Afleveringen
-
Určitě jste někdy při rodinném posezení, třeba u babičky na gauči diskutovali o tom, co jste rádi mlsali jako malí. Dnes už ale některé dobroty v obchodech nenajdeme. Například všemi milované vlnky, kreolky, nebo když zabrouzdáme ještě dále do historie, tak třeba limonádu v sáčku. Chutnaly by nám dnes lahůdky, na které s láskou vzpomínáme? I o tom je řeč v dnešním Science wine, do kterého si Iva s Romanem pozvali historika a odborníka na retrojídlo doc. PhDr. Martina France, Ph.D. z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Jaká je historie školního stravování? Čím Češi obohatili světovou gastronomii? Jaký je příběh tuřínu? A v čem byl ohledně stravování Baťa průkopníkem?
To je jen zlomek témat, o kterých uslyšíte v podcastu Science wine.
-
Jste někdy ve stresu a říkáte si, jaké by to bylo, kdyby úplně zmizel? Věřte, že ve stresu je někdy úplně každý, ale bez něj by to podle psychoterapeutky Adély Klingelové byla tak trochu nuda. Pomáhá nám fungovat a orientovat se ve světě. Co ale možné je, že se s emocemi naučíme trošku lépe pracovat. Třeba tím, že si jich začneme více všímat.
Jak se emoce prolínají? Jak pracovat se vztekem a zjistit, že mám s jeho zvládáním problém? Na tyto i další otázky odpověděla Ivě a Romanovi psychoterapeutka Mgr. Adéla Klingelová a vy si odpovědi můžete poslechnout už teď.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Někteří se bakterií možná bojí, ale věřte, že bez nich by nebyl život. Náš mikrobiom je plný hodných bakterií a my bychom se o něj měli starat, protože jeho úloha v našem organismu je větší, než by se mohlo zdát. Bez zdravého mikrobiomu totiž můžeme mít třeba blíže k různým nemocem.
Jak by svět vypadal bez bakterií? Mohli bychom bez nich žít a jak dlouho? Co vše náš mikrobiom ovlivňuje? A jak ho udržet v co nejlepší formě? O těchto tématech si Roman s Ivou povídali s Mgr. Martinem Schwarzerem, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR. A společně vyvrátili i pár mýtů!
-
Žížaly jsou střeva matky země - to říkal už řecký filozof Aristoteles. Petra Innemanová, kterou v dnešním podcastu uslyšíte, je zase nazývá ekosystémovými inženýry. Jsou to zkrátka superhrdinky, které můžeme využít k recyklaci a získáme velmi cenné hnojivo - vermikompost. Žížaly umí ale taky třeba čistit odpadní vody.
Zajímá vás, co vše zvládnou zkompostovat? Přemýšlíte, že byste si pořídili vermikompostér a nevíte, čím žížalky krmit? Tak to si nenechte ujít tento díl, protože na otázky odpoví nejpovolanější - RNDr. Petra Innemanová, Ph.D. z Ústavu pro životní prostředí Přf UK.
-
Když v minulosti vstoupily do našich domácností první automatické pračky spustilo to technologickou, ale vlastně i genderovou revoluci. Dnes zažíváme druhou vlnu takové revoluce. Podle výzkumů Niny Fárové ze Sociologického ústavu AV ČR jsou to totiž spíše muži, kdo přináší chytré technologie do domu. Taky jsou to pak často oni, kdo přístroje obsluhuje a stará se o ně.
Proč si dnes vůbec chceme pořizovat chytrou domácnost? A jak to proměňuje dělbu práce v domácnosti? A co to znamená, když Nina chytá lidi do pasti frustrace?
Poslechněte si to v tomto díle Science wine, které ocení jistě všechny gendery.
-
Už z názvu je vám asi jasné, o čem podcast bude. Točí se kolem AI skutečně celý… Dokonce i některé z otázek vymyslela umělá inteligence! Dozvíte se v něm, jestli se vyplatí chovat se k chatbotům slušně, nebo jak si s nimi povídat tak, abyste dostali vytouženou odpověď.
Otázky tentokrát pokládala Iva s Petrou a své erudované odpovědi jim poskytla paní profesorka Zuzana Komínková Oplatková.
-
Léto končí a my začínáme chystat nové díly podcastů. Ještě předtím si ale pojďme dát poslední speciál z loňské Noci vědců, protože víte co? Ta další bude už 27. 9. 2024 a my vás všechny srdečně zveme.
Srdečně… to je vlastně tématické, protože tento podcast je o tom, jak se staví tkáně. Přemýšleli jste někdy nad tím, co vše si je možné vypěstovat? Nová kůže, ledviny, nebo dokonce i zmiňované srdce. Jsou to všechno biomateriály, kterým se věnuje Petr Humpolíček z Fakulty technologické, který je zároveň prorektorem pro tvůrčí činnosti na UTB.
