Afleveringen
-
Psal se červen roku 1941, když nacisté v protektorátu Čechy a Morava spustili jednu ze svých velkých represivních akcí. Na rozdíl od jiných ji však dodnes obestírá závoj tajemna. Jejím cílem totiž byli mágové, lidoví léčitelé a členové nejrůznějších okultních společností. Hlavním vykonavatelem tažení nacistů proti okultní scéně v protektorátu byl příslušník gestapa SS-Oberstürmführer Fritz Kiesewetter.
-
Nová superdávka má od října zjednodušit systém sociální pomoci, který je složitý a nepružný. Podle ministerstva práce bude nový systém jednodušší i lépe nastavený, bude zohledňovat různé situace a navíc bude motivovat k práci nebo ke snaze ji najít. „Potřebujeme designovat systém pro to, abychom zde neměli velkou skupinu chudých lidí,“ kritizuje debatu o takzvaných zneužívačích dávek pro Český rozhlas Plus psycholožka Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork.
-
Méně známá práce o dějinách Interhelpa i dokumentární film organizace Gulag, který teprve bude mít premiéru na konci dubna 2025. Československá dělnická družstva v Kyrgyzstánu stále lákají historiky, dokumentaristy a milovníky postsovětského prostoru k odhalování dalších detailů z každodenní reality budování komunismu. Přehled o těchto pramenech dává bonus k podcastu Na Východ!. Do 28. dubna je také možné v Radioknize poslouchat příběh Interhelpa z pera Jaromíra Marka.
-
Sewell Setzer byl šťastný kluk – než se ve 14 letech zamiloval do chatbota. A pak si vzal život. Jeho matka kvůli tomu teď žaluje nejmocnější společnost na světě. Přinášíme dvoudílný příběh týdeníku Spiegel o tragédii z americké Floridy. Díl první. Čte Matěj Skalický.
-
Sdílené rodičovství je nejen název publikace, ale i problém, na který se zapomnělo. „Hodně jsme se věnovali problematice ohrožených a skutečně týraných dětí, a na děti, které trpí rozchodem partnerů, nezbylo místo. Ani u opatrovnických soudů, u OSPODu apod. Protože všichni byli zavaleni rozvádějícími se rodiči,“ popisuje motiv vzniku publikace, kterou sociální metodička a autorka Terezie Pemová napsala s psychologem Radkem Ptáčkem.
-
Je to jeden ze záhadných případů české vědy konce 19. století. Příběh Josefa Prokopa Pražáka (1870–1904) ukazuje na snahu vyniknout, být „někým“ – a současně možná i na zdravotní problémy. Pražák kradl knihy, lhal o svém vzdělání, vybájil si zajímavou kariéru a podle odborníků falšoval svou vědeckou práci. O této rozporuplné osobnosti mluví v Portrétech Jiří Mlíkovský, kterého do speciální řady Portrétů s názvem Slavní hochštapleři pozvali Martina Sedláková a David Hertl.
-
Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).
-
Mohlo by čtvrteční jednání italské premiérky Giorgie Meloniové s Donaldem Trumpem přispět ke snaze odvrátit další navýšení amerických dovozních cel vůči Evropské unii? Jak významné stopy zanechal Jaromír Štětina na poli české žurnalistiky a humanitárních aktivit? A dokládá soudní výrok v Uherském Hradišti, že zdejší justice trestá týrání zvířat přísněji, než bývalo zvykem?
-
Zhruba každé čtvrté dítě v Česku jde do první třídy až v sedmi letech. Změnit to má novela školského zákona, která je ve Sněmovně před třetím čtením. „Bojíme se, že pro děti, které odklad opravdu potřebují, bude proces jeho získání příliš komplikovaný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Tomáš Augustýn, člen Asociace ředitelů základních škol. „Ředitelé se najednou vzbudí během jednání Sněmovny a mají obavy,“ vadí poslanci Pavlu Klímovi (TOP 09), který novelu předložil.
-
Tajné služby jsou ze své podstaty maximálně diskrétní. To sice neznamená, že si vytěžené poznatky nechávají pro sebe, pak by bezpečnosti státu užitečné nebyly vlastně k ničemu, ale s některými aspekty rozhodně nechodí na veřejnost. Například, pokud se do jejich práce pokouší nahlížet nebo ji dokonce ovlivňovat a ohýbat aktivní politikové. Ale když odejdou na zřejmě trvalý odpočinek, zábrany mohou do jisté míry padat.
