornost orgány činné v trestním řízení. Stalo se tak už mnohým a letitý je už případ předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a Čapího hnízda, kde šlo o možný dotační podvod.
-
Napětí mezi Evropou a Trumpovou Amerikou se „zahušťuje“ den ode dne. Ukázkou byla chabá reakce Evropanů na Trumpovy opakované a nehorázné lži ohledně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a okolností začátku rusko-ukrajinské války. Trump ho označil za „diktátora“, zpochybnil jeho legitimitu, vyzval ke konání prezidentských voleb na Ukrajině. Šel dokonce tak daleko, že Ukrajinu obvinil z rozpoutání války a také z jejího neukončení.
-
Na pražském Výstavišti začíná letošní Matějská pouť, po sedmi letech i s legendární horskou dráhou. Jenže v těchto dnech představuje jakákoli horská dráha jen takový slabý čajíček…
-
Zavedou vás do jordánské Madaby, která byla ještě před 150 lety v ruinách, ale dnes je město pokladem plným starověkých mozaik. Na Slovensku se podíváte na nejtěžšího létajícího ptáka Evropy, dropa velkého. A navštívíte také věznici v americkém Burlingtonu, která byla v 19. století na svou dobu velmi moderní, a tak bývaly její cely poměrně zaplněné, zvláště v zimě.
-
Zatímco evropští politici se obávají o spolehlivost transatlantických vazeb a vrcholní představitelé Velké Británie a Francie míří do Washingtonu, aby pár naléhavých otázek položili Donaldu Trumpovi, na Ukrajině se (možná i díky americkému prezidentovi a jeho nedávným výrokům) znovu začalo mluvit o volbách všech formátů.
-
Třebaže mezi příznivci Ukrajiny převládá zoufalství, existují důvody k přesvědčení, že Donald Trump a Vladimir Putin mají k dosažení zásadní dohody velmi daleko. Obavy z možných Trumpových kroků jsou sice oprávněné a řada expertů považuje nejnovější vývoj za Putinovo velké vítězství, ale je třeba se na to dívat z většího odstupu, píše na platformě X ruská politoložka Taťjana Stanovaja z americké Carnegieho nadace.
-
Na prknech první scény ožije třeba "Baron Prášil" a představí se Škvoreckého novela "Farářův konec". Přiblíží zkoušku muzikálu Zdeňka Svěráka Lotrando a Zubejda. A dozvíte se, jak vypadá Pipi dlouhá punčocha v divadle v Ústí nad Labem a proč slavný Robert de Niro hraje prezidenta v novém seriálu Nultý den. Kulturními událostmi těchto dní vás provede Michaela Vetešková.
-
Připravuje se Ukrajina na volby? Bilance prvního Trumpova měsíce: Evropa se bojí. Politická presumpce viny i neviny. Meloniová a justice. Návrat nadstandardu jako předvolební záchranné stéblo koalice? Katastrofa? Každý nám přece může závidět
-
Jaké jsou vyhlídky na druhou fázi dohody o příměří v Gaze poté, co se její první etapa chýlí k závěru? Jaké dopady by mohlo mít rozhodnutí Donalda Trumpa odvolat šéfa náčelníků štábu americké armády a další její velitelské špičky? Jakou pomoc nabízí v Česku krizová linka Bílého kruhu bezpečí? A v jakých podmínkách dnes hostí pražské Podolí šampionát v zimním plavání?
-
Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.
-
„Opravdu vážně jsem začal psát texty ve chvíli, kdy jsem nastoupil do kapely Žentour,“ popisuje hudební skladatel, producent, textař, kytarista, zpěvák a také básník Janek Ledecký. „Začátek Žentouru byl ve znamení hodně alternativní muziky a pod nálepkou tzv. nové vlny se hrála docela komplikovaná hudba. Texty ale byly ze Slabikáře pro zvláštní školy,“ dodává muzikant.
-
Krátce před půlnocí 27. února 2015 byl na mostě nedaleko moskevského Kremlu několika ranami do hlavy a zad zastřelen Boris Němcov. Původně vědec, který se po pádu sovětského režimu pustil do politiky. Za prezidenta Borise Jelcina to v roce 1998 dotáhl až na místopředsedu ruské vlády. Jenže zanedlouho poté, co se do čela Ruské federace dostal Vladimir Putin, se Němcov stal jedním z nejvýraznějších opozičníků. Poslechněte si, jak o tehdejších událostech vysílal Český rozhlas.
-
Co se stalo v romském koncentračním táboře v Dubnici nad Váhom před 80 lety? Proč tyto události veřejná paměť vytěsnila? „Persekuce probíhaly dost jinak, i proto je složitější obraz holokaustu Romů na Slovensku zvedat, nehledě na všeobecnou ignoraci informací o historii Romů,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu romistka Helena Sadílková z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Univerzity Karlovy.
-
Když byl ruským prezidentem Boris Jelcin, často mluvil o svých západních protějšcích jako o přátelích. Německý kancléř Kohl byl přítel Helmut, americký prezident Clinton přítel Bill. Za prezidenta Vladimira Putina se zatím tento výraz nepoužíval. Ale s nedávným nástupem Donalda Trumpa se situace mění.
-
Evropa se ocitla v bezpečnostní krizi, kterou někteří analytici označují za nejhorší za mnoho desetiletí. Americký prezident Donald Trump opakovaně nazval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského diktátorem a i jeho další slova a kroky vycházejí vstříc Rusku. „Když už ztrácí hlavu někteří státníci a zaznívají výroky, které jsou velmi nešťastné a v neprospěch všech včetně USA, tak bychom měli nastoupit s pragmatickou politikou,“ míní europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).
-
„Navzdory obecnému přesvědčení mohou klimatická opatření českou ekonomiku a pracovní trh nakopnout. Bude to ale chtít změnit trh pracovních sil,“ napsala loni v komentáři ekonomka Linda Kunertová. V Česku ale zatím komunikace o důsledcích stagnuje a úplně se v debatách zapomíná na dopady, které na ekonomiku budou mít následky klimatických změn, pokud s nimi bojovat nebudeme vůbec, upozorňuje pro Český rozhlas Plus.
-
Jaký zájem je letos o studium na gymnáziích a podařilo se po loňském převisu zajistit další místa na všeobecných středních školách? Ohrozí dohodu o příměří v Gaze záměna ostatků jedné z rukojmích, které měli teroristé předat Izraeli? Jak reálný je plán české vlády zmírnit požadavky EU na snížení emisí pro nová auta a jak výrazně by to pomohlo evropským automobilkám?
- Laat meer zien
