Afleveringen
-
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
„Jsem znechucený tím, že jsme přes třicet let svobody doslova prodrbali zaměřením se na ekonomiku a životní úroveň. Je to sice namístě, ale nestačí to. Zanedbali jsme artikulaci hodnot, na kterých stojí náš stát a naše identita. Spoléhali jsme na to, že se svobodou přichází i povědomí o svobodě, ale to není pravda,“ říká ve Studiu N vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn.
„Daleko víc než od místních komunistů a fašistů, což je stejná sebranka, mi vadí útoky z té svobodomyslné části spektra – od akademiků, pražské kavárny, intelektuálů. Palba zezadu mi trochu podkopává stoličku, protože ji považuju za zbytečnou,“ podotýká.
Za svými ostrými vyjádřeními si stojí, jsou podle něj jediná cesta, jak komunikovat základní témata. „Není čas zachraňovat ty, kteří přepadli a rádi by tu viděli ruské tanky. Nemůžu je zachránit, nemám na to čas ani peníze,“ říká v rozhovoru a dodává, že společnost se za jeho působení zatím odolnější nestala. Na to je prý potřeba více času i prostředků.
Strategická komunikace státu má podle jeho slov formulovat společná, sjednocující témata. „Nechali jsme to plynout samospádem a teď se hrozně divíme, že nám informační prostředí 21. století brutálně rozvrátilo veřejný prostor a společnost se čím dál víc hádá,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské policie.
Co na Čechy nejvíc působí? Z čeho má největší obavy? A co bude dělat, když se k moci dostane Andrej Babiš? Podívejte se na celý více než hodinový rozhovor.
-
VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
Světová pozornost se z Gazy přesunula k Íránu. Izrael otevřel další frontu a udeřil na desítky cílů spojených s íránským jaderným programem. Teherán raketovou palbu opětoval a obě strany teď sčítají vojenské i civilní ztráty. Co skutečně stojí v jádru dalšího konfliktu? Rozšíří se boje do celého regionu Blízkého východu? Jaká je situace v Gaze a na Západním břehu Jordánu? A kdo má šanci celou mašinerii zastavit? Filip Titlbach se ptá zahraniční reportérky Deníku N Dominiky Píhové.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
PŘEDPLAŤTE SI NÁS NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE
„Mám trochu problém s autoritami. Když mi někdo řekne, že něco musím dělat, rychle se stavím do opozice,“ přiznává ve Studiu N herečka a influencerka Gabriela Heclová, která naposledy vynikla v pokračování minisérie Král Šumavy. „Nechala jsem si ukrást dospívání, sama sebe jsem o to ochudila. Pořád si hledám místo na tomhle světě. V posledních letech jsem hledala sama sebe – kdo jsem a do jaké skupiny lidí patřím. Je hrozné to říct, ale hodně žiju tím, co dělám. Definuju se skrze práci,“ říká exyoutuberka, která dospívala před zraky českého internetu.
V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví o strachu ze ztráty svobody. „Mám pocit, že jsme rychle zapomněli. Ve společnosti se začínají dít zvláštní věci. Jsou tu extremistické vlny, Motoristé a další toxické rysy chování, které by neměly být obdivované a volené do vysokých pozic. Nechápu, proč je obdivuje část mojí generace,“ říká Heclová.
Důvody hledá v chybějících mužských vzorech. „Mám pocit, že mladí muži jsou v krizi. Mají najednou pocit, že ztrácejí své postavení ve společnosti, protože ženy studují, vydělávají velké peníze a začínají se dostávat do vysokých pozic. Ženy přitom pořád musí dělat víc, aby se dostaly tam, kam se muž dostane snáz.“
Říká, že mnoha mužům chybí citlivost a empatie. „Já mám kolem sebe tolik chytrých, skvělých a nádherných žen, které mají problém najít si partnera, který by byl třeba jen pracovitý a o kterého by se nemusely starat. Jako kdyby muži zpohodlněli a mysleli si, že to tak šlo vždycky, tak to tak půjde i dál. Přestali pracovat – a teď je dohání konkurence v podobě žen. A oni se cítí ohrožení,“ myslí si Heclová.
