Afleveringen
-
Loajalita nad odborností, strach vyjádřit jiný názor, dehonestace nepohodlných. Tak popisuje současnou atmosféru v soustavě státních zastupitelství odcházející žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Lastovecká. A bez obalu říká, že za vším stojí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Petra Lastovecká řešila řadu závažných kauz a krátce byla i ve vyšetřovacím týmu žalobců k bitcoinové kauze. Její nadřízený Radim Dragoun ji odvolal krátce poté, co navrhla obvinit exministra spravedlnosti Pavla Blažka. Petra Lastovecká pak v červnu podala rezignaci.
-
Moje představivost je nekonečná, kam až reálně zajdeme při obraně veřejnoprávní televize, ale říct neumím. Záleží na krocích politiků. Tak odpovídá na otázku, jestli se mají diváci připravit i na černou obrazovku, jako v prosinci roku 2000, výrazná tvář ČT24 Daniel Stach. Rozporuje i argumenty vládní koalice. Veřejnoprávní televize i rozhlas, jak říká, šetřily a šetří neustále, modely financování jsou pak v zahraničí mnohem víc propracované a s pojistkami proti ovládnutí médií. Varuje tak před slovenskou cestou.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Naslouchejme dětem a naslouchejme si navzájem – heslo, které razí první dětský ombudsman Martin Beneš. Původně soudce Okresního soudu v Mostě se funkce ujal v dubnu. A sešly se mu už stovky podnětů, z toho zhruba 15 procent přímo od dětí. Zároveň zasedá v nové Komisi pro nepřirozená úmrtí dětí, ve které řeší otřesný případ zavražděné Viktorky vlastním otcem z letošního března. Velkým tématem je pro něj ale i duševní zdraví dětí.
-
Regulovat slevové akce není šťastné, i když je to už začarovaný kruh, ze kterého nevede jednoduchá cesta ven, říká k situaci na maloobchodním trhu odborník z poradenské společnosti Deloitte Michal Černý. Změnit to podle něj mohou sami zákazníci, pokud dají najevo, že už nestojí o nabarvené cedulky akcí, které často ani nejsou slevami. Michal Černý také uklidňuje – válka na Blízkém východě by neměla mít tak silný dopad, jako měla pandemie covidu.
-
Pokud bych už našel něco pozitivního na tom, co současná vláda dělá, vždy by následovalo velké ALE. Chválit tak není co, říká k současnému kabinetu bývalý premiér a bývalý předseda ODS Petr Fiala. Zato kritikou nešetří. Ohrožení demokracie vidí v návrzích na změnu financování veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj ohrožuje budoucí generace i snižováním výdajů na obranu. Že by ale i jeho vláda vloni nesplnila závazek 2 % HDP do obrany, jak ukazuje třeba respektovaný Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI), vůbec nepřipouští.
-
Politici se nechtějí vzdát kontroly nad zdravotními pojišťovnami. Výsledkem je drahý systém plný nadbytečné péče, přebujelých nemocnic a konfliktů zájmů. To vše říká bez obalu původně dětský kardiolog a dnes tajemník Platformy pro udržitelné zdravotnictví Pavel Vepřek. Problémy podle něj nevyřeší jediná reforma, ale řada navazujících změn, které dají systému smysl. Pavel Vepřek také krátce řídil nemocnici v Motole. A k tamní korupční kauze říká stručně – nepřekvapila mě.
-
Za provozní slepotu označuje přijetí miliardového daru v bitcoinech exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) současný první místopředseda ODS Tomáš Portlík. I přes to, že Blažka před několika dny policie obvinila z legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby, k vystoupení ze strany ho nevyzývá. Nakolik kauza poškozuje celou ODS, se ukáže v říjnových komunálních volbách, ve kterých bude Portlík usilovat o post pražského primátora. Kampaň už rozjel.
-
Kdo má zastupovat Česko na summitu NATO? Premiér, nebo prezident? A co tento spor vypovídá o vztazích ve vládě i o směřování české zahraniční politiky? Hostem PoliTalku je někdejší ministr kultury, bývalý ministr obrany a zahraničí, dlouholetý diplomat a herec Martin Stropnický. Vysvětluje, jak fungovala koordinace mezi vládou a prezidentem v minulosti, jak se proměnila politická kultura i jak vnímá současné napětí uvnitř koalice. Mluví i o roli Andreje Babiše, vlivu jeho koaličních partnerů, proměny hnutí ANO i toho, zda Česko plní své závazky v rámci NATO.
-
Nejvíc mi vadí švejkování vlád kolem výdajů na obranu, železniční přeložka na Karlštejn do nich nepatří. Říká ekonom a bývalý politik Miroslav Kalousek k obavám, že ani současná vláda Andreje Babiše (ANO) nesplní zákonný závazek České republiky dvou procent HDP na obranu. Americký prezident Donald Trump přitom nově pohrozil členům NATO, kteří závazky neplní, sankcemi. Schválený deficitní rozpočet ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pak vidí její předchůdce jako nezákonný. A Motoristé ho prý v této souvislosti velmi zklamali.
-
Ostrá slova ve Sněmovně a krátce nato konec ve státní správě. Právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity Martin Abel skončil po třech letech ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. V podcastu PoliTalk popisuje, co jeho odchodu předcházelo, jak celou situaci vnímá a proč si myslí, že by se odborné spory měly vést spíš věcně.
