Afleveringen

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠

    Nechci dovolit Petru Fialovi, aby nám vládnul další čtyři roky a předváděl tu hrůzu, ve které tady žijeme, říká předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná s tím, že pro to udělá cokoli. Potřebnou změnu spojenou s návratem levice do sněmovny chce zajistit ukončením svého 11letého působení v Evropském parlamentu a přesunem z Bruselu zpátky domů a společnou kandidátkou nově zaregistrovaného hnutí Stačilo! To má pod jejím vedením spojit různé levicové subjekty, jejichž hlasy by v případě dvoučlenných nebo vícečlenných koalic nemusely dosáhnout na požadovaných 8 %, resp. 11 % a propadly by. Že jde o podvod na voliče, Konečná odmítá. Toho se podle ní dopouští vládnoucí Spolu, které se o shodu na společném programu ani nesnaží a zásadně se v něm rozchází. Nesouhlasí ani s tím, že by byla proruská, stejně jako Václav Havel zastává názor, že bychom neměli vstupovat do žádné vojenské aliance. To, že je v otázce válek a různých politických procesů tak citlivá, přičítá i mementu komunistických zločinů, které by nikdy nechtěla opakovat. Sama podporuje politiku všech azimutů včetně obchodu s Čínou, ale v žádném jiném evropském státě neudělal nikdo takovou chybu jako Markéta Pekarová Adamová svým odjezdem na Taiwan, kterým zabila zakázky v řádech desítek, možná stovek milionů. S Kateřinou Konečnou jsme mluvili i o tom, jaký bude mít Stačilo! program a kdo další bude na kandidátce nového hnutí, jestli se vzdá předsednictví v KSČM s 16 tisíci členy, o čem by mělo proběhnout referendum, její pověsti mezi českými podnikateli nebo co nerad slyší její manžel.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠

    Režim Bašára al-Asada byl prázdná skořápka, shodují se Jakub Szántó a Pavel Pawluscha Novotný, reportéři s bohatými zkušenostmi z Blízkého východu. Dobrou zprávou podle nich je, že klan al-Asadů padl, protože dusil Sýrii přes půlstoletí. Otázkou je, jakým způsobem se k vedení země postaví jeho nástupce Abú Muhammad Džulání. Teď se tváří, jako by odhodil mladickou nerozvážnost, přestal podřezávat nevěřící a stal se velkým demokratem, podle Szántó je to ale bizarní představa, kterou paradoxně podporuje řada velkých amerických deníků. Fascinující je pro něj také přesvědčení, že neuvěřitelný chaos, ve kterém se zmítá nejen Sýrie, ale celý svět, někdo řídí. K této konspirační teorii se přiklání i bývalá velvyslankyně ČR v Damašku Eva Filipi, když naznačuje, že nějaké temné zahraniční síly věděly, že k převratu dojde. Faktem je, že nevěděl nikdo a že Rusové měli hlavně dobré PR, kterým přiživovali zdání, že mají mnohem větší vliv než ve skutečnosti. Reálně území Sýrie ovládá pět sil – Kurdové, Islamisté, Turci, skupina Tahrír al-Šám a tzv. jižní operační centrum, tvořené částečně arabskými a sunnitskými milicemi a částečně drúzi – a poměrně významnou roli hraje Izrael. Poskládat šílenou mozaiku a vytvořit z ní celek, se zdá být nemožné. Sýrie by ale mohla být něčím jako společenstvím vlastníků jednotek, a to je nadějeplné. Proč celý svět bedlivě sleduje, co se v Sýrii bude dít? Jak fungoval tamní drogový trh? Co způsobil cynismus izraelské vlády a co bude s Gazou? Nebo proč měli za vlády Bašára al-Asada oba reportéři zapovězený vstup do země? I to jsme společně probrali. Poslechněte si.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 46 MIN. NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

