Afleveringen
-
S Martinem Štorkánem, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou o aktuálním politickém dění v Česku.
Zběsilý vývoj nabrala situace kolem České televize. Její generální ředitel Jan Souček mluví o vydírání, za jeho zády se zatím spekuluje o jeho možných nástupcích. Ačkoliv tedy politici navýšili koncesionářské poplatky veřejnoprávních médií, osud ČT je stále nejasný. A na čem se dokáže shodnout koalice a opozice? Jaké jsou důvody toho, že někdy to jde, ale jindy o tom nemůže být ani řeč? I o tom debatují redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Martin Štorkán v šesté epizodě politického podcastu Vládneme, nerušit.
-
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Ondřejem Kundrou o vývoji války na Ukrajině. Moderuje Magdaléna Fajtová.
Kyjev hlásí nejtragičtější ruský útok od loňského léta. Při leteckých úderech pomocí útočných dronů i balistických raket zahynulo nejméně devět lidí včetně nezletilých. Desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj kvůli tomu zrušil zbytek státní návštěvy Jihoafrické republiky, kde vyjednával o podpoře Ukrajiny. „Rusové útočili na civilní infrastrukturu a na lidská obydlí,“ říká Ondřej Kundra. „Tento útok je jedním z mnoha v posledních týdnech, kdy ruská armáda masivně útočí na centra velkých měst. Viděli jsme to nedávno ve městech Sumy nebo Kryvyj Rih,“ dodává. Ve Výtahu Respektu také popisuje svou cestu na Ukrajinu, ze které se vrátil tento týden. Mluvil mimo jiné s bývalým šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, vypravil se také vlakem do Chersonu, který neustále čelí útokům ruských dronů a raket - od fronty jej dělí pouze řeka Dněpr. Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Jaroslavem Spurným o sporu novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu s ministerstvem průmyslu a obchodu. Moderuje Štěpán Sedláček.
Městský soud v Praze podle Českého rozhlasu pravomocně vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky kvůli povinnému shromažďování údajů z mobilů. Informace o tom, kdy, odkud a s kým si uživatelé volali a psali, dnes operátoři ukládají až na půl roku. Přístup k nim pak má policie, zpravodajské služby či Česká národní banka. Nicméně hromadné sbírání těchto dat je podle soudu rozporu s evropskou legislativou. „Pokud by stát chtěl setrvat u toho, že aspoň nějaké informace v rámci „data retention“ sbírá, tak zajímavý příklad je třeba Slovensko, kde funguje trochu jiný princip - „data freeze“. Tam se informace sbírají po výrazně kratší dobu. Nicméně bezpečnostní složky mají v případě důvodné potřeby možnost informace zmrazit a následně požádat soud, aby jim je vydal… Není to tak jako v České republice, kde se informace sbírají úplně o všech a drží se nevýběrově půl roku bez ohledu na to, o koho jde a kde ty informace byly sebrané,“ říká datový novinář Čro Jan Cibulka, kterému se má podle posledního pravomocnému verdiktu omluvit ministerstvo průmyslu a obchodu. „Je to přelomový verdikt. V první fázi bude znamenat, že můžu požádat o odškodnění za to, že o mně stát neoprávněně sbírá informace podle zákona, který neodpovídá Evropské unii. Ale to není to nejpodstatnější,“ komentuje rozhodnutí Jaroslav Spurný. Jak hodnotí možné dopady verdiktu, proti kterému se ještě může ministerstvo dovolat? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu.
-
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovory s biofyzikem Michalem V. Markem, knězem a bioetikem Markem Orko Váchou od odkazu papeže Františka. Moderuje Štěpán Sedláček.
„Svým studentům vždy říkám - konej lokálně a mysli globálně. Toto je velké pole pro víru a papež v tomto smyslu udělal obrovské dílo. Neměli bychom zapomínat, že nad všemi problémy, které máme, stále visí globální problém klimatické změny. Existuje pro to spoustu vědeckých důkazů. Říct, že na tento problém bychom teď měli zapomenout by byl hřích především na budoucích generacích,“ říká ředitel Czechglobe Michal V. Marek v souvislosti s aktivitami papeže Františka, který se otázkám kolem ochrany klimatu aktivně zabýval a mimo jiné jim věnoval svou druhou encykliku. A jak odkaz zesnulého papeže na tomto poli vnímá římskokatolický kněž a bioetik Marek Orkov Vácha? A jak to může změnit příští papež? Více uslyšíte v podcastu Výtah Respektu.
