Afleveringen
-
V předvolební kampani sliboval Donald Trump zavedení dalších cel na zboží ze zahraničí, zejména z Čínské lidové republiky. V posledních dnech ale politici i podnikatelé mluví o společných zájmech a prostoru pro spolupráci mezi Spojenými státy a Čínou. Nastává po nástupu Trumpa do Bílého domu nová éra americko-čínských vztahů, nebo spíš hrozí obchodní válka s globálním dopadem? Moderuje Jan Bumba.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Byť pracoval dlouhé roky jako diplomat, říká nediplomaticky: u odpudivé bytosti Donalda Trumpa je možné vše a že to může být i katastrofa. Potvrzují jeho slova sliby, které staronový americký prezident dal v pondělním inauguračním projevu? A mohla by Trumpova nevyzpytatelnost přinést i pozitivní změny ve světě? Moderuje Barbora Tachecí.
-
Určitě znáte cesmínu, vždyzelený keř, jehož rudé plody dozrávají na podzim a zůstanou krásné celou zimu. V Česku cesmína přirozeně neroste, v Anglii je jí zato všude plno. Nejradši má společnost věkovitých dubů, kterým často vytváří těžko proniknutelný podrost.
-
Jako druhý cizí jazyk zůstává němčina, španělština a francouzština. Zajistí omezení nabídky lepší návaznost výuky, až žáci přejdou na střední stupeň, jak tvrdí ministerstvo? Nebo byla volitelná ruština pro žáky a jejich výběr důležitá? Diskutovat o tom budou vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Anastasia Sokolova a náměstek ministra školství Jiří Nantl.
-
Není zvykem zvát na inauguraci amerického prezidenta světové státníky. Neměli by čas ani na společnou fotku, natož na pracovní jednání. Jinak tomu nebylo ani včera, přestože Donald Trump pád zvučných jmen pozval. Omluvili se ale čínský prezident Si Ťin-pching, Trumpův protihráč na mezinárodní scéně, i maďarský premiér Viktor Orbán coby jeden ze skalních Trumpových fanoušků. Oficiální roli tak opět sehráli velvyslanci.
-
Kolik by v obchodech stály potraviny, pokud by velká část z nich každou chvíli nebyla v nějaké slevě? Nikdo už neví. Situace je nepřehledná, slevy pokřivují trh a je otázkou, jestli by se jejich množství nemělo regulovat, soudí Potravinářská komora, sdružující výrobce jídla. Obchodníci to ale odmítají s tím, že by takový zásah spotřebitele poškodil.
-
Zlatý věk Ameriky slibuje nový americký prezident Donald Trump. Chce Spojené státy větší a silnější. Chce těžit víc ropy, na mexickou hranici poslat vojáky, zavést cla a vzít si zpět Panamský průplav. Co na to říká bývalý velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu Bořek Lizec, expert CEVRO univerzity? Ptá se Matěj Skalický.
-
Ukrajina potřebuje začít svá města opravovat, a to hned, ne až po válce, shodují se urbanistka Vladimíra Šilhánková a krajinný architekt Michael Pondělíček. „Nepůjde jen o obnovu válkou zasažených míst, Ukrajinci mají obrovský vnitřní dluh způsobený tím, že země už dlouho nemá na investice,“ říká Šilhánková s tím, že se tam rozpadá i to, co nebylo poškozeno bombardováním.
-
Budování komunismu, volný čas za socialismu a realita kapitalismu - to jsou hlavní témata ekonoma a sociologa Radoslava Seluckého (1930–1991), kterého osobní zkušenost přesvědčila o neživotaschopnosti socialismu.
-
Jedna země, jeden panovník. Takto jednoduše to mělo platit v rámci nedělitelnosti také pro země Koruny české. Dvakrát ale nastala situaci, kdy se do čela státu postavili hned dva králové, i když to bylo právně nemožné. Poprvé se střetli Jindřich Korutanský a Anna Přemyslovna s Rudolfem Habsburským a Eliškou Rejčkou. Podruhé proti sobě stáli Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín a pak ještě Vladislav Jagellonský. „Česká šlechta tehdy nebyla jednotná,“ říká historička Eva Doležalová.
-
Moderuje Jan Pokorný
-
Donald Trump se podruhé stává americkým prezidentem. Při slavnostní inauguraci v pondělí složil slib. „Své spolupracovníky si Trump vybral tak, že jsou mu úplně poslušní. Dá se očekávat, že americká administrativa bude de facto Donald Trump sám o sobě,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, zakladatel a ředitel think-tanku IDEA ekonomického institutu CERGE-EI Jan Švejnar.
-
V týmu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je i nejbohatší muž světa Elon Musk, který stále asertivněji vystupuje v otázkách zahraniční politiky. Za jeden z hlavních cílů si vybral britského premiéra Keira Starmera, na své sociální síti X napsal, že patří do vězení. „Účelově oživil skandál, který hýbal britskou politikou a veřejným míněním před 14 lety, k dalšímu útoku na Starmera. Útočí na něj dlouhodobě,“ popisuje Václav Štětka z univerzity v britském Loughborough.
-
Jen málokterá válka končí jasným vítězstvím, navíc každý vítězství definuje trochu jinak. Nehledě na to, že s odstupem času se hranice mezi vítězstvím a prohrou může rozmlžit. Jako v Gaze. Scéna propuštění prvních izraelských rukojmí v Gaze byla velmi výmluvná. Kolem mikrobusů, které je odvážely, se shromáždily desítky, možná stovky lidí, prakticky výhradně mužů. Mnozí měli zbraň, maskáče, případně zelenou pásku kolem hlavy. Tak nevypadá vojenská prohra.
-
Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.
-
Chceme vládnout sami, prohlašuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Pohled do průzkumů veřejného mínění ukazuje, že jeho přání by se mohlo splnit. Podmiňovací způsob je na místě, protože k zisku většiny ve Sněmovně po podzimních volbách mu stále ještě chybí nějaké to procento.
-
Výzkum Barbory Kolářové ukazuje, jak mozek a senzorické vnímání ovlivňují naši schopnost pohybu. Včelaři ze všech koutů Česka hlásí úhyny včelstev. Potvrzuje to chovatelský svaz. A nebyl Avar jako Avar. Vědci nedaleko Vídně zanalyzovali kosti dvou pohřebišť z osmého století a našli zásadní rozdíly v jejich DNA. Na jednom místě měli pohřbení evropské geny, na druhém východoasijské. Moderuje Martin Matějka
-
V hlavním městě Praha bude do roku 2050 zřejmě žít o 400 tisíc obyvatel víc, uvádí prognóza Institutu plánování a rozvoje. Podle údajů Českého statistického úřadu počet obyvatel hlavního města v roce 2023 stoupl skoro o 27,5 tisíc, o rok dříve o téměř 11 tisíc. Čísla za loňský rok jsou známá pouze za první pololetí, statistici nicméně uvedli, že Praha byla společně se Středočeským krajem jedinými dvěma kraji, kde k přírůstku obyvatel došlo.
- Laat meer zien
