Afleveringen
-
Český rozhlas a Česká televize už si připravují úsporné verze rozpočtu na rok 2025. Sněmovnou totiž téměř jistě nestihne projít zvýšení koncesionářských poplatků, které navrhla vláda. Kde bude šetřit rozhlas?
Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
S navýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 počítá návrh takzvané velké mediální novely, který je v současné chvíli před druhým čtením ve Sněmovně. Je ovšem stále pravděpodobnější, že poslanci ho do konce roku schválit už nestihnou.
Novela má přinést zvýšení rozhlasového poplatku ze 45 korun na 55 měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně. Poplatky kromě jejich jednorázového navýšení také valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Navíc rozšiřuje okruh poplatníků, domácnosti mají nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral opakovaně varoval, že bez zvýšení poplatků bude muset ČRo zrušit 300 až 350 pracovních míst, tedy čtvrtinu současného stavu. Zřejmě také sníží počet stanic a omezí počet premiér.
Podobně jako rozhlas chystá pro případ nezvýšení poplatku úsporná opatření i Česká televize. Týkat by se měla omezení rozsahu původní tvorby, počtu pracovních míst i vysílacích kanálů ze šesti na tři.
Schválí Sněmovna navýšení poplatků? Jakou službu má Český rozhlas jako veřejnoprávní médium vlastně nabízet? A nejsou oblasti, kde už zbytečně konkuruje těm soukromým?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Na státní rozpočet pro příští rok, který projednávají poslanci, se valí jedna vlna kritiky za druhou. K opozici se začátkem října přidala Národní rozpočtová rada a teď i poradci prezidenta Petra Pavla. Jak vážné vady rozpočet má?
Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich.
Poslanci pokračují v projednávání státního rozpočtu na příští rok. Ve druhém čtení teď můžou přicházet s pozměňovacími návrhy na přesuny peněz. Jeho základní parametry, které Sněmovna schválila na konci října, se už měnit nemůžou. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku by se měl deficit snížit o 41 miliard.
Většinu pozměňovacích návrhů připravili opoziční poslanci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh rozpočtu rezignoval na úspory a jsou v něm ukryty účetní triky za desítky miliard korun. Výtky k rozpočtu mají i poradci prezidenta Petra Pavla. V návrhu jsou podle nich nevyjasněné položky. Hlava státu chce proto jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na začátku prosince.
„Mrzí mě nižší transparentnost a realističnost rozpočtu. Je to nový fenomén, který jsme ještě tady neměli,“ řekl v Ptám se já ekonom Daniel Münich. Podle něj je varujícím příkladem Řecko: „Takhle začínají velké problémy do budoucna, takže rychle bychom se měli těhle zvyků zbavit.“
Jaký význam by mohlo mít případné veto prezidenta? Neselhala vláda v konsolidaci veřejných financí? A dostaneme se někdy k vyrovnaným rozpočtům?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Piráti se vydali na cestu změny. Po neúspěšné digitalizaci stavebního řízení a vyhazovu Ivana Bartoše z postu ministra odešla strana z vlády. Teď vyměnila i své vedení. Co budou Piráti dělat jinak?
Hostem Ptám se já byl nový předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Rok před sněmovními volbami se Piráti rozhodli pro změnu. Do čela strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten nahradil Ivana Bartoše, který byl předsedou Pirátů téměř 15 let a spolu s dalšími členy vedení rezignoval kvůli neúspěchu strany v regionálních volbách. O post šéfa strany už se Bartoš neucházel.
Jeho nástupce Zdeněk Hřib chce stranu reformovat. Bez toho se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách. Chce, aby Piráti byli středovou liberální stranou, zaměřenou na problémy běžných lidí, která je srozumitelná a mluví jedním hlasem.
Piráti za sebou mají neúspěšný volební rok. Kromě krajských a senátních voleb jim nevyšly ani ty evropské, v Europarlamentu obhájili pouze jeden mandát. Po třech letech ve vládě se také letos na začátku října zařadili mezi opoziční strany, a to kvůli odvolání Bartoše z funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj.
Na čem Piráti postaví příští kampaň? A proč jejich nový předseda nechce být lídr ve sněmovních volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
I 35 let po pádu komunismu hodnotí Češi politopadový režim jako lepší, než ten předrevoluční. Za posledních pět let se ale situace proměnila a nostalgie po době před rokem 1989 vzrostla. Čím to je? A jakou zátěžovou zkouškou pro společnost bude kampaň před sněmovními volbami v příštím roce?
Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
35 let po revoluci považuje 48 procent české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, zatímco 31 procent jej hodnotí jako horší. Podle analýzy agentury STEM se s rostoucím odstupem od roku 1989 do srovnání režimů stále více promítají osobní zkušenosti a hodnocení toho, jak se nám daří za současné situace. „My se vztahujeme ne k tomu, jak jsme se měli v devadesátých letech, to už si nikdo nepamatuje. Ale vidíme, že v peněžence nám zbývalo před pěti lety víc,“ řekl šéf agentury, sociolog Martin Buchtík.
„Ze společnosti vyprchaly všechny takové ty polštáře zásob důvěry i peněz. Od revoluce po krizi kolem roku 1997, kdy Havel mluvil o blbé náladě, a krizi kolem roku 2011 až 2013, tak teď máme třetí takové období. Kde jsou lidi hodně nespokojení a ekonomická situace pro část společnosti je stále velmi neutěšená,“ doplnil.
Zatímco mladí lidé jsou se současným stavem společnosti v zásadě spokojení - nezažili nic jiného a nemají potřebu současné poměry příliš zpochybňovat - starším lidem v porovnání s minulým režimem chybí jistá zásluhovost, sociální jistoty i to, že svět byl dříve daleko čitelnější.
Nejméně jsou u nás podle sociologa Martina Buchtíka spokojení lidé v předdůchodovém věku: „Tam jsou lidé, kteří opravdu nejvíc říkají, že se jim nedaří dobře a že je otázka, jestli to předtím nebylo lepší. Vnímají třeba i na trhu práce, že existoval nějaký princip seniority a že starší lidé byli více uznávaní. A jim se toho uznání teď nedostává.“
Jak se na nás podepsalo několik posledních let krizí? Jak se posunul fenomén rozdělené české společnosti? A má současná vláda ještě šanci za rok vyhrát ve volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Čína se snaží navenek působit jako přítel západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií. Je to diktatura připravující se na budoucí vojenský střet, prohlásil nedávno šéf BIS. Jak světovou pozici Číny ovlivní výsledek voleb v USA?
Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová.
Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno.
Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“.
Svět teď s napětím očekává, jak se budou vyvíjet vztahy Pekingu a Washingtonu poté, co se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Ten při svém prvním období v čele USA zavedl různá cla a omezení v obchodování s Čínou. A slibuje je i teď.
Jak se dál budou vyvíjet vztahy USA s Čínou? Jak jsou na tom rusko-čínské vztahy? A poučili jsme se z pár let starých zkušeností, kdy Čína silně tlačila na Česko kvůli zákazu zařízení společnosti Huawei?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Policisté si stěžují na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdí, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odchází. Od ledna proto chtějí přidat. Dohodnou se, nebo nás čekají další protesty?
Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.
Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze.
Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc.
Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle něj nízký nástupní plat. Například nováček bez praxe má v prvním roce školy průměrný hrubý příjem zhruba 30 100 korun. "Máte na vahách plat versus povinnosti, které máte. Ti lidé nastoupí, zjistí, jaké jsou skutečné podmínky a jaké jsou povinnosti, a pak do čtyř let odchází, “ uvedl Machovič s tím, že do čtyř let odchází skoro 12 procent nových policistů, do dalších sedmi let pak zhruba 6 procent.
Jak zafungovala akce z minulého týdne, kdy policisté nevybírali pokuty? Jak se odboráři posunuli v jednání s ministerstvem? A trvají na požadavku, aby se každému příslušníkovi bezpečnostních složek ve služebním poměru přidalo alespoň 2 200 korun?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech?
Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.
USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.
Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.
Jaké možnosti řešení konfliktu na Ukrajině před sebou Donald Trump má? A jak se po jeho nástupu do funkce změní bezpečnostní situace v Evropě?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je velkou výzvou pro Evropu. Musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Do Bílého domu se vrací Donald Trump, který dlouhodobě hlásá, že Evropa by se měla postarat sama o sebe. „Považují Evropu už za jaksi odbytou záležitost. Já si nejsem úplně jist, že Trump věří, že NATO je to řešení, kterým je možno reagovat na všechny hrozby světa,“ řekl ve speciálním vysílání Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Velká nejistota panuje ohledně Trumpových kroků vůči Ukrajině, kdy dlouhodobě kritizoval pomoc, kterou demokratická administrativa Kyjevu poskytuje. „Nebezpečí hrozí v tom, že Trump se prostě rozhodne omezit nebo dokonce úplně zrušit veškerou pomoc Ukrajině a nechá ji prostě padnout,“ řekl Dvořák.
