Afleveringen
-
Obnovitelné zdroje v Česku vyvolávají silné emoce. Jedni je považují za budoucnost energetiky, druzí za drahý experiment závislý na dotacích.
Hostem Vysokého napětí je Jan Brázda, spoluzakladatel investiční společnosti Revoltum a odborník na moderní energetiku, který vysvětluje, jak ve skutečnosti funguje podpora obnovitelných zdrojů, proč se v Česku tak obtížně staví větrné elektrárny a proč podle něj hrozí, že bez rychlejšího rozvoje zelené energetiky přijdeme o významné investice i pracovní místa.
S Petrem Duškem mluví také o jádru, bateriových úložištích, mýtech kolem větrníků a o tom, proč Polsko v rozvoji obnovitelných zdrojů Česku výrazně utíká. -
Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors — a můžete si ho vyzkoušet na týden zdarma s kódem: Forendors: https://www.forendors.cz/vysokenapeti/promo/QHG23c7KHeroHero: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/TYDENVNV novém díle Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek vracejí k mimořádné události, která v červnu přivedla švédskou energetickou soustavu nebezpečně blízko krizovému stavu. Stačily dvě nevinné události během cca 20 minut – odstavení vedení vysokého napětí kvůli výskytu osob, které tam neměly co dělat, a výpadek důležitého podmořského propojení – a jedna z nejstabilnějších energetik Evropy se ocitla doslova na hraně. Moderátoři rozebírají, proč se Švédsko dostalo do problémů, jakou roli hraje nedostatek stabilních zdrojů a zda za současnými riziky stojí také dlouhodobé odstavování jaderných elektráren. Druhá část podcastu se věnuje extrémním vedrům ve Francii, která znovu otevírají debatu o odolnosti jaderných elektráren vůči klimatickým změnám.V energonovinkách se pak moderátoři zaměřují na situaci kolem Hormuzského průlivu, vývoj cen plynu, budoucnost bioplynových stanic po skončení podpory. Nechybí ani pohled na návrhy Bruselu, které mají pomoci snížit ceny elektřiny, a otázka, zda Evropa nezapomíná na to nejdůležitější – dostatek stabilních zdrojů energie.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Energetika už dávno není jen technické téma pro odborníky. Po cenové krizi, válce na Ukrajině i nedávném blackoutu v Praze se stále více ukazuje, jak zásadní roli hraje pro bezpečnost státu, fungování ekonomiky i každodenní život lidí.
V novém díle Vysokého napětí diskutuje místopředseda představenstva E.ON Jan Zápotočný o tom, jak bychom mohli do budoucna platit za energie podobně nízké částky jako před rokem 2021, proč se ceny energií pravděpodobně nevrátí na úroveň před rokem 2021, jaké chyby Evropa i Česko dělají při transformaci energetiky a proč je podle něj nesmyslné stavět proti sobě jádro a obnovitelné zdroje.
-
Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors — a můžete si ho vyzkoušet na týden zdarma s kódem: Forendors: https://www.forendors.cz/vysokenapeti/promo/QHG23c7KHeroHero: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/TYDENVNNorsko bývá dáváno za vzor moderní energetiky. Téměř veškerou elektřinu vyrábí z vody, patří mezi největší exportéry energií v Evropě a dlouhodobě se zdálo, že má vystaráno. Jenže ani země s obrovskými přehradami a přebytkem výroby není imunní vůči novým výzvám. V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek podívají na překvapivý problém, který dnes Norové řeší – přenosová soustava přestává stačit rostoucím nárokům datových center a umělé inteligence.V energonovinkách pak Petr Dušek a Mirek Hašek rozebírají možné uklidnění situace na světových trzích po zprávách o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, ambiciózní investiční plány společnosti Innogy, přípravu nové přečerpávací elektrárny na Orlíku i spor severských zemí o budování přeshraničních energetických propojení. Řeč bude také o tom, proč právě silné sítě začínají být nejcennější součástí moderní energetiky. Druhé analytické téma se věnuje trochu zapomenutému problému: emisním povolenkám. Věděli jste, že Češi za ně platí nejvíc ze všech?
