Afleveringen
-
Co způsobilo nečekanou změnu ve vedení Centra pro hlubší bádání (CHB), které již třetím rokem působí jako intelektuálně detašované pracoviště AV ČR? Proč byl z vedení ústavu “odejit” uznávaný parapsycholog Vlastimil Čunderle? Jaký význam mají kopřivové bederní roušky a proč není v české pavědě více žen ve vedoucích pozicích? Svou koncepci CHB poprvé představí nastupující ředitel, arciprofesor Leoš Winkelbauer, který se specializuje na hledání grálu a přeměnu tekutin. Nalaďte se na iracionální vlny a ponořte se do hlubin české pavědy.
Účinkují: Vojtěch Klinger, Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Tento podcast nebyl záměrně podpořen ze Strategie AV21.
-
I díky nim nespadne letadlo nebo se neucpe céva. Materiály s tvarovou pamětí se využívají v mnoha oborech a pro různé aplikace se hodí slitiny s odlišnými vlastnostmi. Jejich testování se věnuje Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR, který říká, že v jeho oddělení zkoumají v podstatě elasticitu kovů za pomoci ultrazvuku. Jeho kolegyně Pavla Stoklasová, vedoucí optoakustické laboratoře, dodává, jak se k světově unikátnímu výzkumu kovů využívají lasery. Co přinese týmu nový 3D tomograf s atomární sondou za 150 milionů korun? Jaké cíle má ambiciózní projekt FerrMion a budeme se s paměťovými materiály setkávat v běžném životě častěji?
Audiočlánek vychází z textu Viktora Černocha, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Královské páry termitů se dožívají i několika desítek let. Rekordy v dlouhověkosti drží také z evolučního hlediska – jejich vyspělé kolonie existovaly už v éře dinosaurů. Dlouhověkost termitích královen a králů je jedním z témat, kterým se zabývá tým Roberta Hanuse v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V suterénu tohoto chemického pracoviště v Praze-Dejvicích už několik desetiletí chovají laboratorní kolonie termitů. Co se vědcům za tu dobu podařilo zjistit o jejich „elixíru mládí“? V čem jsou si včely, mravenci a termiti vlastně podobní a čím se tito zástupci společenského hmyzu naopak liší?
Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / magazínu, nebo si čtvrtletník můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Vydejte se s námi na Vysočinu do Studence, kde mezi lesy a na břehu rybníka sídlí Ústav biologie obratlovců AV ČR. Místními laboratořemi a chovy ptáků i drobných savců nás provede ředitel instituce Josef Bryja. V rozhovoru se ale dostaneme až do Afriky, kam vědec pravidelně vyráží na expedice, aby tam zkoumal biodiverzitu. Právě v oblasti Etiopské vysočiny realizoval jeho tým průlomové objevy. Poslechněte si, co vše se skrývá v unikátní rezervaci Chinko ve Středoafrické republice, k čemu se hodí v pralese IKEA taška a proč má zoolog s dobrodružnou povahou ve své kanceláři desítky lebek.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Kosti jsou aktivní tkání, která neslouží jen k mechanické opoře těla, ale např. také k produkci hormonů, a ovlivňují tak překvapivě mnoho orgánů. Vydejte se s námi do jejich nitra a nahlédněte do procesů, které zde probíhají. Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR se se svým týmem věnuje molekulární fyziologii kosti a jejich výzkum by mohl pomoci při snižování negativních dopadů léků proti obezitě a cukrovce. Ty totiž škodí metabolismu kostí. Vedle toho se věnují tomu, jak se vyvarovat řídnutí kostí, tedy osteoporóze. Právě tomuto onemocnění se přezdívá tichá zlodějka kostí a postihuje až 10 % populace. Můžeme mu předcházet? Jak důležitá je pro zdraví kostry strava? A proč se vám rozhodně vyplatí si denně vyšlápnout nějaké schody?