Čtěte také: Zemřel papež pokory a slitování
-
Další volební model, další pokles. Hnutí ANO by podle nejnovějšího průzkumu NMS Market Research dosáhlo na 28,1 procenta hlasů, což je u této agentury nejméně od loňského července. Kde udělali Babišovci chybu? Jsou málo radikální? A kdo by mohl být jejich koaliční partner? Nezadržitelně se blíží konec funkčního období stávající Poslanecké sněmovny a vláda už nestihne prosadit řadu zásadních věcí - třeba reformu antimonopolního úřadu nebo zálohování PET lahví. I o tom debatují redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Martin Štorkán v páté epizodě politického podcastu Vládneme, nerušit.
-
Sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila nový zákon o podpoře bydlení. Návrh zákona přitom vláda, ve které v té době byla ještě Pirátská strana, předložila poslancům loni v červnu. Od té doby v dolní komoře probíhala intenzivní diskuze o tom, jakou podobu by měl zákon mít. Proti tomu, jak byl schválen, hlasovala například opoziční hnutí ANO a SPD, kritika ale přišla i od Pirátů, podle kterých zákon pomůže mnohem menšímu počtu lidí, než byl původní záměr. Cílem je nicméně zřízení sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství, které směřuje k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má i dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů a finanční příspěvky pro obce, které své byty pronajmou lidem v bytové nouzi. „Neúspěšných pokusů o zákon o dostupném bydlení tu za posledních dvacet až třicet let bylo několik. Vždy to bylo téma, které rozdělovalo politické strany. Ještě nikdy tento zákon neprošel třetím čtením, takže už to je úspěch. Výsledek je ale okleštěný. Působí to, že to směřuje k tomu, aby lidé buď nepracovali, anebo pracovali načerno, případně si řekli, že půjdou raději do ubytovny," říká ve Výtahu Respektu Petr Horký. Jak přesně se tedy schválená podoba zákona o podpoře bydlení liší od té původní? Komu konkrétně by měla pomoct? A proč debata trvala tak dlouho?
-
Maďarský parlament v tomto týdnu schválil změny v ústavě, které mimo jiné omezují práva a svobody LGBT+ komunity. Pro novelu, která je již patnáctým dodatkem k ústavě od roku 2011, hlasovalo 140 poslanců a poslankyň. Proti bylo 21. Ústavní novela určuje, že právo dětí na morální, tělesný a duchovní rozvoj je nadřazeno jakémukoliv jinému základnímu právu, a to včetně shromažďování. Výjimkou je pouze právo na život. „To samo o sobě nijak nemíří na homosexuální komunitu, ale vláda již několik týdnů otevřeně říká, že cílem tohoto dodatku je zakázat budapešťský pochod hrdosti, protože v Maďarsku je zákonem zakázaná propagace homosexuality před lidmi mladšími osmnácti let. To je ale problém zákonů vládnoucího Fideszu - jak jsou gumové. Co je vlastně propagace homosexuality?" ptá se ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Ve zpravodajském podcastu také vysvětluje, v čem je tento krok, který prosadila strana Viktora Orbána, riskantní, jaká omezení pro LGBT+ komunitu a lidi, kteří ji podporují, v Maďarsku platí, jaký vliv má opozice nebo Evropská unie, ale také jak to vypadá s červnovým pochodem hrdosti v Budapešti.