-
Kondice, ve které Piráti vstupují do předvolebních časů, není záviděníhodná. Preference dál skomírají těsně nad smrtící hranicí pěti procent. Stranu opustily vyšší desítky členů včetně některých výraznějších tváří. A jestli něco vyzařuje ze zbylých Pirátů, je to bezradnost a skomírání nadějí. Mrákotný stav strany jakoby upomínal na skladbu Boba Dylana, v níž zpívá: Ještě není tma, ale stmívá se.
-
Současný světový finanční systém stojí z podstatné části na americkém dolaru. Většina centrálních bank ho používá jako rezervní měnu, platí se jím prý až 90 procent mezinárodního obchodu. Mluví se o hegemonii dolaru a o tom, že z této privilegované pozice své měny těží Spojené státy. Jenže zmatená celní válka se světem, kterou odstartoval americký prezident Donald Trump, otřásla jeho silným postavením. Co Trump s dolarem zamýšlí? Co bude dál?
-
V nejvyšších politických patrech začíná být pořádně horko. Stranickým centrálám zbývá jen pár týdnů na potvrzení definitivní podoby kandidátních listin. Zvědavost veřejnosti se upíná k jejich horním příčkám. Byť u trojkoalice Spolu to nemusí platit. Leckterý občanský demokrat se oprávněně třese, že ho přeskočí lidovecký nominant, kterého zakroužkují disciplinovaní příznivci strany Marka Výborného.
-
„Platit daně je čest, ne trest,“ je přesvědčený děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč. „Nikdo nebude platit daně rád, ale člověk musí být srozuměn s tím, proč je platí a že to má smysl. Pro mě je to čest. Kdybych to tak necítil, tak to nemůžu studentům říkat,“ přibližuje svůj postoj pro Český rozhlas Plus. Zdůrazňuje ale, že vybírané prostředky musí být následně vynaloženy smysluplně.
-
Brněnští vědci vyvíjí autonomní roj dronů a robotů s umělou inteligencí. Přinesou průzkumné informace z bojiště nebo třeba oblasti zasažené chemickou havárií. - Datová centra, která provozují velké technologické společnosti, spotřebovávají obrovské množství vody. Stojí přitom v oblastech, kde je jí nedostatek. Je možné nalézt lepší řešení?
-
Trumpova válka s univerzitami ohrožuje vědecký výzkum. Otevřené dveře do velké politiky a kdo se jimi chystá projít. Postavení dolaru se otřásá. Koudelkovo potvrzení tušeného.
-
Nakolik přispělo rozšíření ropovodu TAL k nezávislosti Česka na dodávkách strategické suroviny z Ruska? Proč podle odborníků na silniční bezpečnost patří velikonoční svátky k nejrizikovějším obdobím v roce? A jak se vědcům z Univerzity v Cambridgi podařilo zaznamenat zatím nejslibnější náznak, že se život vyskytuje i mimo naši sluneční soustavu?
-
Americká administrativa Donalda Trumpa se chystá vyjednávat s většinou států světa o novém nastavení obchodních vztahů. Cla, která uvalil třeba na země Evropské unie, pozastavil na 90 dní. Jak by se měla Evropa v této situaci zachovat? „Všichni počítáme negativní dopady cel. Pokud se Evropa vzchopí, tak ve finále z toho může vyjít výrazně posílena,“ věří hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
-
Evropští politici jednají o dalším balíku sankcí, které hodlají uvalit na Rusko. Jedním z hlavních důvodů je pokračující agrese vůči ukrajinským civilistům. Mezitím ale americký prezident Donald Trump používá směrem ke Kremlu mnohem vlídnější slova. „Amerika se teď ničí sama zevnitř a to je velmi špatné. My jsme ale v Evropě a je to také šance pro Evropu,“ říká v pořadu Interview Plus ukrajinský filozof a esejista Volodymyr Jermolenko.
-
Sílící konflikt mezi administrativou Donalda Trumpa a předními americkými univerzitami neohrožuje jen dosavadní nezávislost akademických institucí, ale také špičkový výzkum. Nejlepší americké univerzity jsou i výzkumnými institucemi, které úzce spolupracují s předními vědeckými ústavy a technologickými firmami.
- Laat meer zien
