Afleveringen
-
Pozvání do podcastu přijaly psycholožky a psychoterapeutky Mgr. Tereza Jirotka Beníčková a Mgr. Karolína Peruth, které vystudovaly psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obě absolvovaly pětiletý psychoterapeutický výcvik mezinárodníhoinstitutu KBT Odyssea. Kromě psychoterapeutické práce připravují podcast Psycholožky v županu, v němž sdílejí poznatky a aktuality z psychologie v neformálním a přátelském duchu, avšak s pevným základem v odborné teorii a praxi. Prioritou podcastu je poskytovat informace založené na důkazech (evidence-based), což znamená, že se opírají o vědecké studie a odborné závěry. V letošním roce vydaly v Nakladatelství Portál knihu, která nese název jejich podcastu s podtitulem 10x neformálně o duševním zdraví.
V rozhovoru je řeč o destigmatizaci lidí s duševním onemocněním a tématech, s nimiž se obě psychoterapeutky setkávají ve svých praxích a zároveň je reflektují v podcastu Psycholožky županu. Jde především o trable spojené s používáním sociálních sítí, syndrom vyhoření u mladých lidí, nadváhu a obezitu, vztahovou problematiku, ale také feminismus a další témata, která jsou odrazem dnešní doby.
-
Psychické a tělesné zdraví je spolu velmi úzce propojené a podle toho bychom měli v péči o sebe i postupovat. Úzkostné poruchy a deprese často souvisí právě s kardiovaskulárními obtížemi a obezitou. A stejně tak je tomu i naopak, neboť kardiovaskulární obtíže a obezita se může podílet na vzniku a rozvoji zmíněných duševních onemocnění. Právě proto v podcastu hovoříme o následujících tématech:- úzkostné poruchy, deprese a onemocnění kardiovaskulárního systému- oběhový systém- průtok krve srdcem- tuková tkáň- cholesterol a triglyceridy- interpretace výsledků hladiny lipidů v krvi - vznik, projevy a léčba akutního infarktu myokardu- příčiny vzniku obezity- obezita, diabetes a spánková apnoe- prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění a obezity
Hosté: prof. MUDr. PETR TOUŠEK, Ph.D., FESC. Kardiologická klinika 3.LF UK a FN Královské Vinohrady prof. MUDr. MARTIN MATOULEK, Ph.D. Obezitologické centrum XXL 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Tomáš Holcner, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval psychoterapeutický výcvik u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP), a následně i mezinárodní psychoterapeutický výcvik u International Association for Analytical Psychology (IAAP), kde obdržel status jungovského analytika. V rámci ČSAP působí jako výcvikový analytik a supervizor. Profesní zkušenosti získával v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy, kde působil na sexuologickém oddělení a oddělení pro léčbu závislostí. V roce 2007 nastoupil do krizového centra RIAPS, kde v letech 2011 až 2018 pracoval jako vedoucí centra a školitel v postgraduální přípravě kolegů v oboru klinická psychologie. Od roku 2019 působí ve vlastní psychoterapeutické praxi. Profesně se zaměřuje převážně na problematiku krizové intervence a psychoterapii úzkostných poruch, zejména posttraumatické stresové poruchy. V tomto ohledu jej ovlivnil absolvovaný certifikovaný výcvik v psychoterapeutické metodě EMDR (Eye Movement Desensitisation and Reprocessing).
S Tomášem Holcnerem se v podcastu nejprve věnujeme životu a dílu C. G. Junga (1875 – 1961). Následně se seznamujeme s charakteristickými prvky analytické (jungovské) psychoterapie, mezi něž patří symbol, stín, sen či archetyp. Právě ty jsou důležité při práci na propojení naší vědomé a nevědomé podstaty v jeden funkční celek. V praxi to znamená plnější prožívání života a jeho vnímání v pestřejší a plastičtější podobě.