V epizodě také říká, že společnost a politici nevěnují dostatečnou pozornost klimatické krizi. „Mám pocit, že si hodně ujíždíme na svobodě. Zvykli jsme si na luxus, ale neohlížíme se na to, co tu bude za pár desítek let – jak to zvládne naše planeta, jak na to bude reagovat ekosystém. To mě děsí.“
Podívejte se na celý hodinový rozhovor na herohero.co/studion.
-
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
„Ruské tajné služby u nás hledají lidi, kteří jsou v sociálních a finančních problémech, případně drobné kriminálníky. Rekrutuje i Čechy, po kterých chce například vyfotit strategický objekt, kam se ruský agent dostane komplikovaně, ale náš občan se tam pohybuje přirozeně,“ popisuje ve Studiu N nové taktiky Putinových služeb bývalý elitní zpravodajec a současný ředitel pro vnitřní bezpečnost státu na ministerstvu vnitra Jan Paďourek.
Rusko se podle něj bude snažit ovlivnit české podzimní volby do Poslanecké sněmovny. „Dokonce si myslím, že už se tak může dít. Netroufám si říct, že jsme stoprocentně schopní zajistit, aby tu ruský vliv neměl svou razanci. Máme omezené kapacity,“ říká Paďourek.
Kde Rusko shání agenty na jedno použití? Proč na jejich financování používá bitcoiny? Jsou čeští politici, kteří rozšiřují kremelskou propagandu, v hledáčku domácí kontrarozvědky? A stojí Trump za Putinem, nebo za Zelenským? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.
-
PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD
Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky.
Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí.
Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká.
Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká.
„Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“
Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.
-
CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N
„Systémová mizogynie je zadřená hluboko. Muže považujeme za normu, ženu za odchylku,“ říká ve Studiu N právnička a odborářka Šárka Homfray. Celkový výdělek českých žen je průměrně o 18 procent nižší než u mužů. „Ocitáme se na spodních příčkách mezinárodních žebříčků. V odměňování i genderové rovnosti si střídáme místa s Rumunskem a Slovenskem. Situace se u nás nemění, protože nedochází k systémovým změnám, které by mohly s něčím pohnout,“ tvrdí spoluautorka oceněné knihy Pay Gap.
„Lidé jsou schopní říkat, že odbory jsou k ničemu, ale sami do nich nevstoupí. Odbory jsou jen tak silné, jak silné si udělají odboráře a odborářky,“ vysvětluje.
Kdo propadává systémem? Proč společnost tak málo konfrontuje své volené zástupce? A jak se na pracovním trhu chováme k lidem, kteří k nám prchají z Ukrajiny před Putinovou válkou? Podívejte se na celý rozhovor.
-
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
Ministerstvo spravedlnosti přijalo zhruba miliardu korun v bitcoinech od člověka odsouzeného za obchod s drogami a zpronevěru. Ministr Pavel Blažek (ODS) tvrdí, že státu sumu věnoval, protože chtěl činit pokání. O legálnosti peněz prý nemá žádné pochybnosti a nehodlá se za své rozhodnutí stydět. Případ už řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Jaký původ tyto peníze mají? Jak se k Blažkovi nabídka dostala? A proč transakci tak urputně hájí? Ve Studiu N odpovídá investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná.
-
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů.
Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje.
Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti?
Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.
-
„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N.
Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka.
Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“
Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem?Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země?Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn?Jaký ohlas mají pouliční protesty?A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí?Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
-
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
„Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru.
Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině.
V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“
Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop.
Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.