-
Evropa byla loni nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Teploty byly na téměř polovině území nejvyšší v historii měření. Informuje o tom aktuální zpráva o stavu klimatu v Evropě, na které se podílela přibližně stovka vědců a vědkyň ze Světové meteorologické organizace a meteorologické služby Evropské unie Copernicus. Upozorňují také na nejrozsáhlejší záplavy od roku 2013, a na druhou stranu sucho a požáry, které v Evropě postihly zhruba 42 tisíc lidí. Pozitivní zprávou však podle zprávy je, že více než polovina evropských měst má vypracované specializované adaptační plány na změnu klimatu. Je to téměř jednou tolik, co v roce 2018. „Ve zprávě je zmíněná série měst, mezi kterými je například Milán, kde budují a rozšiřují přístřešky, kam se lidé mohou schovat. Rozvíjí také zeleno-modrou infrastrukturu. Pak je tam Paříž, kde revitalizují parky, rozšiřují zelené plochy, vysazují nové stromy. Z našeho regionu je tam Bratislava, kde se podle vědců daří budovat nádrže na dešťovou vodu nebo zelené střechy. To jsou všechno opatření, která pomáhají omezit i ty tepelné ostrovy v zahřátých městech v době, kdy bude přibývat tropických dnů i nocí," vysvětluje ve Výtahu Respektu Štěpán Sedláček. Co dalšího o stavu klimatu v Evropě ze zmíněné zprávy vyplývá? A jaký by mohl být vývoj v letošním roce? Mohlo by přijít ochlazení?
-
Rusové v neděli útočili kromě Oděsy či Charkova také na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Útok v den Květné neděle byl jedním z letošních nejtragičtějších, vyžádal si totiž více než tři desítky obětí a přes stovku zraněných, a to včetně dětí. Rusko kvůli tomu odsoudili evropští politici včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Georgii Meloniové, slovenského prezidenta Petera Pellegriniho, ale také česká hlava státu Petr Pavel nebo předseda vlády Petr Fiala. Například slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán však k tragické události mlčeli. A Rusko jako agresora neoznačil ani šéf Bílého domu Donald Trump, který útok označil za strašný s tím, že to byla chyba. Právě americká administrativa má přitom zásadní roli nejen při jednáních o příměří. Jak dopadla páteční schůzka v Petrohradu, kde zástupci USA jednali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem? A jak je na tom evropská podpora Ukrajiny? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Tomáš Brolík.
-
Senát schválil velkou mediální novelu, která tak míří k prezidentovi a veřejnoprávní média se pravděpodobně po dvou dekádách dočkají navýšení rozpočtů. Senátní debata byla kultivovanější než ta sněmovní, ale stejně ukázala limity diskuze o tom, jak má vypadat veřejná služba v roce 2025. ODS zase v druhé komoře Parlamentu vyrazila na válečnou stezku s jednacím řádem a dětským certifikátem. To vše a spoustu dalšího rozebírají redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Martin Štorkán ve čtvrté epizodě podcastu Vládneme, nerušit.
-
Nejvyšší soud v týdnu vyzval plénum Ústavního soudu, aby zrušilo dvě formulace v zákonech o odškodnění za újmy způsobené očkováním. Znění zákona podle NS odporuje ústavnímu pořádku. „Kromě toho, že je složité dokázat, že šlo o závažnou újmu, v praxi bylo na základě toho současného znění zákona v podstatě nemožné se u soudu odškodnění dobrat. Odpovědnost byla nastavená tak, že se odškodní jen u zvlášť závažné újmy na zdraví, kterou se rozumí smrt nebo něco, co se k ní blíží. Takže lidé, kteří měli například zánět srdečního svalu kvůli očkování měli smůlu," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Co přesně by se tedy mělo v praxi změnit? V jakém případě stát v souvislosti s újmou na zdraví po očkování přistoupil k odškodnění? A co krok Nejvyššího soudu znamená pro společnost?
-
Spojené státy začaly ve středu vybírat takzvaná reciproční cla, která se týkají zhruba šedesáti zemí, s nimiž mají USA podle prezidenta Donalda Trumpa vysoký obchodní deficit. Na zboží z Evropské unie se tak vztahuje dvacetiprocentní clo, na zboží z Číny je nyní celkový dovozní poplatek 104 procent. Již oznámení zavedení cel nicméně vyvolalo výrazné výkyvy na burze. Propady akcií byly největší od vypuknutí pandemie koronaviru. Jak ve Výtahu Respektu říká Filip Zelenka, trh, a to včetně toho amerického, jednoduše zasáhnul chaos: „Součástí toho chaosu je, že nikdo kromě toho nejužšího kruhu, do kterého nepatří třeba ani Elon Musk, moc neví, jaký je plán a jaké škody je americká administrativa obětovat." Jaké jsou scénáře vývoje burzy? Jaký dopad má propad akcií na Česko? Jak na to zareagovali největší investoři a co by měl udělat běžný člověk, který si investováním do akcií spoří na důchod?