-
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Benda, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval tříletý komunitní výcvik satiterapie, na osobu zaměřené integrativní psychoterapie, dále výcvik školy Stargate v práci s mimořádnými stavy vědomí, čtyřletý sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik Pesso Boyden System Psychomotor Therapy, seberozvojový kurz „Hledat – Najít – Pustit“ pod vedením Jitky Vodňanské a výcvik v Emotion Focused Therapy (EFT). Pracoval jako psycholog v pedagogicko-psychologické poradně, u Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje nebo na Oddělení intenzivní medicíny v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Od roku 2006 působí ve své privátní psychoterapeutické praxi a pracuje také jako lektor a kouč. Je autorem knih Mystika a schizofrenie – mystické zážitky jako předmět klinického zájmu, Všímavost a soucit se sebou – proměna emocí v psychoterapii a Všímavost a já – od sebeléčení k sebepřesahování.
V podcastu se spolu s Janem Bendou nejprve věnujeme spiritualitě v psychoterapii a vymezení pojmu všímavosti v psychoterapeutické práci. Hlavní část rozhovoru je věnována terapii vnitřních zranění, zahrnující odhalování klientových skrytých jádrových přesvědčení a ošetřování jeho niterných emočních bolestí, které se mohou projevovat v podobě existenciální hrůzy, zoufalé osamělosti nebo studu. V podcastu je dále řeč o všímavé diagnostice duševních poruch. A také o rozvíjení autentického i transcendentního Já.
-
Co dělat, když psychoterapeut poskytuje nekvalitní péči, nebo s ní klient není spokojen? Jak jsou chráněny u psychoterapeuta či psychologa citlivé osobní údaje klientů? A podle jakých pravidel s nimi nakládá? Co když klient zjistí, že se psychoterapeutem deklarované vzdělání a praxe nezakládají na pravdě? Proč jsou na jedné straně psychoterapeutické a psychologické služby těžko dostupné a na straně druhé jsou stávající kapacity odborníků nedostatečně využity?S ohledem na roky nezměněnou legislativu, nedostatečně upravující poskytování psychoterapeutických a psychologických služeb, jde o zcela zásadní otázky, na něž budeme hledat odpovědi s hosty dalšího streamovaného speciálu. Aktuální zákonná úprava je navíc dílčí a neucelená, a v některých resortech zcela chybí. To má za důsledek nízkou ochranu klientů a zvýšené riziko jejich poškození. Proto připravila Česká asociace pro psychoterapii společně s Unií psychologických asociací ČR nový zákon, který navíc umožní vznik psychoterapeutické a psychologické komory.Hosté:
DOMINIKA ČECHOVÁ, MA Česká asociace pro psychoterapii a Counseling.czPhDr. MICHAL WALTER Unie psychologických asociací ČR
-
Pozvání do podcastu přijal neurovědec Aleš Stuchlík, který vystudoval neurobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorandské studium v oboru neurověd absolvoval na 1. lékařské fakultě UK. V současnosti působí jako vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ). Zabývá se zejména učením a pamětí, ale také modely neuropsychiatrických poruch. A objasňuje to, proč se chováme tak, jak se chováme. Učí a vede domácí i zahraniční studenty nejen na Univerzitě Karlově v Praze. Svůj čas věnuje také popularizací vědy, a ve svém volnu se zabývá neurokoučinkem a osobním i profesním rozvojem lidí.Společně s profesorem Alešem Stuchlíkem se nejprve vydáváme na cestu krajinou lidského mozku, abychom se seznámili s jeho základní anatomií i funkcemi. Jakkoliv jde o vědecky intenzivně zkoumaný orgán, víme o něm stále velmi málo. Abychom ale porozuměli alespoň v obrysech těm mechanismům, o nichž často hovoříme v našem podcastu i cyklu Život za zdí, je třeba lépe poznat stavbu lidského mozku. Počínaje neurony a gliovými buňkami, přes vývojově nejstarší centra, až po místa, zodpovědná za stres, úzkost, obavy, dech či paměť. V podcastu se ale věnujeme také tomu, co mozku prospívá a škodí, aby bylo zřejmé, co dělá dobře nebo ubližuje nám samotným a našemu duševnímu zdraví.
