Afleveringen

  • Celá Amerika řeší fámy o tom, že ve Springfieldu jedí psy. Ne, to není nejnovější epizoda Simpsonů, ale velké téma kampaně před prezidentskými volbami a také 133. dílu podcastu Redneck

    Donald Trump obviňuje migranty, že pojídají domácí mazlíčky. Bez jakýchkoliv solidních důkazů mu v tom sekunduje jeho viceprezidentský kandidát J. D. Vance. Ten dokonce v jednom rozhovoru na chvilku uznal, že je mu jedno, jestli jsou zvěsti vymyšlené – hlavně když se hodí do krámu.

    Zdaleka ne všichni konzervativní komentátoři ale v pomatené svaté válce stojí za Trumpem. Proč mu někteří z nich radí, aby se odřízl od republikánské influencerky Laury Loomer? A proč je tolik dílů Rednecku o psech a domácích mazlíčcích obecně? To vše se dozvíte v tom dnešním.


  • Poté, co demokraté vyměnili Joea Bidena za Kamalu Harris se na debatním pódiu poprvé střetla s Donaldem Trumpem. Jak to, že debata nedopadla podle exprezidentových představ vám v dnešním díle svého podcastu vysvětlí náš redaktor Matěj Schneider a amerikanista Jan Beneš.


    „Dřív jsem tvrdil, že jestli budou volby o interrupcích, tak je vyhraje Kamala Harris. Jestli budou víc o imigraci, tak je vyhraje Donald Trump,“ popisoval výchozí situaci před debatou redaktor Voxpotu Matěj Schneider v nejnovějším díle podcastu Redneck & Beneš.


    Harris a Trump se až do úterního večera nikdy nepotkali. Jen málokdo si proto troufal odhadovat, jak bude jejich vzájemná konfrontace vypadat – jak tématicky, tak z hlediska osobního dojmu na voličstvo.


    Debata byla o to očekávanější, že dosavadní viceprezidentka Harris od svého potvrzení jakožto demokratické kandidátky nedávala rozhovory médiím. Ani v oblasti programu toho zatím mnoho nepředstavila.


    Harris ale – alespoň prozatím – rozptýlila pochyby o jejích debatních schopnostech. Nebo minimálně zvládla působit lépe než její protivník.

    Žaluji vás z toho, že jste sebral ženám ve dvaceti státech občanský práva.


    „Povedlo se jí Trumpa účelně vyprovokovat. Ten se nechal jednoduchými dloubnutími strhnout k dlouhým monologům o věcech, o kterých neměl podle jeho stratégů a poradců mluvit,“ hodnotí výkon amerikanista Jan Beneš.


    To se potvrdilo i u Trumpova „královského tématu“, tedy imigrace. Bývalý prezident začal v jeden moment tvrdit, že imigranti ve městě Springfield „jedí psy, jedí kočky, jedí domácí mazlíčky lidí, kteří tu žijí“. V tu chvíli zasáhli i moderátoři debati, která upozorňovali na nepravdivost tohoto tvrzení, které v posledních dnech koluje v pravicovém mediálním ekosystému USA.


    „Svědčí to o tom, že Trump je zavřený ve své ultra-konzervativní bublině, která se dokola utrvzuje ve vlastních názorech,“ říká Schneider. „Dostávají se pak do sfér, které jsou jednak odpudivé a jednak nepochopitelné pro mediánové voliče, které Trump ale k vítězství potřebuje.“


    Problém v republikánském tandemu?


    Podle komentátorů přišel jeden z nejsilnějších momentů debaty v části o interrupcích.


    „Tohle téma Trumpovi úplně nesvědčí, není si u něj takzvaně jistý v kramflecích. To nasadilo tón debaty tak, že byl od začátku v defenzivě,“ říká redaktor Voxpotu Matěj Schneider.


    Harris naopak v debatě slíbila, že by jako prezidentka podepsala zákon, který na federální úrovni vrací regulace interrupcí ke stavu před zrušením precedentu Roe v Wade. Nejvyšší soud tento dekády trvající stav zrušil Nejvyšší soud v roce 2022 – i díky konzervativním soudcům, které tam nominoval právě Donald Trump.


    „Promítla se do toho její kariéra prokurátorky. Prišlo mi, že z toho vytvořilo takový mini-proces s Donaldem Trumpem: ‘Žaluji vás z toho, že jste sebral ženám ve dvaceti státech občanský práva’,“ shrnuje její přístup amerikanista Jan Beneš.

