Afleveringen
-
O nejnovější knize Leoše Kyšy s názvem Syndikát se píše, že to není sci-fi, ale detektivní příběh z velmi blízké budoucnosti. Kniha mluví o zápasech mocných vyzbrojených umělou inteligencí i ztrátě možnosti rozpoznat lidské výtvory od umělé inteligence, což se může člověku zdát nereálné. „Jsme přesně v bodě, kdy je dobré se obrátit ke sci-fi,“ doporučuje spisovatel a novinář Leoš Kyša ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
-
Zijn er afleveringen die ontbreken?
-
Je přímo symbolem amerického snu, i když původem Američanem není. Jen málokdo dokázal uspět v několika tak rozličných oblastech, jako je kulturistika, herectví i politika. A nejen uspět, ale dosáhnout až na samotný vrchol. Teď se nám exguvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger představí jako spisovatel.
-
O půlnoci 31. prosince 1992 skončila historie Československa. Rozdělení státu znamenalo také dělení ekonomické a finanční. A jak už to tak často bývá, úvahy a debaty souvisejí také s tím, kdo na koho doplácel v historii a kdo doplatil na rozdělení státu. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2019.)
-
Od Nového roku bude pro obce platit povinnost třídit textilní odpad. Podle jakých pravidel by mělo třídění probíhat? Vyplatí se zálohovat PET lahve a plechovky? Jak by mělo vypadat komplexní a efektivní řešení pro likvidaci veškerého komunálního odpadu? Vladimír Kroc se zeptal starostky obce Sudice, předsedkyně Komise životního prostředí a členky předsednictva Svazu měst a obcí Olgy Dočkalové.
-
Husákovská normalizace ve zvukové podobě. Tak se dá nazvat pětapadesát dochovaných hodin záznamu vysílání stanice Hvězda. V roce 1970 nahradila stanici Československo, která si z pohledu normalizátorů „zadala“ během pražského jara a srpna 68. Vysílání stanice Hvězda jako by vypadlo z usnesení Ústředního výboru KSČ. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2018.)
-
„Ty nemáš ráda Vánoce?“ zaradovala se má kolegyně Cicely v prosinci 1987. „Tak to se mnou budeš slavit Kwanzaa!“ Cicely se narodila na Jamajce, ale protože vyrostla na newyorském předměstí, považovala se za černou Američanku se vším, co k tomu patří.
-
Jen minimum světlejších momentů se vyskytovalo v oficiální umělecké scéně padesátých let minulého století. Poznamenaných nadiktovaným socialistickým realismem. Řada tvůrců byla zakázaná, jiní ani nezkoušeli prezentovat se veřejně a zůstávali v kulturním podzemí. Nicméně existovala výjimka, jíž se také režim chlubil a vycházel jí vstříc. Protože tehdejší Československo reperezentovala ve světě.
-
Německo má za sebou asi jeden z nejturbulentnějších roků své novodobé historie. Jeho vyvrcholením byl pád vládní koalice levého středu kancléře Olafa Scholze začátkem listopadu. Shodou okolností se tak stalo v tentýž den, kdy bylo jasné, že příštím americkým prezidentem bude znovu republikán Donald Trump.
-
V prosinci Obvodní soud pro Prahu 7 nepravomocně rozhodl, že hnutí SPD Tomia Okamury lze označit za extremistické sdružení. „Má smysl se ptát, jestli přímá demokracie v názvu už není jen fíkovým listem ve stranické komunikaci,“ říká v pořadu Interview Plus politolog a odborník na extremismus Aleš Michal.
-
Smrt někdejšího amerického prezidenta Jimmy Cartera by za jiných okolností mohla snadno zapadnout, vždyť byl ve funkci už velmi dávno. Jenže Carter byl podivně neúspěšný prezident a také nezvykle úspěšný „bývalý prezident“.
-
Jak se postavit k ruské hrozbě? Odchod bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera. A bilance končícího roku v sousedním Německu. To jsou některá z témat komentářů posledních letošních Názorů a argumentů. Pořadem ze studia provází Petr Schwarz.
-
Oxfordská univerzita jako letošní slovo roku vybrala brain rot (rozklad mozku). Označuje ne zrovna smysluplný obsah na internetu i to, co se s námi asi děje, když ho konzumujeme příliš. „Sítě jako TikTok snižují schopnost soustředit se,“ tvrdí v pořadu Pro a proti psycholožka Natálie Nevřelová z Národního ústavu duševního zdraví. „Úplně bych ten fenomén nespojoval se sociálními sítěmi,“ namítá odborník na online komunikaci Adam Zbiejczuk.
-
Západní svět čelí jisté sebedestrukci, absenci cílů i naděje, napsal dříve Jiří Přibáň s tím, že se projevuje těkavost doby a sklon uvažovat klipovitě, na čemž se podílejí i sociální média. „Problém je v tom, že se z politiky vytrácí schopnost uvažovat v delším časovém horizontu. Nakonec se proto stává obětí onoho klipu – čím je kratší, tím musí být z definice silnější,“ říká pro Český rozhlas Plus Přibáň, ústavní soudce, profesor právní filozofie a sociolog práva. (Repríza.)
-
Jak se dívat na historii Československa? Během několika desetiletí tento stát prošel mnoha kritickými obdobími. Spočítat roky svobodného demokratického státu je poměrně jednoduché. Jistou ironií může být to, že v historii státu jich byla pouze menšina. A pak přišlo rozdělení Československa. Bylo to historické neštěstí?
-
Podle situace buď odléváme z kulek písmena, nebo vyrábíme z písmen kulky. Tak nějak to říká vypečený králův rádce v pohádce Tři veteráni – a dotýká se tím i naší současnosti. Soudě podle dění na Ukrajině a navyšování armádních rozpočtů jsme ve stadiu odlévání nábojů.
-
Začalo to debatou o přijetí eura, do které vlil znovu život svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Pořad Peníze a vliv se v uplynulém roce také opakovaně vracel ke krokům vlády, které měly vést ke konsolidaci veřejných financí. A několik dílů se věnovalo zakázce století – tendru na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Hosty Jany Klímové byli ministři, podnikatelé, ekonomové i manažeři významných firem. Poslední letošní díl přináší výběr toho nejzajímavějšího.
-
Obchodník se smrtí. Viktor But. Asi nejznámější pašerák zbraní v historii. Skoupil starý sovětský arzenál, zaplavil s ním Afriku a nechutně zbohatl. Pak spadla klec. Ve Vinohradské 12 přinášíme příběh Nicholase Schmidla: Odzbrojení Viktora Buta. Díl II.: Velký šéf. Čte Matěj Skalický.
- Laat meer zien