    Nicole Šáchová je nový český fenomén. S výraznou stopou vyhrála soutěž Zrádci, která přepsala to, co si v Česku myslíme o soutěžní reality show. Mluvili jsme o tom, jak těžké bylo lhát lidem do očí, jak se jí nepovedlo držet si lidi od těla (i když jí pomohl Aspergerův syndrom), proč šla předtím do miss a jak na ni tento „trh s masem“ zapůsobil. A taky o plánech a nadějích, které jí zájem o její osobu v tuto chvíli dává.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Téma ženské sexuality do veřejnoprávního média patří, je přesvědčená novinářka a moderátorka Linda Bartošová. Ta svým podcastem Slast paradoxně nevyvolala vzrušenou debatu o intimitě svých vrstevnic, ale o platbě koncesionářských poplatků, potažmo budoucnosti Českého rozhlasu. Překvapilo ji to, přestože během svého více než desetiletého působení v médiích si na spršku invektiv, která pravidelně přichází s každým jejím novým projektem, už zvykla. Mimochodem sprcha byla jednou z věcí, za níž byla taky kritizovaná. Na fotce, kterou výsledek své jedenáctiměsíční novinářské práce propagovala, vypadá, jako by právě otočila kohoutkem. Coby intelektuálka studující gender studies a zastánkyně feminismu je na snímku příliš vyzývavá, jako vicemiss splňující konvenční atributy krásy zase přehnaně svéhlavá. Dokáže si připustit, že je pro mnohé „moc“ a nezapadá do příslušných škatulek, ale intenzita osobních urážek, dehonestace a snahy o úplné zdiskreditování, které doznívají ještě dnes, odráží podle ní spíš společnost než něco, k čemu by chtěla zavdávat příčinu. Kdyby toužila být za každou cenu vidět, neopouštěla by hlavní zpravodajskou relaci České televize. Proč vlastně odešla z Kavčích hor a kdo z kolegů jí dělal nepatřičné návrhy, co bylo amatérského na jejím dalším působišti v Aktuálně.cz, proč se nebojí, že se svým připravovaným girl talkem neuspěje, nebo co si bude muset ještě terapeuticky zpracovat? I na to jsem se Lindy Bartošové ptal.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Nejenže konflikty ve světě sílí, ale pomalu a jistě se propojují. Ten největší konvenční, tedy válka na Ukrajině, ovlivňuje podle Vlastislava Břízy mladšího nejen bezpečnostní situaci v Evropě, ale i na Blízkém východě nebo Asii. Slovy odborníka z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK dodal ruský útok ostatním zemím odvahu, v případě Kim Čong-una, který byl dekády izolovaný a napůl tajně podporovaný jen Čínou, zmiňuje až útočnost. Novým „přátelstvím“ pojištěným přísunem vojáků, zbraní i munice, bez níž by byl aktuální postup ruské armády na Donbase těžko myslitelný, a svými „rétorickými cvičeními“ deklaruje severokorejský vůdce svou moc a sílu. Že by se skutečně chystal otevřeně zaútočit na Jižní Koreu si Bříza nemyslí. Asertivita Íránu je díky izraelské protivzdušné obraně, dost možná nejlepší na světě, držena na uzdě, ale i tady to pod pokličkou vře. Od Donalda Trumpa lze přitom předpokládat, že bude větším spojencem Izraele, než jím byla dosavadní demokratická administrativa, především ale bude chránit ekonomické zájmy USA a soustředit se na obchodní válku s Čínou. Ta je pro něj nepřítelem číslo jedna. Co se týče Ukrajiny, bude americký prezident tlačit k převzetí odpovědnosti Evropu. A napadenou zemi zřejmě letos v zimě čekají u 110tisícového souměstí Pokrovsk a Myrnohrad větší jatka než u Bachmutu. Bránit ho ale bude muset, jde totiž nejen o strategicky položené místo, ale také o obrovská naleziště uhlí a jedno z největších evropských nalezišť lithia. Zlomový ve válce na Ukrajině se Bříza domnívá, že bude příští rok. Co donutí Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu? Co nasvědčuje tomu, že Írán pokračuje s vývojem jaderné zbraně a proč si nikdo na světě nepřeje, aby ji skutečně získal? Jakým způsobem bude chtít Donald Trump ukončit konflikty na Blízkém východě? Nebo proč je evropská spojená obrana iluzorní? I to jsme probrali.