Podle ministra se Evropa špatně připravila na Trumpovo vítězství: „Dochází určitě k posunu, jednotlivé státy už dneska plní alespoň to dvouprocentní kritérium (výdajů na obranu - pozn. red.), některé jdou výrazně nadto. Prostě musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně.“
Co bude znamenat Trumpovo vítězství pro Rusko? Jak by měla teď zareagovat Evropa? A čeká nás obchodní válka mezi USA a EU?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Donald Trump je po čtyřech letech zpět na cestě do Bílého domu. Na jeho vítězství hned zareagovali investoři. Dolar, bitcoin a akcie v USA rostou, evropské akcie od rána výrazně zpevňují. Jaký dopad budou mít volby na ekonomiku?
Hostem speciálu Ptám se já k americkým prezidentským volbám byl česko-americký investiční bankéř Ondřej Jonáš.
Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech, reagují trhy na Trumpovo vítězství téměř euforicky. A ani Jonáš nevidí budoucnost Spojených států pod vedením Donalda Trumpa – zejména ve vztahu k ekonomickým otázkám – tak černě jako někteří analytici nebo komentátoři. „Nemám o Ameriku obavu, je dost silná,“ řekl Jonáš. „Pokud Trump chce, aby Ameriku učinil znovu skvělou, tak se bude muset chovat podle toho, co mu jeho poradci budou říkat. A ti mu vysvětlí, že se nemůže chovat jako devítiletý spratek, který se rozhodl, že prosadí svou.“
Exprezident a republikánský kandidát Donald Trump před volbami sliboval ekonomické úlevy firmám i domácnostem. Mimo jiné zavedení vysokých cel na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců včetně Evropské unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako je Čína. Avizoval také například snížení firemní daně pro společnosti vyrábějící ve Spojených státech. V kampani zároveň tvrdil, že život v USA bude po jeho zvolení znovu „cenově dostupný“.Co se týče dopadů na Evropu, vítězství Trumpa může podle expertů znamenat zejména zhoršení přístupu evropských automobilek na americký trh právě kvůli vyšším clům. To v rozhovoru připustil i investor Ondřej Jonáš. Vysokých tarifů, jaké se očekávají například vůči Číně, se ale neobává.
V jaké ekonomické kondici šly USA do prezidentských voleb? Co Spojené státy s novým prezidentem čeká? A jak se budou dál vyvíjet obchodní vztahy s Evropou nebo Čínou?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Vláda ve Sněmovně uhájila návrh rozpočtu na příští rok. Kabinet si ho pochvaluje jako proinvestiční. Opozice ho tradičně kritizuje, netradičně se k její kritice hlasitě přidala i Národní rozpočtová rada. Jaký rozpočet budeme mít?
Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil.
Sněmovna tento týden v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Poslanci nyní mohou navrhovat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. K jeho závěrečnému schvalování by se měli dostat 4. prosince.
Vláda počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku se mají zvyšovat příjmy o 146 miliard a výdaje o 105 miliard. Opozice si sice neprosadila přepracování, nadále ale rozpočet kritizuje jako nereálný. A odkazuje i na poměrně přísné připomínky, které začátkem října vyjádřila Národní rozpočtová rada.
Podle rady je například nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek. Upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Podle NRR není jistých až 50 miliard. Kabinet ovšem rozpočet hájí jako prorůstový a proinvestiční.
Člen Národní ekonomické rady Petr Musil upozorňuje, že vládě její plány nemusí přinést to, co očekává: „Naše ekonomika je na svých kapacitních možnostech. Když to řeknu úplně jednoduše, nemáme žádné volné bagry, bagristy, kteří by čekali někde v garáži jenom na to, až jim vláda řekne: pojďte stavět dálnici. Ty zdroje jsou využity někde jinde, takže je vláda musí vzít z jiných činností a nasměrovat je do těch dálnic. Efekty pak nemusí být takové, jak si od nich možná někdo slibuje.“
Co jsou největší problémy rozpočtu? Proč vládě výhrady expertů nevadí? A jak dobře umíme státní investice pro nastartování ekonomiky využít?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Loni se mu podařilo zdigitalizovat přijímačky na střední školy. Za netradiční způsob přípravy sklidil kritiku, když ale systém zafungoval, přišla chvála. Teď ředitel Cermatu Krejčí končí. Co stálo za jeho rezignací?