-
Záznam live streamu SPECIÁLU PODCASTU HOVORY O DUŠI, v němž jsme hovořili s odborníky z oborů psychofarmakologie, farmakologie a farmacie o následujících tématech:- lékový záznam- volba správných antidepresiv a anxiolytik- originální léky a generika- zásady správné manipulace s léky- chyby v dávkování a užívání- kontraindikace- lékové interakce- nástupu terapeutického účinku léků- vedlejší účinky- vysazování antidepresiv a anxiolytik- jak (ne)číst příbalové letákyHosté: prof. MUDr. JIŘÍ MASOPUST, Ph.D. psychiatr a psychofarmakologPsychiatrická klinika FN Hradec KrálovéPharmDr. IRENA ŠTENGLOVÁ NETÍKOVÁ, Ph.D. klinická farmakoložkaOddělení klinické farmakologie a farmacieFarmakologický ústav VFN a 1. LF UKPharmDr. BOHDANA ŠVEHLOVÁklinická farmaceutkaOddělení klinické farmacie a farmakologie VFN v PrazeOdkazy:Česká neuropsychofarmakologická společnost Česká společnost klinické farmakologieČeská farmaceutická společnost ČLS JEPČeská odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP
-
Pozvání do podcastu přijal terapeut a lektor Rostislav Honus, který vystudoval obor sociální práce s poradenským zaměřením na Ostravské univerzitě. Absolvoval individuální sebezkušenostní výcvik v logoterapii, integrativním koučování a práci s pozůstalými po obětech trestných činů. Poskytoval supervizi lidem v pomáhajících profesích a psychosociální podporu umírajícím i pozůstalým. V současnosti se zaměřuje na existenciální přístup v oblasti seberozvoje, prevencí syndormu vyhoření a existenciálním koučováním a supervizí, ale také terapeutickou prací s pečujícími. Je autorem publikace Kdo jsem a co tady dělám, s podtitulem Praktický průvodce sebezkušeností, kterou vydalo Nakladatelství Portál.
V podcastu nahlížíme společně s terapeutem Rostislavem Honusem do jeho nové knihy, jejímž smyslem je zprostředkování sebepoznávacích technik a cvičení, které nám mohou pomoci strukturovaně přemýšlet o důležitých aspektech bytí. Ale také o podstatných otázkách našeho jedinečného a neopakovatelného života, včetně toho, jak poznat a realizovat to, čím disponujeme. Podle Rostislava Honuse je jedním z důležitých cílů publikace postupné objevování smyslu naší existence. Dobrodružství sebepoznání, sebenaplnění a hledání smyslu není bohužel i bohudík jednorázovou záležitostí, ale úkolem či výzvou na celý život.
-
Pozvání do podcastu přijal americký psychiatr a psychoterapeut Blaise Aguirre, mezinárodně uznávaný za svou rozsáhlou práci v oblasti léčby poruch nálady a hraniční poruchy osobnosti, respektive emočně nestabilní poruchy osobnosti. Od roku 2000 pracuje v McLean Hospital v Belmontu v Massatchuses, tedy v jedné z nejlépe hodnocených psychiatrických nemocnic na světě. Zároveň působí jako vysokoškolský pedagog na Harvardově univerzitě, s níž lékaři McLean Hospital velmi úzce spolupracují. V léčbě hraniční poruchy osobnosti se psychiatr a psychoterapeut Aguirre specializuje na dialektickou behaviorální terapii (DBT) a další způsoby léčby, jako je terapie založená na mentalizaci (MBT). Pravidelně přednáší po celém světě a je autorem nebo spoluautorem řady knih o hraniční poruše osobnosti.
-
Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a lektor Michael Chytrý, který vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, a to obor Speciální pedagogika. Absolvoval psychoterapeutický výcvik v dynamické a hlubině orientované psychoterapii, dále v systemické rodinné a párové psychoterapii, psychoanalytické rodinné a párové psychoterapii, a také výcvik Českého institutu pro supervizi. Jako psychoterapeut pracoval s dětmi se zrakovým postižením, dále s dětmi s poruchami emocí a chování, ale i s dětmi se syndromem týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte CAN. Od roku 2002 provozuje svou privátní psychoterapeutickou praxi. Kromě skupinové psychoterapie se zabývá rodinnou a párovou psychoterapií i supervizí. Je členem Evropské asociace pro psychoterapii a Evropské asociace pro supervizi a koučink. Vede Institut pro vzdělávání v psychoterapii SUR.