    Trumpovy výroky v oblasti interrupcí vynesly na povrch pochybnosti o tom, jak dobře funguje spolupráce s jeho kandidátem na prezidenta, ohijským senátorem J. D. Vancem. Ten se totiž před pár dny nechal slyšet, že pokud by se republikánům na Kapitolu podařilo odhlasovat federální zákaz interrupcí, Trump by takovou legislativu vetoval.

    „S J.D. jsme to neprobírali. Samozřejmě mi nevadí, že má nějaký názor, ale nemyslím si, že mluvil za mě,“ reagoval republikánský kandidát na otázku moderátorky, která se ptala přímo na Vancův výrok.


    „Neodpověděl na otázku a hodil Vance pod vlak,“ komentuje pasáž amerikanista Jan Beneš.

    V dnešním díle se také dozvíte, proč už si nikdo nevzpomíná na atentát na Donalda Trumpa, co nám debata prozradila o zahraniční politice obou kandidátů, nebo proč Jan Beneš tak moc chtěl mluvit o Taylor Swift.

  • Zijn er afleveringen die ontbreken?

    Klik hier om de feed te vernieuwen.

  • Redneck vychází nově už jen na platformách Voxpotu a je tedy na čase se usebrat a trochu osobněji zavzpomínat. 132. díl podcastu je mimo jiné o tom, jak se dvě legendy vypořádaly s politicky turbulentními 60. lety v USA.

    Bob Dylan i Hunter S. Thompson byli oba svým způsobem v centru dění během přelomových událostí 60. let. Oba milovali motorky, holdovali drogám a jejich posluchači a čtenáři je takřka uctívali. S tím, jak 60. léta skončila, se ale každý vypořádali po svém – byť do ústraní se svým způsobem stáhli oba.

    Jaké to je, když vás půlka Ameriky považuje za proroka? Jaké to je uhánět tak rychle na silnici nebo napříč světem, že jste na pokraji smrti? A co nám Dylan i Thompson a jejich zápolení říkají o současné americké politice? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck.

  • Letošní demokratické primárky nebyly velké drama. Padlo v nich ale přes 700 tisíc hlasů na protest proti tomu, jak se administrativa Joea Bidena staví ke Gaze a Izraeli. Díky tomu byla na nominačním sjezdu strany, který teď skončil v Chicagu, hrstka stranických delegátů, kteří se snažili vyjednat posun v politice strany a případné příští administrativy Kamaly Harris.

    Strana je nicméně odmítla i s minimálním požadavkem: nechat vedením prověřeného řečníka pronést schválený proslov.

    Jednou z možných mluvčích měla být georgijská demokratka palestinského původu Ruwa Romman. Ta svůj proslov nakonec pronesla jen mimo areál sjezdu. Zmiňovala v něm bojovnici z hnutí za občanská práva Fannie Lou Hamer, která byla Demokratickou stranou obdobně odmítána na sjezdu v roce 1964. O tom, jak k celé tahanici došlo a jak se k ní staví různí straníci a americká veřejnost i o vítězství Fannie Lou Hammer, je dnešní díl podcastu Redneck.

    Text proslovu, který na demokratickém sjezdu nakonec nepadl, si můžete přečíst zde:

    Jmenuji se Ruwa Romman a je mi ctí být první Palestinkou zvolenou do veřejné funkce ve státě Georgia a první Palestinkou, která kdy promluvila na nominačním sjezdu Demokratické strany. Můj příběh začíná v malé vesnici nedaleko Jeruzaléma, která se jmenuje Suba a odkud pochází rodina mého otce. Kořeny mé matky sahají až do Al Chalílu neboli Hebronu. Moji rodiče, kteří se narodili v Jordánsku, nás v mých osmi letech přivezli do Georgie, kde nyní žiji se svým úžasným manželem a našimi roztomilými domácími mazlíčky.

    Když jsem vyrůstala, pojilo mě s dědečkem zvláštní pouto. Byl mým parťákem v rošťárnách - ať už mi tajně nosil sladkosti z obchodu nebo mi do kapsy tajně sunul dvacetidolarovku s důvěrným pomrknutím a úsměvem. Byl mou oporou, ale před několika lety zemřel a už nikdy nespatřil Subu ani žádnou část Palestiny. Neuplyne den, aby mi nechyběl.