Moderuje: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 -
Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes 10 let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR. Poslechněte si, jak ji k celoživotnímu zájmu o středověk přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a proč se pustila do experimentální historie. Badatelka také prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v období středověku. A co má historička společného s výjimečným archeoskanzenem Curia Vítkov, rekonstruovaným dvorcem z 12. století včetně zahrady a pole? Objevte nečekané odstíny středověku.
V rozhovoru zmiňujeme mezioborový výzkumný program Epicentra civilizace, který Dana Dvořáčková-Malá koordinuje, a tyto publikace: Děti a dětství. Od středověku na práh osvícenství a Vilém ze země Slovanů. Epos z konce přemyslovského věku.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Eutanazie, pacientská práva nebo poskytování zdravotní péče v krizi - to jsou některá z témat, kterými se zabývá Kabinet biomedicíny a zdravotnického práva Ústavu státu a práva AV ČR vedený Tomášem Doležalem. Poslechněte si, jak podle výzkumu komunikují čeští lékaři s pacienty v závěru života nebo proč je tzv. informovaný souhlas klíčovým stavebním kamenem dobrého vztahu s ošetřujícím lékařem. Dozvíte se také, zda máme být obezřetní při využívání AI ve zdravotnictví, s níž se už běžně setkáváme např. v chatbotech nebo v diagnostických aplikacích. A tipli byste si, jakým pacientem je sám Tomáš Doležal?
Videa o pacientských právech naleznete na YT AV ČR.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Příroda vymýšlí geniální povrchy jako jsou šupiny žraloků odolné vůči bakteriím, přilnavá chodidla gekonů nebo lotosové listy, po nichž stéká voda. Umíme je napodobit? Tým Laserového mikroobrábění Centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR vedený Petrem Hauschwitzem se ve vývoji povrchů se speciálními hydrofobními, hydrofilními, či antibakteriálními vlastnostmi inspirují především v přírodě. Své uplatnění nachází v medicíně, průmyslu i ve vesmíru. Poslchněte si, jak vypadají revoluční aplikace a proč čeští vědci v této disciplíně odhodlaně míří na vrchol.
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit a master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provede evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Ve svém výzkumu se zaměřuje na komunikaci myši domácí a popularizuje vědu. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikovanému výzkumu vývojových procesů v oblasti fyziologie, genetiky, ekologie a evoluce. Velkými pomocníky jsou jim přitom zvířata jako modelové organismy. Díky nim se daří vyvíjet např. léčebné metody Crohnovy a Huntingtonovy choroby. V terénní epizodě uslyšíte zpěv myších samečků a dozvíte se, proč je pro evoluční biologii významná tzv. hybridní zóna, která prochází západním cípem naší země. Poslechněte si také audiočlánek o vůních a pachových signalizacích. K tématu evoluce najdete další informace v článku Evoluce stále živá v A / Magazínu.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
00:12 Procházka areálem
01:20 Historie místa
04:31 Současný výzkum
05:20 Návštěva chovu miniprasat
07:48 Etika a pravidla při využívání pokusných zvířat
12:14 Jak prasata pomáhají při hledání léčby Crohnovy a Huntingtonovy choroby?
16:35 Výzkum na divokých zvířatech, např. norník rudý
21:36 Komunikace myší a behaviorální výzkum
29:24 Hybridní zóna myši domácí a její význam pro výzkum evoluce
33:07 Popularizace vědy a její význam
35:48 Rozloučení
-
Bez ohňostrojů si mnoho lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Zábavní pyrotechnika, která osvětluje a obarvuje oblohu, je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Na rizika spojená s jejich používáním upozorňují vědci z Akademie věd ČR. Poslechněte si AVex, nezávislé a nestranné expertní stanovisko, které AV ČR připravuje pro legislativní potřeby zákonodárců Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR. Odbornými garanty stanoviska jsou Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Ústav chemických procesů AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR. Odpovědná redaktorka: Markéta Růžičková.