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Je pro mě důležité neustrnout, říká Filip Kaňkovský. Je proto nejen členem činohry Národního divadla, čehož si považuje, ale taky nezávislého divadelního souboru Tygr v tísni a hostuje v ústeckém Činoherním studiu nebo divadlech Komedie a Minor. A taky je hudebník a zpěvák, to ale, jak sám říká, spíš z nouze. Jeho cesta na jeviště a pódia přitom nevedla přímo a musel se přitom potýkat i s šikanou. Díky nepříjemné životní zkušenosti je ale dnes silnější, už si nenechá jen tak něco líbit a nezdráhá se ohradit. I kdyby tím, koho je potřeba na nevhodné chování upozornit, měl být režisér. „Sluníčko a sandálky“ nevyhledává ani v hudbě. Nedílnou součástí jeho každodenního života se stalo vysvětlování, proč se hlásí k odkazu skinheads. Neprovokuje už sice tolik jako dřív, ale i tak ho někteří mají za nácka. Mluvili jsme ale i o nové desce jeho ska-jazzové kapely Green Småtroll a textech o sexuálním násilí, rasismu, sáhnutí si na dno nebo seriálech spotřebního charakteru.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Možná nejtěžší v mé profesní dráze bylo naučit se říkat ne, zamýšlí se Libor Bouček. Přiznává přitom, že „vyčistit prostor“ mu trvalo poměrně dlouho, dospěl k tomu teprve před čtyřmi lety, kdy se se mu narodil syn Albert. I na něj si musel počkat a netají se tím, že cesta k rodičovství pro něj, a především pro jeho ženu byla komplikovaná a plná ztrát. V konečném důsledku ale posílila jeho lásku k manželce a je rád, že se otcem stal až po čtyřicítce. Být to o dekádu dřív, honil by kariéru a zaměstnal chůvy. Teď si uvědomuje, jak moc důležitý je osobní kontakt s dítětem a že je tím, o co má člověk usilovat primárně. Být s rodinou vnímá doslova jako povinnost, což neznamená, že by chtěl po pracovní stránce ustrnout. Právě naopak. Dvě konference ve stejný čas, kdy přejížděl z jednoho hotelu do druhého a zpět, už si neplánuje, ale dozvídat se nové věci a objevovat nové žánry má potřebu pořád. Musí. Do škatulky mladého moderátora už nezapadá, nikdo proto nehodnotí, jestli se zlepšil, ale všichni očekávají, až se předvede. Může být jen standardně dobrý, anebo přeceňovaný. Prakticky tak pořád jenom obhajuje svou dosavadní práci a stresuje se. Hlavně kvůli tlaku, který na sebe vytváří on sám. Bavili jsme se ale taky o tom, co mu dala dvě nevydařená manželství, o budoucnosti v zahraničí, vedení syna k tomu, aby dělal rukama, politických tématech, autorské kuchařce nebo Only Fans.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Slovy Radka Špicara v globální ekonomické soutěži Evropa prohrává, ztraceným kontinentem ale není. Faktem podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a taky viceprezidenta BusinessEurope je, že její současná podoba je nefunkční hybrid, který musí být nahrazen Spojenými státy evropskými s jednou burzou, jednotným energetickým trhem a silnou společnou armádou. Aby starý kontinent nepřipomínal skanzen, je nevyhnutelné vybalancovat i zregulovaný přístup ke sdílení osobních dat, jinak vytvoříme evropskému byznysu brutální konkurenční nevýhodu. Dost na tom, že má za sebou ztracenou dekádu EU. Špicar razí slogan Make Europe Great Again, a abychom byli skutečně znovu „MEGA“, je potřeba k pragmatickým řešením a prosazení federativních prvků přistoupit co nejdřív. A to i navzdory velkému odporu jednotlivých států, kterého se