Hostem Ptám se já byl končící ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.
Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí končí po dvou letech ve funkci, od 1. listopadu ho nahradí jeho dosavadní zástupkyně Barbora Rosůlková. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přijal jeho rezignaci s tím, že Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronický systém přihlašování ke zkouškám na střední školy DiPSy. Zároveň se na ministerstvu stane hlavním architektem informačních systémů.
Důvodem změny ve vedení Cermatu mají být neshody mezi zaměstnanci a Krejčím. Ten jako východisko navrhl rezignaci. „Je zřejmé, že v Cermatu panují určité rozdíly v názoru na firemní kulturu mezi jednotlivými aktéry, a my jsme hledali cestu, jak bychom situaci zklidnili a našli uspořádání, které zajistí hladký průběh přijímacího řízení na střední školy,“ uvedl Bek. Krejčího zároveň považuje za klíčového spolupracovníka. „Kdyby mi nenabídl svou rezignaci, stál bych za ním,“ dodal ministr.
Končící šéf Cermatu prohlásil, že rezignaci zvažoval mnoho měsíců. Stížnosti zaměstnanců podle něj vycházely z velké části z toho, že sám na sebe klade velmi velké pracovní nároky a podobné nároky se snažil klást i na zaměstnance.
Co mají žáci příští rok u přijímaček na střední čekat? Bude se nějak měnit elektronický systém přihlášek? A jak bude dál pokračovat digitalizace v českém školství?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Lidovci mají za sebou sjezd, od kterého si slibují restart strany a zvrat předvolebních preferencí. Své vedení obměnili tak důmyslně, až do čela vybrali hned dva své bývalé předsedy. Jaký mají plán pro záchranu strany?
Hostem Ptám se já je staronový předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný.
Potápějící se lidovci se rok před sněmovními volbami pokoušejí o záchranu. Na víkendovém sjezdu v Olomouci si zvolili kompletně nové vedení. Předsedou se po zhruba pěti letech znovu stal ministr zemědělství Marek Výborný, který vystřídal dosavadního šéfa strany, vicepremiéra a šéfa resortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.
S posilováním KDU-ČSL má pomoci nový první místopředseda a poslanec Pavel Bělobrádek, který stranu sám dříve vedl, a noví místopředsedové: starostka Kravař na Opavsku a Miss ČR a Miss Europe z roku 1995 Monika Brzesková (tehdy Žídková), náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius a poslanec Jiří Horák. Brzesková v rozhovoru označila stranu za „potápějící se Titanic“.
Kompletně obměněné vedení KDU-ČSL na sjezdu podpořilo pokračování spolupráce s ODS a TOP 09 v koalici Spolu. Podle aktuálního volebního modelu společnosti Kantar jsou lidovci pod potřebnou pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.
Jak chce nový šéf lidovců přitáhnout voliče? A co by měla vládní koalice ve zbývajícím roce do sněmovních voleb ještě udělat?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Už za dva týdny naplno vypuknou prezidentské volby v USA. Jejich výsledek ovlivní na příští čtyři roky světovou politiku. V Evropě hlavně další vývoj války na Ukrajině. Co všechno máme během voleb a po nich sledovat?
Hostem Ptám se já byl profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA Jan Švejnar.
Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí. Lidé ve Spojených státech si vyberou nového prezidenta nebo prezidentku už za dva týdny, v úterý 5. listopadu. Klíčovými tématy předvolebního klání mezi republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jsou letos ekonomika a migrace.
V otázkách migrační situace, kterou oba kandidáti slibují stabilizovat, voliči věří více Trumpovi. Ten ale podle části pozorovatelů zatím s migrací v předvolební kampani neboduje dostatečně. Místo cílené kritiky nynější administrativy, v níž je Harrisová viceprezidentkou, opakovaně pronáší nepravdivá tvrzení. Například o haitských migrantech, kteří Američanům jedí jejich psy a kočky.
