Afleveringen
-
Malešická kronika je publikace autorského týmu, který tvoří rodáci a současní obyvatelé z iniciativy Naše Malešice. Vlastním nákladem vydaná kniha mapuje pražskou čtvrť, o které editorka Karolína Vránková říká: „Jako malešické rodačce mi přišly vždycky trochu málo. I proto jsem se pustila do této kroniky, abych si vztah s nimi vyjasnila.“ O knize i specifikách Malešic mluvila v našem studiu společně s jednou z autorek rozhovorů, novinářkou Valérií Štylerovou.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Svět konečně začíná vypadat tak, jak si ho Čelisti vysnily. Konec ideálů, budoucnost patří narcisům, překupníkům, nájemným zabijákům a zkrachovalým symbolům dobra. Tady se budeme cítit jako doma!
-
Historička Milena Lenderová přichází s historickou perspektivou na vývoj ženy od středověku až po dvacáté století. Knihu Česká žena přišla do podcastu Lit popsat publicistka Aneta Martínková.
-
Jak popkultura formuje naše představy o autismu? Které stereotypy u filmových a seriálových postav přežívají a proč v nich ženy a lidé jiných etnik na spektru stále chybí? Bonusová epizoda Spektra přináší záznam debaty, kde se autorka série Sarah Abulkasim spolu s filmovým kritikem Martinem Šrajerem a Dominikou Linhartovou, sociální pracovnicí z NAUTIS, zamýšlejí nad tím, jak jsou lidé na spektru zobrazováni ve filmové a seriálové tvorbě – a proč na tom záleží.
-
Do studia tentokrát přišla Markéta, která se zabývá plánováním úložišť jaderného odpadu, a její hobby je taky tejpování. Buchty se jí ptaly na to, jak se dostala k této netypické kariéře, a Markéta jim sdělila, že nejprve studovala takzvanou tunelařinu, ale pak jí osud přihrál exkurzi do laboratoře, kde se zpracovával radioaktivní odpad. A bylo vymalováno.
-
V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?
-
Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.
-
Indie-popová kapela z Vancouveru Peach Pit má na kontě čtyři alba, sbírá miliony poslechů měsíčně a vystupuje po celém světě. „Pardon, nevim, jak jsme vám to mohli udělat, ale před lety jsme tu hráli ve sklepním klubu koncert.. pak se z nás stala pořádná kapela a už jsme nikdy nepřijeli,“ znělo z pódia vyprodaného pražského klubu MeetFactory. Deset let fungování, nové album Magpie (v překladu straka) i jeho náročný proces vzniku probrali v rozhovoru pro Radio Wave.
-
Jak být dobrý i bez pánaboha a další eseje o náboženství, morálce a vědě ve svobodné společnosti – tak zní celý název nové knihy filozofa Tomáše Hříbka, která si hned po svém vydání našla cestu do pořadu Hergot!. Do studia ji přišel představit sám její autor. Přestože jde o text filozoficky vybroušený, nechybí mu lehkost a místy sarkastický ostrovtip.
-
„Občas spolu jedeme metrem do práce a děláme, že se neznáme, a na konci jízdy na něj sáhnu. Mám na Pavla míň času, než bych chtěla, ale svým způsobem jsem za to ráda, protože po něm pořád toužím,“ říká Michaela Sladká o svém manželovi Pavlovi. Míšu i Pavla můžete znát jako moderátory pořadů Houpačky a Casablanca na Radiu Wave, kde se potkali již před šestnácti lety. V hotcastu Pot vyprávěli o svém vztahu, o rodičovství a dalších sladkostech i hořkostech společného života.
-
I velká herní studia občas dokážou překvapit. V případě Bethesdy se sice spekulovalo, že chystá modernizovanou verzi čtvrtého dílu série The Elder Scrolls, ale že se s ní vytasí přímo v den jejího oznámení? To zaskočilo i Jardu, Šárku a Lukáše, kteří se do remasterovaného Oblivionu se zvědavostí sobě vlastní okamžitě vydali.
-
Hostem dada rubriky Brambora s vejcem byl tentokrát Ondřej Cihlář. Člověk narozený v Karviné o sobě tvrdí, že je milovníkem divadla a hor a také má rád cihly. Výrobní postup cihel ale Ondřej nezná a v cihlovém domě nebydlí. Na jakou chodil střední školu a jak se tam dostal? I to jsme s ním v kvalitním rozhovoru probrali.
-
Záda otočená směrem k publiku, pokukování po teniskách, ale především po vlastních a efekty přetékajících pedal boardech. Nekonečné utápění se v chlácholivém hluku. Těsně po revoluci u nás začala vznikat osobitá nezávislá shoegazová scéna, jejíž příběh vypráví nová kniha Miloše Hrocha Šeptej nahlas.
- Laat meer zien
