Afleveringen
-
V Česku je ročně hospitalizováno na 180 tisíc dětí, některé musí být v nemocnici i delší dobu a některé i o Vánocích. Aby jim nebylo smutno, ale hlavně aby se rychleji uzdravovaly, chodí za nimi už 19 let spolek Loutky v nemocnici. „Jedna loutka dokáže proměnit atmosféru celého nemocničního pokoje,“ vyzdvihuje v pořadu Interview Plus režisérka a principálka Marka Míková.
-
Dříve neznámá, dnes je o její fotografie, filmy a výstavy obrovský zájem. „Zažít atmosféru ve velkém sále v Thermalu, kde je 1500 lidí a je do posledního místečka obsazený, to jsem měla mrazení a husí kůži,“ vzpomíná fotografka a pedagožka Libuše Jarcovjáková v pořadu Osobnost Plus. Fotografie je pro ni autoterapeutickým procesem. „Komerční fotku jsem dělat nedokázala,“ podotýká. (Repríza, v premiéře jste mohli rozhovor slyšet v červenci 2024.)
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
První Vánoce pod dohledem okupačních vojáků byly – alespoň podle toho, jak o nich referovaly dobové Rozhlasové noviny – celkem klidné. Jen málokoho napadlo, že mnohé z toho, co přinesl rok 1968, je nenávratně ztraceno.
-
Příběh o tom, že dětem pod stromeček nosí dárky Ježíšek, je v Česku silně zakořeněný. Je ale tato iluze pro děti prospěšná, nebo jde o lež, z níž mohou být později zklamané? A měli bychom je v takové představě udržovat? (Repéza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v prosinci 2023.)
-
Podle terapeutky a kulturoložky Kamily Němečkové se u nás až 50 procent lidí hlásí k nenáboženské spiritualitě. „To je to, že věříme v ,něco‘, což je hluboce cítěný rozměr transcendentální. To něco, co člověka přesahuje. Je už víc než polovina těch, a to i podle mého pozorování, kteří cítí, že to, co jsme žili ve 20. století, co nám bylo předkládáno materialistickou vědou nebo co jsme se učili ve škole, není úplně všechno. A konečně se o tom začíná i mluvit.“ (Repríza.)
-
Jsou tu Vánoce. A tým Vinohradské 12 si řekl, že by si mohl právě dnes připomenout nejsilnější rozhovor letošního roku. Matěj Skalický ho točil s Alsu Kurmaševovou, novinářkou Rádia Svobodná Evropa, která po dlouhých měsících v ruském vězení může Vánoce opět strávit se svou rodinou.
-
Víno neroste, víno tvoří vinař, tvrdí sommeliér a soudní znalec Ivo Dvořák, který se jako konzultant podílel na knize Bible vína. „Doufám, že tahle kniha bude platná ještě dlouho. Víno je kulturní a historický nápoj a já doufám, že se bude pít pořád,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Přesto může vývoj vinařství ovlivnit například klimatický změna. „Nedávno jsem pil výborné víno odrůdy Sangiovese, která je typická pro střední Itálii. A bylo z Kudějova,“ poukazuje.
-
V historii existují příběhy, které přesahují chápání lidí i v současnosti. Takový je i příběh náboženského myslitele, pacifisty a sociálního pracovníka Přemysla Pittra. „Byl nonkonformním člověkem, nositelem modelu křesťanské lásky a toho, že jsme schopni ji v sobě nacházet a probouzet,“ hodnotí ho v pořadu Jak to bylo doopravdy publicista Pavel Kosatík, autor monografie Sám proti zlu.
-
Vláda chce posílit prevenci násilí páchaného na dětech. Jak se může násilí, které dětské oběti zažijí, projevit v jejich dospělém životě? Jaké prostředky chce vláda pro zlepšení ochrany dětí a mladistvých nasadit? Vladimír Kroc se zeptal vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.