-
Víme, jakým způsobem jsou regulovány slevové akce v zahraničí. A tam se chceme inspirovat. Říká ke svému hlavnímu úkolu - snížit ceny potravin, nový potravinový ombudsman Jindřich Fialka. Jako úředník ministerstva zemědělství řeší kvalitu a dostupnost potravin už 20 let. Není to ale věc jednoho resortu, proto jsme teď spojili síly s dalšími a připravujeme konkrétní návrhy, dodává. Že ceny potravin jsou žhavé téma se přesvědčil sám. Od nástupu do funkce na konci února je prý zavalen podněty. A polovina dotazů směřuje k cenám a cenovým akcím obchodních řetězců.
-
Financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu není samo o sobě problém. Problémem je to ve chvíli, kdy je společnost velmi polarizovaná a není v ní dostatečná politická kultura. Na tom se shodli v diskusi Novinek oba hosté, vedoucí Katedry žurnalistiky FSV UK Alice Němcová Tejkalová a politolog a radní ČT Ladislav Mrklas. Česká republika se podle nich bohužel blíží k zemím, kde by zásah do veřejnoprávních médií mohl znamenat i jejich ochromení a ovládnutí. Řeč ale byla i o aktuální kauze kolem Rady ČT, ve které má jít o údajné uplácení za volbu generálního ředitele.
-
Jednoznačné vítězství pro Evropskou unii. Tak vidí porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních volbách výzkumník z Ústavu mezinárodních vztahů Daniel Šitera. Věří, že ačkoliv Magyar pochází z Orbánova Fideszu, stal se opravdovým kritikem dlouholetého premiéra. Toho Šitera v podcastu PoliTalk označuje za toxického.
-
„Je za pět minut dvanáct,“ říká psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Téma zhoršující se psychiky dětí ho, jak říká, velmi bolí a musí se s tím začít rychle a efektivně bojovat. Jak na to prý už ví, jen začít a mít podporu. Vzhledem k tomu, že premiér Andrej Babiš mluví o psychických problémech mladistvých jako o osobní prioritě, vidí i příležitost. Celá koncepce se ale teprve rodí.
-
Ve státní správě není všechno tak zlé, jak to z našich zpráv vypadá, my se totiž přímo zaměřujeme na bolavá místa systému, říká o auditech Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jeho prezident Miloslav Kala. I tak ale s nelibostí mluví o problému, se kterým se za poslední roky nepodařilo příliš pohnout – dotační politice. Podle jeho odhadu se stále až třičtvrtě všech dotací využívá neefektivně. Volá proto po změně dotační mentality. A kritizuje i strukturální deficity státního rozpočtu. Jeho aktuální podoba, kterou navrhla nová vláda, je podle něj navíc v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
-
Za dlouhodobé týrání psa v Uherském Hradišti podmínka. Pravomocné rozhodnutí krajského soudu rozčílilo premiéra Andreje Babiše, který ho ve svém videu na sociálních sítích označil za skandální. Soud první instance totiž původně poslal 27letého pachatele na dva roky do vězení. Také právník Robert Plicka ze spolku Hlas zvířat doufal v exemplární trest. Jak ale říká v podcastu PoliTalk, úřady obecně týrání zvířat bagatelizují. Přitom podle něj je prokázané, že kdo je surový ke zvířatům, často později napadá i lidi.
-
Daniel Kortus z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spravuje na sociálních sítích účet Klimatomluva, kde s pomocí vědeckých dat a studií vyvrací mýty, lži a nepřesnosti týkající se klimatické změny. V podcastu PoliTalk se rozpovídal o Motoristech i o tom, jaké reakce jeho příspěvky na sítích vyvolávají. Ve druhé polovině rozhovoru se věnuje už samotné klimatické změně a emisním limitům a uvádí na pravou míru tvrzení o větrných elektrárnách či podílu Evropy na globálních emisích. Dává snaha o dosažení nulových emisí do roku 2050 smysl? A proč je elektrifikace ekonomiky klíčová nejen z hlediska klimatu, ale i geopolitiky?
-
Dojednat dobrý mír na Ukrajině je důležitější než dojednat mír rychle, říká v rozhovoru pro Novinky prezident Petr Pavel. Je v zájmu České republiky Ukrajině pomáhat a podílet se pak na její obnově, až bude dohody s Ruskem dosaženo. Stejně tak by se Česko mělo podle něj držet blízko evropských zemí, které jednají o bloku „rychlejší Unie“.
-
Vláda předložila návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard korun a kritizuje bývalou vládu Petra Fialy, že v jejich návrhu chyběly některé výdaje. Bývalý ministr financí a někdejší poslanec za hnutí ANO Ivan Pilný se v podcastu PoliTalk otevřeně vyjadřuje jak k předloženému státnímu rozpočtu, tak i ke svému působení v hnutí ANO. Dominantní hnutí české politiky má podle něj strategii vyhrát volby za každou cenu. Proto jej v roce 2021 opustil. Je podle něj Alena Schillerová dobrá ministryně a uniká nám podstata problému veřejných financí?
-
Kdybych si měl vsadit, vsadil bych si na to, že do pár let budou muset jakákoliv vláda zvýšit daně, říká v rozhovoru pro PoliTalk dnes už bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. Žádný kabinet podle něj nemůže „osekat“ největší výdaje jako jsou důchody, školství a obsluha státního dluhu. Deficitní rozpočet, který chce nová vláda Andreje Babiše prosadit ve sněmovně pak považuje za porušení zákona rozpočtové odpovědnosti.
- Laat meer zien