    Poslední rok byl obzvlášť těžký. Když jsme byli svědkové nespravedlnosti masakrů v Gaze, myslela jsem na něj a říkala si, jestli tuhle bolest dobře znal. Když jsme sledovali Palestince vysídlené z jednoho konce pásma Gazy na druhý, chtěla jsem se ho zeptat, jak našel sílu ujít před desítkami let všechny ty kilometry a nechat všechno za sebou.

    Ale v této bolesti jsem byla také svědkem něčeho podstatného – krásného, multikonfesního, mezirasového a multigeneračního spojenectví, které uvnitř naší Demokratické strany povstalo ze zoufalství. Po 320 dní jsme stáli pospolu a požadovali, aby naše zákony byly vymáhány vůči přátelům i nepřátelům, aby bylo dosaženo příměří, ukončeno zabíjení Palestinců, propuštěna všechna izraelská a palestinská rukojmí a zahájena obtížná práce na budování cesty ke kolektivnímu míru a bezpečí. Proto tu jsme – členové této Demokratické strany, kteří se zasazují o rovná práva a důstojnost pro všechny. To, co zde děláme, má odezvu po celém světě.

    Budou tvrdit, že to tak bylo vždycky, že se nic nemůže změnit. Ale vzpomeňte si na Fannie Lou Hamer – byla odvržena pro svou odvahu, a přesto vydláždila cestu rasově integrované Demokratické straně. Její odkaz žije dál a my kráčíme v jejích šlépějích.

    Sami to však nezvládneme. Tento historický okamžik je plný naděje, ale pouze pokud budeme držet pohromadě. Největší síla naší strany vždy spočívala v tom, že jsme se dokázali sjednotit. Někteří to považují za slabost, ale je načase, abychom tuto sílu využili.

    Pojďme se zavázat jeden druhému, zvolit viceprezidentku Harris a porazit Donalda Trumpa, který nálepku mé identity Palestinky používá jako nadávku. Pojďme bojovat za politické návrhy, které už dávno měly být prosazeny – od obnovení přístupu k interrupcím přes zajištění důstojné mzdy, až po požadavek ukončení bezohledné války v podobě příměří v Gaze. Těm, kteří o nás pochybují, cynikům a odpůrcům říkám: ano, můžeme – ano, můžeme být demokratickou stranou, která upřednostňuje financování našich škol a nemocnic, nikoli nekonečných válek. Stranou, která bojuje za Ameriku, která patří nám všem – černým, hnědým i bílým, Židům i Palestincům, nám všem, jak mě učil můj dědeček, společně.

  • V Chicagu začal nominační sjezd demokratů. Nová nominantka Kamal Harris se do teď vyhýbala velkým rozhovorům, ale teď se bude muset Spojeným státům představit. O tom, co to může přinést, je 130. díl podcastu Redneck.

    První den demokratického nominačního sjezdu zakončil velký proslov odcházejícího prezidenta Joea Bidena. Strana mu děkovala zároveň za jeho dosavadní výkon úřadu, ale i za to, že se nechal přesvědčit, aby se vzdal nominace. Pozornost se teď definitivně obrací na jeho viceprezidentku a náhradní kandidátku Kamalu Harris. Někteří demokraté se také obávají ozvěn bouřlivého sjezdu strany z roku 1968, který proběhl také v Chicagu.

    Kdo všechno zatím na sjezdu promluvil? Jak tu působila Hillary Clinton? Stala se z Alexandrie Ocasio-Cortez běžná členka strany? Proč demokraté „ghostují“ některé odboráře? A nedělají tím chybu? A jak je to s obávanými protesty? O tom všem je dnešní Redneck.


  • Předseda odborového svazu Teamsters Sean O'Brien promluvil na republikánském nominačním sjezdu a odstartoval tak nové kolo debaty. Stává se z této republikánů skutečně strana pro takzvanou „pracující třídu“? Mnoho trumpistických politiků by si to přálo, ale podle jejich kritiků „skutek utek“.

    Dříve se tímto titulem chlubili demokraté, ale od 70. let minulého století se toho mnoho změnilo. Jsou na tom v boji za práva zaměstnanců lépe než republikáni, nebo jde i u nich spíš o zbožné přání? Proč se tento boj projevuje v letošní volbě viceprezidentských kandidátů a má v něm lepší renomé demokrat Tim Walz, nebo republikán J. D. Vance? A proč se naopak u Kamaly Harris mnozí obávají, že půjde na ruku zaměstnavatelům a velkému byznysu? O tom všem je dnešní Redneck.