-
Jiřího Bartošku oplakala, zapila a připálila si cigáro, i když nekouří. Herečka Aňa Geislerová ve Studiu N vzpomíná na muže, který podle ní „rozlouskl kód ke vztahům, k lidem i k prachům“, a říká: „On mohl i to, co si nikdo jiný dovolit nemůže. Byl kombinací šarmu, drzosti, naprosté elegance a ryzího hulvátství.“ Co teď bude s festivalem ve Varech? Přestanou na něj jezdit hollywoodské hvězdy? A jak se natáčel film, který se jako první po třiceti letech dostal z Česka do soutěže v Cannes?
Mluvíme i o nenávisti na sítích, o tom, proč je Instagram snesitelnější než Facebook, a o tom, jakou ochrannou strategii si vypěstovala proti bulváru. Staňte se členy komunity Studia N na Herohero nebo si předplaťte Klub N a podívejte se na celý rozhovor.
-
STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, KDE NAJDETE VŠECHNY DÍLY.
„Lev XIV. mým favoritem nebyl, ale myslím, že je to muž pro tuto dobu,“ říká ve Studiu N katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Nového papeže označuje za pokračovatele Františkovy cesty, byť ho prý nebude kopírovat. „Nebude tak impulzivní a nepůjde do kontroverzních věcí,“ tvrdí Halík, během jehož života se na Svatém stolci vystřídalo osm římských biskupů. „Papežem mého života byl František, s ním jsem se nejvíc ztotožnil,“ přiznává.
Konkláve v rozhovoru přirovnává k reality show: „Je to exotická, tajemná, esteticky fascinující a historií prosycená událost, která v sobě nese něco transcendentního. Je to atraktivní i pro lidi, kteří stojí mimo církev, pro mě potom dvojnásob,“ směje se. A všímá si i reakce zvenčí: „Trump z něj velkou radost nemá – prezidentovi odpůrci v něm totiž vidí světový symbol Ameriky.“
Jak se bude Lev XIV. angažovat v mírových snahách na Ukrajině? Jaký boj se odehrává uvnitř církve? A co Halíkovi napsal v osobním dopise papež František? Podívejte se na celý rozhovor.
-
CELÝ ROZHOVOR SI PUSŤTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství.
Nejdůležitějším hostem byl čínský vůdce Si Ťin-pching, středoevropské oči ale na kamerách ruské státní televize dlouho hledaly slovenského premiéra Roberta Fica. „Na tribuně jsme ho nezahlédli, možná se tam někde krčil. Objevil se až u hrobu neznámého vojína, a to ve třetí řadě za důležitými světovými politiky. Fico se v Moskvě zachoval jako František Ringo Čech, který držel pero, ale nepodepsal,“ říká ve společné epizodě Studia N a Romancov a spol.
-
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBU DENÍKU N
Česká televize čelí dalšímu otřesu. Většina radních během dramatického jednání zbavila funkce generálního ředitele Jana Součka. Padala slova o vydírání, nezvládnuté komunikaci, obviňování ze lží – a to vše v předvolební atmosféře, kdy favorizované hnutí ANO otevřeně mluví de facto o zestátnění veřejnoprávních médií, rušení koncesionářských poplatků a sloučení televize s rozhlasem.
Co stojí v pozadí odvolání Součka? Kdo tlačí na změny ve vedení? A jaké postavy se teď rýsují jako noví kandidáti na šéfa ČT? Ve Studiu N to rozebíráme s investigativní reportérkou Zdislavou Pokornou a redaktorem Tomášem Linhartem.
-
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
„Jsme v průšvihu. Až se historik za sto let podívá na dějiny, označí dnešní dobu za první fázi třetí světové války,“ říká ve Studiu N historik Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny. „Řada lidí cítí zápach třicátých let, hledají v historii to, co znají, je to sebezáchovná pozice. Já tam moc souvislostí nevidím, jsme v nové situaci, žijeme ve velmocenské proměně,“ tvrdí.
V budoucnu podle něj války nemusí vyvolávat státy, ale zájmy techno-oligarchů. „Je otázka, jestli národní státy vůbec zůstanou jednotkou, ve které se budou lidé organizovat. Pokud vám stabilitu a bezpečí dokáže zajistit jiná entita, například internetová identita u velké digitální firmy, může se přemalovat celý systém,“ myslí si Stehlík.