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
V čem tkvělo tajemství vonných mastí, olejů a parfémů starých Egypťanů? Jak se dnes vyznat v receptech zapsaných v hieroglyfech na zdech ptolemaiovských chrámů nebo v řeckých a římských textech? A dají se podle nejasných instrukcí umíchat nápodoby staroegyptských parfémů? I na tyto otázky hledá odpovědi mezioborový tým kanadského badatele Seana Coughlina z Filosofického ústavu AV ČR, který od roku 2021 vede projekt Alchymie vůní. Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / magazínu, nebo si čtvrtletník můžete zdarma objednat na [email protected].
Načetli Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostleníková // Master: Anna Rice Kolářová. Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Nová kniha Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků provokuje čtenáře k vlastnímu ohlédnutí. Publikace vychází z Databáze dějin všedního dne, což je dokumentační sbírka pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR, který o databázi pečuje, vytvořil v knize spolu s historiky Liborem Denkem (Paměť národa) a Barborou Dietrichovou obraz nejkouzelnějších svátků roku založený na desítkách životních příběhů sahajících až 180 let do minulosti. Knihu tematicky otevírá advent a zakončují ji Tři králové. Jaký obraz vánočních svátků autoři seskládali? Žehrali na konzumní charakter Vánoc i naši předkové? Kdy se objevil mýtus bílých Vánoc a odkdy píšeme Ježíškovi?
Zaposlouchejte se do vánoční epizody třeba u pečení cukroví a sdílejte v komentáři svou vzpomínku na Vánoce.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
„V mnoha disciplínách je algebra univerzálním jazykem a zároveň překladačem mezi podobory matematiky. A s určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již nedokazují? Proč se nestal informatikem a vydal se místo toho na cestu „dlážděnou“ diagramy? A potvrzuje mladý vědec stereotyp, že matematici jsou i dobří hudebníci? Poslechněte si epizodu o oboru, kterému patrně nebudete zcela rozumět, ale představí vám, snad i s humorem, další podobu vědeckého myšlení.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Vydejte se s námi na procházku jabloňovými sady šlechtitelské stanice ve Střížovicích, která je od roku 1966 součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Právě tady vznikají nové odrůdy jabloně odolné proti některým chorobám. Sadem, třídírnou, skladem i laboratoří nás provází molekulární biolog Dimitrij Tyč, který překvapí květnatým slovníkem při popisu vlastností jednotlivých odrůd. Dozvíte se, proč je jednou z nejúspěšnějších střížovických odrůd Opal®, jaký hit připravili šlechtielé pro nadcházející sezónu a zda by bylo možné vypěstovat jablka bez jadřince. A tipli byste si, co se měří penetrometrem a jaké vlastnosti jablek jsou v současné době nejvíc žádané?
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Země nikoho vznikly v roce 1938 na různých místech na hranicích středovýchodní Evropy. Byla to místa opuštění, obrovského utrpení a mezního pocitu vyloučení. Mezi březnem 1938 a zářím 1939 tu živořily desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Neznámou kapitou dějin holokaustu se zabývá Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, autor knihy Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939. V audiočlánku se dozvíte, kde všude uvízly skupiny židovských uprchlíků i co jim pomáhalo přežít. A jsou země nikoho opravdu minulostí, nebo můžeme nacházet paralely i v současnosti?
Audiočlánek vznikl na základě textu Leony Matuškové, který v plném znění najdete v Magazínu AV ČR. Přečíst si jej můžete v online podobě na stránkách Akademie věd nebo si objednejte výtisk na [email protected].