Systém a výcvikový model SUR je spojen se jmény psychiatra a alkohologa Jaroslava Skály, psychologa Eduarda Urbana a psychoterapeuta i psychiatra Jaromíra Rubeše. Iniciály příjmení zakladatelů daly výcviku jméno, jehož jedinečnost spočívá především ve spojení výcviku ve skupinové psychoterapii s širším a hlubším rozměrem velké skupiny, respektive komunity. První výcviková komunita zahájila svou práci v roce 1967 a sestávala ze šesti výcvikových skupin. V období normalizace byl SUR platformou pro svobodné názory a postoje. Patřil k odbornému disentu, podobně jako další aktivity v oblasti filosofie, ekologie či ekonomie. Řadu let byl sledován Státní bezpečností. SUR byl prostřednictvím mnoha osobností propojen s českou psychoanalytickou obcí a v průběhu desetiletí z něj vycházely domací linie samostatných uznávaných směrů a přístupů, jako byla rodinná terapie, Gestalt terapie, transakční analýza, Bálintovské skupiny, arteterapie a jiné neverbální metody, ale i KBT a rogeriánská terapie zaměřená na klienta. Stále je považován za nejnáročnější výcvikový model v psychoterapii u nás.
-
Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka a výživová poradkyně Petra Mocová, která vystudovala bakalářský program na University College Maastricht v Holandsku v oboru psychologie a sociologie. Magisterský diplom získala na Pražské vysoké škole psychosociálních studií, a to v oboru sociální práce se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii. Absolvovala gestalt psychoterapeutický výcvik, dále výcvik v koučování, relaxačních technikách, kognitivně behaviorální terapii obezity, všímavém jedenía také kurz všímavosti a sebelaskavosti. Čtyři roky pracovala v terapeutické komunitě Kaleidoskop pro lidi s poruchou osobnosti a dva roky v komunitě pro závislé v SANANIMu. Již přes deset let vede skupinové kurzy zdravého hubnutí STOB (STop OBezitě). Od roku 2015 působí v pražském centru Alivio, kde se věnuje psychoterapii, koučování a výživovému poradenství.
Obezita je rizikovým faktorem řady onemocnění, kam se řadí nejen kardiovaskulární a onkologická onemocnění nebo diabetes 2. typu, ale také deprese a úzkostné poruchy. Samotná deprese i úzkostné poruchy jsou zároveň rizikovým faktorem pro rozvoj samotné obezity. Tím se nešťastně uzavírá bludný kruh nemoci, spoluzodpovědné za sníženou kvalitu života i jeho zkrácení. Lidí s nadváhou a obezitou přitom v posledních dekádách přibývá. S Petrou Mocovou nejprve v podcastu hovoříme o nutnosti pochopení, čím je obezita a co přispívá k jejímu rozvoji. Blíže se věnujeme situacím, kdy jídlo slouží jako regulátor emocí. A podrobněji se seznamujeme s obsahem kurzů hubnutí STOB a významu pomalých změn v životních návycích, které můžou přinášet trvalou pozitivní změnu. Petra Mocová nás též seznámí s psychoterapií zaměřenou na léčbu obezity a mýty spojenými se zdravým stravováním.
-
Pozvání do podcastu přijala básnířka, prozaička, redaktorka a literární kritička Olga Stehlíková, která vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a poté bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je editorkou webového magazínu Tvaru s názvem Ravt. Jako nakladatelská redaktorka se Olga Stehlíková podílela na desítkách knih. Naposledy připravila pro Nakladatelství Portál klasickou knihu švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louis von Franz s názvem Analytická psychologie v pohádkách. Olga Stehlíková debutovala jako básnířka sbírkou Týdny (2014), která byla oceněna Magnesii Literou v kategorii poezie. Následoval experimentální projekt vejce/eggs (2017), sbírka netradičního formátu se 101 dvojveršími a jejich anglickými překlady a hudebním doprovodem Tomáše Brauna. V roce 2018 vydala sbírku Vykřičník jak stožár, poté sbírku O čem mluví Matka, když mlčí (2019) a Zkoušku Sirén (2022). Je také autorkou několika knih pro děti, jako Kařut a Řabach (2019), Kluci netančej (2019) Já, člověk (2021) nebo Mojenka (2022).