Jaký lidský orgán je nejjednodušší “vypěstovat”? Dočkáme se toho, že si budeme moci nechat vyrůst náhradní část těla? Kde si Petr kupuje buňky, se kterými potom experimentuje?
Dozvíte se to v tomto podcastu a slibujeme, že se budete bavit od začátku do konce.
-
Semestr u konce, zkouškové už pro mnohé snad taky a venku se to letní. To je ideální čas pro další speciální Science wine, který jsme na podzim natáčeli na Noci vědců a šetříme si ho právě na nějakou slavnostní chvíli. Ta nastala, a proto si můžete poslechnout rozhovor s panem profesorem Pavlem Mokrejšem z Fakulty technologické, který je odborníkem na kolagen a zpracování zbytků ze živočišné výroby.
Kolik procent z živočišné výroby tvoří odpad? Jak ho lze využít? A k čemu je kolagen z kuřecích nebo rybích kostí? A když se bavíme o kolagenu, řeč bude samozřejmě i o kolagenových krémech a dalších doplňcích. Fungují, nebo ne?
To zjistěte sami! Rozhovor je opravdu výživný a navíc bez jakýchkoliv příkras přímo z místa.
-
Oblíbené nemísto Anny Beaty Háblové je zchátralý bazén pod pražskými Barrandovskými skalami. Stalo se z něho urbexácké místo, kde se pořádají různé punkové akce. Je ale taky domovem jednoho bezdomovce. Lidé kolem místa jen procházejí, ale nikdo se o něj (kromě pána bez domova) nestará. A to právě vystihuje ono nemísto — je opomíjené, pomíjivé a míjené. Je to místo, kde si město bere příroda.
To zaujalo i naše urbanistické nadšence Ivu a Romana a ptali se, proč bychom měli začít mít rádi taková místa nemísta. Jak z nich opět udělat využívaný prostor? Proč jsou velkým problémem sídliště, nebo nákupní centra na okrajích měst? Jak by mělo vypadat ideální město?
Otázky jsou to krásné, ale jestli chcete znát i odpovědi, tak si pusťte další díl Science wine. A nebojte bude řeč i o Zlíně.
-
Denně se ve světě vyrobí asi 7 milionů pneumatik. Zhruba stejné množství je potřeba každý den zlikvidovat. Je možné pneumatiky, které dosloužily, recyklovat? Můžeme je nadrtit a znovu použít pro výrobu nových plášťů? A přemýšleli jste někdy nad tím, proč je pneumatika vlastně černá?
I na takové záludné otázky odpovídal v podcastu Science wine doc. Dr. Ing. Radek Stoček z Centra polymerních systémů a ptali se na ně děkan Fakulty technologické Roman Čermák a výjimečně i Libor Jandík z propagačního oddělení FT.
Teď už si to stačí jen pustit a poslechnout si rozhovor, ze kterého si odnesete spoustu zajímavých faktů, kterými oslníte nejednoho kamaráda.
-
Úplně poprvé jsme zaexperimentovali a natočili Science wine živě na Noci vědců! První ze tří speciálních rozhovorů jsme věnovali propojení vědy a scenáristiky. Petra s Romanem na to téma důkladně vyzpovídali MgA. Irenu Kocí, Ph.D. z Fakulty multimediálních komunikací UTB.
Co to znamená, když ve filmu přijde moment pro zachránění koťátka? Jaký je postup při psaní scénáře? A proč bychom se měli neustále něčemu divit? Odpovědi si poslechněte v tomto zvukovém skvostu.
-
Kvůli výbuchu sopky pravděpodobně populace nevyhyne, ale ovlivnit dějiny lidstva, nebo rozvrátit civilizaci, to vulkán umí. V novém díle Science Wine o tom mluví geolog, popularizátor vědy a odborník na sopečnou činnost na Marsu Mgr. Petr Brož, Ph.D.
Kam jezdí vulkanolog na dovolenou? Na jakých dalších planetách kromě Marsu má v plánu Petr Brož sopečnou činnost zkoumat? Jak se s pětkami z češtiny dostal do finále prestižní ceny Magnesia Litera? I na takové záludné otázky se ptala Iva s Romanem. Nasaďte sluchátka a poslechněte si pěkně výbušnou epizodu Science Wine.
-
Každý by měl mít svůj sen, za kterým by si měl jít – to je heslo, kterým se řídí zlínský oční lékař Pavel Stodůlka. Možná i proto se mu daří vyvíjet ty nejmodernější přístroje, oční čočky a být zkrátka celosvětově jedním z nejlepších ve svém oboru. I díky němu dnes trvá odstranění dioptrií jen pár vteřin a je úplně bezbolestné!