Zcela zásadním tématem, které americké voliče tradičně zajímá, je ovšem ekonomika. Hospodářství v USA se letos daří, z čehož by mohla těžit právě Harrisová. Podle průzkumů ale spíše zaostává. Chce například rozšířit daňové úlevy pro domácnosti se středními a nižšími příjmy a zvýšit daně bohatým a korporacím. Naopak Trump slibuje daňové škrty nebo vysoká cla na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců, jako Evropská unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako například Čína.
Co volby rozhodne? V čem je jejich výsledek právě pro nás důležitý? A máme si přát Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Bylo to napínavé, ale už i Středočeský kraj zná své nové vedení. Přes počáteční nervozitu se na spolupráci domluvila staronová koalice STAN a Spolu. Hejtmankou by tak měla zůstat Petra Pecková. Proč se jednání tak protahovala?
Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).
Měsíc od krajských voleb se konečně blíží také finále dohody ohledně vedení ve středních Čechách. Starostové povládnou s koalicí Spolu. Hejtmankou by tak měla i dál zůstat Petra Pecková (STAN). Lídr Spolu Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Tvář kandidátky vítězného hnutí ANO Karel Havlíček podle svých slov takový vývoj očekával.
Koaliční smlouvu by chtěli Starostové a Spolu podepsat koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím. V novém zastupitelstvu mají dohromady těsnou většinu jednoho hlasu. Z 65 křešel jich vítězné ANO obsadilo 25. Druhý STAN získal 20 mandátů a třetí Spolu 13.
Podle Peckové nebude takové vládnutí snadné, ale zastupitelé nové krajské koalice jsou na to připraveni. V souvislosti s vítězstvím hnutí ANO také podotkla, že je třeba jednoznačně říct, že ANO v krajských volbách ve většině regionů vládní strany „převálcovalo“. „Oni to převálcovali s něčím, co bylo rétorikou na úrovni celostátu a co s těmi kraji vlastně vůbec nesouviselo. A to mě na tom mrzí, že voliči se trošku nechají oblbnout. Ale to je úkol pro nás, protože my jim musíme vysvětlit, proč jsou pro ně kraje důležité. ANO mluví jazykem svého kmene, my to úplně neumíme,“ prohlásila hejtmanka.
Co jsou pro Petru Peckovou hlavní priority pro příští čtyři roky? Co dosavadní vedení kraje udělalo pro školství? A jak se Středočeskému kraji vlastně daří?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Praktičtí lékaři chtějí na konci října na dva dny zavřít ordinace. Vadí jim, kolik peněz mají dostat příští rok, a také to, že více než milion dospělých a dětí v Česku nemá svého praktika či pediatra. O co lékařům vlastně jde?
Hostem Ptám se já byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Na protest proti podobě úhradové vyhlášky na příští rok nechají praktičtí lékaři zavřené ordinace 29. a 30. října. A přidají se k nim také ambulantní specialisté. Ministerstvo zdravotnictví podle lékařů návrhem úhradové vyhlášky třetím rokem ignoruje inflaci a nárůst nákladů na péči. Chtějí také upozornit na to, že milion lidí v Česku nemá svého praktického lékaře nebo pediatra.
„Stále jsme připraveni jednat. Naším cílem není protest či jakékoli obtěžování pacientů, ale nezbytná náprava stavu úhrad naší péče o ně,“ uvedlo Sdružení ambulantních specialistů. Možnost dalších jednání připustil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Primární péči by podle měj měly příští rok podpořit pojišťovny z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.
Protestovat původně chtěli také nemocniční lékaři, podávání výpovědí z přesčasové práce ale odvolali kvůli povodním. Tento týden pak potvrdili, že protesty nechají až na příští rok. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek ale upozornil, že komora akci praktických lékařů a ambulantních specialistů podporuje. A vstřícný krok nemocnic protesty pozdržet by si podle něj ministr zdravotnictví neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.Podaří se odvrátit stávku praktiků a ambulantních specialistů? Je primární péče skutečně prioritou, jak prohlašuje ministr zdravotnictví? A kam se české zdravotnictví řítí?
---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Západní politici by se v tomto týdnu měli od ukrajinského prezidenta Zelenského dozvědět detaily jeho takzvaného plánu vítězství. Ten by měl vést k ukončení rusko-ukrajinské války v příštím roce. Blíží se konec konfliktu?
Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský.
Ukrajinský plán vítězství, který by podle Kyjeva mohl rusko-ukrajinskou válku v příštím roce ukončit, má pět bodů a tři tajné dodatky. Prezident Volodymyr Zelenskyj to ve středu prohlásil v ukrajinském parlamentu. První bod je podle webu RBK-Ukrajina geopolitický a jeho součástí je pozvání do NATO. Druhý a třetí bod je vojenský, čtvrtý ekonomický a pátý bezpečnostní.
Ukrajinský prezident už s takzvaným plánem vítězství seznamoval některé představitele evropských zemí minulý týden. Detaily plánu dosud nebyly veřejnosti známy. Mělo by jít ale o to, jak dostat Rusko vojensky pod tlak a donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby usedl za jednací stůl. Zelenskyj by měl o plánu hovořit i na summitu EU ve čtvrtek.
„Nejtěžší budou dlouhodobé garance. Protože nechat Ukrajinu někde v šedé zóně je velice nebezpečný scénář. Určitě se bude muset mluvit o dlouhodobých garancích. Ukrajina si své řekla, chce do NATO. Česko ji v tom podporuje. Všechno ostatní nezávisí jenom na Ukrajině a na naší pomoci. To závisí na chování Ruska, a to může přivézt k jednacímu stolu podle mě jedině Čína,“ řekl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský.
Co bude vyžadovat Zelenského plán po nás a dalších západních spojencích? Jakou akutní pomoc teď Ukrajina potřebuje? A v jakém stavu by z konfliktu mohlo vyjít Rusko?
---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Vláda přišla s návrhem, podle kterého měly soudcům, státním zástupcům ale i politikům vzrůst platy o 14 procent. To okamžitě vyvolalo bouři. Jak nastavit pravidla, abychom se věčné diskuzi o platech ústavních činitelů vyhnuli?
Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.
Podle původního vládního návrhu by se měly platy ústavních činitelů od příštího roku zvedat téměř o 14 procent. To okamžitě vyvolalo ostrou kritiku u opozice a odborů, proti plánu se ale vymezili i někteří zástupci koaličních stran.
Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se zmrazily kvůli krizovým situacím. Soudci se proto obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Ministerstvo práce v reakci na soudní stanovisko připravilo novelu, která upravuje pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud ovšem upozornil, že se ústavností snížení platů politiků vůbec nezabýval.
Ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) následně přišel s tím, že politikům navrhne růst platů o 6,9 procenta. Chce také debatovat o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Kabinet by o tom měl jednat znovu ve středu.Bylo vůbec na místě to, jak Ústavní soud zasáhl do platů soudců? A jaké potřebujeme změny Ústavy?
---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Česká Ves na Jesenicku patří mezi místa nejhůře postižená letošní povodní. Řeka Bělá zničila téměř 90 procent území obce. Pryč jsou silnice, mosty, těžce poničená je místní škola i mnoho obydlí. Jak místní rekonstrukci zvládají?
Hostem Ptám se já byl starosta České Vsi Petr Mudra (STAN).
Měsíc po povodních, které se prohnaly Českem, se katastrofálně postižené obce na Jesenicku a Šumpersku jen pomalu vracejí k normálnímu životu. I proto na žádost Olomouckého kraje vláda prodloužila do poloviny listopadu stav nebezpečí. Pro obce, které před sebou mají další dlouhé týdny a měsíce prací na obnově domů, silnic nebo škol, to znamená rychlejší přístup k potřebné pomoci.
Podle Petra Mudry (STAN), starosty České Vsi na Jesenicku, radnice i místní lidé postižení záplavami kromě peněz stále vítají a potřebují pomoc dobrovolníků, ale i odborníků. V regionu chybí stavaři a technici, kteří by poradili s rekonstrukcí zničené infrastruktury.
„I v době před povodněmi byl těchto lidí velký nedostatek. Konkrétně silniční projektant je tak nedostatkové zboží, že jsme zhruba rok a půl čekali na to, než se na nás dostane řada. A teď to bude ještě horší,“ uvedl starosta s tím, že opravy je potřeba udělat co nejrychleji. 10 až 15 procent obyvatel obce stále zůstává zcela odříznutých od světa, nemá vodu, elektrickou energii ani plyn.