V podcastu se nejprve věnujeme pohádkám jako literárnímu žánru, včetně jejich historie. Pohádka je, zjednodušeně nahlíženo, vyprávěním ze světa nadpřirozených jevů, který není vázán na podmínky reálného světa. A obvykle končí vítězstvím dobra nad zlem. Tak tomu ale nebylo zdaleka vždy, protože mnohé pohádkové příběhy dříve obsahovaly hororové prvky a nemuselo z nich nutně plynout žádné konkrétní ponaučení. Poté, co nás Olga Stehlíková provede světem literárním, vydáme se na exkurzi krajinou psychologického výkladu pohádek. Právě v ní nám může významně pomoci s orientací kniha Analytická psychologie v pohádkách, která je souborem přednášek švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louisy von Franz. Psychologický výklad pohádek se pro nás může nakonec stát zálibou i vášní, vedoucí k lepšímu zmapování našich vnitřních dějů a porozumění vlastnímu životu. Pro začátek možná postačí vzít do rukou některou z klasických pohádek a podívat se na ní znovu po letech dospělýma očima.
Odkazy:
Analytická psychologie v pohádkách, Franz M.L., Portál, 2023
Národní báchorky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019
Národní báchorky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019
Slovenské pohádky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019
Slovenské pohádky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019
Pohádky, Erben K. J., Městská knihovna v Praze, 2011
Německé pohádky, Grimm J., Grimm W., SNKLU, 1961
Pohádky bratří Grimmů, Grimm J., Grimm W., Albatros, 1969
Krása nesmírná: ruské lidové pohádky, Lidové nakladatelství, 1977
Baba Jaga, kostlivá noha, Ježková A., Skála F., Albatros, 2014
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Hostem podcastu je klinický psycholog a psychoterapeut Michael Václavík, který vystudoval jednooborovou psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a Psychoterapeutickou fakultu v Praze. Absolvoval pětiletý výcvik v psychodynamické psychoterapii SUR a výcvik v katatymně imaginativní psychoterapii. Zabýval se též studiem grafologie a psychodiagnostiky skrze Rorschachovu metodu, z níž složil certifikovanou zkoušku v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dalších pět let se věnoval výcviku v psychodynamické psychoterapii v Brněnském institutu psychoterapie. Je také jedním ze čtyř mezinárodně uznaných psychoterapeutů u nás v psychoterapii zaměřené na přenos. Několik let pracoval jako psycholog a psychoterapeut Psychiatrického oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a vyučoval psychologii na Ostravské univerzitě. Aktuálně provozuje nestátní zdravotnické zařízení Psychoterapeutická praxe, v němž také osobně pracuje, a to v Pržně u Frýdlantu nad Ostravicí. Působí též coby interní lektor, supervizor a člen tréninkového výboru Brněnského institutu psychoterapie. Je autorem řady odborných článků i textů pro laiky, publikovaných na webu uTerapeuta.cz, které se staly základem jeho nové knihy Skryté příčiny duševních strastí s podtitulem Psychoterapie do kapsy, kterou nedávno vydalo Nakladatelství Portál.
V podcastu je nejprve řeč o tom, čím je dobrá psychoterapie a kým dobrý psychoterapeut. S Michaelem Václavíkem se následně vydáváme ke kořenům panické poruchy. Podle biologického pohledu na paniku jsou podstatným rysem poruchy náhle vznikající a nepředvídatelné periodické ataky masivní úzkosti (paniky), které nejsou omezeny na žádnou specifickou situaci nebo souhrn okolností. Podobně jako u jiných úzkostných poruch jsou symptomy u různých pacientů rozmanité, ale společný je u všech náhlý začátek záchvatu, „bušení srdce“, bolesti na hrudi, pocity dušnosti, závratě a pocity derealizace. Téměř vždy se objevuje strach z umírání, ze ztráty sebekontroly nebo z náhlého „zešílení“. Jednotlivé ataky trvají obvykle několik minut a často na ně navazuje strach z další ataky. Jak píše Michael Václavík ve své nové knize o skrytých příčinách duševních strastí, i kdyby existoval zázračný způsob, jak mávnutím kouzelné hůlky odčarovat život znepříjemňující symptomy paniky, není to v první řadě to, co si psychoterapeuti kladou za cíl. Tím je podle Václavíka hlavně zprostředkování pochopení vnitřního fungování, odhalení skrytých obav. Skrze vnitřní osvobození se od strachu z vlastního „sklepa“, svých podvědomých motivů, pak můžeme dojít k novým životním postojům.