  • Podcast Redneck & Beneš amerikanisty Jana Beneše a našeho redaktora Matěje Schneider se tentokrát natáčel před živým publikem na dvorku redakce Voxpotu.Američtí demokraté vyměnili svého prezidentského kandidáta: stárnoucího Joea Bidena nahradila nynější viceprezidentka Kamala Harris. Jakkoliv se přesně tohoto scénáře mnozí liberálové v USA obávali, nástup Kamaly Harris zatím provází mnoho nadšení: takhle narvané předvolební mítinky neměli demokraté pěkně dlouho. A to i přesto, že zatím není příliš jasné, jakým směrem se chce v případné vládě Harris vydat.Novou energii do žil kampaně pak Harris vlila i trochu překvapivým výběrem vlastního viceprezidentského kandidáta. Proč výběr minnesotského guvernéra Tim Walz signalizuje odklon od opatrné demokratické politiky směrem k větším ambicím?S čím naopak zápolí Donald Trump? Podaří se mu strhnout zpět pozornost na sebe? Proč se hádá s georgijským guvernérem Brianem Kempem a proč toho může litovat? A jak se republikáni snaží získat nevadské voliče? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš.


  • Podle internetu je Kamala Harris „spratek“ a myslí si to i hyperpopová zpěvačka Charli XCX. Viceprezidentský kandidát republikánů J. D. Vance je zase podle demokratů pěkně „divný“. A nezávislý kandidát Robert F. Kennedy dělal divné věci s mrtvou medvědicí. Jaké? To se dozvíte ve 128. díle podcastu Redneck.

    V uplynulých letech zaplavovala americký internet videa s viceprezidtenkou Kamalou Harris. Nevycházela z nich úplně nejlépe: nejčastěji ji zachycovala, jak kostrbatě přednáší rádoby vzletné fráze a křečovitě se u toho směje. Teď se její kampaň pokusila přetavit tato videa přetavit v pozitivum a pomáhá ji v tom britská zpěvačka Charli XCX se svým albem letošního léta s názvem Brat. Zatím to funguje, ale neskončí vše podobně nešťastně jako Dark Brandon a memové snahy Joea Bidena?

    Trumpův kandidát na viceprezidenta, ohijský senátor J. D Vance mezitím zápolí s tím, aby si naklonil americké voliče. Má za sebou sérii nešťastných výroků a demokraté ho prostě označují za „divného“. Dokonce se šušká, že Trump své volby nakonec lituje. Jaké trable stíhají jeho viceprezidentského kandidáta? A co vyváděl Robert F. Kennedy s medvědicí v Central Parku? O tom všem je dnešní Redneck.


  • Joe Biden ustoupil tlaku stranu a oznámil, že se nebude ucházet o znovuzvolení v listopadových volbách. Také řekl, že podporuje kandidaturu své viceprezidentky Kamaly Harris jako své náhradnice. Co teď může následovat a jak se sem demokraté dostali, to vše se dozvíte v 127. díle podcastu Redneck.

    Joe Biden po necelém měsíci poslechl varování svých spolustraníků. Své funkční období dokončí, ale o znovuzvolení se ucházet nebude. Demokratická strana teď horko těžko musí do srpnového sjezdu vymyslet, jak situaci vyřešit. Logickou nástupnicí by mu mohla být viceprezidentka Kamala Harris, se kterou ale část strany a i významný podíl voličů dle průzkumů nejsou spokojeni. Co se může dít do srpnového nominačního sjezdu demokratické strany a co se může posléze stát po volbách? To je předmětem dnešního dílu podcastu Redneck, ve kterém uslyšíte netradičně také šéfredaktora Voxpotu Vojtu Boháče. Proč se levicové křídlo demokratů stavělo za Joea Bidena? O jakých guvernérech se spekuluje jako o možných kandidátech po boku Kamaly Harris? Proč se příliš nemluví o senátorech jako další možnosti? Jak mohou podporovatelé Donalda Trumpa zareagovat na letošní volby, když už minule vše skončilo násilím na Kapitolu? A jak by vypadalo, kdyby pokus o atentát na Donalda Trumpa dopadl trochu jinak? O tom všem je dnešní Redneck.