-
Bateriová úložiště už nejsou jen doplňkem k fotovoltaice. Stávají se jedním z klíčových prvků moderní energetiky a otevírají firmám i investorům nové možnosti, jak vydělávat na volatilitě trhu, snižovat náklady a pomáhat stabilizovat elektrizační soustavu. V novém díle podcastu Vysoké napětí si Petr Dušek povídá s Branislavem Hrdým ze společnosti Wattstor o tom, zda skutečně žijeme v době bateriového boomu, jak fungují velká bateriová úložiště a proč se z akumulace energie stává jeden z nejrychleji rostoucích segmentů energetiky. Dozvíte se, jakou roli hraje umělá inteligence při řízení bateriových systémů, jaká je dnes návratnost investic do akumulace, zda se vyplácí služby výkonové rovnováhy a proč podle odborníků rozhodně nekončí.
Partner tohoto dílu je Wattstor s.r.o. https://wattstor.com
-
V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek pouštějí do jednoho z nejvýbušnějších témat současné české energetiky – větrných elektráren a akceleračních zón. Proč kolem větrníků vznikají ostré spory, co lidem skutečně vadí a zda mohou obce na jejich výstavbě vydělat? Řeč přijde také na rekordní výrobu ze solárů, paradoxně nízké ceny elektřiny i na otázku, jak rychle dokážeme stavět nové energetické zdroje. Nechybí srovnání větrníků, plynových elektráren a jádra ani debata o tom, zda si Česko může dovolit odmítat jakýkoliv zdroj energie. V závěru se podívají také na energetické novinky ze světa – od problémů ruského palivového trhu až po plovoucí jaderné elektrárny.
-
Energetická transformace není jen otázkou politiky nebo ideologie, ale především fyziky, chemie a tvrdých čísel.
V novém díle podcastu Vysoké napětí fyzikální chemik Jiří Dědeček z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR vysvětluje, proč podle něj dnešní představa kompletní dekarbonizace naráží na limity přírodních zákonů.
Rozebírá, proč obnovitelné zdroje podle něj potřebují obrovské množství energie na ukládání a stabilizaci, proč jsou baterie stále zásadním problémem a jakou roli v celé debatě hraje takzvané EROI – tedy kolik energie musíme vložit, abychom nějakou získali.
V rozhovoru zaznívá kritika současné evropské energetické politiky i Green Dealu, zároveň ale Dědeček upozorňuje, že ekologická témata nejsou černobílá. Mluví o devastaci krajiny kvůli biomase, problémech s masivní výstavbou fotovoltaiky nebo o tom, proč podle něj přechod z uhlí na zemní plyn nemusí automaticky znamenat nižší emise.
Detailně popisuje také fyzikální limity obnovitelných zdrojů, význam entropie nebo to, proč je podle něj jaderná energetika stále nejefektivnějším řešením.
Dědeček představuje technologii přeměny metanu na metanol, která by mohla výrazně snížit úniky skleníkových plynů a změnit práci se zemním plynem. Dále otevírá téma odchodu evropského chemického průmyslu do USA a Číny kvůli drahým energiím a nejisté regulaci.
-
Energetika není jen o výrobě elektřiny, ale stále častěji také o chybách, které mohou stát desítky milionů eur, o bezpečnosti infrastruktury a o tom, jak rychle dokáže síť reagovat na nové výzvy.V nové řadě Briefingu Vysokého napětí rozebírají Petr Dušek a energetický expert Mirek Hašek jeden z nejdražších omylů v historii evropského trhu s elektřinou, kdy jediná chyba v zadání obchodní nabídky způsobila kolaps cen na finském trhu a vyvolala soudní spor za desítky milionů eur.Kromě toho se podívají na chystané změny stavebního zákona, které mohou zásadně ovlivnit výstavbu větrných elektráren v Česku, na přípravy nových energetických zdrojů v Praze nebo na další útoky na energetickou infrastrukturu v Německu.Dále rozebírají takzvanou „balkánskou infekci“ – problém vysokých cen elektřiny v jihovýchodní Evropě, za kterým nestojí jen nedostatek zdrojů, ale také přetížené přenosové soustavy a chybějící flexibilita energetického systému. V závěru ukážou na překvapivě jednoduchých grafech, proč svět stojí na prahu třetího ropného šoku.
-
V nové epizodě Vysokého napětí se Petr Dušek ptá Jiřího Matouška ze společnosti Centropol, jaké jsou perspektivy českého spotřebitele v kontextu Hormuzské krize a konce uhlí. Kromě ceny energií se stává základním požadavkem bezpečnost dodávek a schopnost státu udržet vlastní zdroje.
Dozvíte se, proč se podle Matouška není důvod k panice při fixaci cen a jak se změnilo chování dodavatelů po pádu Bohemia Energy.