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Pozvání do podcastu přijali psychiatři a psychoterapeuti MUDr. David Kolouch a MUDr. Jakub Kerner.První z uvedených hostů David Kolouch absolvoval obor všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2018 získal specializovanou způsobilost v oboru dětská a dorostová psychiatrie. Začínal jako lékař v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice. Absolvoval také psychoterapeutický výcvik v transakční analýze "Tříletka", akreditovaný Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně. Na 2. lékařské fakultě se podílí na výuce budoucích lékařů a zdravotních sester. Účastní se pravidelně tuzemských i zahraničních kongresů. Od roku 2014 pracuje David Kolouch na Dětské psychiatrické klinice 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze, kde nyní působí jako vedoucí lékař lůžkového oddělení. Druhý z hostů Jakub Kerner absolvoval obor všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde se také podílí na výuce budoucích lékařů. Je držitelem specializované způsobilosti v oboru dětská a dorostová psychiatrie a licence pro výkon povolání vedoucího lékaře a primáře. Absolvoval sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik SUR. Pracoval na psychiatrickém oddělení a v psychiatrické ambulanci Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha. Aktuálně působí Jakub Kerner jako vedoucí lékař akutního psychiatrického oddělení na Dětské psychiatrické klinice 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze.S našimi hosty hovoříme o tématu sebepoškozování, které je často nepřesně označováno jako automutilace. V podcastu se věnujeme především příčinám sebepoškozování. Zabýváme se také stereotypními pohledy na tento fenomén a souvisejícími mýty o výhradně negativním vlivu sociálních sítí nebo vybraných subkultur na děti a dospívající, podobně jako přesvědčení, že sebepoškozování není život ohrožujícím aktem. Nemalou část podcastu věnujeme též pomoci, kterou mohou poskytnout dotčeným dětem i dospívajícím pečující osoby, jejichž prvotní reakce na sebepoškozování bývá jedním z klíčových momentů pro úspěch v terapii. A upozorňujeme i na novou publikaci Nemusíš si ubližovat z produkce Nakladatelství Portál, která může pomoci jak těm, kteří se sebepoškozují, tak i jejich rodičům, ale také pedagogům.
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka, krizová interventka a lektorka Petra Třešňáková, která pracuje s klienty, kteří mají rodinné či partnerské problémy, úzkostné obtíže a deprese, problémy se sebevědomím nebo traumatické zážitky z minulosti, ale i potřebu hlubšího sebepoznání, nalezení vlastních zdrojů, cesty a větší radosti ze života. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v biosyntéze, skupinové psychoanalytické psychoterapii, neverbálních technikách nebo v krizové intervenci. Zajímá jí celostní přístup k životu, téma osobního rozvoje a lidské zralosti, hledání smyslu a naplnění individuálního příběhu. Působí též jako místopředsedkyně spolku Naděje pro děti úplňku, který sdružuje rodiče, usilující pro své děti s postižením o důstojný a kvalitní život.S Petrou Třešňákovou v podcastu hovoříme o autismu, který z medicínského hlediska zahrnuje klinicky heterogenní spektrum onemocnění, která jsou označována jako poruchy autistického spektra (PAS). V Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) najdeme autismus mezi pervazivními vývojovými poruchami a zahrnuje dětský autismus i atypický autismus. Známý Aspergerův syndrom se v MKN-10 od autismu odlišuje absencí řečového a kognitivního deficitu. Autismus má tři hlavní znaky, a to kvalitativní poruchy v reciproční a sociální interakci (vyhýbání se očnímu kontaktu, neschopnost „číst“ jednání druhých), dále narušenou komunikaci (nerozvíjí se reciproční komunikace řečí, gesty a mimikou) a také úzkým spektrem zájmů. Pokud se ovšem nesoustředíme jen na symptomy, pak zjistíme, že svět lidí s poruchami autistického spektra je pestrý a barevný, jakkoliv je slovy složitě popsatelný.