Proč v nervózních dobách sílí národovecké hlasy? Jaký příběh mají frustrované společnosti nabídnout demokratičtí politici? A co by dokázal Hitler s dnešní technologií? Podívejte se na celý hodinový rozhovor.
-
NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N
„Kdyby Friedrich Merz mohl, stane se ředitelem zeměkoule. Celý život prahne po tom, co se mu právě splnilo. Chtěl by být hlasem Evropy – a upřímně, moc jiných alternativ nemáme,“ myslí si zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek. Budoucí kancléř to ale podle něj nebude mít jednoduché. „Země má strukturální problémy. Firmy navíc doplácí na strategii, kterou Německo patnáct let razilo – sázka na čínský trh a levný plyn z Ruska,“ říká ve Studiu N.
Proč se z někdejšího ekonomického motoru Evropy stal „nemocný muž kontinentu“? Jak chce Friedrich Merz udělat z Německa vojenskou velmoc? Proč se mezi mladými Němci šíří radikalizace? A je země připravená přiznat si, že její někdejší důvěra v Rusko byla fatálním omylem? Podívejte se na speciální Studio N natáčené v severoněmeckých Brémách.
-
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N
Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N.
V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“
Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.
-
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
„I když má papež František pověst obrovského liberála a reformátora, nezměnil jedinou část katolické doktríny. Přetvořil ale církev na úrovni praxe,“ říká ve Studiu N teolog Jaroslav Franc z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Vatikán během jeho působení zásadně proměnil způsob komunikace. Papež František přestal používat zájmeno já a z papežského slovníku zmizely i příkazy a požadavky,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem.
V čem byl jeho pontifikát přelomový? Proč se mnohokrát dostal do konfliktu s tradičními představiteli katolické církve? A kdy budeme mít papežku? Podívejte se na celý rozhovor.
-
PŘIDEJTE SE MEZI PODPOROVATELE STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE CELÉ EPIZODY
„Varování před zkázou civilizace kvůli AI může znít dramaticky, ale není úplně přehnané – pokud vývoj nebude doprovázen jasnými etickými, právními a bezpečnostními pravidly, hrozí ztráta kontroly. Záleží na tom, jak rychle si společnost uvědomí, že technologie musí sloužit lidem, ne je ovládnout,“ odpovídá nám ChatGPT na otázku, jestli kvůli nezvládnutému rozvoji vyhubí AI lidstvo.
Šéf vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský by překvapivě upřímnou odpověď podepsal. Pročetl totiž studii AI 2027 od pětice prognostiků, která přichází s katastrofickými závěry. Jakým směrem se vývoj AI vydá v následujících letech? Jakou roli v tom budou hrát USA a Čína? A skutečně hrozí zkáza civilizace? Podívejte se na celé Studio N.
-
CELÝ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
„Války se vedou proto, aby někdo vyhrál a někdo prohrál. Ale celní války mají vždycky jenom poražené,“ říká ve Studiu N bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Americká cla podle něj ekonomiku našeho typu poškodí více než jiné. „Trumpova hra nemá žádná pravidla, která kdy byla v globální politice napsaná nebo nepsaně platila,“ tvrdí.
Fialově vládě vyčítá, že nepřišla se systémovými řešeními. „Stanjura se Schillerovou si v poctivosti rozpočtování nemají co vyčítat,“ říká. S obavami se dívá na blížící se parlamentní volby: „Pokud bude Babiš vládnout s radikály, je namístě se obávat toho, že začne utahovat šrouby jako Fico a Orbán. To, co se děje například s médii na Slovensku nebo v Maďarsku, mu velmi konvenuje,“ varuje Kalousek.
Proč se Evropa nechová jako sebevědomá ekonomická velmoc? Jak dlouho ještě dokáže žít Česká republika na dluh? A proč nakonec nezaložil novou stranu? Podívejte se na celý rozhovor.
- Laat meer zien