  • Jaký byl Trumpův kandidátský projev na republikánském nominačním sjezdu a co dalšího se během akce ve Wisconsinu dělo? To vám, i s drobnými bulvárními vložkami, řeknou a okomentují Matěj Schneider a amerikanista Jan Beneš.

    Republikánská strana má za sebou nominační sjezd v Milwaukee. Ten se odehrával v atmosféře nedávného pokusu o atentát na Donalda Trumpa a postupného ovládnutí stranického aparátu lidmi z Trumpova okolí. Krom toho tu ale proběhlo mnoho bizarního spektáklu od vystoupení pro-trumpovských hudebníků až po trhání triček s americkou vlajkou.

    Dostane se i na to, koho si Donald Trump vybral za viceprezidentského kandidáta, jaké je jeho vidění světa, kdo za ním stojí a jak by s ním mohla vypadat budoucnost trumpismu. Podcast se stočí i k nejaktuálnějšímu dění ohledně kandidatury Joea Bidena, které oba komentátoři s napětím bedlivě sledují.


  • V sobotu 13. července v Pensylvánii několikrát vystřelil útočník po exprezidentu Trumpovi. Republikánský politik vyvázl jen s lehkým zraněním. V americké historii to rozhodně není bezprecedentní událost, ale to neznamená, že nemůže mít dramatický vliv na letošní volby.

    Jaký politický efekt měly předchozí americké neúspěšné atentáty? Jak vše mohla ochranka dopustit? Bude teď Donald Trump umírněnější sjednotitel, jak se tvářil ve dnech po atentátu? A proč to, že si vybral jako spolukandidáta ohijského senátora J. D. Vance napovídá o opaku? O tom všem je dnešní Redneck.


  • Americký Nejvyšší soud vydává už tradičně na přelomu června a července ta nejdůležitější rozhodnutí. O tom, jak letos potvrdil svoje konzervativní směřování s několika podstatnými výjimkami, je 125. díl podcastu Redneck.

    Americká veřejnost se letos u Nejvyššího soudu obávala další várky kontroverzních rozhodnutí v interrupčních případech. To se nakonec nestalo, v jiných sférách ale konzervativní složení soudu potvrdilo svou pověst. Ať už šlo o bezdomovectví, zbraňové regulace, nebo moc federálních úřadů obecně, všude dle očekávání převládla konzervativní většina.

    Nejdramatičtější rozhodnutí ovšem soud vydal na úplném sklonku svého období. Přiřknul v něm nejen Donaldu Trumpovi široce pojatou imunitu proti trestnímu stíhání, o které se dřívějším americkým prezidentům ani nemohl zdát. Co rozhodnutí znamená a proč tvoří vtipný kontrast k ostatním regulačním rozhodnutím? O tom všem je dnešní Redneck.


  • K výběru ideálního kandidáta mají v americkém politickém systému sloužit primárky. Jenže ty letos Demokratická strana nevyužila. Když teď celý svět viděl, jak bídně na tom umí být Joe Biden, musí si demokraté rozmyslet, co dál. Můžou stranické hlasování nahradit? A stojí jim to za to? O tom všem je 124. díl podcastu Redneck.

    Joe Biden má za sebou noční můru. Jeho tým se několik měsíců upínal k debatě s Donaldem Trumpem jako k události, kde přesvědčí americké voliče, že obavy o prezidentův věk jsou plané. Stal se pravý opak – nikdo teď nemluví o ničem jiném než o tom, jestli a jak by šel Joe Biden nahradit jako demokratický kandidát.

    Jaké alternativy přichází v úvahu? Jak by jich mohli demokraté dosáhnout? Půjde to bez vůle Bidena a jeho rodiny? A proč všemu stojí v cestě politické reflexy demokratů, které se začaly ozývat už pár hodin po debatě? O tom všem je dnešní Redneck.


  • Joe Biden a Donald Trump se poprvé před letošními podzimními prezidentskými volbami utkali v televizní debatě. Ta se týkala mnoha důležitých témat, ale na odpovědích a politických programech a vizích kandidátů nakonec nesejde, protože hlavní dojem z debaty je ten, že Joe Biden je nejspíš příliš starý na to, aby dál působil jako prezident. 

    Co ukázala první prezidentská debata v USA? Jak se demokraté dostali do tak svízelné a zároveň předvídatelné situace? Budou sílit snahy o nahrazení Joea Bidena na kandidátce? O tom všem je dnešní unavený díl.