-
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se po čtyřdenní návštěvě Maďarska, ve kterém se setkal mimo jiné s premiérem Viktorem Orbánem, přesunul do Spojených států, kde v pondělí večer středoevropského času jednal s prezidentem Donaldem Trumpem. Kromě dohody USA s Íránem a cel debatovali také o situaci v Pásmu Gazy, kdy se shodli především na potřebě dostat Hamásem držené rukojmí zpět do Izraele. Netanjahuovy cesty však vyvolaly kritiku části izraelské veřejnosti i opozice, a to kvůli napětí vyplývajícího z pokračujících úderů v Pásmu Gazy, které si od poloviny března vyžádaly více než tisícovku životů. Jaká je v oblasti humanitární situace? Existuje konkrétní plán k návratu rukojmích? A jaký je posun v případu, o němž informoval mimo jiné deník The New York Times, a ve kterém po útoku izraelské armády přišlo o život patnáct lidí z řad zdravotníků a humanitárních pracovníků? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová.
-
Rusové od konce minulého týdne pokračují v intenzivních útocích na Ukrajinu. Páteční raketový útok na Kryvyj Rih si vyžádal dvě desítky životů, a to včetně devíti dětí. Zranění utrpělo minimálně 50 lidí. Oběti a několik desítek zraněných hlásil také Charkov, útokům ale v neděli čelilo i hlavní ukrajinské město Kyjev. Přestože podle amerického Institutu pro výzkum války postup ruských sil na Ukrajině od loňského listopadu zpomaluje, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského další útoky ukazují, že se Moskva nechce dohodnout na příměří, o kterém s ní jednaly Spojené státy. Kde se jednání zasekla? Co vyplynulo z evropských summitů na podporu Ukrajiny? A proč vůbec Rusko opakovaně útočí právě na Kryvyj Rih či Charkov? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra. Výtah Respektu může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.
-
O Pirátech se před minulými volbami mluvilo jako o možné hlavní vládní straně, nakonec to ale dopadlo debaklem. Slabá pozice ve vládě nakonec vyústila v nedůstojné odvolání Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj a odchod strany z kabinetu. Od té doby se Piráti hledají a v posledních měsících to je pod vedením Zdeňka Hřiba. Kam chtějí Piráti směřovat a co voličům v současné době nabízí? Rušno je ale také na kraji politického spektra, hnutí Stačilo! představilo kandidátku v čele s předsedkyní komunistů Kateřinou Konečnou, antisystémovým blogerem Vidlákem a s Janou Bobošíkovou. Bude to stačit? A kde vezme nové hnutí peníze na kampaň? To vše bylo tématem třetího dílu podcastu Vládneme, nerušit, ve kterém debatují o politické scéně redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Martin Štorkán.
-
V kauze takzvané Kutnohorské sekty policie navrhla obžalovat dalších šest lidí, kteří měli plnit rozkazy samozvaného léčitele Richarda Šiffera a u hradu Český Šternberk na Benešovsku brutálně umučit jednoho ze členů sekty. Obviněni jsou z trestného činu vydírání a neposkytnutí pomoci. Jde o druhou větev případu, v němž jsou obžalovány i dvě ženy, které měly usmrtit právě Šiffera, a to na jeho vlastní žádost. Obě před nedávnem vypovídaly u Městského soudu v Praze, který kauzu dál řeší. Co obviněným hrozí? Jak dlouho by se ještě případ mohl táhnout? A co přesně je součástí jeho první a druhé větve? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Štorkán.