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Hostem podcastu je psychoanalytik Slavoj Titl, který vystudoval obor klinická psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyzkoušel různé psychoterapeutické tréninky, než našel svou cestu. Absolvoval psychoanalytický výcvik v České psychoanalytické společnosti. Pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, dále v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a také v Poradně pro manželství a rodinu. Inicioval založení Institutu psychoanalytické párové a rodinné terapie. Od roku 1990 působí v soukromé praxi jako klinický psycholog, psychoanalytik a párový terapeut. Vedl redakci časopisu REVUE pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu. Zúčastňuje se odborných konferencí u nás i v zahraničí a publikuje v řadě odborných časopisů. Nedávno vydal v Nakladatelství Portál svou druhou knihu Nevědomé fantazie ve vztazích s podtitulem Psychoanalytický pohled na partnerství.
V podcastu se nejprve věnujeme Oidipovskému komplexu, sexualitě dětí předškolního věku, nevědomí a mechanismům, které nás před obsahy nevědomí brání. Hlavní část podcastu pojednává o psychoanalyticky orientované párové psychoterapii. Nejpodstatnější z rozhovoru charakterizuje asi nejlépe citát z Titlovy nové knihy: „Byl bych rád, kdyby kniha umožnila porozumět nevědomé dynamice ve vztazích a důležitosti dětství při vytváření fantazií, neustrnout u jednoduchých poradenských návodů či zjednodušeného chápání lidského chování z hlediska evoluční psychologie, teorie učení, nebo dokonce nesklouznout do nepatřičného vysvětlování psychologických dějů biochemickými nebo neuropsychologickými výklady.“
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Hostem podcastu je klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková, která absolvovala doktorské studium psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Má za sebou psychoterapeutický výcvik SUR, výcvik v Pesso Boyden psychomotorické terapii a biosyntéze, ale také kurz krizové intervence, imaginativních a relaxačních metod. Doktorka Janečková v minulosti působila v Remediu jako lektorka kurzů v telefonické a komplexní krizové intervenci, dále v Riapsu jako klinický psycholog a také ve společnosti QED Group na pozici senior konzultanta, kde měla na starosti psychologické koučování a stress management. Je zakladatelkou a ředitelkou Českého institutu biosyntézy a Sociální kliniky, která je její srdeční záležitostí. Privátní psychoterapeutickou praxi vykonává v Centru Pod křídly.
V podcastu se nejprve krátce věnujeme Sociální klinice, kterou Barbora Janečková založila v roce 2014 společně s psycholožkou a psychoterapeutkou Yvonnou Luckou. Jednalo se o reakci na složité podmínky v českém prostředí, kdy terapie placená ze zdravotního pojištění nebyla a stále není dostupná nezbytné míře. Sociální klinika poskytuje dvě služby: krátkodobou terapii a 3 online konzultace. Obě služby jsou dobře dostupné za symbolický poplatek. S Barborou Janečkovou se v rozhovoru dále věnujeme biosyntetické psychoterapii, která je celostním přístupem v somatické psychoterapii a vychází z biosyntézy. Psychoterapie obohacuje metodu biosyntézy o moderní znalosti z oborů psychosomatiky a neurověd. A zahrnuje širokou škálu témat, která v sobě soustřeďují komplexitu lidské existence od zrození až po smrt. Při práci s klienty využívá procesuální přístup. Vychází z vnitřních signálů a pohybových projevů klienta, na které navazuje a specifickými technikami je rozvíjí. V centru této formy terapie vždy stojí potřeby klienta, respekt k jeho individuálním odlišnostem i jedinečným vnitřním zdrojům.
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Hostem podcastu je psycholog, adiktolog a psychoterapeut Aleš Kuda, který vystudoval pedagogiku a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval sebezkušenostní výcvik v dynamické skupinové terapii SUR a zahraniční stáže v Itálii, Velké Británii a Holandsku. Celý svůj profesní život se pohybuje v adiktologických a terapeutických službách, a to jak ve státním, tak i v soukromém sektoru. Pracoval jako vedoucí Pražského centra primární prevence, odborný ředitel pro léčbu a doléčování v neziskové organizaci SANANIM a vedl také terapeutické komunity v Němčicích i na Karlově. Je odborným asistentem Centra adiktologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Externě poskytuje kolegům supervize, věnuje se lektorské, přednáškové i publikační činnosti, podílí se na realizaci výzkumných studií a redakci odborných publikací. Založil a odborně řídil soukromou adiktologickou kliniku NEO Centrum, kterou opustil na podzim roku 2021. Poté Aleš Kuda vybudoval Institut Origanum, v němž působí jako odborný ředitel, adiktolog i psychoterapeut.