  • Desítky tisíc lidí v Jacksonu ve státě Mississippi doma už roky nemají pitnou vodu a na bývalého guvernéra Phila Bryanta města se postupně vyvalil skandál. Jeho vyšetřování naznačuje, že měl Bryant pomáhat bývalé hvězdě amerického fotbalu Brettu Favreovi dohazovat miliony z fondu, které mají sloužit na pomoc rodinám v hmotné nouzi.

    [SOUNDCLOUD PROSÍM SEM]

    Proč jsou obtíže s pitnou vodou na amerických periferiích čím dál častější? Z jakého důvodu na jejich řešení nestačí balík investic do infrastruktury, který prosadili demokraté a jejich prezident Joe Biden? A odkud se guvernér a fotbalista vlastně znají? O tom všem je dnešní lokální díl podcastu Redneck.


  • Americký odborový svaz United Auto Workers (UAW) sice letos na jaře zaznamenal průlomovou výhru v továrně Volkswagenu v Tennessee, ve fabrice Mercedesu v Alabamě se mu ale o několik týdnů nepodařilo na vítězství navázat. Vedení UAW se navíc potýká s potenciálním skandálem.

    Co udělali odboráři v Alabamě špatně? Je zmíněný skandál vykonstruovaný, nebo se UAW nezbavila dřívější zkorumpovanosti? Jaké plány má šéf svazu Shawn Fain? A nejsou prohry nedílnou součástí zvýšené odborářské aktivity? O tom všem je dnešní díl Rednecku.


  • Ještě před několika lety byla opozice vůči drastické imigrační politice Donalda Trumpa jedním z hlavním témat demokratických politiků. Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu se ale změnilo méně, než by předchozí výkřiky mohly naznačovat. Bidenem podepsaný dekret teď opět přibližuje politiku demokratů představám Donalda Trumpa. Konzervativní voliče přitom uspokojí jen stěží.

    Co přesně mění Bidenův nový dekret? Proč ho podepsal právě teď? Jak by si imigrační reformy představovali liberálové oproti konzervativnímu uzavírání hranic? A jak dlouho už Washington čeká na funkční imigrační změny? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.


  • Porota Donalda Trumpa shledala vinným v 34 bodech obžaloby a z uchazeče o Bílý dům je tak oficiálně zločinec. Jaký bude mít verdikt dopad na veřejné mínění a jaký dostane trest v tuto chvíli není vůbec jasné.




    Co na verdikt říkají v Trumpovi věrné republikánské straně a co s rozsudkem zatím provádí prezident Joe Biden? Změní odsouzení Donalda Trumpa nějak jeho šance na zvolení prezidentem? A proč jsou k negativním dopadům historicky prvního odsouzení bývalého amerického prezidenta na prezidentské volby Matěj Schneider i Jan Beneš spíše skeptičtí? To vše se dozvíte v dnešním díle.


  • Prezidentské debaty v USA jsou zdánlivě neotřesitelnou součástí prezidentských voleb. Jejich historie přitom nesahá až tak hluboko a letos budou pořádány trochu jinak. Jak? To se dozvíte v dnešním 120. díle podcastu Redneck.

    Běžně se ve Spojených státech pořádají tři debaty prezidentských kandidátů v týdnech bezprostředně před listopadovými volbami. Letos tomu bude jinak: Joe Biden a Donald Trump se domluvili na jedné červnové a jedné zářijové debatě. Nejsilnější další kandidát Robert F. Kennedy se účastnit dle všeho nebude moct.

    Jak to bylo s televizními debatami v minulosti? Jaké historicky nejslavnější momenty v nich proběhly a ve kterých volbách? Proč letos Biden a Trump dělají věci jinak? A jsou vlastně obecně debaty vůbec k něčemu? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.


  • V roce 2020 uprostřed kampaně na prezidentské volby zachvátily Spojené státy protesty proti policejní brutalitě. Co z nich po čtyřech letech zbylo, se dozvíte v 119. díle podcastu Redneck.

    Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden rád ze škrtání rozpočtů policie obviňuje naopak republikány. Ti se na oplátku snaží stejně jako radikála vykreslit jeho.

    V jakých sférách amerických policejních zákonů se ale přece jen něco stále děje? Za jaké nejabsurdnější tragické přečiny nebyli policisté v USA potrestáni? A odeberou americké soudy policistům extenzivní ochrany, které jim samy propůjčily? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.