Afleveringen
-
🌀 Dnešní epizoda vás přenese do viktoriánského salonu, kde plynové lampy vrhají stíny a hosté si předávají podivné přístroje: stereoskopy.
👓 Seznámíte se s Charlesem Wheatstonem, který jako první pochopil kouzlo binokulárního vidění. Uslyšíte o tom, jak oslovil Willama Henryho Foxe Talbota, aby mu k zrcadlovému přístroji dodal fotografie, a jak David Brewster vynalezl elegantnější verzi – lentikulární stereoskop.
👑 Dojde i na královnu Viktorii, která si ho na Velké výstavě v roce 1851 rovnou koupila! A pak přišli další velikáni: Jean Antoine Claudet, Louis Jules Duboscq a Oliver Wendell Holmes, který zpřístupnil stereoskopii doslova každému.🔥 Třešničkou na dortu jsou Diableries – ďábelské 3D výjevy plné kostlivců, satir a svítících očí. Nastražte uši a oči, svět 19. století nebyl plochý. A stereoskopie vám to ukáže v plné hloubce.
-
🎙️ Epizoda 9: Dnes se podíváme na koloidový proces – techniku, která přinesla neuvěřitelné detaily, rychlejší expozici a obrovský pokrok… ale také donutila fotografy tahat 100 kilo vybavení a zakládat mobilní laboratoře uprostřed ničeho.
👨🔬 Frederick Scott Archer, sochař a inovátor, v roce 1851 přišel s nápadem, který nahradil daguerrotypii i kalotypii. Jeho mokrá kolodiová deska spojila ostrost obrazu s možností tisknout více kopií. Problém? Museli jste všechno stihnout, než deska zaschla – což znamenalo tahat s sebou pojizdnou temnou komoru a doufat, že vám během procesu nic nevybuchne.
🔬 Skleněná deska se potahovala kolodiem – směsí nitrocelulózy, éteru a alkoholu – a pak se ponořila do dusičnanu stříbrného, čímž se stala světlocitlivou. Ale jen na pár minut! Proto se kolodiový proces nazýval „mokrá deska“ – doslova jste měli čas jen na rychlou expozici a okamžité vyvolání.
📜 Fotografové s tímhle vybavením dokázali zachytit detaily ostré jako břitva a poprvé v historii se dostali do terénu – od bitevních polí po divokou přírodu.
🔥 Tohle byla éra, kdy fotografové byli vědci, siláci i dobrodruzi. Koloidový proces změnil historii, ale také přinesl hořlavé chemikálie, explozivní nehody a nesmírnou fyzickou dřinu. Proč ho tedy fotografové milovali? Protože poprvé mohli zachytit život v pohybu a přenášet fotografie do masové výroby.
📌 Chcete slyšet víc o době, kdy fotografování bylo umění i extrémní sport? Pusťte si novou epizodu Ucha fotografie! 🎧✨
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
🎙️ Epizoda 8: Co byla Mission Héliographique a jak si vedla kalotypie ve Francii? V polovině 19. století měla Francie dva velké problémy:
Napoleon III. chtěl modernizovat Paříž, ale všude mu překážely staré památky.Pařížští úředníci se nechtěli zvednout ze židlí, aby se na ty památky podívali.Řešení? Mission Héliographique! Vláda vyslala pět fotografů, aby zdokumentovali historické stavby dřív, než se rozhodne, jestli je zachová nebo zbourá. Vydáme se do roku 1851, kdy se pětice fotografů – Édouard Baldus, Hippolyte Bayard, Gustave Le Gray, Henri Le Secq a Auguste Mestral – vláčela po Francii, aby dokumentovala historické památky dřív, než je vláda buď zachrání, nebo zbourá. Zjistíme, jak si Gustave Le Gray přinesl cit pro krajinu z barbizonské školy, kde se učil po boku Jeana-Baptista Camilla Corota, a jak se snažil udělat z fotografie umění, aniž by musel platit licenční poplatky. A co Charles Nègre? Toho do mise nevzali, ale nakonec měl možná větší úspěch než všichni dohromady. Jak to celé dopadlo? Jako mnohé vládní projekty – fotky skončily v šuplíku. 🎙✨
-
🎙️ Epizoda 7: Jak se daguerrotypie dostala do českých zemí a proč jednou z prvních fotek u nás byla… pošta? ✉️📷 V této epizodě se dozvíte:
✔️ Jak se malíři v 19. století děsili nástupu fotografie.