-
Vánoce přinášejí fejetonistům dvě osvědčená témata. Především je třeba dumat nad dobou, která dává přednost komerci před duchovním rozměrem. To zabírá vždycky, osvědčovalo se to v minulosti a ani v budoucnu nato inspirační studna nevyschne. Horší je to s druhým zdrojem. Fejetonista může naříkat nad předvánočním shonem a ruchem a může bědovat, jak je všude narváno. V tomto ohledu je to čím dál horší.
-
Jedním z nejúspěšnějších podcastů Českého rozhlasu Plus byl v uplynulém, roce Urgent, minisérie z urgentního příjmu v Motole s lékařem a influencerem Markem Dvořákem. „Důležité je, aby nikdo z týmu neodcházel po směně domů s tím, že jsme mohli zachránit někoho, koho zachránit nešlo. Kdyby kdokoliv řekl, že budeme pokračovat, tak budeme,“ popisuje Marek Dvořák jednu ze svých směn. Na jejím začátku zemřel muž, pacient, kterému se zhoršil zdravotní stav.
-
Rok 2024 vypadal nadějně. Zdálo se, že Česko konečně vstoupí do nového, digitálního věku. Takzvaná e-občanka neboli digitální identifikační průkaz začal platit v lednu. A v červenci se konečně mělo prolomit kouzlo nestavění. Spuštění digitalizace stavebního řízení mělo odšpuntovat novou výstavbu a konečně otevřít bytový trh i těm, kteří si nemohou dovolit bydlet za mnoho desítek tisíc korun měsíčně.
-
Staří Slované si na naději, co se rodila o vánočním čase, mohli sáhnout. Nastal slunovrat. Dny se zvolna dloužily, noci krátily. Už přestaly chodit lucky, o nichž ještě nedávno děti rýmovaly, Lucie, noci upije, dne nepřidá. Za to pohled do sklípků se zásobami byl nejen útěšný, ale i životadárný. Ryby, zvěřina i jiné maso naložené v soli a radostné hromady obilí. Příslib vonícího chleba s dobře propečenou kůrkou.
-
V souvislosti s pádem režimu Bašára Asada se mluví o strategické prohře Vladimira Putina, protože ztratil jednoho z klientů v důležité oblasti. Cítíme, že to tak je, ale co to konkrétně znamená?
-
Rusku se daří na Donbase dobývat další území. Podle ukrajinské vlády i mezinárodních pozorovatelů se tak děje za cenu obrovských ztrát, ale územní zisky jsou zjevné. Mezitím Rusko pokračuje v dronových a raketových útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. „Cítím tam čím dám tím větší skepsi. Nikdo se nechce vzdávat, ale ochoty aktivně bojovat tam silně ubylo,“ komentuje dění na frontě fotograf Stanislav Krupař, který svými snímky válku dlouhodobě dokumentuje.
-
Když srbský prezident Aleksandar Vučič informoval o brzké cestě slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy, mohlo to vypadat jako nepříliš vydařený vtip. Nebo jako způsob, jak na sebe upoutat pozornost. Přece jenom, Fico je premiérem relativně malé země, ale jde o členský stát Evropské unie. A ta od ruského vpádu na Ukrajinu odmítá s Moskvou přímo komunikovat, naopak teprve nedávno přijala další ekonomické sankce proti oporám kremelského režimu.
-
O cestě slovenského premiéra do Moskvy. O digitalizaci v České republice, o dopadu změny režimu v Sýrii na Rusko. Také o tom uslyšíte v analýzách a názorech, které pro vás připravili renomovaní komentátoři a Petr Hartman.
-
„Míra solidarity je mně milá a jistě, že by pomoc Ukrajině mohla být i intenzivnější. Ale jestli jsem s něčím nespokojen, tak s tím, že Evropská unie sice přijala už pátý nebo šestý balík ekonomických sankcí na Ruskou federaci, ale to nestačí. Já bych Rusko prostě vyloučil ze všech mezinárodních institucí,“ říká bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Osobnosti Plus. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)
- Laat meer zien