Řeč přijde i na budoucnost české energetiky – od odstavování uhlí přes roli plynu až po otázku, jestli si budeme muset za energetickou bezpečnost připlatit. Nechybí ani praktický pohled na domácnosti: vyplatí se fotovoltaika, jak fungují záporné ceny elektřiny a proč se z běžných spotřebitelů stávají aktivní hráči na trhu?
-
Evropa tlačí na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility i elektrifikace vytápění. Jenže energetická infrastruktura nestíhá.
V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr a Petr Dušek rozebírají dramatickou situaci v nizozemském Utrechtu, kde už od července nebude možné připojit k síti ani rodinný dům.
Proč se z distribučních sítí stává největší slabina evropské energetiky, jaké dopady má boom solárů, tepelných čerpadel a elektromobilů na stabilitu soustavy a proč už některé země zavádějí „energetické semafory“?
V části pro předplatitele se dozvíte, zda v Hormuzu začala třetí ropná krize a jaká kuriózní situace zavládla ve slovinské síti.
Nechybí ani tradiční energonovinky: rekordní růst bateriových úložišť, další problémy zeleného vodíku, větrné elektrárny v Česku nebo blackout na indonéské Sumatře.
-
V novém díle podcastu Vysoké napětí s Michalem Půrem a Ondřejem Mácou z OTE zaznívá, proč se záporné ceny stávají novým normálem, co je „kachní křivka“ pro stabilitu sítě a proč Evropa neumí přebytečnou energii efektivně využít.
Dozvíte se, jak velkou roli dnes hrají obnovitelné zdroje, proč bez masivní akumulace a chytrého řízení spotřeby hrozí další deformace trhu a jak mohou domácnosti i firmy na výkyvech cen vydělávat.
-
Energetika se dostává do paradoxní situace: čím více obnovitelných zdrojů přibývá, tím častěji padají ceny elektřiny do záporných hodnot.
V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr s Petrem Duškem rozebírají, proč Evropa čelí explozi záporných cen elektřiny, proč samotné baterie problém nevyřeší a jak se z energetického trhu stává systém, který musí být stále více dotován ze všech stran.
Dozvíte se, proč se Španělsko, Portugalsko nebo Německo dostávají do stále větších problémů s přebytky elektřiny, jak si se zápornými cenami poradila Skandinávie a proč ani Kalifornie s obřími bateriovými úložišti zatím nenašla definitivní řešení.
Řeč bude i o budoucnosti německé energetiky, masivním rozvoji baterií, zeleném vodíku v českých plynovodech nebo rostoucí spotřebě elektřiny datových center a AI.
Nechybí ani tradiční energonovinky – od prvního využití zeleného vodíku v české distribuční síti přes podporu biometanu až po útok dronu na jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech a další vývoj kolem Hormuzského průlivu.
-
Energetická krize nemusí začít jen nedostatkem surovin. Stačí geopolitický konflikt, zavřený Hormuzský průliv a Evropa okamžitě pocítí, jak křehká její energetická bezpečnost ve skutečnosti je.
V novém díle podcastu Vysoké napětí mluví Michal Půr s šéfem společnosti MET Pavlem Baladou o tom, proč Evropě chybí až 20 % světového LNG, jak moc je evropský trh citlivý na geopolitické šoky a proč ceny plynu v Evropě reagují mnohem dramatičtěji než v USA.
Dozvíte se, jak funguje globální obchod se zkapalněným plynem, proč může návrat katarského LNG trvat měsíce a jak Spojené státy během deseti let přešly z dovozce na největšího exportéra plynu na světě.
-
Když je elektřiny málo, cucneme si od vás. Když jí je moc, tak si ji k vám zase odložíme. Francie je nejoblíbenějším energetickým sousedem Evropy, protože jako jedna z mála je stále schopná ovlivnit, kolik vyrábí. Jenže právě tento systém začíná narážet na limity stárnoucí infrastruktury.
V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr s Petrem Duškem vysvětlují, proč bude francouzské jádro v příštích letech potřebovat masivní modernizaci, jak moc je na něm závislá celá Evropa a co by znamenalo, kdyby se výkon francouzských reaktorů začal propadat.
Kromě toho se dozvíte, proč energetiku stále více ovlivňuje počasí – od saharského písku přes sucho až po bouřky – a jaké dopady mají záporné ceny elektřiny, tlak datových center nebo nízká výroba vodních elektráren. V tradičních Energo novinkách nechybí ani pohled na nové norské plynové projekty, metanové emise nebo začínající problémy evropského trhu s kerosinem.