obává. Kýženou jednotu může paradoxně přinést krize, přesněji řečeno středně těžká krize vratného charakteru. Až pod jejím tlakem byli v minulosti evropští politici schopní sebrat odvahu a být solidární. Špicar věří, že to dokážou i ti dnešní, jen bude bohužel muset současná bezpečnostní hrozba ještě eskalovat. Taky říká, že dávat na stůl vize je mimořádně důležité, ale stejně podstatné je následně je odpracovat a naplnit, což se neděje na evropské úrovni, ani na té národní. Vysloveně drzost je pak mluvit o platech jako v Německu, když vláda neudělá kroky, kterými by přispěla k transformaci trhu. S Radkem Špicarem jsme ale probrali i to, v čem konkrétně Evropa zaostává, proč nedává smysl utrácet za radary, čím byl první projev znovuzvoleného prezidenta Trumpa inspirativní, jaká závislost nás ohrožuje mnohem víc než ta na ruském plynu, nebo jestli je předsedkyně Evropské komise ženou na svém místě.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 51 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Jestli by byl otec rád, že jde v jeho šlépějích, se Oskar Hes nikdy nedozví. Jeden z nejznámějších českých choreografů zemřel, když bylo jeho synovi patnáct let. Herec ale věří, že mu svými výkony na parketu dělá radost aspoň tam nahoru. Pravdou je, že ho profesionální taneční partnerka rozhodně nešetří a využívá jeho předchozí hiphopové průpravy. Ta se tak pro něj stala do jisté míry výhodou, ale i přítěží, protože se učí těžší choreografii než ostatní nezkušení soutěžící. S každým dalším dílem navíc roste také očekávání diváků, a tak se nabízí držet laťku, nebo ji ideálně zvedat. A Oskar to tak chce. Jen když si před pár lety myslel, že si při natáčení dramatu Bratři o rodině Mašínových, kdy se brodil v ledové vodě a bahnu, sáhnul na dno, netušil, co přinese StarDance. Účast v populárním televizním pořadu přitom neznamená jen fyzické vypětí při dvoufázových trénincích, náročná je také psychicky. V čem si poslechněte v našem rozhovoru, ve kterém jsme mimo jiné probrali i to, kolik zhubnul, jak se vyrovnal s tátovou smrtí, co je pro něj rozhodující při výběru rolí nebo v čem je jeho přítelkyně zkušenější.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Jedu šíleným tempem, přiznává herec, režisér, moderátor a bavič Ondřej Sokol a počítá přitom s tím, že už tomu tak nebude dlouho. Vlastně dost směřuju k tomu, že zmizí, což neznamená, že přestane dělat. Některé věci jen zkrátka nebudou lidem tolik na očích. Po 23 letech režírování v Činoherním klubu, o kterém odmala snil a nevěřil, že by se někdy mohlo stát skutečností, se zamýšlí i nad tím, jestli to převratné, co mohl dokázat pro sebe a malý okrsek lidí, se kterými spolupracuje, už neudělal. Je přesvědčený, že expirační doba režisérů je omezená, a nerad by překročil tu svoji. Svou budoucnost vidí v učení. Stejně jako jemu před lety na DAMU jeho pedagogové Luboš Pistorius a Jiří Adamíra změnili život a zanechali v něm svůj otisk, on by ho rád spolu se svými zkušenostmi předával dál. Už se na to vysloveně těší, jakkoli mu možná bude „záře reflektorů“ chybět. To teď neví. Říká, že život je stejný jako cesta do hotelu, který zná člověk jenom z fotek. Má pocit, že pokoj bude velký a koupelna krásná, a ono to tak většinou není. Takže nevylučuje, že ještě bude jednou žadonit a chodit mezi lidi, aby mohl vyprávět vtipy. Což mimochodem na povel neumí doteď. Kde bere energii všechno zvládat? Jak mu změnila život diagnostikovaná porucha autistického spektra? Co bylo na konci jeho působení v populární Partičce? Jak vnímá ohrazování se proti nekorektnosti? Nebo co by poradil Miroslavu Donutilovi? Nejen na to mi Ondřej Sokol otevřeně odpovídal a já si jeho upřímnosti vážím. A věřím, že přidanou hodnotu bude mít i pro vás.