✔️ Proč Karel Havlíček Borovský napsal, že světlo se samo pustilo do malování.
✔️ Jak Metternich dostal daguerrotypii jako VIP dárek a odložil ji na letní sídlo Kynžvart.
✔️ Kdo v českých zemích jako první fotil – a proč to byli vlastenci a policie. Pro fotografii se totiž nadchla i Magdalena Dobromila Rettigová nebo vydavatel novin Česká včela.
✔️ Jak Vilém Horn vystavěl fotografické impérium – a proč ho nakonec prostě zavřel. -
🎙️ Epizoda 6: Viktoriánská posedlost smrtí dala světu něco, co by dnes dostalo ban na Instagramu – posmrtné portréty. ✨ Když už se váš příbuzný nehýbal, bylo to ideální načasování na jeho první a poslední fotografii! Oči se domalovaly, tvář se přibarvila a pokud se chtělo, aby vypadal "jako živý", šikovný fotograf si poradil i s opěrkami. A někdy… to dopadlo fakt děsivě.
🔫 Jesse James: Největší hvězda márnice
Legendární pistolník a lupič byl za života psancem – ale po smrti se stal doslova suvenýrem. Jeho posmrtná fotka šla na dračku, lidé si ji kupovali stejně samozřejmě jako pohlednici z výletu.📷 Bismarck: Když fotit mrtvé znamenalo vězení
Dva němečtí novináři, Willy Wilcke a Max Christian Priester, chtěli exkluzivní záběr umírajícího Otto von Bismarcka. Takže co udělali? Vloupali se mu do ložnice, přeskupili polštář, oslepili hořčíkovým bleskem i nebožtíka – a pak tu fotku chtěli střelit za 30 000 marek. Co následovalo? Skandál, zatýkání a životní lekce: Ne každý paparazzi z toho vyjde jako vítěz. -
🎙️ Epizoda 5: William Henry Fox Talbot si chtěl ulehčit kreslení, vynalezl kalotypii… a pak zjistil, že o ni vlastně nikdo nestojí. 🤦♂️ Jeho patent všechno zazdil, ale ve Skotsku se na něj vykašlali a díky tomu tam začala fotka opravdu žít! 🎞️ Malíř David Octavius Hill dostal neřešitelný úkol – namalovat 457 lidí najednou. A tak si řekl: Co kdybych je radši všechny nafotil?🤔 Spojil síly s fotografem Adamsonem a jejich snímky se staly prvním důkazem, že fotografie nemusí být jen dokument, ale i umění. Jak to celé dopadlo? A proč by Talbot možná radši zůstal u pěstování exotických rostlin? 🌿 Poslechněte si další epizodu Ucha fotografie! 🎙️😄
-
🎙 Epizoda 4: Zlatá horečka ve fotografii: Daguerrotypie a první portréty
📸 Dnes se podíváme na počátky portrétní fotografie, kdy sedět před objektivem znamenalo nehnutě pózovat dlouhé minuty. Vracíme do roku 1839, kdy daguerrotypie otřásla světem a měla zachycovat zátiší, památky… ale nikdy portréty. Prý byly expoziční časy moc dlouhé. Jenže vědci, vynálezci a dobrodruzi jako John Draper, Josef Maximilián Petzval nebo Robert H. Vance změnili pravidla hry.