-
Energetika přestává být abstraktní téma a stále víc se propisuje do rozpočtů měst, obcí i domácností.
V podcastu Vysoké napětí tentokrát zaznívá, jak mohou samosprávy reálně šetřit desítky procent nákladů díky chytrým energetickým projektům – a proč je klíčové začít jednat včas.
Hostem je Jakub Jiroušek ze společnosti Frontier Technologies ze skupiny PRE, který vysvětluje princip EPC projektů.
V rozhovoru se řeší nejen konkrétní čísla a technologie, ale i zásadní otázka, zda jsou česká města připravena na přicházející tlak v podobě emisních povolenek a rostoucích nákladů na energie
Partner tohoto dílu je: @EnergieodPRE
-
Energetický trh se mění rychleji, než na to reaguje infrastruktura.
V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr s Petrem Duškem vysvětlují, proč se Evropa dostává do situace, kdy boom OZE předbíhá schopnost akumulace, přenosu a distribuce, co to znamená pro stabilitu sítě a proč se z flexibility stává nejcennější komodita.
Kromě toho se dozvíte, proč si Belgie rozmyslela odchod od jádra a jak moc vážně myslí vzkříšení již uzavřených reaktorů. V tradičním "hormuzském" okénku se podíváme na přetékající zásobníky s ropou v Íránu.
-
Černobyl nebyl jen technickým selháním – byl především selháním systému, lidí i rozhodování pod tlakem.
Ve speciálu podcastu Vysoké napětí rozebírá jaderný fyzik Vladimír Wagner krok za krokem, co se skutečně odehrálo v osudnou noc, proč realita často neodpovídá populárnímu seriálu a kde přesně se z běžného testu stal nevratný proces směřující ke katastrofě.
Uslyšíte, jak kombinace lidských chyb, konstrukčních nedostatků a porušení bezpečnostních pravidel vytvořila smrtící řetězec událostí – a proč jsou dnes jaderné elektrárny postavené tak, aby se podobný scénář už nemohl opakovat.
Speciál zároveň ukazuje, že dopady Černobylu nekončí u historie: zásadně ovlivnily vývoj energetiky, emise i politická rozhodnutí, která cítíme dodnes.
-
Energetika se dostává do paradoxní fáze: elektřina je sice na první pohled levná, místy dokonce „zadarmo“, ale systém jako celek se dostává pod stále větší tlak.
V novém Briefingu Vysokého napětí s Michalem Půrem a Petrem Duškem zaznívá, proč Španělsko míří k rekordům v záporných cenách, co to znamená pro investice i stabilitu trhu a proč bez masivního rozvoje akumulace a sítí hrozí energetická paralýza.
Vedle toho se řeší i globální souvislosti – od napětí na trhu s LNG přes drahý kerosin až po ambiciózní plány na jadernou energetiku v Česku.
-
Španělský blackout ukázal nepříjemnou realitu moderní energetiky: systém může fungovat dlouhodobě „na hraně“ – a pak stačí malá porucha, aby spustila řetězec událostí, který už nikdo nedokáže zastavit. V podcastu Vysoké napětí vysvětluje expert z ČVUT Zdeněk Müller, proč se napětí v síti dostává do kritických hodnot, jakou roli hraje rychlý nástup obnovitelných zdrojů a proč ani vyšší setrvačnost by kolaps nezachránila. Rozebírá také, v čem je česká soustava robustnější, jak funguje „ostrovní provoz“ a proč přestavba energetiky není něco, co vyřešíte jedním technologickým upgradem.
-
V novém díle Briefingu Vysoké napětí se rozebírají Michal Půr a Petr Dušek fenomén maďarského „solárního zázraku“, který na první pohled ukazuje triumf obnovitelných zdrojů, ale v realitě odhaluje hlubší problémy celého systému: extrémní cenové výkyvy, tlak na stabilitu sítě i závislost na záložních zdrojích. V placené části se dozvíte málo známé podrobnosti o teroristickém útoku na ropovod TAL i hodně nepovedeném hoaxu, který se šířil o dánské výrobě z OZE a dokázal na hodiny ovlivnit veřejnou debatu. Závěr je jasný: samotné OZE energetiku nespasí – bez investic do řízení soustavy, bezpečnosti a diverzifikace zdrojů zůstane celý systém křehký.
- Laat meer zien