Jak se podařilo vrátit zrak člověku, který půl století vůbec nic neviděl? Kolik let měl nejstarší pacient operovaný ve Zlíně? I takové záludné otázky pokládala Iva s Romanem primáři a zakladateli sítě očních klinik Gemini Pavlu Stodůlkovi.
Nasaď sluchátka a užij si svou půlhodinu zábavného vzdělávání!
-
Dochází evoluční biologii dech?
Evoluční biologie není něco, co skončilo před 160 lety s Darwinovými teoriemi. Je to živá věda, která se mění a vyvíjí. I když se může zdát, že evoluci dochází dech, není to tak úplně pravda. A o tom vás v podcastu přesvědčí evoluční biolog prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jak se pan profesor dostal k evoluční biologii? Co rozhoduje o tom, jaký druh je úspěšný z hlediska evoluce? Je to parazit, člověk, nebo třeba kočka?
Na to vše se v podcastu ptala Iva a Roman. A vy to můžete samozřejmě slyšet taky! Poslední Science Wine tohoto semestru je zde.
-
Úplný Mirek Dušín!
Autor chlapecké literatury, redaktor a skautský vedoucí. Zdroj sběratelství, obdivu i pomluv se stal fenoménem specifické české subkultury. Každý o něm něco ví, nebo zná alespoň nějaká díla – třeba Rychlé šípy nebo Hochy od Bobří řeky.
Co stojí za fenomenálním úspěchem Jaroslava Foglara? Četl by Foglar sám sebe? Jaké je tajemství ježka v kleci? Na to se ptali moderátoři Iva a Roman pana profesora Iva Jiráska, který učí na naší Fakultě humanitních studií, ale také na Univerzitě Palackého v Olomouci.
-
GMO je zkratka, o které slyšel snad už každý z nás. Tipnete si, kolik potravin v českých obchodech nese toto označení? Možná vás překvapí, že ani jedna.
Je produkt geneticky modifikovaný pro uživatele nebezpečný? Čeká lidstvo bez transgenních plodin nevyhnutelně hladomor? To si poslechněte v dalším Science Wine, které navazuje na přednášky Fakulty technologické Science Café. Iva s Romanem si ve studiu povídali s Tomášem Moravcem z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky.
Pohodlně se usaďte a na zdraví!
-
Isabela Kastilská byla mocná žena a fascinující panovnice. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, kolik na sobě nosila kilo oblečení? Zeptali jsme se na to docentky Martiny Hřibové z Technologické fakulty. To ale není všechno.
V tomto díle podcastu SCIENCE WINE uslyšíte také o tom, jak paní Hřibová šije historické oděvy a proč je pro ni obyčejné tričko mnohem větší výzva než honosný šat.
A to je jen maličko z toho, co jsme pro vaše uši přichystali. Tak nasaďte sluchátka a na zdraví!
-
Claire Klingenberg je prezidentka Evropské rady skeptických organizací. Se svými kolegy se zabývá testováním paranormálních jevů, ale také odhalováním mýtů ve společnosti.
Jaká je současná podoba paranormálního výzkumu? Má vliv na výuku kritického myšlení a rozvoj vědeckých metod? A zažila Fakulta technologická UTB také nějakou paranormální výzvu? O tom všem si poslechněte v podcastu Science Wine. Tak na zdraví!
-
Animovaný film není jen pro děti – řadí se mezi filmy rodinné. Je to takový pestrý vesmír, který ukazuje, jak přistupovat k tabuizovaným tématům. Například k smrti.
Máte rádi animovaný film? Ať už je vaše odpověď jakákoliv, o tom, proč je animovaná tvorba ve světě filmu významná vás přesvědčí vedoucí ateliéru animované tvorby Lukáš Gregor z Fakulty multimediálních komunikací UTB. Padly i otázky na českou animovanou tvorbu a samozřejmě nechybí ani tipy na “podpultové” animáky.
-
Josif Vissarionovič Stalin byl mimořádně paranoidní diktátor. Paranoia ho provázela až do hrobu. Když 5. března 1953 Stalin zemřel, začalo se o příčině jeho smrti pochybovat. Co by udělal patolog, kdyby objevil Stalina ležícího nehybně na zemi? Jaké jsou významné milníky pro obor patologie?
Na tyto i na mnohé další otázky odpověděl MUDr. Jaromír Šrámek, který několik let pracoval na patologickém oddělení a nyní se na Ústavu histologie a embryologie věnuje histopatologickým změnám asociovaným s metabolickým syndromem.
- Laat meer zien