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Je mužem mnoha profesí: někdejší dopisovatel americké tiskové agentury AP, zpěvák, hudebník, textař, rychlodabér, porotce v talentových soutěžích a pro některé v posledních letech taky dezinformátor a chcimír. Nabízelo se proto aspoň na část z toho Ondřeje Hejmy zeptat. Coby dlouholetý podporovatel Donalda Trumpa se od jeho jednoznačného zvolení prezidentem vznáší na obláčku euforie a dění v USA označuje za politické povstání. Tamní volby podle něj nerozhodla jenom peněženka, ale naštvání na režim a to, co reprezentuje, včetně migrace, mýtů, woke ideologií nebo válek. Zveřejněná jména „prezidentových mužů“, kteří se spolu s ním mají ujmout vedení země, považuje za „bomby“. Mimořádně zajímavé budou podle něj kroky Roberta F. Kennedyho mladšího, adepta na post ministra zdravotnictví, který znovu otevře téma covidu. Podle Hejmy, který patřil ke kritikům povinného očkování a omezování svobody, naprosto legitimně. Že by Americe hrozila ztráta demokracie, se nebojí. Ale „hlavy padat“ budou a bolet to bude taky, protože čistky jsou zkrátka nezbytné. Pokud jde o Trumpovu zahraniční politiku, říká, že je v rámci ní do inaugurace reálné domluvit na Ukrajině příměří. Jinak to podle něj ani nejde, nevěří, že by lépe vyzbrojená ukrajinská armáda dokázala Rusy zahnat. A taky si myslí, že Vladimir Putin dávno pochopil, že okupovat země, které o ruskou nadvládu nestojí, je pitomost. Probrali jsme i to, proč je přesvědčený, že díky Donaldu Trumpovi zavládne klid zbraní, kde udělal jeho předchůdce chybu a jak vidí budoucnost Ukrajiny. Nebo proč se nikdy soudně nebránil proti označení agent s krycím jménem Rony a teď vážně uvažuje o tom, že dá lustrační zákon k Evropskému soudu pro lidská práva. A taky proč neuznává argument, že si Petr Pavel svou službu režimu odpracoval, i proč ho moderátor Luboš Xaver Veselý „veřejně poblil“.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 48 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Režisér Vojtěch Strakatý nedávno uvedl svůj debut After Party na festivalu v Benátkách. Osm let mu trvalo, než se ho povedlo dokončit, jen s 14 natáčecími dny a na rodičovské. Vojtovo příjmení vám není povědomé náhodou, je to můj bratranec. Natočil film o rodinném dramatu, které z dálky (a někdy taky nechtěně zblízka) sledovala i moje rodina. Jeho otec se zadlužil, udělal řadu chyb a ze dne na den se všechno začalo hroutit. Vojta to vzal jako nosné téma a vytvořil snímek, který ale nechce být jen negativní. Mluvili jsme i o tom, že miluje filmy a inspiraci hledá i v těch sto let starých. Že řada věcí už tu byla a třeba Christopher Nolan vlastně tak originální není. Nebo že pro něj bylo důležité jít na rodičovskou, mimo jiné proto, že prostě chce být se svojí dcerou. Ale probrali jsme toho mnohem víc.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Když už měl Donald Trump vyhrát, tak jsem rád, že vyhrál takhle přesvědčivě, říká Petr Kolář s tím, že jednoznačný výsledek lze stěží zpochybnit. Bývalý velvyslanec v USA a poradce prezidenta Petra Pavla přitom přiznává, že ho nízká účast demokratů ve volbách překvapila. Porážku Kamaly Hariss přičítá mimo jiné pozdnímu nástupu viceprezidentky do kampaně, jejímu nedostatečnému vymezení se vůči předchůdci a dosluhující hlavě státu Joeu Bidenovi, podcenění religiozity i volbě témat, která nebyla pro většinovou společnost tak zásadní. Donald