Afleveringen
-
Saša Michailidis se ptá Šárky Jelínek Gmiterkové z Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MUNI a Tomáše Hubáčka z Národního filmového archivu. Hrála ve filmech jako Páni mají radši blondýnky, Slaměný vdovec, Někdo to rád horké nebo Mustangové. Připomínáme si sto let od narození Marilyn Monroe. Repríza z 1. 6. 2026.
-
Psycholožka a bývalá disidentka se zamýšlí nad tím, co ji v současné společnosti znepokojuje, v čem vnímá mladé lidi jako naději, i nad tím, že změna je vždycky šance. Repríza z 13. dubna 2022.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Mám ráda britské filmy a seriály. Detailně zobrazují konkrétní prostředí, které do značné míry určuje, jak se v něm lidé chovají a dělá příběh uvěřitelným a svébytným. Britové si nepotrpí na abstrakci, nedefinovatelné tajemno nebo sáhodlouhé – nedej bože filosofické – rozpravy.
-
Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.
-
S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
-
Lída je mladičká pražská dívka, která miluje život a všechno kolem. Vyrůstá jen s otcem, který náhle zjišťuje, že ta, co byla ještě včera dítětem, už stojí na křehké hranici mezi dětstvím a dospělostí. Zařídil jí vytouženou práci. Brzy nastoupí na brigádu jako prodavačka drobného občerstvení. Na prahu dospělosti je záhy vystavena nástrahám dospělého světa.
-
Výběrové řízení na nového ředitele Národní galerie Praha se má opakovat. Ministr kultury k tomu minulý týden uvedl, že chce najít osobnost, která má mít silnou mezinárodní vizi. Saša Michailidis se ptá výtvarného publicisty a spolupracovníka Vltavy Matěje Forejta a vedoucího kulturní rubriky časopisu Respekt a výtvarného publicisty Jana H. Vitvara.
-
Během posledních veder byla Paříž vyčerpaná. Lidé s kruhy pod očima, bledí, spoří na slovo, nějak přežívající, předstírající, že život jde dál. Tiše oddychující ve stínu.
-
Saša Michailidis se ptá historičky a teoretičky architektury Radomíry Sedlákové a historičky umění Mileny Bartlové. Národní galerie Praha, která už 230 let spravuje největší uměleckou sbírku na našem území, má své expozice v adaptovaných historických budovách. Sbírky jsou rozmístěny do několika paláců, kláštera nebo taky jízdárny. Repríza z 23. 4. 2026.
-
Nevím, čím se v posledních červnových dnech bavíte vy, ale já šiju kovbojské kalhoty. Hnědé, jakoby z kůže, na bocích s třásněmi a samozřejmě s opaskem, za který jdou kolty zavěsit proklatě nízko. Asi jsem blázen. Nebo prostě matka.
-
Výběrové řízení na nového ředitele Národní galerie Praha se má opakovat. Ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi. Změnit by se měla i výběrová komise. Jak manažersky řídit a uřídit tak velkou státní příspěvkovou organizaci? Saša Michailidis se ptá bývalého ředitele Národní galerie Praha a historika umění Jiřího Fajta a bývalé ředitelky Slovenské národní galerie, historičky umění a kurátorky Alexandry Kusé.
-
Mám ráda výhledy. Vyrostla jsem sice v prvním patře, ale ze svého pokoje jsem viděla až na vzdálený obzor za údolím Vltavy. Poté co jsem se odstěhovala do staré Prahy, z jedné strany koukám sousedům do oken a z druhé zrovna tak, jen přes nevelký dvůr. Výhled mi chybí.
-
Ministerstvo kultury minulý týden zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha. Bude se opakovat a ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi. Změnit by se měla i výběrová komise. Co vše přispělo ke konci předchozí šéfky Alicje Klast? Jak posunout Národní galerii mezi přední evropské kulturní instituce?
-
Na svoje herce nedá dopustit. Nejvíc času zabere skládat jejich kalendáře. Herectví je podle ní náročná profese plná celoživotních nejistot, a tak je ráda, že herecké školy už nabízí i vzdělání v praktických věcech. Sama hercům pomáhá například se smlouvami nebo se sebepropagací. Kde se u nás bere přebytek herců? A jak se pozná ten dobrý? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 28. ledna 2025.
-
Když bylo tatínkovi mého kamaráda Jana rovných sto let, přišel se s námi rozloučit před dům. V předsíni si kvůli tomu nazul polobotky. Jediné gesto stoletého muže bylo silnější než motivační příručky znalců etikety. Nebyl pohodlný a měl svou úroveň.
-
Celebruje Stanislav Přibyl, aricibiskup pražský, káže Pavel Konzbul, biskup brněnský. Slovem provází Karolína Antlová.
-
Vydáme se po stopách Divokého Boha, takový je totiž název knihy, kterou spolu napsaly spisovatelka Markéta Pilátová a farářka Církve Československé husitské Sandra Silná. Otevřeně mluví o rozvodu, mateřství, smrti, pastorační praxi i každodenních výzvách, před které staví ženu v duchovní službě svět, který víru odmítá nebo nepotřebuje.
-
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
- Laat meer zien