Velkou výzvou pro místní radnice podle něj teď bude i přerozdělování mimořádné finanční pomoci od státu, kterou mají mít na starosti samotné obce (rozdělovat ji můžou od 9. října, v průměru jde o 40 tisíc na domácnost). Podle Mudry na to nejsou obce personálně vůbec vybavené a mají z toho velké obavy.
Každá koruna podle něj ale pomůže: „Ve chvíli, kdy si každá obec zvolí vlastní postup přerozdělování peněz, tak se může stát, že někdo daleko víc postižený ve vedlejší obci dostane nakonec míň peněz než třeba v naší obci méně postižený člověk. Takže se snažíme ty síly koordinovat společně.“
Mají lidé zájem o náhradní pozemky pro stavbu nových domů? Co všechno teď obce na Jesenicku potřebují? A jak dlouho potrvá obnova území?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Sociální demokracie má od víkendu nové vedení. Stranu se pokusí ze dna zvednout exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení už odešli někteří bývalí ministři. Jaký má nová předsedkyně plán?
Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.
Sociální demokraté si o víkendu zvolili novou předsedkyni. Dosavadního šéfa strany Michala Šmardu, který kvůli špatným volebním výsledkům znovu nekandidoval, vystřídá v čele SOCDEM bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Na protest proti jejímu zvolení vystoupili ze strany někdejší ministři Tomáš Petříček a Petra Buzková. Nelíbí se jim směřování naznačené Maláčovou, která chce jít do sněmovních voleb s širokou levicovou koalicí. Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP).
Bude to znamenat spolupráci s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné? „Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. Ale v tuhle chvíli nechceme být žádný přívěšek,“ odpověděla Maláčová s tím, že předpokládá vyjednávání o nové levicové alianci v řádu týdnů až měsíců. „Musíme jít do sebe a musíme něco předvést. V tuhle chvíli je stabilizace sociální demokracie alfa a omega.“
Signály, že by měly následovat další odchody ze strany, její nová lídryně nemá. „Ne, říkala jsem to i na sjezdu a vždycky jsem se tak chovala, každý má u mě dveře otevřené. Říkejte mi kritiku do očí, já si jí beru k srdci. A pojďme se nějak domluvit. Sociální demokracie leží na zemi. Pojďme tu bývalou slavnou stranu dát dohromady, protože si skutečně myslím, že to je poslední pokus,“ uvedla Maláčová.
Spojí se SOCDEM s koalicí Stačilo! a komunistkou Kateřinou Konečnou? Co pro stranu znamená odchod známých tváří? A jak chce nová přesedkyně sociálních demokratů oslovit ztracené voliče?
---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Přísaha v krajských volbách propadla. Nepodařilo se jí dostat do žádného zastupitelstva a velká očekávání po jejím úspěchu v eurovolbách tak ochladla. Jeden úspěch si ale přece jen připsala, a to křeslo v Senátu. Jak s ním naloží?
Hostem Ptám se já byl lídr Přísahy a nově zvolený senátor Robert Šlachta.
Hnutí Přísaha Róberta Šlachty získalo první mandát v parlamentu. Do jeho horní komory voliči vyslali lídra hnutí a bývalého protimafiánského detektiva Šlachtu, který ve druhém kole senátních voleb v břeclavském obvodu porazil Miloslava Janulíka z hnutí ANO. Šéf Přísahy zvítězil se ziskem téměř 60 procent hlasů.
Hnutí si tak vylepšilo bilanci po krajských volbách, ve kterých zcela propadlo. Nedostalo se ani do jediného z deseti krajských zastupitelstev, do kterých kandidovalo, a celorepublikově nezískalo ani dvě procenta voličské podpory. Nenaplnilo tak očekávání po úspěchu v evropských volbách, do kterých šlo ve spojení s Motoristy. „V krajských volbách jsou naprosto jiná témata. V Evropě Filip Turek chytil Green Deal a migraci. Jsou to úplně jiné volby,“ vysvětloval důvody neúspěchu v krajích Šlachta.
Přísaha má ovšem stále velké ambice, příští rok by se ráda probojovala do Sněmovny a její šéf se netají tím, že by se v budoucnu rád stal ministrem vnitra.
Proč Přísaha neuspěla v krajských volbách? Co přesně chce lídr Přísahy v Senátu dělat? A chce pokračovat ve spolupráci s Motoristy?
---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
- Laat meer zien