Jak se z daguerrotypie stal hit, který v Americe způsobil doslova zlatou horečku? Proč si zlatokopové platili za portréty víc než za krumpáč? A jak se stříbrná deska stala nejsilnější poštou pro budoucnost? 🎧
-
🎙 Epizoda 3: Gaučoví světoběžníci – Jak se cestovalo na stříbrné destičce
Podíváme se na první cestovatelskou horečku – ale nečekejte krosny a sandály. V 19. století stačilo koupit daguerrotypii a předstírat, že jste tam byli! 📸
Paříž byla v té době něco jako centrum prvního vizuálního turismu. V obchodech si lidé mohli koupit snímky pyramid, Parthenonu nebo arabských trhů a doma pak s důležitým výrazem vyprávět, jak bylo v Egyptě vedro (zatímco jejich jediná cesta vedla na nedělní brunch do kavárny).
Potkáme také první cestovatelské fotografy, kteří si prošli peklem – tahali kameru velikosti lednice, omdlévali v toxických výparech a nakonec se rozhodli, že bude lepší daguerrotypie prostě nakoupit od jiných.
A pak tu byl Noël Paymal Lerebours -pařížský optik, obchodník a vydavatel, který sehrál klíčovou roli v počátcích fotografie. Po smrti svého adoptivního otce v roce 1840 převzal jeho optickou dílnu a okamžitě rozšířil nabídku o daguerrotypické kamery a fotografie. Lerebours pochopil, že lidé nechtějí jen fotit – chtějí vidět svět. A tak začal shromažďovat daguerrotypie z různých koutů světa a vydal Excursions Daguerriennes, první obrazovou knihu založenou na fotografii, která umožnila Pařížanům "cestovat" z pohodlí svého salónu. Nebyl fotografem, ale geniálním obchodníkem – místo aby se vláčel po světě s těžkou kamerou a riskoval smrtící dávku rtuťových výparů, najímal cestovatele a umělce, kteří mu obrazy přivezli. A když něco na snímcích chybělo? No, rytci to prostě domalovali!
A tak začalo století, kdy lidé začali poznávat svět ne vlastníma očima, ale přes pečlivě stylizované obrázky. A některé iluze se staly tak populární, až jim věříme dodnes. 🐍😅
-
🎙️ Epizoda 2: Daguerrotypománie – když se Paříž zbláznila! 📸🧐
V roce 1839 se Paříž ocitla v horečce jménem daguerrotypomanie – lidé stáli ve frontách, aby zahlédli zázrak kreslení světla. Výstavní síně praskaly ve švech a kdo neměl svůj vlastní daguerrotypický portrét, jako by nebyl.
V této epizodě se podíváme na:
📷 Karikaturu Théodora Maurisseta – co se dělo ve světě, který zachvátila horečka daguerrotypie – kdo první vykřikl „Wow!“ a kdo se radši modlil za její zákaz?
🖼️ Reakci umělců – proč někteří malíři milovali daguerrotypii a jiní ji chtěli poslat do horoucích pekel?
🕵️♂️ Hypolita Bayarda – muže, který místo uznání dostal hořkou pilulku… a odpověděl prvním fotografickým falzifikátem historie. -
Jak se svět naučil kreslit světlem? V této epizodě podcastu Ucho fotografie se podíváme na historii fotografie a jak se z camerou obscurou dostala až k daguerrotypii. Kdo byl Nicéphore Niépce, jak jeho práce ovlivnila Louise Daguerra, a proč právě 19. století přineslo revoluci v zobrazování světa?
✔️ Jak Aristoteles a Leonardo da Vinci pomohli položit základy fotografie 📜
✔️ Proč první fotografie trvala 8 hodin a skoro nikdo ji neviděl 🕰
✔️ Jak chemici z 18. století zjistili, že světlo umí kreslit (a přitom si málem vyhodili laboratoře do vzduchu) 💥✔️ Jak Niépce vytvořil první fotografický otisk na světě, který trvala 8 hodin a skoro nikdo ho neviděl 🕰
✔️ Jak Louis Daguerre ukradl show a stal se „otcem fotografie“ 📸