S naším hostem nahlédneme do jím založeného a vedeného soukromého sanatoria, které je v našich podmínkách ojedinělým místem pro pobytovou léčbu závislostí. Vhled do poskytování odborné adiktologické péče v soukromém sektoru nám tak může být dobrým kompasem při výběru nestátního zdravotnického zařízení, ať už se zabývá léčbou závislostí, úzkostných poruch nebo deprese. Cesta do světa přímo hrazené adiktologické péče nám ale může posloužit i při promýšlení cesty vedoucí od závislosti k vnitřní svobodě ve státem zřizovaných psychiatrických léčebnách a nemocnicích. Skutečně cenný je v daném kontextu především dobře strukturovaný psychoterapeutický program a odborníci, kteří jej vytvářejí. Stejně jako poznání, že dobrý několikatýdenní léčebný pobyt bývá obvykle začátkem měsíce a někdy i roky trvajícího procesu úzdravy.
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Hostem podcastu je psychiatr a neurovědec Jiří Horáček, který vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Absolvoval výcvik v dynamické psychoterapii, a kromě psychiatrické atestace je také nositelem nadstavbové specializace v psychoterapii. Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku. Zabývá se neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek. Nejvýznamnější publikace profesora Horáčka jsou věnovány neurobiologii léčby sluchových halucinací, neurobiologii schizofrenie, souvislostí mezi náladou, aktivitou serotoninu v mozku a citlivostí k inzulínu a mechanismu účinku psychedelik.
Konfrontace s vážnou, život ohrožující, zejména onkologickou diagnózou, bývá provázena strachem, zlostí, obavami o vlastní soběstačnost a dalšími psychicky naléhavými pocity. V souvislosti s vážnou nemocí se někdy uvádí termín existenciální tíseň (existential distress), která není nutně doprovázena trvale přítomným smutkem, tedy hlavním kritériem pro depresivní poruchu. Klinicky významné psychické utrpení závažně nemocných pacientů je asociováno se sníženou kvalitou života, touhou po urychlené smrti, oslabenou motivací k protinádorové léčbě, vyšší nemocností i úmrtností.
Dosavadní výzkumy poukazují na bezpečnost a přesvědčivou účinnost látek s psychedelickým působením, respektive psychedeliky asistovanou psychoterapií, a to jak v léčbě řady psychiatrických poruch, tak i v práci s existenciální tísní. Dříve, než v podcastu začneme o zmíněné terapii hovořit, zastavíme se s profesorem Horáčkem u pojmů, jakými je vědomí, čas a smrt. Teprve poté se nám začne jevit psychedeliky asistovaná terapie plastičtěji, srozumitelněji a především smysluplněji.
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Hostem podcastu je psycholog a psychoterapeut Adam Táborský, který vystudoval jednooborovou psychologii a veřejnou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se tématem přírody a duševního zdraví ve své terapeutické praxi i v doktorském studiu. Působil jako psycholog v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde pracoval s lidmi s emočně nestabilní poruchou osobnosti, a to pomocí dialekticko-behaviorální terapie (DBT). Má též zkušenosti z Centra krizové intervence v PN Bohnice. Založil projekt Terapie mezi stromy, kde propojuje přírodu a duševní zdraví. Terapii vnímá Adam Táborský jako cestu, jak se dostat do souladu se sobě samými. A být těmi, kterými skutečně jsme.
V první části podcastu se zabýváme přírodou, jejím vlivem na naše duševní a tělesné zdraví, ale také kvalitou života ve stále větších a rušnějších městech. Navazujeme rozhovorem o tom, jaké to je, když člověk vymění terapeutické křeslo za přírodu a vydá se v rámci terapie na cestu parkem nebo lesem, aby tam odvedl kus práce na sobě. Jak píše Adam Táborský ve své nové knize Terapie mezi stromy, stále více si uvědomujeme, že máme kořeny, které nevyrůstají z betonu, a že naši předci nepochází z paneláků. A začínáme se tak vracet k přírodě jako prostředníkovi k vlastnímu duševnímu zdraví.
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT
- Laat meer zien