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Ekonomové Julie Chytilová a Michal Bauer z Národohospodářského ústavu AV ČR a FSV UK představili v živé diskuzi v rámci Týdne Akademie věd, jak zásadní mohou být výzkumy behaviorální ekonomie např. pro řešení chudoby, nebo nesnášenlivosti na základě etnicity. Dozvíte se, jak se ekonomie sblížila s psychologií a proč je dobré brát aspekty našeho rozhodování vážně. Hosté jsou si partnery v práci i v životě a svou akademickou dráhu odstartovali trochu nečekaně v rovníkové Ugandě. Na jaká další místa je výzkum zavedl? Jak to vypadá, když se plánuje experiment pro konkrétní výzkum - třeba vůli nechat se očkovat? A proč pracují raději v terénu než v laboratoři?
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Jak se v současnosti proměňuje výuka dějepisu a před jakými výzvami stojí vyučující (ne)oblíbeného předmětu? A jak může hodiny historie proměnit/doplnit/ozvláštnit tzv. badatelská metoda, ve které hraje žák hlavní roli a učitel pro něj připravuje vzdělávací situaci? Vojtěch Ripka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR popisuje vývoj webové aplikace HistoryLab.cz, na které se spolupodílel a která vychází z badatelské metody. Aplikace představuje digitální dílnu s mnoha cvičeními přímo do hodin, ve které se žáci a žákyně učí pracovat s prameny, rozvíjí historickou gramotnost a soustředí se na trénování kompetencí. Martin Štefek zdůrazňuje důležitost propojení výzkumu současných dějin a vzdělávání. I proto Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, kde historik a politolog působí, zintenzivňuje spolupráci s didaktiky i vyučujícími dějepisu. Oba hosté shodně vnímají důležitost rozvoje kompetencí, aby se studující mohli orientovat v současném světě. I když je správně uchopená badatelská metoda náročnější na přípravu i vedení lekce, rozsáhlé evaluace ukazují její pozitivní dlouhodobé dopady.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví. Dejte si jogurt nebo kimchi a poslechněte si, jak komunikujeme s mikroby prostřednictvím imunitního systému, proč jsme dávno nevymřeli na průjmy a proč je těžké určit, jak vypadá opravdu zdravý střevní mikrobiom.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou spolupráci a interdisciplinaritu, ale i to, co jí jako nevidomé při práci nejvíc pomáhá.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2 -
Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy vedly výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Jde o veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, ke kterému její tým aktuálně připravuje didaktické materiály. Mimo to také spolupracují se Dny architektury a pořádají přednášky v terénu. Při průzkumu témat se badatelka vždy zajímá o kontextové přesahy – ať už jde o stavby Klubu československých turistů, architekturu krematorií, československé studenty a studentky školy Bauhaus nebo o osobnost brněnského umělce Františka Kalivody. Po jakých kopcích Markéta Svobodová v dětství chodila a jak ji to ovlivnilo v její akademické kariéře? Jak moc se do její práce otisklo setkání s teoretikem architektury a historikem Rostislavem Šváchou? A proč si oblíbila období avantgardy?
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Publikace, o kterých v pořadu hovoříme, jsou Bauhaus a Československo 1919-1938 / The Bauhaus and Czechoslovakia 1919-1938: studenti / koncepty / kontakty, Hore zdar! Stavební strategie Klubu českých/ československých turistů [útulny a chaty], Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: Ideové, stavební a typologické proměny a KALI- / ARCH / FI-FO / TYPO. František Kalivoda (1913–1971): Vize a návraty modernismu.
00:00 Představení hosta a přivítání
00:45 Cesta Markéty Svobodové k architektuře
02:07 Vliv dětství a uměleckého vzdělávání na její výzkum
03:58 Průzkum školy Bauhaus a vznik knihy zaměřené na studentky a studenty z Československa
04:56 František Kalivoda: multižánrový umělec
07:10 Vznik a specifika projektu Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha
17:07 Výzkum staveb Klubu československých turistů, práce na knize Hore zdar!
20:48 Výhled a plán na zpracování korespondence Františka Kalivody
21:42 Uzavření a rozloučení
- Laat meer zien