Trump se naproti tomu stal neúnavným kritikem nemastného a neslaného vládnutí, samozvaným mužem činu a místo obyčejné pravdy vsadil na načančanou lež. Dokázal v lidech vzbudit naději a oni mu chtěli uvěřit. V konečném důsledku zvítězila cena benzínu nad obavou o kvalitu demokracie. Faktem je, že nově zvolený prezident ovlivní v následujících čtyřech letech velmi zásadně jak americkou politiku, tak světovou. Má šanci se ukázat, ale taky zklamat. Jde o to, komu bude naslouchat. Mluvit bychom s ním měli i my a prokázat, že nejsme jen černý pasažér, který se veze a žije z peněz amerických daňových poplatníků vynaložených na obranu a bezpečnost. Měli bychom být Americe rovnocenným partnerem, který sdílí společné hodnoty a je připraven je bránit, a to nejenom s její pomocí v Evropě, ale s evropským přispěním třeba v Indo-Pacifiku. Jakou šanci demokraté úplně promarnili? Dá se staronovému americkému prezidentovi vůbec věřit a co se stane, pokud nenaplní očekávání? Můžou někdejší výroky Petra Pavla, že je Donald Trump odpudivý, Českou republiku poškodit a chystá se za ně omluvit? Nebo jaké trumfy drží v rukou vláda Petra Fialy a jak může upevnit vztahy s USA? I na to jsem se Petra Koláře ptal.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Téměř polovina Čechů si myslí, že dnešní režim je horší než ten před rokem 1989. Zakladatel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa přičítá takové přesvědčení nostalgii. Všechny ukazatele totiž jednoznačně potvrzují, že někdejší politická doktrína nenabízela nikomu lepší příležitosti ani život než současnost. Faktem zůstává, že se lidé mohli cítit osvobození od některých starostí nebo na ně mohlo doléhat méně zodpovědnosti, protože se jen vezli a nechali o sobě rozhodovat soudruhy, na které si občas zanadávali u táboráku. V porovnání s tím je svoboda náročná, vyžaduje vzít svůj život do vlastních rukou, a to pravděpodobně není pro každého. I to je legitimní, nelze přitom ale tolerovat zločiny proti demokracii. Člověk, který vědomě šíří lži a dezinformace, by měl být podle Kroupy předvolán k zodpovědnosti, což se neděje. Před námi jsou navíc těžké zkoušky, ve kterých bude potřeba hodnoty a směřování svobodného západního světa obhájit. Pevně přitom věří, že když přijde na lámání chleba, vezmou současné a budoucí generace zbraně do rukou a budou se bránit. Už proto, co ve 20. století samy zažily. Nebo proto, že branná povinnost velí za zemi bojovat. Nedržet se svým národem a odmítat za něj nasadit život, tomu se dřív říkalo velezrada. A z řad těch, kteří to v minulosti dělali, se rekrutovali kolaboranti. Co má na mysli, když říká, že nás čekají Mnichovy? Jaká je hlavní příčina vnitrospolečenského rozkolu? Na čem se neshodne s ministerstvem obrany? Co se komunistům daří? Nebo jak se konečně vyrovnat s minulostí, když vláda selhává? I tom jsme s Mikulášem Kroupou mluvili.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    S Petrem Cífkou jsme tentokrát probrali úpadek komiksového žánru, filmy o Donaldu Trumpovi a Zuzaně Čaputové, Amerikánku, pokračování Beetlejuice nebo Anoru. Shodli jsme se na tom, že na druhého Jokera s podtitulem Folie à Deux se bude vzpomínat jako na ukázku vzdoru proti studiovému Hollywoodu, která ale dokázala během 138 minut pohřbít miliardovou značku kombinací naprosto povrchního psychologického dramatu s meganudným muzikálem, kde se ani netančí, ani neudivuje muzikálovou ekvilibristikou. Je to jako kdyby někdo, kdo upřímně nenávidí komiksové filmy, byl nucený natočit komiksový film a vůbec přitom nereflektoval podstatu