-
Vláda se na svém středečním jednání zabývala mimo jiné i tím, jak zabránit zavlečení virového onemocnění slintavka a kulhavka do Česka. V tom tato nemoc nebyla evidována od roku 1975, v sousedním Slovensku a v Maďarsku je však za poslední týdny několik ohnisek, kvůli kterým byly vybity chovy a zabity tisíce zvířat. Jedno z nich je přitom od českých hranic vzdáleno jen několik desítek kilometrů. Zatímco zemědělci a potravináři volají po zavedení mimořádného stavu, podle ministra zemědělství Marka Výborného z KDU-ČSL to není potřeba, jeho resort totiž v koordinaci s ministerstvem dopravy hodlá vyslat na hranice vojáky, kteří budou Státní veterinární správě pomáhat s kontrolami především nákladních aut. Ta musí od minulého týdne procházet před příjezdem do Česka dezinfekcí. Je možné tím šíření vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky zabránit? Jak se jí vlastně mohou zvířata nakazit? Jsou ohroženi i lidé? A přistoupilo by Česko k jiným řešením, než jiné evropské státy? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík.
-
„Bolí mě to přiznat, ale jsi lepší," řekla někdejší světová tenisová jednička Novak Djokovič směrem k Jakubovi Menšíkovi na Masters v Miami poté, co ho český hráč v pouhých devatenácti letech porazil a stal se prvním tuzemským vítězem turnaje této série od roku 2005, kdy v Paříži vyhrál Tomáš Berdych. „Český tenis je obecně velmi úspěšný, ať už v ženské nebo mužské kategorii. V té ženské jsme úspěšní dlouhodobě, tuzemské tenistky vyhrávají grandslamy, naposled loni Barbora Krejčíková. Pak tu byl právě Berdych, po kterém ale přišel výsledkový útlum. A teď máme hned tři mladé talenty, všichni tři jsou teď v TOP 30," vysvětluje ve Výtahu Respektu Martin Štorkán. Co dělá z Jakuba Menšíka špičkového hráče? Jaký vztah má s Djokovičem? A kam by jeho kariéra mohla dál směřovat?
-
Krajně pravicová politička Marine Le Pen z Národního sdružení je podle francouzského soudu vinna v případu, v němž s dalšími zhruba dvěma desítkami lidí čelila obvinění ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. Soud Le Pen s okamžitou platností zakázal ucházet se v příštích pěti letech o volené veřejné funkce, což znamená, že nebude moct kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027. Kromě toho jí byla uložena pokuta a byla odsouzena ke čtyřem letům odnětí svobody, z toho na dva roky podmíněně. Podle agentury AFP by si nicméně dva zbylé roky měla odpykat s elektronickým náramkem, nikoliv ve vězení. Znamená to konec politické kariéry Marine Le Pen? Jaké by mohl mít pondělní verdikt dopady ve francouzské společnosti? A má Národní sdružení jiné výrazné tváře, které by výraznou a schopnou Le Pen mohly nahradit? I o tom ve Výtahu Respektu mluví Magdaléna Fajtová.
-
Sněmovna ve středu vládními hlasy schválila reformu sociálních podpor, kterou vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Nově by tak lidé mohli místo příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětského přídavku dostat jen jednu dávku - takzvanou "superdávku". Nebude tak nutné na úřadech podávat čtyři žádosti, nově postačí jen jedna. Na základě toho se však mění podmínky udělení státní podpory, kdy se bude více zohledňovat například majetek žadatelů. Přestože opozice s obecnými principy superdávky souhlasila, pro předlohu nehlasovala. Například Olga Richterová z Pirátů kritizovala, že neexistuje oficiální kalkulačka, prostřednictvím které by si lidé mohli porovnat současnou a navrhovanou situaci. Jak ve Výtahu Respektu doplňuje Filip Zelenka, kalkulačku resort nemá nejspíš i proto, že reálné dopady aktuálních změn jednoduše nezná: „Ministerstvo pracuje s modelem, že tato změna buď může státnímu rozpočtu ušetřit dvě a půl miliardy, nebo ho naopak může stát sedm a půl miliardy. Jako kdyby ministerstvo nechtělo říct, co má být cílem této změny. Nevíme, co to bude znamenat pro rozpočet, pro konkrétní skupiny obyvatelstva a nevíme ani to, kolik lidí bude moct ten příspěvek brát." Co tedy o nových pravidlech pro získání superdávky doposud víme? A kdy by měla vejít v platnost?
- Laat meer zien