žánru. Nesmiřitelně se naše názory rozešly v případě dalších dvou univerz, resp. Deadpoola & Wolverine a Venoma 3. Podle mě, pokud jsou komiksové filmy mrtvé, tak je prvně jmenovaný snímek trapným tancem na jejich hrobě, který jsme si nezasloužili. Petra bavil, místy dokonce tak, že se smál, což se stává zřídkakdy, tituloval mě proto škarohlídem, starým fotrem a bílým privilegovaným mužem. Jeho nesouhlas pak ještě zesílil, když jsem za zábavnou komiksovou jednohubku označil Venoma 3. Zaznělo ale i několik dalších invektiv, nutno podotknout, že nejen na moji adresu, a jedno politické doporučení. Bylo to zkrátka velmi svérázné povídání jako vždy.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Nejsem chytřejší než ten nahoře, a ani nemám větší fantazii než on, říká herečka Tatiana Dyková s tím, že nikdy neměla vysněné role. Věřila, že má-li něco přijít, tak se to stane. Stalo se, že dnes patří k nejobsazovanějším českým herečkám. Postupně se doslova propracovala k tomu, že si toho nenakládá zdaleka tolik jako před deseti lety a ze spoluprací si vybírá ty, které ji vnitřně chytnou. Jednou z takových byla postava Zdeny Mašínové starší ve filmu Bratři, díky které si položila spoustu otázek i uvědomila, jak těžké chvíle dokázala manželka popraveného protinacistického odbojáře zvládnout. Právě možnost vtáhnout diváka do pocitů a emocí pramenících z mezních situací, aniž by je nutně musel prožít, považuje za podstatnou devízu umění, nepřenositelnou prostřednictví dat a informací. Přísun všemožných zpráv si vědomě reguluje, přínosem pro ni nejsou ani recenze, protože se často omezují jen na procenta a osobní výpady typu: Tohle už jsme viděli, takže Dyková nepřekvapila. Spoustu „blbin“ ale taky natočila, to nepopírá. Otevřeně jsme mluvili i o její vážné nemoci, stovce lží, která o ní byla napsaná, stavu současné tuzemské kinematografie, o tom, jak oslovuje boha nebo s kým by nešla na pivo.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Kdo se nedokáže srovnat s neúspěchem, neměl by chodit do politiky, má jasno exministr pro místní rozvoj a taky bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš, který začátkem listopadu skončí po téměř 15 letech i ve vedení Pirátů. Z politiky ale neodchází, pořád chce věci měnit k lepšímu a věří, že s novým předsednictvem se strana konsoliduje a stane konstruktivní opozicí, kterou před vstupem do vlády preferovalo v předvolebních průzkumech 17 % lidí. Dnes je jich sotva 6 %, přesto Bartoš tří let strávených v pětikoalici nelituje a je přesvědčený, že on i jeho straničtí kolegové mají na kontě řadu úspěchů. Maximum udělal i pro digitalizaci stavebního řízení a do poslední chvíle věřil, že k jejímu spuštění dojde v požadovaném termínu. Premiérovo odvolání, které v reakci na průtahy následovalo, nijak nezpochybňuje, „megadivný“ byl způsob, jakým to Petr Fiala udělal. Prakticky ho z resortu „vykopl po telefonu“. Podle Bartoše tak není divu, jak ostře se Piráti vymezili. Na přímou otázku, jestli byli ve vládě svědky korupce, teď odpovídá navzdory předchozím pirátským výrokům o kmotrech, že ne. Otevřeně jsem se ho ptal i na to, jestli byly jeho názory vůbec slučitelné s vládní politikou, kdo je jeho favoritem na předsedu strany, jestli bude příští rok kandidovat do Sněmovny nebo s čím do voleb Piráti půjdou a jestli si dokáže představit, že by byli znovu součástí vlády na podobném půdorysu, jako je ta aktuální.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN ⁠NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Stále platí, že Donald Trump je vizionář, říká publicista Michael Durčák, který se USA dlouhodobě věnuje. Vystihl totiž něco, co nikdo jiný z (nejen) amerických politiků. Platí to dnes stejně tak jako v roce 2016. Má zároveň velké štěstí, že poslední roky nebyl v Bílém domě, protože by na tom USA o moc lépe nebyly. Proč si tedy Michael Durčák myslí, že prezidentkou se stane Kamala Harris? Jakou roli hraje podpora od celebrit? A co Trumpova vlastní slova? To vše se dozvíte v rozhovoru.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Doteďka jsem řezal do jiných lidí, teď řežu do sebe, říká chirurg Tomáš Šebek, který ze sebe na pomyslný operační stůl vyklopil úplně všechno. Nezdráhá se titulovat jako pitomec, protože z některých svých chyb se nepoučil a několikrát je zopakoval. Věří, že když se se svou nedokonalostí nebude tajit, usnadní druhým si ji taky připustit. A hlavně rozboří mýtus mediálně známé ikony. O svých profesních i lidských selháních mluví velmi otevřeně. Situace, kdy nezvládl roli manžela nebo otce, nezřídka pramení z dětství, jakkoli se na to nechce vymlouvat. Ve své původní rodině, které už dnes není součástí, i když se snaží, aby jeho rodiče měli aspoň důstojné stáří, nepoznal partnerský ani výchovný vzorec, ke kterým by se mohl vztahovat. Zažíval násilí a alkoholismus a přišlo mu to normální. Nezastírá ani to, že coby lékař věnující se klinické praxi má svůj hřbitov. Začalo se mu líp dýchat, když si to připustil a když přestal brát zodpovědnost za své pacienty. Vědomě musel přistoupit i k práci se svou sebelítostí a sebenenávistí, které ho dohnaly až k sebevražedným myšlenkám. Zpětně přiznává, že od toho, aby si sáhl na život, ho dělil jen krok. Totální zoufalství si „naordinoval“ i svými nevěrami, díky kterým si uvědomil, o co všechno může přijít. Kdy vzdal boj s celoživotní závislostí své matky a jaký má vztah s otcem? Co považuje za nejtěžší moment v životě doktora? Jak vnímá feminizaci medicíny nebo jak by se podle něj mělo změnit zdravotnictví? I tom jsme s Tomášem Šebkem mluvili.

  • CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

    Nechápu, jak náš gaučový člověk může říct, že je unavený z války na Ukrajině, říká zahraniční zpravodaj Martin Dorazín. Připouští, že každého to nemusí bavit. Pokud se nechce zajímat, tak ať to nedělá a přepne na jiný kanál s reality show z ostrova nahatých lidí. Ale cítit se unavený? Z toho se mu chce zvracet. Za mimořádně krátkozraké považuje také poukazovat na to, že vláda vynakládá na pomoc Ukrajině moc peněz. My jsme válku nevyprovokovali, neseme náklady Putinovy politiky a účet je třeba poslat do Kremlu. Sám v okupované zemi působí bezmála tři roky, nejdéle ze všech českých novinářů. Pobývat přímo tam je pro něj důležité, ví díky tomu, čím běžní Ukrajinci prochází, a zná jejich skutečné problémy. Zpočátku ho jejich příběhy doháněly až k slzám, postupně se s tím naučil žít. Zvykl si i na to, že v Oděse nad přístavem, kde bydlí, létají poslední dobou rakety čím dál častěji. I jejich sledování na mobilu se pro něj stalo rutinou, znervóznit ho ale dokážou pořád. Hrůzostrašné je to zejména v noci, kdy se po půlnoci vypne pouliční osvětlení a zvuk se rozléhá nočním tichem. Ještě horší jsou ale drony, u kterých často ani není poznat, jestli jsou ukrajinské, nebo ruské. Přesto chce zůstat a být v centru dění, i s vědomím toho, že to nebude na měsíce, ale zřejmě roky. Jaká je podle něj budoucnost Ukrajiny a jak se za uplynulé dekády změnila, existuje „osa zla“, má vůbec smysl v Rusku budovat opozici a je na místě používat přívlastek Putinovo Rusko? I tom jsme s Martinem Dorazínem mluvili.